--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Brom Libor
Název: K projevu Václava Havla ve Filadelfii
Zdroj: NN Ročník........: 0005/011 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
K projevu Václava Havla ve Filadelfii Václav Havel t.č. president západní části rozbitého Československa, nenašel v červnu čas, aby v Praze zašel na Exilový sjezd organizovaný Společností pro vě dy a umění (SVU),ale zato našel dosti času, aby pobíhal po jiných místech a sb íral osobní pocty a peníze.
Pokud můžeme kroky Václava Havla vůbec sledovat - neboť tento výtečník se pohy buje opravdu velmi rychle a globálně - po Asii, kde v Siamu mluvil o Bosně a v Evropě, kde zase mluvil na různých místech jako na bukurešťské univerzitě na téma "ideály bez iluzí", náš nesmírně učený prezidenst zaletěl také na skok do Spojených států. Tam, podle článku Trudy Rubínové ve Philadelphia Inquier, ne jdříve se promenádoval po ulicích s vodíkem napuštěným balónkem I love America nad hlavou a pak v den amerického státního svátku pronesl pro jeden soukromý klub za sto tisíc dolarů a medaili další historickou řeč - tenkrát o smyslu ži vota, kultury, civilizace a vůbec všeho ve vesmíru. K tomu typicky havlovskému projevu budeme se jistě vracet, abychom ukázali, čím si náš pražský oportunis ta vlastně vysluhuje od mezinárodních živlů takový neustálý příliv pozornosti, peněz a poct. Tentokrát však jen několik poznámek. Trudi Rubínová z filadelfi jských novin nazvala Václava Havla "prorokem postkomunistického věku globalism u aliberální demokracie,"jehož "eseje se staly biblickým textem" a který "zápa sí s hledáním nové kotvy pro hodnoty nového světového pořádku.". Ginny Wiegand v těchže novinách popsal Václava Havla trochu jinak - jako "nepříliš okouzluj ícího a iposantního," ale každopádně jako disidenta, kterého komunisté uvěznil i a jednou mu i zrušili pas.
Protestující český exil nazval však Václava Havla docela jinak. Na příklad, Dr .Ing.B.A.Kobliha, bývalý generální tajemník Naardenského hnutí v Londýně a vyn ikající představitel národního odboje, v dopise na Martina Meyersona, předsedu filadelfijské nominační komise, nazval Václava Havla "spíše předmětem pro Int erpol než pro udělení podty." A jeho dopis pokračoval takto: "Československá r epublika byla úmyslně zničena proto, aby se nové státy dostaly do rukou politi ckých a zločineckých mafií. Ve skutečnosti komunistě nikdy neztratili kontrolu v těchto zemích. Pan Václav Havel se stará o to, aby tuto situaci před světem kryl a představuje novou Českou republiku jako svobodný a demokratický stát, kterým ona není. Navíc, Česká republika byla předělána na mezinárodní prádelnu špinavých peněz, mezinárodní středisko organizovaného zločinu a obchodu omamn ými jedy - nehledě na výprodej československého průmyslu a vykrádání národního majetku, uměleckých a jiných pokladů...
"Je velmi smutné," napsal Dr.Ing. Kobliha do Filadelfie, že "tato fakta a akce , které konedkonců jsou proti zájmům svobodných Američanů, jsou "přehlíženy" t ěmi, kdo jmenovali Václava Havla pro americkou poctu. Věřím," končí Koblihův d opis na pana předsedu Meyersona, "že Vaší snahou má být především soustředit s e na ty, kdo se nalézají za jmenováním Havla, protože tito lidé pravděpodobně už profitují z výšeuvedených mafiánských kšeftů."
Pro národní exil a protikomunistický odboj není sporu o tom, že exkomunista Vá clav Havel (viz.kniha Zdeňka Mlynáře "Nightfrost in Prague, The End of Humane Socialism." New York: Karz Publishers, 1968, Copyright MIT, 1959) posluhuje na dnárodním živlům a nezaslouží si nic jiného než národní odsudek. A sto tisíc d olarů, které Václav Havel od mezinárodních živlů zase inkasoval, měl by věnova t obětem komunismu. To jest, má-li oportunista Václav Havel vůbec nějaké svědo mí.
Prof. Dr. Ing. Libor Brom
Václav Havel se pravému exilu zase vyhnul!
Poslední návštěva prezidenta České republiky, v USA dne 28. září 1994, a to je ště k tomu v den oslav svatého Václava, byla ČTK a jiným příznivě vládě naklon ěným tiském v ČR pokládána v článcích jako úspěšná, což my zde v Americe prohl ašujeme za holý nesmysl a nepravdu. Ovšem musí se přiznat, že rozhodně, a jako vždy, finančně se Havlovi tyto "návštěvní" cesty do USA osobně vyplácejí. K o bjasnění těchto odměn se musí dodat, že tyto pocházejí od silně levicových ame rických organizací, které milují komunistický socialismus s tou novou "lidskou tváří". Nikdy nenajdete v jejich seznamech jména významných, skutečně zaslouž ilých Američanů konzervativního mínění, obzvlášť těch, kteří všemocně bojovali proti tzv. říši zla, tj. proti komunismu, ať to bylo na poli vojenském, či po litickém.
