--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Placák Petr
Název: StB a protizákonné písemnosti
Zdroj: NN Ročník........: 0005/011 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

StB a "protizákonné písemnosti" v osmdesátých letech Petr Placák

Jednou z oblastí, kterou se Státní bezpečnost na úseku "boje s vnitřním nepřít elem" zabývala, byla tzv. problematika protizákonných písemností. V osmdesátých letech tato problematika v celé ČSSR spadala výlučně do kompeten ce Správy kontrarozvědky pro boj s vnitřním nepřítelem (krycím názvem X. správ y SNB, po reorganizaci v roce 1988 příslušnému odboru Hlavní správy kontrarozv ědky - II. správy SNB). Její činnost na tomto úseku vycházela z Nařízení minis tra vnitra č. 9/1978 a č. 32/1977.1) Podle "Směrnic pro postup útvarů a příslu šníků Sboru národní bezpečnosti a vojenské kontrarozvědky při zjišťování a roz pracování autorů a rozšiřovatelů protizákonných písemností" obsažených v NMV č . 9/1978 se za protizákonné písemnosti považují zejména:

letáky, anonymní dopisy, tiskoviny, nápisy a kresby: a) jejichž obsah naplňuje znaky skutkové podstaty trestního činu nebo přečinu a vyjadřuje nepřátelství vůči socialistickému společenskému a státnímu zřízení v Československé socialistické republice,

b) jejich obsah svědčí o nepřátelství autora nebo rozšiřovatele vůči socialis tickému společenskému a státnímu zřízení v Československé socialistické republ ice.

Byla-li vůle a momentální potřeba, mohlo se toto "nepřátelství" jistě rozpozna t skoro v každé "písemnosti", samozřejmě s výjimkou Rudého práva a podobných t iskovin.

V roce 1987 StB konstatuje,2) že ke klasickým protizákonným písemnostem (leták y, nápisy, dopisy) přibyly v poslední době i další způsoby šíření "protisocial istických podvratných a protizákonných výzev a názorů". Šlo především o gramof onové desky, magnetofonové nahrávky, samolepky, razítka a videokazety. X. správa SNB metodicky řídila, koordinovala a kontrolovala všechna opatření p rováděná útvary StB při zajišťování a rozpracovávání autorů a rozšiřovatelů pr otizákonných písemností (v armádě opatření v součinnosti s X. správou prováděl a vojenská kontrarozvědka - III. správa SNB).3)

V krajích tuto problematiku zpracovávali vyčlenění příslušníci krajských správ (KS) StB spolupracující s příslušníky StB zařazenými v rámci okresních správ SNB. Ti byli povinni hlásit výskyt písemností, prováděná opatření nebo vypátrá ní autora příslušné KS StB. O výskytu všech protizákonných písemností byli náč elníci útvarů StB i VB povinni neprodleně informovat služebním postupem X. spr ávu (útvary vojenské kontrarozvědky hlásily výskyt III. S SNB, která je předkl ádala X. správě).

Každý příslušník SNB (nikoli tedy jen složky StB), který byl upozorněn na exis tenci nějaké protizákonné písemnosti, byl dle zmíněného NMV povinen provést úk ony k zajištění nálezu a informovat příslušný útvar SNB.

Příslušníci X. správy vyčlenění pro problematiku protizákonných písemností (v roce 1987 zpracovávali tuto problematiku na 1. odboru X. správy čtyři příslušn íci StB), měli poskytovat - v závažných případech i praktickou - pomoc pracovi štím protizákonných písemností jednotlivých regionálních správ StB. Základní činnost a návod pro postup orgánů StB i VB při výskytech protizákonný ch písemností podávaly tzv. typové projekty, které byly vypracovány pro všechn y stupně územního členění struktury SNB.

V roce 1986 provedli příslušníci X. správy zařazení v problematice protizákonn ých písemností 35 součinnostních jednání na krajích a 6 výjezdů ke konkrétním případům. V pravidelných dvouletých cyklech byly z důvodů zvyšování úrovně pra covníků problematiky v celé ČSSR svolávány celostátní porady (v letech 1986 a 1987 byla taková porada plánována na listopad 1987)4.)

