--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Pilous Jiří F.
Název: Události a komentáře týdne
Zdroj: NN Ročník........: 0005/011 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Události a komentáře týdne Trend sílící zahraničně politické aktivity České republiky z přelomu února a b řezna, zdá se, zůstal zachován i v průběhu minulých dní. Návštěva slovenského presidenta Michala KOVÁČE či náměstka generálního tajemníka NATO Anthonyho GRA GGA v Praze, oficiální cesta ministra zahraničí Josefa ZIELENCE (ODS) po zemíc h bývalého sovětského "středního východu", pobyt premiéra Václava KLAUSE (ODS) na tzv. kodaňském summitu... Jeho některá prohlášení při tamních jednáních sp olu s "definitivním" verdiktem Ústavního soudu o platnosti Benešových dekretů týkajících se zabavení sudetoněmeckého majetku na území Československa však na ší prestiži nepřidaly: Naopak vzbudily nemalý rozruch právě v zahraničí. A lze říci, že pro nás poněkud nelichotivý. Přidáme-li k tomu pak jistý protikladné tendence i na domácí politické scéně, například v souvislosti s Bezpečnostní informační službou nebo kolem otázek sociální politiky, můžeme základní "mapov ání" minulého týdne "zarámovat" v podstatě do průměrného, místy až "šedivého" obrázku...

A stejné "nepřesvědčivé" závěry se hodí téměř bezezbytku i na obligátní už čes ké aféry a skandály. Pro stálé čtenáře Necenzurovaných novin je zbytečné je zn ovu, stále dokola, rozebírat: V každém čísle jim bylo věnováno dostatek místa. Stačí tedy připomenout jen ty, jež zaznamenaly určitý pohyb a zmínit se o něk terých nových věcech resp. těch, které se po dlouhé době znovu objevily na poř adu dne.

(V tomto případě stojí za povšimnutí třeba to, že byla po mnoha týdnech "pečli vého studia" konečně podána žaloba na bývalého ředitele Centra kupónové privat izace Jaroslava LIZNERA, takže se můžeme "radostně" těšit na soud: Až na to, ž e nevíme, kdy začne, jestli za měsíc, nebo za rok. Stejně tak zajímavé je však také projednávání tzv. "rumové aféry" před soudem v Ostravě. Totiž, rozsudek lze očekávat až za několik měsíců. Prý... Těžko se dočkáme v dohledné době i r ozsudku v záležitosti Marty CHADIMOVÉ, obviněné z padělání listin a z údajně " neoprávněné" restituce církevního majetku. A to už nemluvě o dalšíích případec h...)

* * *

Mnohem překvapivější se však zdá "dar", který veřejnosti "nadělil" Úřad dokume ntace a vyšetřování zločinů komunismu ke 47. výročí tragické smrti někdejšího ministra zahraničí Jana MASARYKA, syna presidenta Osvoboditele. Náměstek ředit ele Václava BENDY JUDr. Pavel BRET totiž v pátek 10. března na tiskové konfere nci v podstatě vyloučil verzi "přímé vraždy" Jana Masaryka. Podle jeho hypotéz y ministr zahraničí a syn prvního československého presidenta "neskončil" páde m z okna, ale z římsy svého bytu na ministerstvu zahraničí v Černínském paláci v Praze na Hradčanech. Takže prý jeho "sebevražda mohla bezprostředně souvise t s předchozím vynuceným násilím..."

(Hypotéz už zde ovšem bylo hodně a vyšetřování jakbysmet. Naposled v letech 19 68 až 1969. To však skončilo "prokázáním" údajné sebevraždy. Uvidíme, k čemu s e dospěje dnes. I když, čtenář znalý věci může mít pochybnosti, pokud se bude případem bezprostředně zabývat zmíněný už JUDr. Pavel Bret. Člověk, který jaks i neuspěl na tehdejší Federální informační službě, dnes BIS, jako "specialista " pro desinformace, poté musel odejít za dosti "podivnou" činnost z vedení sek retariátu bývalého ministra zemědělství České republiky Bohumila KUBÁTA, jeho výsledky práce coby náměstka a posléze prvního náměstka generálního prokurátor a se rovněž rovnaly nule a vzbuzovaly spíše rozpaky... Ostatně, rozpaky vzbuzu jí i jeho právnické schopnosti...)

