--------------------------------------------------------------------------------
Autor: LY
Název: Sta let se nedožil
Zdroj: NN Ročník........: 0005/011 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Sta let se nedožil Spisovatel a dobrodruh, kterého zastřelili

Brno - Sta let by se 12. března letošního roku dožil světoběžník, dobrodruh, s pisovatel a vynikající vypravěč Otakar Batlička, jehož příběhy vycházely tiske m již po první světové válce a dodnes neztratily nic na svojí působivosti. Narodil se v Praze jako syn plynárenského úředníka, matka mu brzo zemřela a ta k tento energický a nezkrotný clapecký fantasta vyrůstal spíše pod vlivem ulic e. Od šesti let byl hlavou klukovské party, ve dvanácti poprvné utekl z domova . Chytili ho tehdy na hranicích. Po druhé ve svých čtrnácti letech, urazil pře d celou třídou střední školy svého nepříjemného profesora. Nad jeho hlavou se vznášel akatastrofa. Odpoledne řekl svému nic netušicímu otci, že se jde projí t. Za měsíc přišel lístek z Argentiny: "Nemám co jíst, nemám kde spár, mám se nádherně. Ota."

Jeden časopis o něm v roce 1939 napsal: "....jako chlapec utekl z rodného Pods kalí, byl plavčíkem, kormidelníkem, telegrafistou, boxerem, zlatokopem, rybáře m na britských a norských lodích, potapěčem v Rio de Janeiru, gaučem v argenti nském vnitrozemí, obchodníkem se známkami v Londýně, policistou s Šanghaji..." S první expedicí do Matto Grossa vyrazil v patnácti letech, kde dostal tvrdou školu divočiny. V Andách později objevil starou indiánskou studnu, kde za pom oci hrubých čoček ve zdi indiáni upalovali svoje zjatce, tedy významný archeol ogických nález. Po vypuknutí 1. světové válký putoval do Evropy na Norské lodi , která pašovala blokádou měď pro Němce. Byli potopení anglickýcm křižníkem a Batlička skončil v zajateckém táboře. Odtud prchá, policie je mu v patách a ta k mizí v Africe. Další dopisy posílá domů z Homolulu a Austrálie. Do San Franc iska dorazil jako kormidelník, zakládá zde s jedním Číňanem prádelnu, která zk rachuje. V New Yorku půl roku dělá řidiče metra.

Po válce, v roce 1918, se vrací do Prahy, za nedlouho vyráží opět na dvouletou cestu kolem světa, aby se pak již definitivně usadil doma. Je výborným střelc em - ve dvacátých letech porazil nejlepšího armádního střelce Brachta. B té do bě se stává tulíkem éteru. Sám si sestrojil tehdejší nejlepší radiostanici v Č eskoslovensku, díky níž komunikuje s ceým svtem. Hovořil s Piccardovým balonem , se švédskou polární výpravou, Papaninem, Marokem Austřálií. Ze svých cest si přivezl výbornou znalost angličtiny, němčiny, španělštiny, portugalštiny, fra ncouzštiny, ruštiny, severských jazyků a jako jeden z mála Evropanů honoří ind iánskou řečí guarení. Tyto znalosti ovšem nemůže nikdy uplatnit, neboť nemá an i maturitu. Po návratu do Prahy se mu nedostává záměstnání, takže zakládá boxe rskou školu, je nočním hlídače, průvodcem cizinců, průvodčím a řidičem tramjae .

Jeho přítel Jirát, redaktor Mladého hlasatele, ho jako známého skvělého vyprav ěče doporučí jako autora povídky. Batlička se s nadšením vrhl do práce. Týdně mu vychází dvě až tři povídky. Napsal jich celkem 180, všechny plné napínavých příhod, nečekaných zápletek a specifické životní filozofie.

Tento svalnatý obr plný překypující energie se hned počítkem hitlerovské okupa ce zapojuje do odboje. Vysílačkou udrřuje spojení s Moskvou a Londýnem. Jeho s kupinu však záhy odhalili. Batličku vyslýchali nejprve v Pečkárně, pak na Pank ráci a později v Terezíně. V únoru 1942 ho zastřelili v Mauthausenu, údajně na útěku. Nikoho, koho znal, už po něm nezatkli.

Výbory povídek, mapující částečně jeho rušný a neobvyklý život, vycházejí tisk em dodnes.

(LY)