Na počest Václav Havla v Chicagu byly na výběr dvě možnosti. A sice uvidět tut o "vzácnou" návštěvu na obědě nebo večeři. Oběd stál 40 dolarů a byl určen víc e méně pro ty chudší domorodce, organizovaně vybrané a připravené tleskat jako tuleni všemu, co pan Havel přednesl, což skutečně nebylo nic. Otázky musely b ýt předloženy jen písemně a byly kontolovány velvyslancem Žantovským. Americký tisk přitomen nebyl a taktéž žádná místní stanice nebyla zastoupena. Z určitý ch důvodů bylo místo, kde se měl oběd konat, v posledním okamžiku změněno, jel ikož organizátoři Havlovy návštěvy se asi dozvěděli, že návštěva jeho excelenc e má být piketována, k čemuž sice nedošlo, i když se o tom antikomunistický ex il zmínil jako o dodatečné akci proti Havlově návštěvě.
Večeře byla samozřejmě slavností, stála 150 dolarů na osobu a převážná většina účastníků byli obchodníci, kterým pan Havel poděkoval, stála 150 dolarů na os obu a převážná většina účastníků byli obchodníci, kterým pan Havel poděkoval z a pohoštění. Hlavní řečník, kterému jsem poslal osobní dopis s popisem charakt eru prezidenta Havla, guvernér státu Illinois Jim Edgar, se při večeři neukáza l. Starosta města Chicaga Richard A. Daley přišel pozdě a byl tam asi dvě minu tky, které mu stačily na to, aby předal panu Havlovi klíč k městu, což mu exil rozhodně nezávidí.
Prezident Havel se prý vyjádřil, že je obdivovatelem bývalého starosty města C hicaga Antonína Čermáka, po kterém by chtěl pojmenovat nějakou ulici či třídu v Praze. Je ale velice zajímavé, že pan prezident se na třídě Čermáka, která j e v chicagské oblasti jednou z nejznámějších, ani neukázal. Výlet po této tříd ě mu navrhl pan Jan Novák, přítel Miloš Formana. Nabízel mu, aby alespoň večer neformálně autem projl tuto známou etnickou třídu československých krajanů, z vanou Cermak Road. Čtenáři v České republice se také musí uvědomit, že velice malé procento krajanů žije přímo v Chicagu. Spíše obývají předměstí, jako jsou Berwyn, Cicero, Riverside La Grange, Lisle a jiná, ponejvíce západně od Chica ga.
Návštěva prezidenta Havla rozhodně nebyla určena pro krajany, ale více méně na oklamání doma, že se konečně "odvážil" navštívit chicagské krajany, když v Ne w Yorku a jinde byl několikrát. Předměstí Chicaga se jaksi vyhýbal a vyhýbá, i když zde má několik exulantů, kteří se za něho modlí a jeho vládu chválí. Ovš em tito chudáci si neuvědomují, že Václav Havel je vlastně po 1. lednu 1993 de facto nezvoleným prezidentem nové České republiky, jelikož zástupci parlament u také nebyli v nové republice zvoleni, ale byli odměněni císařem Václavem Kla usem za poslušnost při hlasování pro roztržení Československa.
Hlavní chicagské noviny, Chicago Tribune, uveřejnily článek o Havlově návštěvě na stránce 46(!) pod názvem "Havel makes Ist visit to City s Czech Natives" ( První návštěva Havla v městě českých rodáků). Napsala jej jakási neznámá redak torka, která byla ovlivněna pomatenými milovníky českého socialistického neoko munismu. Druhé hlavní chicagské noviny, Chicago Sun-Times, uveřejnily kratičké oznámení o Havlově návštěvě na stránce 26 v sekci, která se najde jen někdy s lupou.
Ovšem aby se "zahojila" škoda nadělaná s protestními dopisy organizace IMFC na hlavní osobnosti vydavatelů novin, televizních stanic, starostovi města Chica ga a guvernérovi státu Illinois, Havel dosáhl s jistou "levicovou" pomocí rozh ovoru s novináři, kteří mu nekladli otázky, jež se skutečně týkají exilu, tj. navrácení majetku ukradeného komunisty. Nikdo se ani nezmínil o neomluvitelné diskriminaci vůči amerických občanům československého původu. Pokud se týče pa na Havla , ten se někde při té jeho cestě slabomyslně vyjádřil, že "čeští" obč ané žijící v zahraničí svůj majetek jednou dostanou. Všimněte si, prosím, použ itého diplomatického slova "čeští". Žádná zmínka o amerických občanech českosl ovenského původu.
Prezident ČR Václav Havel se opět krajanům a Čermákově třídě vyhnul. Setkání s e starým přítelem Milošem Formanem bylo samozřejmé a k tomu nechyběl ani spiso vatel Arthur Miller, který se proslavil v padesátých letech, když byl předvolá n před Vyšetřovací výbor amerického Senátu pro svůj prokomunistický postoj. An o, pan prezident Havel má zde v Americe přátele, ale bohužel jsou to ti, kteří byli a stále jsou silně naklonění komunistické ideologii s usměvavou tváří. P rezident České republiky Václav Havel se pravému protikomunistickému exilu, ja ko vždy, vyhnul!
Prof. Dr. Ing. Libor Brom