Kazdý prošetřovaný případ zakládala StB svazek zpravodajského rozpracování. Př i samotné práci a vyhledávání autorprotizákonných písemností využívala StB pře devším své agenturní sítě, technických prostředků (odposlech, sledování) a běž ných kriminalistických metod identifikace pachatele podle stop zanechaných na písemnosti a podle individuálních znaků písma.

Ze závažných výskytů rozpracovaných v akcích byla 1. odborem na X. správě SNB vybudována celostátní evidence obsahující ukázku sledovaných písemností, další srovnávací materiály, výsledky odborných expertiz a údaje o odhalených "pacha telích".

Se stoupajícím počtem samizdatové produkce byla od roku 1983 na X. správě budo vána centrální evidence samizdatů s jejich vyhodnocením.

Orgány StB byly při pátrání po autorech oprávněni využít technických prostředk ů používaných Veřejnou bezpečností a podle okolností i služebních psů. Důležitou pomůckou při zjišťování autorství textů byla technická evidence píse mností (TEP), která byla vedena na Technické správě FMV. Šlo vlastně o evidenc i psacích strojů podle individuálních znaků písma (žádný psací stroj nemá doko nale shodné tvary liter).

Do evidence se zaznamenával každý zjištěný strojopisný exemplář písemnosti, le táku, či dopisu a všechny orgány provádějící šetření ve věci protizákonného pí semnictví byly povinny dát takovou písemnost zaevidovat.5)

Kopie jedné evidenční karty psacího stroje na TS FMV je uvedena v příloze I. D íky této evidenci mohla StB zjistit, pokud bylo písmo zaevidováno, že písemnos t, která se jí dostala do ruky, byla napsána na psacím stroji, který je v drže ní té a té osoby, rozpracované v té a té akci.

Jako ukázku uvedu akci POSLANEC, rozpracovanou StB v Praze koncem roku 1987.6) Skupina osob z prostředí Charty 77 rozeslala poslancům Federálního shromážděn í ČSSR dopisy se zákonodárnými návrhy týkající se odstranění faktické nerovnos ti občanů v zaměstnání, na školách, při cestách do zahraničí nebo při trestním stíhání z politických a náboženských důvodů.

Nejvyšší zákonodárný sbor si samozřejmě tuto zákonodárnou iniciativu občanů ne nechal pro sebe a dopisy byly průběžně předávány oficiální cestou StB. StB provedla agenturně-operativní opatření s cílem zajistit kontrolu nad podpi sovou akcí. Především byla iniciována agenturní síť, kterou StB řídila v prost ředí disentu.

Provedenými expertizami StB zjistila, že dopisová emise byla rozepisována na 1 0 různých psacích strojích, z nichž jeden byl již v evidenci TEP. Jednalo se o psací stroj, který byl v minulosti využíván k rozepisování samizdatového časo pisu Střední Evropa a jehož majitelem byl objekt akce WANDA (k uvedené osobě s amozřejmě provedla S-StB Praha další opatření).

Zajištěné dopisy byly vedle toho zasílány na daktyloskopickou, biologickou a p ísmoznaleckou expertizu.

Současně byla požádána Správa vyšetřování StB (dále SV StBú o stanovisko k cel é akci. Správa StB Praha pak konstatovala, že ač z vyjádření SV StB nelze v je dnání organizátorů dopisové akce spatřovat trestnou činnost a jejich trestní p ostih není odůvodněný (dle článku 29 Ústavy ČSSR využívají práva obracet se s podněty na zákon. orgán), je z "politického hlediska" nutné celou akci směřují cí proti činnosti a poslání zastupitelského orgánu v ČSSR hodnotit jako nátlak ovou vůči socialistickému zřízení u nás."

U zjištěných organizátorů podpisové akce StB provedla tajné prohlídky bytu se záměrem zjistit podíl jednotlivých osob na akci (tzv. ANALÝZA).