Z DOMÁCÍ POLITICKÉ CSÉNY

O návštěvě presidenta Slovenské republiky Michala KOVÁČE jsme se už zmínili v úvodu tohoto přehledu. Zbývá jen dodat, že setkání s Václavem HAVLEM se uskute čnilo ve středu 8. března v zámku Lány u Prahy a že na straně oficiálních míst slovenské vládní koalice vzbudilo nebývalý rozruch. President Havel si totiž "dovolil" vyslovit obavy nad dosavadním vývojem Slovenska a jeho kolega Michal KOVÁČ "neprotestoval", ale "souhlasně" mlčel. Slovenský provládní deník REPUB LIKA dokonce konstatoval, že je to vměšování do vnitřních záležitostí cizího s tátu a Češi že by se měli spíš starat o své aféry, kterých mají "nadstandartní " přebytek...

(Stejně tak jsme se v úvodu zmínili také o cestě premiéra Václava KLAUSE do Ko daně, kde se zúčastnil summitu Světové konference OSN o sociálním rozvoji a př i té příležitosti převzal Cenu ADAMA SMITHE za ekonomii. Vedle svých různých " pochvalných" prohlášení o hospodářské "stabilitě" České republiky, uvedených v souvislosti s oběma akcemi, je nutné se zastavit ještě u čehosi jiného. Totiž u požadavku, resp. prosby většiny účastníků onoho summitu, aby vyspělé státy odpustily hladovějícím zemím rozvojového světa část jejich dluhů. Dánsko a Rak ousko šlo příkladem, Klausem vychvalovaná naše "vyspělá" země však jeho ústy " briskně " odmítla. Prý neslevíme ani cent. I když víme, že stejně nic nedostan eme.)

* * *

O návštěvě zástupce generálního tajemníka NATO Anthony Gragga v Praze jsme se už zmínili též. Takže jen krátce, přijel sem jednat o možnostech spolupráce a společném vojenském plánování se Severoatlantickou aliancí s ministrem obrany Vilémem HOLÁŇEM (KDU-ČSL). Pak už zbývá jen dodat, že koncem minulého týdne po býval posledně jmenovaný ministr v Holandsku a ministr zahraničí Josef ZIELENI EC (ODS) "cestuje" po čtyřech "bývalých sovětských" republikách, a to Turkmeni stánu, Kyrgystánu, Uzbekistánu a Kazachstánu.

(Jeho "putování" se mimo jiné týká také nafty a zemního plynu. S čímž do jisté míry souvisejí i dohady, jak vlastně privatizovat podniky, zabývající se tout o činností na našem území. O naftařských podnicích zatím není rozhodnuto, o TR ANSGASU, který má nastarosti plynovody, bylo rozhodnuto ve čtvrtek 9. března: Ze strategických důvodů by zatím měl nejméně dalších pět let zůstat ve stoproc entním vlastnictví státu, v opačném případě existuje v těchto sférách nebezpeč í "dlouhodobého" přímého ovlivňování ze strany států bývalého Sovětského svazu : Česká republika je totiž dosud plně závislá na plynu z "Východu" a o privati zaci měly zájem jak "transformované" plynárenské postsovětské firmy, tak i záp adoevropské podniky, kde je kapitálový vliv oněch "postkomunistických" či fire m rovněž dost značný.)

