--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Pilous Jiří F.
Název: Slušovická mafie v akci
Zdroj: NN Ročník........: 0005/015 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
OTÁZKY, NA KTERÉ NIKDO NEREAGUJE ------------------------------------------------------------
"SLUŠOVICKÁ MAFIE" V AKCI
Přesně tak je možné označit oficiální verzi, kterou jsme zveřejnili v předešlé části našeho seriálu. Jenomže, jak potvrzují výpovědi některých přímých účast níků jednání představenstva JZD AK Slušovice, průběh schůze ze dne 29. května 1991 byl poněkud jiný. Či spíše řečeno, tak diametrálně odlišný, že se rozhodl i formou výpovědi uvést věci na správnou míru a vlastoručním podpisem potvrdit věrohodnost faktů, jež uvádějí. Následující text tedy věnujme tomu, abychom d ůležité pasáže oněch výpovědí buď formou citátů, nebo parafrází, přiblížili ta ké čtenářům...
(Pokračování z minulého čísla)
(V prvé řadě je nutno zdůraznit, že jednání představenstva DAK Slušovice bylo oznámeno členům onoho orgánu až v den konání, tedy 29. května 1991, pouhé tři hodiny před jeho zahájením, a to sekretářkou náměstka DAK MOVY ing. Maňáska. Č ili opět nikoliv z vedení Dak Slušovice, jak by se slušelo a patřilo, ale poch opitelně ze sekretariátu ve skutečnosti právně neexistující akciové společnost i, s níž neměla většina členů představenstva nic společného...) Část XIII.
"Představenstvo zahájil pan Drha a oznámil, že je svoláno k programu členských schůzí a k rozdělení majetku - schůze by měly toto rozdělení odsouhlasit na p odkladě prosincových dílčích členských schůzí. Konstatoval, že registrace MOVY byla zamítnuta, ale že usnesení členských schůzí z 18. až 21. prosince 1990 j e platné: Družstvo je tedy rozděleno na sedm nových subjektů a de facto schází pouze protokol o rozdělení majetku... Na námitku pana Jana I., který zpochybn il platnost členství řady lidí v představenstvu, protože mnozí už ukončili pra covní a tím i členský poměr, sdělil přítomný právník, že zrušením pacovního po měru členství nezaniká... O pravoplatnosti rozdělení majetku z prosince 1990 p an Drha coby předsedající odmítl nechat hlasovat..."
(Tady jedno malé pozastavení: Čím jménem hovořil Pavel Drha? Za DAK MOVA, nebo za DAK Slušovice? Proč nechtěl vzít v potaz zamítnutí registrace MOVY? Anebo také jinak: Proč odmítl nechat hlasovat o správnosti rozdělení majetku...? Hla vně však: Proč vůbec nebral na vědomí zákon o zemědělském družstevictví č.162/ 1990 Sb. a neplatné stanovy JZD AK Slušovice...?)
ZÁPIS, KTERÝ NEODPOVÍDÁ PRAVDĚ
Ale pokračujme dále ve Výpovědi... "Pan Čuba sdělil, že Krajský soud Brno poža duje odsouhlasené rozdělení majetku členskou schůzí. Pan I. sice souhlasil, ov šem zároveň upozornil, že Krajský soud chce mimo jiné upřesnění členské základ ny a důsledné rozdělení majetku, a to konkrétně, což současné protokoly nečiní . Pan H. požádal, aby byl uveden počet současných členů družstva, což JUDr. Čo ček odmítl: Tato základna prý byla odsouhlasena kulatým stolem už v předchozíc h měsících..."
V podstatě lze říci, tvrdí účastníci jednání zmíněného představenstva, kteří p odali tuto výpověď, že vše probíhalo z pozice síly a předsedající pan pan Drha nepřipustil jakoukoliv diskusi. Navíc tam zaznělo od několika přítomných důle žité konstatování: "Hned v úvodu jsme zpochybnili zápis o usnesení členských u snesení z prosince 1990, který nebyl ani odsouhlasený představenstvem a vedení jej předložilo k soudu bez schválení..."
(Z uvedeného tedy jednoznačně vyplývá nejen jasná manipulace, ale také podvod. Prostě, pánové docent ing. František Čuba, CSc., Pavel Drha, ing. Miroslav Čo ček a další si dělali, co chtěli, a to bez ohledu na názory ostatních. Mimocho dem, provozovali to i po této schůzi a pranic je nezajímalo, co tomu říkají dr užstevníci.)
