--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Cihelková Dana
Název: Stanou se byty sociální rozbuškou ?
Zdroj: NN Ročník........: 0005/015 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
Stanou se byty sociální rozbuškou? Napumpování ekonomiky penězi z nelegálních zdrojů a takzvaným spekulatiním kap itálem sice přineslo efekti urychlené privatizace, obrvláště jejím počítečním rozjezdovém stádiu, avšak mnohem méně se už myslí na negativa, která se začína jí pomalu, ale nezadržřitelně objevovat.
Špinavé peníze a spekulativní kapitál mají jednu společnou vlastnost a to, že sázejí na rychlou obrátku a vysoké zisky. To je předem diskvalifikuje z uplatn ění v normálním kolobehu tvorby zdrojů a jako takové se tudíž silně spolupodíl ejí na tvorbě inflace. V našich transformačních podmínkách se špinavé peníze u platnily ve spekulacích s nemovitostma, což se sekuindárně odrazilo mimo jiné i v neadekvátním růstu cen bytů a nájemného. Jistě máme v živé paměti ceny nem ovitostí těsně po rozjezdu malé privatizace. byly pochopitelně vyšší než v pře dchozím čtvrtletí, ale v podstatě odrážely realitu kupní síly obyvatelstva. Ne trvalo čtrnáctr dnů a ceny domů vyletěly a desetinásobky. Je tedy zjevné, že n áraz spekulantů legalizujících špinavé peníze způsobil deformaci trhu s nemovi tostmi a renomované světové realitní kanceláře se z našeho území okamžitě stáh ly a uvolnily prostor těm méně hodnověrným. Abychomsi mohli udělat obraz o tom , co je a co není reálná cena nemovistosti, musíme se podívat do zemí kde je t ento trh stavilizován. Zpravidla se má za to, žře cena nemovistosti má být tak ová aby zajišťovala návratnost nejpozději do deseti let, vyjímečně do dvacetí. Tuto návratnost můžeme stěží očekávat tak kde cena nemovitosti stoupla na des etinásobek, začasté i více, přičemž reálná kupní síla, která by umožnila zhodn ocení této investice, například obchodními aktivitami, o několik desítek proce nt poklesla a ještě poklesne. tato disproporce se pochopitelně promítá i do ce n bytů, nájemného a cen nových domů. Abychom si udělali skutečný obraz o této katastrofě, musíme si uvědomit, že v současné době projednávané hypoteční věry , jsou věrným obrazem reality. Aby byty na sebe vydělaly alespoň v míře nutné udržby budou se muset jejich ceny pohybovat v rozmezí od čtyř do osmi tisíc Kč , v případě, že jde o normální standart. Nadstandartní byty se pak vymykají vš em dostupným představám o možných cenách. Je zjevné, že pro drtivou většinu ob yvatelstva je takového rozpětí nájemného zcela nedostupné a kdyby bylo dnes re alizováno pohltilo by 80% a více průměrné mzdy, začasté i mzdy obou manželů. K tomu musíme pochopitelně započíst i inflaci, tedy musíme počítat s tím, že ce ny nájemného by rostly v průměru o deset procent ročně. Očekávaný pokles cen n emovitostí, samozřejmě i bytů, v představě, že špinavé peníze se rozprostřou p řes jiné aktivity a tím se inflace zmírní, se nekonal, už jen proto, že spekul anté nejsou podnikatelé a tudíž ani nejsou schopni své peníze rozumně investov at. Pod pojmem "rozumně" si musíme představit všechny investice do tvorby zdro j stabilizujících ekonomiku a tím i snižujících inflaci. Vzato v širším záběru , spekulanté vyvolávají v ekonomice státu jevy, které je o jejich nadměrné zis ky tak i tak připraví. Nespekulativní kapitál má tendence právě opačné a ten u nás zoufale chybí.
Tato vývojová tendence však neznamená, že majitelé domů jsou nutně vždy vydřid uši, neznající slitování. Musíme vzít v úvahu, že všichni bez vyjímky jsou pod tlakem tržních sil, kde průměrné ceny jsou dány nejrychlejším přírustkem ze v šech možných, tedy ceny nemovitostí jsou bohužel diktovány právě špinavým kapi tálem, v čemž spočívá jádro problému.
Jestliže dnes vláda úporně žongluje se zákony, majícími jakýkoliv vztah k cená m bytů a úporně se vyhýbá uvolnění cen nájemného, svědčí to o tom, že si je vě doma této propasti a je si vědoma příčin.
Obávám se však, že vláda se snaží tento problém odložit okud možno do dne vole b a dne rozpuštění parlamentu do předem vysezených postů v ještě nedávno státn ích podnicích. Je totiž zjevné, že současnými prostředky je tento problém zcel a neřešitelný a zákonitě by vedl k sociálním třenicícm a volební katastrofě. Ta vláda, která zdědí důsledky tohoto proradného šafářování se zřejmě notně za potí a důvěru voličů stejně ztratí. Jediná možná cesta jak z toho ven totiž sp očívá v radikálním rozchodu se spekulativním kapitálem domácí i zahraniční pro venience, v radikálním oživení středního stavu, což ovšem předpokládá odklon o d specificky českého liberalismu, tvářícího se jako pravicový a příklon k meto dám nové pravice, která dnes všude ve světě slaví triumf nad ustupující liberá lní levici, které se za poslední desetiletí podařilo pokazit tolik, že nemá ji nou šanci, než urychleně vyklidit pozice, nemá.
Náš specificky bytový problém je závažný o to více, že postihuje 90% obyvatel a jsou v něm koncentrovány všechny chyby, kterých se vládnoucí farnitura dopus tila. Očekávat, že mzdový vývoj vše dožene by bylo neodpustitelným hazardem. Ž onglování vlády však prozrazuje ještě jedno, totiž že ani ona nezná rozumné vý chodisko.
Dana Cihelková