* * *

Vraťme se však k naší vnitropolitické scéně. Ve středu 8. března zasedala, jak o obvykle, česká vláda. Schválila návrhy novel trestního zákona, trestního řád u, zákona o policii a zákona o vyšších soudních úřednících. Zároveň doporučila k přijetí Poslaneckou sněmovnou ústavní zákon, podle něhož o věci, která nesn ese odkladu, může rozhodnout nařízení vlády s tím, že bude existovat následné schválení Parlamentem: Zákon se má týkat rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN o akc ích k zajištění mezinárodního míru a bezpečnosti.

(Jinak se v pondělí 6. března sešlo vedení tzv. Tripartity, aby se dohodlo, že se "nedohodne", ve středu, jak již bylo řečeno, jednal Ústavní soud, který od mítl revizi dekretů presidenta Edwarda BENEŠE, v sobotu zasedala v Ostravě rep ubliková rada Občanské iniciativy - Občanských komisí, týž den zahájily pokusn ě vysílání z pražské budovy bývalého Federálního shromáždění americké rozhlaso vé stanice SVOBODNÁ EVROPA a RADIO SVOBODA...)

* * *

V našem "blízkém" zahraničí stojí pak za zmínku skutečnost, že polský presiden t Lech WALESA potvrdil v pondělí 7. března, týž den po schválení polským parla mentem, novou polskou vládu vedenou Józefem OLEKSYM. Politická scéna se tedy z klidnila, už proto, že premiér upřednostnilil coby priority své politiky orien taci na co nejrychlejší přijetí Polska do Evropské unie a NATO. Naopak, hladin a veřejného mínění se rozbouřila v sousedních zemích Rakouska a Německa poté, kdy vešlo ve známost rozhodnutí našeho Ústavního soudu. A pernamentně rozbouře ná zůstává nadále na Slovensku: Parlament zde totiž odmítl reagovat na skutečn ost, že na vysokých bezpečnostních místech začínají opět pracovat někdejší špi čkoví příslušníci Státní bezpečnosti, agenti a prominentní funkcionáři KSS. Na víc omezil pravomoci presidenta tím, že napříště nebude jmenovat ředitele slov enské kontrarozvědky on, ale vláda. A konečně, své vykonaly i Havlovy obavy ze současného vývoje u našich východních sousedů, jak je vyslovil ve středu 8. b řezna za přítomnosti slovenského presidenta Michala KOVÁČE v Praze... ÚSTAVNÍ SOUD: STATUS QUO POTVRZENO?

Tak by se dala nazvat situace, která vznikla v České republice po středě 8. bř ezna, kdy Ústavní soud potvrdil de facto neměnnou platnost Benešových dekretů, podle nichž byl v létě roku 1945 zabaven bez náhrady majetek sudetských Němců v Československu. Rozhodnutí, jež bylo přijato soudci jednomyslně, vzbudilo d ost velký ohlas. U nás v drtivé většině kladný. A to nejen u opozice, ale také u převážné části koaličních politiků. Vlastně téměř u všech. S tu tichým, jin de spontánně hlasitým zadostiučiněním, že konečně jsme coby "jeden muž" řekli definitivní a jednoznačný názor na celou kauzu, o nichž už prý nehodláme nadál e diskutovat.

(S většími či menšími rozpaky, umocněnými navíc otazníkem, umístěným v mezitit ulu této části Událostí a komentářů, přijali citované rozhodnutí Ústavního sou du sudetští Němci případně jejich potomci, do značné míry však také ostatní Ně mci včetně Rakušanů. A zdá se, že s jistými rozpaky reagovali či ještě budou r eagovat i ostatní státy západní Evropy. Nikoliv pro ono odmítnutí jakkoliv dis kutovat o případných majetkových otázkách spojených s tehdejším odsunem sudets kých Němců, ale hlavně pro neochotu české strany oficiálně i neoficiálně rozml ouvat o německo-českém historickém vyrovnání resp. vzájemném dorozumění...) * * *

