--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Pilous Jiří F.
Název: Slušovická mafie v akci
Zdroj: NN Ročník........: 0005/014 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
"SLUŠOVICKÁ MAFIE" V AKCI Opusťme teď tvoření různých akciových společností či společností s ručením ome zeným, nechme prozatím stranou podvody vedení slušovického družstva, pololegál ní manévry případně protizákonnou činnost bývalých řídících pracovníků agrokom binátu, a podívejme se na problémy s trošku jiné strany. Totiž, jestli bylo, r esp. nebylo z právního hlediska dělení majetku JZD AK Slušovice, ke kterému do cházelo na počátku devadesátých let, opostatněné. Čili jinak řečeno, zda exist ence DAK MOVA Slušovice, později Bratislava, měla nebo neměla legální základ. (Pokračování z minulého čísla)
(Jistá pražská advokátní kancelář, která v té době hájila zájmy těch obyčejnýc h, podvedených družstevníků, kteří nechtěli mít s docentem ing. Františkem Čub ou, CSc., a spol. nic společného, k tomu v úvodu jednoho ze svých přípisů říka la, že "...V podnikovém rejstříku u Městského soudu Brně jsou registrovány a z aloženy Stanovy DAK Slušovice z roku 1975, které byly přijaty na základě tehdy platného zákona číslo 122/1975 Sb., o zemědělském družstevnictví. Dne 1. červ ence 1988 nabyl účinnosti nový zákon o družstevnictví číslo 90/1988 Sb., podle jehož ş 81 odstavec 3 končí platnost stanov a dalších vnitrodružstevních před pisů nejpozději dnem 31. března 1989...")
Část XII.
Budeme-li pokračovat dále v citaci onoho přípisu, dovíme se, že: "Původně se c elkem automaticky předpokládalo, že pro období po tomto datu platily v agrokom binátu jinak blíže neoznačené a nepodepsané stanovy DAK Slušovice z února 1989 . Při bližším pátrání se však zjistilo, že v podnikovém rejstříku tyhle stanov y nebyly registrovány ani založeny. Je tudíž třeba vycházet z jiného základníh o předpokladu: Činnost slušovického družstva se po datu 1. dubna 1989 řídila t oliko platným zákonem č. 162/1990 Sb., o zemědělském družstevnictví, jehož ust anovení ş 57 ukládalo ve třetím odstavci přijmout nejpozději do 31. března 199 1 nové stanovy. Vzhledem k tomu, že proces dělení majetku DAK Slušovice začal už v prosinci 1990 a také proto, že od této doby až do konce května 1991 veden í agrokombinátu svou řídící funkci v tomto družstvu vůbec nevykonávalo, nemohl o v žádném přpadě dojít k přijetí nových stanov v uvedeném termínu podle zákon a č. 162/1990 Sb. ..."
(A máme tady první závažný moment: Pánové docent ing. František Čuba, CSc., a jeho společníci, prostě stanovy nejenže nezaregistrovali, dokonce je podle zák ona oficiálně nenechali ani přijmout. Což je dost udivující, protože slušovičt í právníci nebyli jen tak leckým. Uměli v tom chodit, zejména když šlo o balan cování na hranici zákonnosti. Jenomže tady šlo, jak uvidíme později, o víc: To tiž o peníze. O hodně velké peníze...)
JAK TO BYLO S DĚLENÍM MAJETKU DAK
Vraťme se však opět k přípisu naší adokátní kanceláře. Konstatuje se v něm, že "oba posledně citované zákony o zemědělském družstevnictví z let 1988 a 1990 sice připouštějí rozhodování i o takových otázkách, jakými bylo dělení družstv a, a to formou usnesení tzv. dílčích členských schůzí, avšak pouze v případě, že je tento postup zakotven v platných stanovách družstva..."
(A nastupuje další problém: Stanovy z roku 1975 neplatily, ty nové, údajně při jaté v únoru 1989 nebyly platně zaregistrovány v podnikovém rejstříku vůbec - čímž se kupodivu soud ani prokuratura nezabývaly - a po 31. březnu 1991 nebyly žádné stanovy přijaty rovněž. Čili je třeba vycházet z názoru, že pro období let 1990 až 1991 platil toliko zákon. A ten svěřoval rozhodování o všech zákla dních oázkách pouze tzv. společné členské schůzi.)
Takže nezbývá nic jiného než konstatovat, že usnesení dílčích členských schůzí , konaných v DAK Slušovice ve dnech 18. až 21. prosince 1990, měla jednoznačně neplatný charakter. Tahle forma rozhodování totiž nebyla zakotvena v platných , tj. v podnikovém rejstříku registrovaných stanovách. Už proto, že ty vlastně neexistovaly.