* * *
Na závěr pan I. požadoval doplnění zápisu z jednání představenstva o některé d alší body. Například:
- ujasnění platnosti tohoto představenstva, to znamená, kdo je dosud členem DA K a kdo v současné době pracuje v soukomých a jiných firmách;
- předložení detailního senam rozděleného majetku; - jmenovité upřesnění členské základny.
Dále řekl: "Mám pochybnosti o členství v družstvu některých lidí, kteří hlasov ali v průběhu tohoto zasedání představenstva. Jde především o docenta ing. Fra ntiška Čubu, CSc., Pavla Drhu, Jana Luttera, Jiřího Janáčka, Lubomíra Polišens kého a Jiřího Kloudu, kteří pracují v soukromých firmách, a dále pana Miroslav a Abrháma, jenž sice hlasoval v průběhu jednání, ale po jeho skončení požádal o uvolnění z tohoto orgánu z důvodu, že pracuje v privátním podniku..." (Tohle všechno bylo pochopitelně zamítnuto a do zápisu se z toho nedostalo zho la nic. Či spíše, předsedající Pavel Drha tomu zabránil. Stejně jako se tam "n evešlo" poslední slovo docenta ing. Františka Čuby, CSc. Totiž, že nové dělení majetku už "nebude, to, co je vydané, protokoly, které jsou připravené v DAK MOVA, ty se mají schvalovat. Veškeré současné dělení má probíhat na základě to ho, co vypracovala DAK MOVA, i když to tzv. kulatý stůl neschvlil..." Takže, " karty" se vlastně rozdávaly dopředu a podle receptáře, který už mnohem dřív na chystali jiní. Je až s podivem, že vyšetovací orgány bezpečnosti, prokuratura a soudy na to nereagovaly, i když o tom věděly. Důkazů existuje víc než dost a byly i v tomto seriálu nejednou předestřeny. A mnohokrát předestřeny ještě bu dou...)
ZOUFALÉ VOLÁNÍ O POMOC...
I tak lze charakterizovat hlasy řadových členů JZD AK Slušovice, je se ozývaly už v průběhu roku 1990. A v podstatě se ničím nelišily od stanoviska právníků , zveřejněného v předešlých řádcích. Snad jen daleko víc poukazovaly na fakta, na stále větší porušování zákonů ze strany vedení agrokombinátu a později DAK MOVA. Jenomže zbytečně: V podstatě se nestalo vůbec nic: Nejen tenkrát, ale v lastně až do dnešního dne. Vlastně ano. Místo prošetřování konkrétních případů se vše hrálo a stále hraje do "autu". Takže nakonec byla nucena mezitím ustav ená právní a vyšetřovací komise DAK Slušovice (tzv. zbytku Slušovic) obrátit s e jménem "antičubovské" opozice dne 22.února 1991 na pana prezidenta, generáln í prokuratury ČSFR České republiky, předsednictvo ČNR, poslance federálního sh romáždění a České národní rady a některá federální resp. česká ministerstva. N apříklad kontroly, spravedlnosti, práce a sociálních věcí... Protože závěry, u vedené v ciované ŽÁDOSTI O POMOC byly ve své době, a vlastně jsou stále, velmi aktuální, dovolujeme se některé z nich citovat.
* * *
Družstvo DAK Slušovice, které se jeho "vedení" snažilo nejprve nekontrolovaně, bez uzávěrky, rozdělit a posléze vymazat, stále ještě trvá. Mimo jiné i proto , že část družstevníků se nebojí bránit... DAK MOVA, kam "vedení" s nejasným p očtem zastrašených členů přešlo 1. ledna 1991, neexistuje. Přesto, že pan Čuba a spol. byli upozorněni na nelegální stav, likvidovali DAK Slušovice prodejem majetku, převody a tzv. privatizacemi. Řada členů družstva ze strachu před da lším vývojem raději mlčela, část z nich, zhruba asi 1500, se však postavila pr oti, a vyjádřila obavy, že zmíněné aktivity mají cosi skrývat... Což se potvrd ilo po zhlédnutí uzávěrky za rok 1990. Kdysi slavné družstvo, které vykazovalo miliardové zisky a jemuž by měl tržní mechanismus svědčit, končí první rok po lisotpadové revoluci třímiliardovým schodkem.