Je smutné, dá-li se to tak nazvat, že ona výše zmíněná neochota České republik y nemá ani tak kořeny v uvedené už nechuti jednat či vzájemně si vysvětlovat s tanoviska, ale spíš v populismu. Podle Klausova hesla, veřejnost to žádá, a my tudíž pouze plníme přání většiny občanů. Ještě smutnější však je, že se přito m pozapomnělo, težko říct, zda úmyslně nebo nikoliv, na ty sudetské Němce, kte ří nebyli odsunuti, mají naše občanství, majetek jim však byl v roce 1945 vzhl edem ke "kolektivní vině" zabaven, zpět ho ovšem nedostali a podle rozhodnutí Ústavního soudu ho už neuvidí.

KOLIK RUSŮ VLASTNĚ ŽIJE V ČESKÉ REPUBLICE?

Otázk,a takto položená v mezititulu, by měla hlavně zajímat naše zpravodajské služby či kontrarozvědku resp. příslušné orgány cizinecké policie. Zcela jistě však zaměstnává i mysl mnoha občanů naší země. Což je vidět z nedávné ankety, podle níž téměř 50 procent obyvatel má dosud obavy z agresívních choutek býva lých našich "socialistických přátel" z Východu.

(V této sdouvislosti nezbývá než konstatovat, že onen strach je vcelku oprávně ný. Byť se dnes už nejedná o akty podobné tomu, co jsme zažili v srpnu 1968. A le přesto: Podle střízlivých odhadů žije v Praze kolem desítky tisíc ruských o bčanů, z nichž několik tisíc jich zde na základě trvalého nebo dlouhodobého po bytu legálně podniká. Ruské velvyslanectví ovšem přiznává trvale žijících Rusů v hlavním městě pouze patnáct set. Ti ostatní se prý nekontaktují...) * * *

Ne, nechceme v této souvislosti hovořit o různých těch "ruských mafiích", o ni chž čítáme denně v novinách. Zaměřme se spíš na cosi jiného. Už někdy v roce 1 992 činily na toto téma jisté bezpečnostní složky šetření. A zjištění byla dos t ohromující: Zhruba 12.000 Rusů zapojených legálně coby majitelé či spolumaji telé českých firem, společníci společností s ručením omezeným, akcionářů akcio vých společností. Údajně prý pouze v Praze. Což jsou čísla poněkud šokující. Z ejména, vezmeme-li v úvahu, že většina z oněch Rusů může patřit, a zřejmě také patří, k otevřené či skryté síti bývalých agentů KGB, kteří dnes pracují pro Ruskou federaci, Ukrajinu či právě ony zločinecké "mafie"...

(Musíme však vzít v úvahu i cosi jiného: Už kolem roku 1985 se vědělo, že zhru ba 60 až 80.000 obyvatel tehdejšího Československa patřilo mezi tzv. "nelegály ", z nichž zhruba o 5.000 z nich nebylo možné zjistit naprosto nic. V roce 199 1 vysoká místa federálního ministerstva vnitra ona čísla potvrdila. S tím, že kdyby se nově sestavoval centrální registr obyvatelstva, mohla by být mnohem v ětší... Podle poznatků z let 1985 a 1991 drtivá většina oněch nelegálů měla pů vod v někdejším Sovětském svazu. A jsou u nás dosud.)

A CO V TOMTO TÝDNU?

Těžko soudit, jak bude onen poslední "předjarní" týden vypadat. Zdá se však, ž e od toho minulého mnoho odchylek mít nebude. Zcela jistě v tom, že se asi těž ko dovíme cokoliv nového v našich "oblíbených" aférách a skandálech. Spíš může me počítat s jejich dalším nárůstem o případy nové.