* * *
Dejme ale opět slovo povolanějším, tedy advokátům. Ti, vycházejíce z dané situ ace, tvrdili, že "pokud krajský soud v Brně svým usnesením čj. 19 Co 195/91 ze dne 30. dubna 1991 zápis DAK MOVA Slušovice do podnikového rejstříku zamítl ( přičemž své rozhodnutí odůvodnil mimo jiné neurčitostí způsobu rodělení vešker ého majetku, tj. aktiv i pasív, a tudíž nemožnosti přezkoumání tohoto dělení, nevyjasněnosti počtu členské základny ke dni dělení atd.), pak postupoval zcel a v souladu s platnými předpisy..."
(Lze tedy říci, že všechno je vlastně úplně jinak. DAK MOVA už od svého vzniku právně neexistovala, veškeré akciové apolečnosti a společnosti s ručením omez eným byly založeny protiprávně a jakákoliv manipulace s s majetkem movitým i n emovitým nese z právního hlediska punc krádeže... A docent ing. František Čuba , CSc., JUDr. Kaláč či profesor MVDr. Popesco, DrSc., vědomě neříkali celou do bu pravdu. Stejně tak, s výjimkou onoho uznání neplatnosti registrace DAK MOVA Slušovice - později Bratislava - soudy nesoudily, prokuratura a poliejní orgá ny nevyšetřovaly... Kdyby totiž vykonávaly své povinnosti pořádně, nezaujatě, musely dávno na onu základní věc přijít a ty, co status quo zavinili, potresta t. Neučinili tak, přestože okolnosti kolem neplatných stanov a tudíž i neplatn ých právích úkonů z toho vyplývajících, byla známy nejméně od jara roku 1991.) MANIPULACE S ČLENSKOU ZÁKLADNOU
Názor právníků, zastupujících onu slušnou a de facto "podvedenou" část slušovi ckých družstevníků, byl v tomto případě jednoznačný: Dílčí členské schůze JZD AK neměly zákonný podklad a proto tudíž vznik DAK MOVA postrádal jakoukoliv le gitimitu. O tom jsme však už psali výše. Pochopitelně také v souvislosti se zá konem o zemědělském družstevictví č. 162/1990 Sb., který nabyl platnosti dnem 15. května 1990. Některé paragrafy v něm uvedené jsou velmi zajímavé, k nim se ale vrátíme později. Teď se spíš zaměřme na ony tzv. dílčí schůze DAK Slušovi ce, jež údajně "rozhodly" o rozdělení agrokombinátu na jednotlivá družstva vče tně jejich majetku. Přesněji na oficiální dokumenty představenstva zmíněného a grokombinátu...
Ten z konce prosince roku 1990, což je s podivem, nemá žádné datum, jen tři po dpisy (čitelný je pouze JUDr. Kaláč) a razítko. V záhlaví stojí napsáno "Usnes ení z dílčích členských schůzí DAK Slušovice konaných dne 18., 19., 20. a 21. prosince 1990 v Zádveřicích, Želechovicích a Dešné". Říká se v něm: "Dílčí čle nské schůze byly svolány pro všechny členy družstva. Z celkového počtu 6956 čl enů bylo přítomno 4884 členů, takže schůze byly usnášeníschopné. Dílčí členské schůze schválily: Rozdělení DAK Slušovice k 1. lednu 1991 na DAK MOVA Slušovi ce, Agrodružstvo Slušovice, ZD Zádveřice, ZD Vizovice, SYMAZ Slušovice, ZD Pod řevniko Želechoice, DAK Slušovice. Majetek a závazky se rozdělují na jednotliv á družstva podle zásad a způsobem určeným komisí pro rozdělení DAK Slušovice t ak, jak přednesl ing. Miroslav Sršeň... Zpráva komise pro rozdělení DAK Slušov ice tvoří nedílnou součást tohoto usnesení. To bylo schváleno 3665 hlasy, 31 s e zdrželo hlasování, 1188 bylo proti..."
(Při podrobnějším studiu materiálu člověka napadne: Kolik se vlastně těch schů zí konalo? Jedna, tři, sedm? Obávám se, že z textu výše uvedeného "usnesení" t o není naprosto jasné. Stejně tak chybí jakákoliv citace paragrafů, zákonných ustanovení či odkazů na stanovy družstva, podle nichž se měl "údajně" citovaný právní akt ralizovat. Ale, možná že to nebylo pouhým opomenutím, avšak úmysln ě!)