Podezření, že není něco v pořádku, navíc zesílilo po smířlivém tónu, jakým byl o toto manko omlouváno "vedením". Máme za to, že se na něm nepodílela jenom "d voumiliónová injekce" straně Zemědělské a že je nezpůsobila pouze za krimináln í delikty vyšetřovaná organizace BETA. Předpokládáme, že chybějící finanční pr ostředky byly a jsou obratně převáděny do různých společností, akciovou společ ností MORAGRO počínaje a citovanou BETA konče. Prokázat však tyto skutečnosti je pro řadové členy prakticky nemožné: Už proto, že v záležitosti působí jako brzdící nebo mařící faktor celá řada osob, a to jak z úřadů, tak orgánů prokur atury či bezpečnosti. Jde povětšině o zainteresované přátele ještě z dob minul ého režimu, ale i třeba úředníky, ochotné stát se třeba akcionáři v uvedených iniciativách.
(Systém uplácení partnerů byl v tehdejším agrokombinátu Slušovice dopracován d o vysoké úrovně a poskytovány byly také vysoké částky. Vzhledem k tomu, co se v posledních pěti letech v České republice děje, nelze předpokládat, že by s tzv. "něžnou" revolucí tento systém zanikl, resp. se nějak měnil... A vůbec už ne ve vztahu ke Slušovicím...)
* * *
Koncem ledna 1991, pokračuje se dále v ŽÁDOSTI O POMOC, jsme se obrátili na př edsednictvo České národní rady se žádostí o zmrazení majetku s cílem zabránit destrukční činnosti odpovědných funkcionářů. Namísto toho, aby k onomu zmrazen í došlo, dostává "vedení družstva" příslušné upozornění a prodeje, manipulace a přesuny se ještě více zrychlují. Všechno pod patronací a v režii akciové spo lečnosti DAK MOVA, která se po údajné konzultaci na Krajské prokuratuře Brně p rohlašuje za pravomocnou. Už v minulosti jsme si ověřili, že řada stížností a neočekávaných kontrol či revizí končí včas a v potřebném předstihu na stole do centa ing. Františka Čuby, CSc., a dalších funkcionářů družstva. (Za připomenutí stojí například "nenadálá" přepadová kontrola z Prahy, jíž si na hranici okresu Zlín přebral "sledovací vůz ČUTAPO", čili, jak ve Slušovicíc h touto zkratkou nazývají Čubovu tajnou policii: Stalo se to tři dny poté, co byl za podezřelých okolností vyloupen trezor MORAGRA, z něhož zmizely určité m ateriály...)
* * *
Politický dopad zmíněných skutečností je dalekosáhlejší, než se navenek může j evit. Už v roce 1990 totiž "vedení" družstva vytvořilo řadu modelových situací pro zkomplikování vývoje uvnitř státu:
- ví se, že v tomto zájmu byla také organizována řada kampaní a podpisových ak cí včetně pozvání premiéra Pitharta "řidičem Rapantem" do JZD. Neví už se ale, co dostal tenhle řidič, který se na "tu křivdu" nemohl dívat (auto LIAZ v cen ě 220 tisíc za pouhých 130.000 Kčs a návěs v ceně 130 tisíc za 60 tisíc korun) ;
- méně známý je ovšem údaj, že návštěva českého premiéra JUDr. Pitharta se ter mínově kryla s připravovanou přepadovkou, kterou plánoval tehdejší ministr vni tra ČR Tomáš Hradílek. Skutečnost, že vzápětí odsoupil z funkce, už známa je.. .;
- pouze zasvěceným jsou známy vazby "vedení Slušovic" na Verejnost proti násil í (VPN) přes herce Chudíka a Kňažka. Řada problémů, vytyčená slovenskou strano u, vůbec myšlenkově nevznikla v Bratislavě;
- takřka neznámé jsou cíle a okolnosti návštěv bývalého předsedy KNV v Brně, k terý docenta ing. Františka Čubu, CSc., kontaktoval s poslancem Bártou (dnes j iž zesnulý, jeho jméno a datum narození bylo totožné se jménem a datem narozen í evidovaného agenta StB). Společným jmenovatelem se pak staly dlouhé diskuse a problémy spojené s akcí "samostatnost Moravy";
- zcela zapomenuty zůstaly kontakty docenta ing. Františka Čuby, CSc., a soudr uha Ligačova (bývalý tajemník a člen politbyra ÚV KSSS a zastánce nejtvrdší li nie, v druhé polovině osmdesátých a počátkem devadesátých let úhlavní protivní k Gorbačova, pozn. autor) a několikanásobné návštěvy sovětských poradců u někd ejšího tajemníka KSČ soudruha Zajíce (ostatně, Zajíc později pracuoval ve Sluš ovicích);
- zatím ještě nemohou být známy okolnosti a pozadí projektu na udržení velkých zemědělských družstev, vzájemně provázaných, a se zahraniční kapitálovou účas tí. Ve slušovickém pojetí by to byla výhodná koncentrace moci, následné vytvoř ení monopolu na výrobu potravin a z toho vyplývající politický vliv. Po konzul taci předsedy KSČM soudruha Jiřího Svobody u soudruha docenta ing. Františka Č uby, CSc., byla již rozběhnuta přípravná fáze na zajištění propagace tohoto zá měru...