(Pro osvěžení paměti si tedy připomeňme, co všechno je v daném okamžiku ve hře: Tak třeba uplácecí skandál Jaroslava LIZNERA. Bratři HELBIGOVÉ. Někdejší výkonný místopředseda ODS, poradce premiéra, poradce Harva rdských investičních fondů a poslanec neplnící své funkce Petr ČERMÁK. Tzv. "R UMOVÁ AFÉRA". Causa pražského interhotelu AMBASSADOR, přesněji tedy jeho gener álního ředitele a zřejmě i dnešního podvodného majitele Vlastimila DVOŘÁKA. Vy šetřování kolem trestné činnosti JZD Slušovice a někdejšího předsedy tohoto "m olochu" docenta ing. Františka ČUBY, CSc. Nezákonnost LIDOVÝCH MILICÍ. Podvody Kreditní a průmyslové banky a jejího generálního ředitele a majitele Antonína MORAVCE. Turecký podnikatel podezřelý ze závažné trestné činnosti a mající va zby na česká vysoká a nejvyšší místa Yekta UZUNGOGLU...)

* * *

Na vypočítávání "hříchů mocných" by toho věru bylo ještě hodně. Proto se vraťm e k našemu tématu a podívejme se na vnitropolitické události, přesněji na poli tické strany a organizace. Tak v pondělí 13. března se vyjadřovala strana Levý blok k připravovaným sociálním zákonům, prezentovaly se i strana Zelených a K lub angažovaných nestraníků, v Brně pak Křesťanskodemokratická strana a sociál ní demokraté, v Ostravě Českomoravská unie středu. Následující den "mini" Česk oslovenská strana socialistická rozebírala téma "podpora podnikání v České rep ublice", před novináři se objevil i její "silnější" bratr Liberální strana nár odně sociální. Ve středu opět "hovoří" k veřejnosti Českomoravská unie středu, ve čtvrtek Křesťanska a demokratická unie - ČSL, komunisté, Křesťanskodemokra tická strana a Občanská demokratická strana, v pátek konečně Občanská demokrat ická aliance, sociální demokraté a Svobodní demokraté.

(Jinak v pondělí 13. března přijel do Prahy na oficiální návštěvu argentinský ministr zahraničních věcí Guido di TELLA, týž den odletěl president Václav HAV EL na krátko do Nizozemska, kde převzal Gézskou medaili za rok 1995, v úterý b yla zahájena 29. schůze Poslanecké sněmovny, na níž přednesl projev i presiden t Václav HAVEL k vnitropolitickým tématům, ve středu se konalo pravidelné zase dání české vlády, ve čtvrtek se má vyjádřit ministr pro hospodářskou soutěž St anislav BĚLOHRÁDEK (KDU-ČSL) ke smlouvě mezi SPT Telecom a Atlantic West Amste rdam, v pátek se sejde koaliční "devítka" a bude jednat o návrhu sociálních zá konů...)

* * *

Z blízkého zahraničí pak toho, co se týká České republiky, lze očekávat spíš p oskrovnu. V Polsku, jak se zdá, došlo jmenováním nové vlády k uklidnění vnitro politické situace, na Slovensku naopak "neklid" a "nejistota" trvají nadále. A na druhé straně, v Německu? Zřejmě nějaký čas tam budou doznívat negativní oh lasy na nedávné rozhodnutí Ústavního soudu České republiky ohledně Benešova de kretu týkajícího se vyvlastnění majetku sudetských Němců. Stejně tak jako v Ra kousku. V obou případech také můžeme předpokládat, že vzájemné vztahy ještě as i nějakou dobu zůstanou chladnější. Možná až teprve po nastávajících našich pa rlamentních volbách v roce 1996, kdy bude uvažování střízlivější... Jiří F. PILOUS

------------------------------------------------------------ Redakce Necenzurovaných novin pro své čtenáře komentuje

------------------------------------------------------------ BUDE KONEČNĚ BIS POD KONTROLOU?

