--------------------------------------------------------------------------------
Autor: H.P.
Název: Proč kašlu na svou rodnou krásnou vlast
Zdroj: NN Ročník........: 0005/010 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Proč kašlu na svou "rodnou krásnou vlast". Nemám žádných námitek proti vlastenectví, avšak nedorostl jsem duševně ta k vysoko, abych rozeznal vlastenectví od šovinismu. Konečně mě i velmi zaujmul výrok Herberta Spencera, v tom smyslu, že vlastenectví je posledním útočištěm darebáka. To všechno však snad neovlivnilo můj poměr ke státu, kde jsem byl v íce nebo méně, přinucen do dnešních dnů přežívat.

Od svých deseti let jsem vyrůstal v bolševické společnosti. Můj poměr k t éto společnsoti se měnil s věkem. Od útlého věku, kdy mě bylo vštěpováno pověd omí proletářského internacionalismu, pravítkem soudruha učeitele, přes vše zes měšňující puberťácká léta, až po rok 1968, kdy jsem se tomuto všeobjímajícímu státu stal vlastní vůlí úhlavním nepřítele. Nikdy jsem nebyl členem pionýrské organizace, neboť mě ani nevzali, ani jsem nemínil posilovat světový mír, svět ový socialismus a ostatní podobné "krásné" ideály, sberem starých hadrů a ječe ním módních budovatelských častušek. Ani do velké rodné strany jsem nebyl přij at, dílem proto, že jsem o podobnou čest nestál, dílem proto, že moje kádrové materiály nenasvědčovali tomu, že bych se mohl stát členem nějaké zločinecké o rganizace. Do registru svazků jsem se rovněž nedostal, neboť po úvodním rozhov oru jsem byl seznán nezpůsobilým. Vyjádřeno odbornou terminologií těchto slavn ých dní jsem byl kvalifikován jako pitomec.

Po zahájení listopadové perestrojky, kterou jakýsi imbecil posléze nazval Něžnou revolucí jsem se chvíli domníval, že by se alespoň některé věci mohly zlepšit. Dokonce jsem svůj poměr ke

svému státu poněkud změnil.

Toto uspokojení mě vydrželo až do posledních parlamentních voleb, kdy jsem kon ečně pochopil o co tady jde.

Klausův tržní socialismus se státním dohledem mě co by životní alternativa neo slovil. Kuponová privatizace se mě zdála poněkud podivná, až jsem pochopil, že jde o největší podvod století, takže jsem se druhé vlny již nezůčastnil. Daňo vé zákony vyhlášené na sklonku roku 1992 mě úplně šokovaly. Nové rozvrstvení o byvatelstva, které se začalo dělit na několik tříd, dělící se na tyto skupiny: 1) kastu t.zv. milionářů sestávající se s bývalých nomenklaturních kádrů a vš ech možných podrazníků.

2) kastu vládní byrokracie, sestávající se s těchto bývalých skupin občanů: k ádrových referentů u finančních úřadů dále pak různých známých držitelů moci. Vznik nových úřadů se pak stal rakovinovým nádorem na tváří státu. Současné ch ování byrokratů vůči daňovým poplatníkům je štítivý odstup zavánějící nám dobř e známou asiatskou nadutostí.

3) kastu ostatích lidí, kteří jsou téměř bezprávní vůči mocným a držitelům moc i. Dokonce dle zpráv v televizi je povolen občasný odstřel několika kusů této skupiny policajty.

Tento společenský řád je upevňován ideologii jakési kasárenské demokracie prop agované papaláški ptačí strany, lidí, kteří se domnívají že jsou u cíle a poto m i klotovými rukávy byrokratů.

Krátce řečeno, jediným ziskem s výše uvedené události je, že každý občan může vycestovat za hranice státu (pokud na to má). Avšak podařilo se vládní ga rnitůře něco o čem se bolševíkům ani nezdálo, tíž že nikdo v cizině nemůže zůs tat a že je pokud projeví o něco podobného zájem, je poslán šupem zpět. Také další presentované úspěchy vlády tohoto státu bych mohl uvěst. Tak třeba nebývalý rozvoj hospodářské sféry státu. Nejsem však vzdělaný ekonom, takže se mi tento rozvoj jeví něco jako rozvoj Osmanské říše před jejím rozpadem. Hlavní ekonom tohoto státu se potom jeví jako jakýsi inverzní Janošík, který c hudým bere a bohatým pomáhá ještě i přikrádat. Každý občan může pozorovat, jak vláda chrání zájmy státu a své byrokracie prostřednictvím neustálého zvyšován í daní, podnikatelé mohou zvyšovat své ceny výrobků na tuzemském trhu. Jenom č lověk v námezdném pracovním poměru nemá právo zvyšovat cenu své práce. Což by dle pana premiera způsobylo inflaci. Odbory tak plní jak se zdá nadále funkci převodové páky vládního establišmentu.

Vývoz do zahraničí je nadále prováděn za dampingové ceny, prostřednictvím nere álného kursu měny. Vyváženy jsou pravděpodobně nadále pouze suroviny, cement a elektrická energie.

Za současného kursu naší měny dochází k zajímavému úkazu a to: Cizinec, který přibyl na návštěvu něší země obdrží ve slušné restauraci oběd za cenu, za kter ou by doma nekoupil ani kornout zmrzliny. Kdo tento rozdíl uhradí je úplně jas né.

Pokud se tento stát chvástá levnou pracovní sílou s poměrně vysokou kvalifikac í, domnívám se, že není čím se chlubit, neboť v takovémto případě je náš občan neevropským způsobem nehorázně vykořišťován.

Všeobecně je také uváděno, že Česká republika používá značné autority v celém světě. Z vlastní zkušenosti však vím, že není třeba ani vycestovat z Evropy , aby našinec zjistil že většina lidí ani neví že takový stát existuje. Pokud je náš stát cizím tiskem zmiňován, je to dosti často způsobeno zálibou západu v televizních hororech.

Se značným dojetím sleduji úvahy našich mocných o vstupu České republiky do NATO Nikdo však nemluví o tom co nám to přinese, a co to bude stát. Nepředp okládám, že by členské státy NATO byly hlupáci a uvázaly si na krk takového tr ojského koně jako je ČR. Proto tyto úvahy beru s velkou rezervou. Rovněž tak náš vstup do EHU se mě jeví nereálný. Jedině snad že by zúčasněné s táty potřebovaly řizenou skládku nebezpečného odpadu, což by samozřejmě naši n eokomunističtí ekonomové s povděkem přijali.

Vím, že uvedené řádky nesrší zrovna optimismem, ale optimismu je možno na čerpat dostatek z vládních prohlášení. Mě však zbývá jenom čárná představa pří štích patlamentních voleb. Představa toho, že rozhojnění byrokraté, zbohatlick á bývalá partajní nomenklatura a šíbři různých kalibrů budou volit ptačí stran u. Zbídačelé "prohlednuvši" masy, se pak vrátí k podpoře rodné KSČM. Bude to p otom překrásná vládnoucí koalice. S ostatních stran se jaksi vytratí kariérist é a ledabyle maskovaní komunisté. Vítězného února potom ani netřeba. H.P.