Znepokojuje nás, že z podstatné části je krize naší společnosti koncepčně přip ravována a řízena ze Slušovic. Máme obavy, že se k tomu použily a dosud ještě používají finanční prostředky, které našemu družstvu chybějí.
* * *
(Zdá se, že citované úryvky ze ŽÁDOSTI O POMOC nepotřebují dalšího komentáře. Mnohé z toho jsme už v minulých částech našeho seriálu zveřejnili a doložili f akty, o mnohých údajích se budeme zmiňovat později. Na druhé straně však, mnoh é z předpovědí tzv. "antičubovské" opozice se, bohužel, od 22. února 1991 stal y skutečností. A konečně, mnohé se, postupně, skutečností stává v současné dob ě. Za tichého souhlasu těch, kteří tenkrát dopustili beztrestnost "slušovické mafie". Za tichého souhlasu těch, kteří dnes vládnou a pomáhají tak realizovat "slušovický scénář"...)
NIKDO NIC NECHCE VYŠETŘOVAT
Zoufalé volání Slušovických po tom, aby se konečně začal celý případ pořádně v yšetřovat, bylo odesláno politické a výkonné moci, jak jsme se dočetli v minul ých řádcích, 22. února 1991. Vzhledem k uveřejněným faktům, resp. konkrétně vy sloveným podezřením, by se tedy dalo očekávat, že bude vyslyšeno. A kompetentn í místa s veškerou odpovědností přistoupí urychleně k objasňování trestné činn osti agrokombinátu. Bohužel, opak se stal pravdou. V dané situaci se úřady či instituce spíše snažily přehrát odpovědnost na podřízené složky. Anebo hledaly výmluvy, proč není možné se tím případně oním zabývat... Prostě, jako by se b ály sáhnout do "vosího hnízda". Možná to ovšem nebylo ani tak ze strachu. Možn á zde hrála rohodující roli nechuť...
Dne 8. března 1991 napsala ministryně kontroly tehdejší federální vlády ing. K věta Kořínková (dopis čj. 1633/608/91) jednomu z představitelů zmíněné již prá vní a vyšetřovací komise DAK Slušovice: "Vzhledem k tomu, že předmětem Vaší kr itiky je organizace spadající do působnosti České republiky, Vám s politováním sděluji, že federální ministerstvo kontroly není podle zákona č. 194/1988 Sb. ve znění zákona 297/1990 Sb. o působnosti federálních ústředních orgánů státn í správy k řešení Vašich požadavků příslušné. Váš dopis proto postupuji minist erstvu státní kontroly České republiky..."
(Jenomže, z toho měli pisatelé ŽÁDOSTI O POMOC obavy: Totiž díky nepřímé angaž ovanosti tehdejšího českého premiéra Petra Pitharta v záležitosti slušovického družstva a negativním výsledkům vyšetřování ze strany českého ministerstva st átní kontroly předpokládali zaujatost. V dopise adresovaném ministryni ing. Ko řínkové dne 19. března 1991 to konstatovali jasně: "Přesto postupujete naši žá dost ministerstvu státní kontroly ČR, kam především vedly a stále vedou temné žilky, o nichž hovořil pan president již 21. srpna 1990. Tímto úkonem je tedy celá věc uzavřena a na příslušném ministerstvu odložena ad acta s upozorněním do Slušovic...")