V překotném víru afér, skandálů a diskuzí kolem rozhodnutí Ústavního soudu o p latnosti Benešových dekretů, se jaksi ve sdělovacích prostředcích trochu pozap omnělo na další velmi důležitý problém, který posledních několik týdnů zaměstn ával naplno prakticky všechna masmédia. Totiž na invektivy předsedů koaličních stran KDU-ČSL a ODA, vicepremiérů Josefa LUXE a JANA KALVODY vůči porušování zákonů a Ústavy Bezpečnostní informační službou a tudíž i na její nedostatečno u kontrolu a úkolování ze strany vlády. Anebo jinak řečeno, veřejnost byla uko lébána prohlášeními premiéra Václava KLAUSE (ODS), jeho podřízených resp. "ide ových" souputníků z Křesťanskodemokratické strany, že se vlastně nic nestalo, že Kalvoda s Luxem "nehorázně" přestřelili, že zpravodajské služby kontrolu ne potřebují a úkolování už vúbec ne. Tedy, že všechno je v nejlepším pořádku a t y drobné "chybičky" BIS nestojí ani za řeč...

(První "sprcha" přišla poté, když Jan Kalvoda na nedávné celostátní konferenci Občanské demokratické aliance byl přes veřejně proklamovaná přání některých v ysokých funkcionářů ODS potvrzen coby předseda a drtivá většina delegátů se za něj postavila. Druhý šok se pak dostavil přímo ze strany parlamentní komise p ro kontrolu zpravodajských služeb. Ta sice jedním dechem oznámila, že Kalvodov a podezření jsou nereálná, přiznala však vzápětí, že ke skutečnému zjištění st atus quo nemá ze zákona prakticky žádné pravomoce. Konečně třetí šok přivodil sám zatimní ředitel BIS Stanislav DEVÁTÝ, který má pozastavené členství v ODS: Odmítl totiž při vyjasňování úlohy kontrarozvědky v diskutovaných kauzách své důstojníky zprostit mlčenlivosti...)

* * *

Mnohem větší překvapení či šok ovšem nastaly před několika dny, kdy sám Václav Klaus po mnoha "veletočích" náhle změnil stanovisko a souhlasil s účinnější k ontrolou a konkrétním úkolováním Bezpečnostní informační služby. Takže v nejbl ižší době, alespoň v to tedy doufejme, vznikne vládní orgán složený ze čtyř ko aličních, prý "mimoresortních" ministrů včetně výkonného aparátu s maximální k ontrolní a úkolovací pravomocí. Reorganizována na koaličním principu má být i Rada pro zpravodajské služby, jejímž koordinátorem je premiér Václav Klaus. Sl yšet se však nechala také zmíněná už parlamentní kontrolní komise, která chce své postavení vůči BIS rovněž upevnit a rozšířit svá práva: Přinejmenším v tom smyslu, aby mohla vstupovat do tzv. "živých" případů bez jakéhokoliv omezován í z pozice vedení kontrarozvědky.

(Aniž na to kdo poukázal, zdá se, že Jan Kalvoda tento boj v tichosti vyhrál. Zatím. Jestli se mu podaří, aby bylo bezezbytku osvětleno také jím vznesené po dezření z porušování zákonů a Ústavy, uvidíme. V každém případě však ve hře zů stává ještě jeden problém, o který ve sporu zatím formálně nešlo, ale jenž dík y sdělovacím prostředkům vyplaval během celé kauzy na povrch dost viditelně. J de totiž o osobu prozatimního ředitele Bezpečnostní informační služby Stanisla va Devátého. Přesněji o to, zda je nebo není kompetentní svou funkci po obvině ních, která nedokázal zdaleka vyvrátit, zastávat. Ministr vnitra Jan RUML (ODS ) a jeho vysoce postavení političtí souputníci z Občanské demokratické strany tvrdí, že ano, zbytek koalice společně s opozicí má názor přesně opačný. Větši na občanů tohoto státu rovněž. Pan Devátý však hraje "hru mrtvého brouka"...) Jiří F. PILOUS