* * *
Další dva dokumenty, týkající se rozdělení družstva a jeho majetku, mají chara kter poněkud jiný. Totiž, zabývají se prodejem a nájmem toho, co ještě donedáv na patřilo původnímu agrokombinátu. Dne 16. ledna 1991 píší členové představen stva DAK Slušovice Jan Ištvánek, Stanislav Machovský, Eliška Kyjánková, Marie Janků, Jan Hála a ing. Stanislav Martinec předsedovi DAK Slušovice Pavlu Drhov i, předsedovi revizní komise tohoto družstva ing. Vladimíru Bastlovi a šéfovi právního odboru JUDr. Jaroslavu Kaláčovi následující dopis:
"... My, níže podepsaní členové představenstva DAK Slušovice Vás žádáme o xero kopie všech prodejních a nájemních smluv týkajících se družstevního majetku, s chválených představenstvem DAK Slušovice v roce 1990..."
Reakce? Pan Pavel Drha, generální ředitel DAK MOVA Slušovice, jim 7. února 199 1 oznamuje následující: "K Vašemu požadavku ze dne 16. ledna 1991 sděluji, že v rámci činnosti privatizační komise byly všecny smlouvy projednány a schválen y představenstvem DAK Slušovice, jehož členy jste v sledovaném období byli. Z těchto důvodů jste byli se všemi smlouvami seznámeni, a proto jsem neschledal důvody Vám předávat xerokopie těchto smluv..."
Řečeno tedy obecně, členové představenstva agrokombinátu a řadoví družstevníci nemají právo vědět, jak se věci mají. Představenstvo rozhodlo, privatizační k omise schválila.
(Ale, co se vlastně z toho realizovalo, a hlavně, kolik privatizovalo, je "tab u". Z předešlých částí našeho seriálu si čtenáři jistě vzpomínají, že akciovýc h společností či společností s ručením omezeným vzniklých ze slušovické "majet kové" podstaty, bylo v České republice k polovině roku 1991 přes sto, na Slove nsku pak jich počátkem následujícího roku existovalo údajně už přes čtyřicet. Seznamy většiny objektů, které se prodaly do soukromých rukou, zde byly zveřej něny taktéž. Ovšem, jak konstatovali zasvěcení, to vše předstaje pouhý zlomek pravdy. Nenávratně prý toho zmizelo mnohem víc.)
* * *
Pikantní na celé záležitosti je ovšem něco jiného: Oněch šest nespokojenců či rebelantů píší " předsedovi" svého družstva DAK Slušovice panu PAVLU DRHOVI, o dpovídá jim ale kdosi úplně jiný. Totiž "generální ředitel" DAK MOVA Slušovice pan PAVEL DRHA. Uvedený pod stejným jménem, ovšem pod úplně jinou funkcí. Nen í to podivné? Nebo spíše arogantní, neslušné a pohrdavé vůči těm obyčejným dru žstevníkům? Zvláště, když už víme, že příslušná registrace DAK MOVA Slušovice neplatila a tudíž v té době právně v České republice žádný takový podnik neexi stoval.
(Hlavně však, PAVEL DRHA byl v onom období především předsedou DAK Slušovice a jako takový měl odpovědět na dopis adresovaný jemu coby "předsedovi" a nikoli v "generálnímu řediteli" DAK MOVA. Protože akciová společnost DAK MOVA nejenže v první polovině roku 1991 neměla oprávnění k provozování jakékoliv hospodářs ké činnosti, ale o privatizaci a záležitostech DAK Slušovice nerozhodovala. Te dy ze zákona by neměla rozhodovat. I když, zdá se, všechno bylo v těchhle zále žitostech ve Slušovicích úplně jinak...)
JAK LZE TAKÉ ROZDĚLIT MAJETEK
Průkazných materiálů, které, ať už oficiálně, nebo zákulisní formou, řešily pr oblematiku zmíněnou v mezititulu této kapitoly, existuje zcela jistě víc než d ost. Jeden z nich, s názvem "ZÁPIS Z PŘEDSTAVENSTVA DAK SLUŠOVICE konaného dne 29. května 1991 ve 13 hodin v administrativní budově ve Slušovicích", je však poněkud neobvyklý. Ukazuje totiž názorně, jak lze manipulovat s lidmi a hlavn ě, jak se dá rozdělit majetek členské základny, aniž by do toho měl kdokoliv z řadových družstevníků co mluvit. Vzhledem k tomu, že zde jsou uvedeny velmi " zajímavé" formulace a často také podivné praktiky pánů docenta ing. Františka Čuby, CSc., a spol., jež z textu přímo čiší, dovolíme si opět určité pasáže z citovaného zápisu čtenářům přiblížit. Vskutku, stojí za to si je přečíst... "Jednání zahájil pan Pavel Drha, který v úvodu konstatoval, že je přítomna nad poloviční většina členů představenstva, takže schůze je usnášeníschopná." Na p rogramu byl pouze jediný bod: Příprava a termín členských schůzí DAK Slušovice . Ty se měly opět, už podruhé, "konat formou dílčích členských schůzí, svoláva ných individuálně v každém závodě nebo pracovišti..." Soulasilo 18 přítomných, pět hlasovalo proti, dva se zdrželi.