* * *
A jak reagovalo zmíněné ministerstvo státní kontroly České republiky? Představ itelé právní a vyšetřovací komise DAK Slušovice se v podstatě moc nepletli. Dn e 20. března 1990 oznamuje ve svém přípise (čj. 12315/91) JUDr. Jan Jurásek z odboru 340: "K Vašemu podání ze dne 22. 2. t.r., které nám došlo prostřednictv ím federálního ministerstva kotroly 14. března 1991, sdělujeme, že šetření věc i zabezpečuje podle věcné příslušnosti Generální prouratura ČR, na kterou jste se rovněž obrátli. Proto jsme podání postoupili k dalšímu opatření této proku ratuře." Ani o slovo víc...
Generální prokuratura ČR si vskutku s odpovědí pospíšila. Už 14. března 1991 ( IV/1 Gpt654/91) prostřednictvím starší prokurátorky tohoto úřadu JUDr. Urbanov é oznámila: "... sdělujeme, že v té části, kde poukazujete na machinace s fina nčními prostředky převáděnými z DAK Slušovice na nově vytvořené akciové společ nosti, jsme věc postoupili k dalšímu opatření Krajské prokuratuře v Brně. Gene rální prokuratura ČR bude vyřízení věci sledovat. Tu část Vašeho podání, kde u pozorňujete na hrozící destabilizaci společnosti, řízenou ze Slušovic, jsme po stoupili k dalšímu opatření Federální informační službě. O vyřízení zbývající části, týkající se výmazu DAK Slušovice v podnikoém rejstříku, právní neplatno sti založení DAK MOVA a nesprávného postupu DAK Slušovice v pracovněprávních v ztazích, budete Generální prokuraturou ČR vyrozuměni dodatečně..." (Všiměte si, prosím, s jakou rychlostí si onen horký brambor zvaný "Causa Sluš ovice" jednotlivé orgány státní správy předhazovaly. Prakticky jej odesílaly " podřízeným či sesterským" instancím hned další den: Jen, aby už byl z "domu pr yč". Za zmínku však stojí i to, jak celou záležitost drolily. Čím větší roztří štěnost, tím větší rozplizlost a menší pravděpodobnost úspěchu. Navíc také mno hem širší únik informací. Ostatně, se starší prokurátorkou JUDr. Urbanovou se setkáme později. A tehdejší Federální informační službu - FIS - si čtenáři jis tě pamatují z dřívějšího textu, jak elegantně smetla zležitost vyšetřování tre stné činnosti slušovického agrokombinátu počátkem devadesátých let nekompromis ně "pod stůl".)
* * *
Krajská prokuratura v Brně rovněž nelenila a už 8. duna 1991 věc postoupila op ět níž. Starší prokurátor zmíněného úřadu JUDr. Marta Rábková to sdělila (Kn 1 35/91-15v) následujícím způsobem: "...dnešního dne byla okresní prokuratuře ve Zlíně postoupena k prověření ve smyslu ş 158 odst. 3 tr. ř. ta část Vašeho oz námení, ve které poukazujete na machinace s finančními prostředky převáděnými z DAK Slušovice na nově vytvořené akciové společnosti MORAGRO, BETA a další. O výsledku prověření budete vyrozuměni přímo okresní prokuraturou ve Zlíně..." Další dopis nepřišel. To znamená, že podle informací zástupců právní a vyšetov ací komise slušovického DAK věc usnula. Přinejmenším v té době. Pánové na prok uratuře buď nic nedělali, nebo se věcí zabývali tak liknavě, že "nemohli" být hotovi, a nebýt známé aféry kolem bývalého zlínského policejího vyšetřovatele kapitána Alexeje Žáka, snad by lidé z okolí pana docenta ing. Františka Čuby, CSc., zůstali nepovšimnuti dodnes.
(Nejlepší na tom je, že těch podání bylo tenkrát odesláno podstatně víc než na federální ministerstvo kontroly a příslušné prokuratury. Jenomže: Co udělalo například české ministerstvo spravedlnosti? A co předsednictvo České národní r ady, národní ministerstva financí a zemědělství atd.? Byli vůbec schopni odpov ědět? Nebo jinak řečeno: Odpověděli vůbec? A co Federální informační služba? Z koušela zjistit, zda DAK MOVA Slušovice, dnes Bratislava, se opravdu podílel n a hrozícím, a vlastně až do současnosti existujícím nebezpečím destailizace sp olečnosti? Nedělo se nic. Snad jen, že Slušovice, za tiché podpory "kohosi" po stupně od počátku roku 1991 začaly přecházet do protiútoku...)
(Pokračování příště)
Jiří F. PILOUS