* * *
Daleko lepší čtení však najdeme v dalším odstavci, kde se píše, že "členskou s chůzi budou řídit z pověření představenstva ředitelé závodů... Schůze členů ze Zádveřic, Želechovic, Vizovic a Agrodružstva Slušovice pak členové představen stva. Ředitelé závodů pak zabezpečí účast svých členů, kteří jsou do závodu km enově zařazeni... Text protokolu z pověření představenstva přečte jeho člen ne bo ředitel závodu či jím zmocněný pracovník. (Tady bylo z přtomných 20 pro, čt yři proti, jeden se zdržel hlasování.)
V další části jednání se schválil následující program členských schůzí: 1. zah ájení - ředitel závodu. 2. Volba návrhové komise. 3. Volba ověřovatele zápisu. 4. Zpráva o rozdělení majetku. 5. Diskuse. 6. Usnesení. 7. Závěr... Kromě toh o představenstvo pověřuje hlavní návrovou komisi ve složení: předseda JUDr. Ka láč, členové JUDr. Čoček, JUDr. Gazda, JUDr. Veleba, JUDr. Petrásková. (Tady několik krátkých poznámek. Totiž, že vedením schůzí byli pověřeni ředite lé závodů, přesně jako v dobách éry komunistické diktatury. Ostatně, vedení dr užstva se přece po 17. listopadu 1989 nezměnilo, tak proč by se měly měnit met ody. Důležitější se však jeví ona "centrální" návrhová komise. Pány Kaláče a Č očeka zcela jistě představovat nemusíme. Patřili už v té době k hlavním akcion ářům resp. podílníkům mnoha "akciovek" nebo společností s ručením omezeným, o prominentním postavení v DAK MOVA Slušovice ani nemluvě. Čili "objektivita" po dle představ nejužšího vedení DAK Slušovice, pardon, DAK MOVA Slušovice, zaruč ena...)
* * *
Ale, pokračujme dále: "Termíny schůzí stanoví pověření řídící schůzí ve dnech, které stanovilo představenstvo..." A jak zvát členy družstva na schůze? Někol ika způsoby. Například prostřednictvím slušovického časopisu "Naše cesta", oso bními, ústními a písemnými pozvánkami, které předají ředitelé závodů nebo jimi pověření pracovníci, osobními pozvánkami zaslanými na adresu členů družstva. (Takže, termín stanovilo představenstvo a účast by měli zajistit ředitelé či j imi pověření pracovníci... Čili do značné míry mohlo, i když nemuselo, záležet na nich, kdo se dostaví a kdo ne. Chytře udělané. Tak jako všechna rozhodnutí vedení slušovického družstva. Inu, docent ing. František Čuba, CSc., spolu s Pavlem Drhou věděli, co dělat. A jejich nejbližší pomocníci pochopitelně také. ..)
* * *
Úplně na závěr Zápisu z jednání ze dne 29. května 1991 se říká, že "představen stvo odmítá neoprávněné svolání členské schůze panem Pečírkou" (jeden tvrdých kritiků praktik docenta ing. Františka Čuby, CSc., a DAK MOVA Slušovice, jak u vidíme v pozdějších částech našeho seriálu, pozn. autor). A pak zde ještě byly dotazy pana Jana Ištvánka, kolik že je vůbec členů družstva, kdo že je vlastn ě členem představenstva a jak jsou připraveny ony členské schůze. Hlavně však požadoval, aby se urychleně vyřešil problém zaměstnanců a družstva. (Z textu ani ten největší "kouzelník" nevyčte na páně Ištvánkovy otázky odpově ď. Prostě, zápis udělali tak, že se zněj nedá vyvodit naprosto nic. Nevíme ted y, kolik členů družstvo v daném okamžiku mělo, komu patřilo právo rozhodovat.. . Dalo by se znovu říci, přesně v intencích pana docenta ing. Františka Čuby, CSc., a jeho společníků. Ostatně, dokument je podepsán opět nečitelně, podpis předsedy agrokombinátu chybí. A vysvětlení, co budou v nejbližší budoucnosti z aměstnanci družstva dělat, z čeho mají žít, nebylo rovněž poskytnuto. Hlavně, že se majetek družstevníků "odstěhoval" z převážné části tam, kam "vládci" Slu šovic chtěli. Nic jiného je nezajímalo...)
(Pokračování příště)
Jiří F. PILOUS