--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Pilous Jiří F.
Název: Fakta a události ze zahraničí
Zdroj: NN Ročník........: 0005/022 Str.: 004
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

FAKTA A UDÁLOSTI ZE ZAHRANIČÍ Pohyb na mezinárodní scéně lze v uplynulých dnech hodnotit tak trošku rozporup lně. Totiž, opět začíná převládat destrukce: Což je zřejmé především v Evropě. Hlavně v Rusku, kde vrcholí čečenská krize, vlastně snaha východní supervelmo ci násilnou formou potlačit, ne-li zlikvidovat svobodu čečenského národa. Vyhr ocení však můžeme pozorovat také jinde, například v Bosně: Tam dokonce OSN pro střednictvím NATO muselo přistoupit k odvetným leteckým úderům na pozice bosen ských Srbů odvetou za jejich vražedné útoky na civilní obyvatelstvo v Sarajevu , Tuzle... A výsledek? Zatím spíš opačný: Už několik stovek vojáků sil OSN, me zi nimi i příslušníci českého praporu, bylo bosenskými Srby zajato a použito c oby živých štítů proti dalšímu bombardování letadly Severoatlantické aliance.. .

(Ovšem nejen v Evropě je v těchto souvislostech "rušno". Další útok jedovatým plynem třeba zažilo opět japonské Tokio, nově též Kawasaki. Navíc v Japonsku d ošlo k "senzačnímu" odhalení, podle něhož náboženská sekta Óm Šinrikjó za pomo ci jisté části důstojníků, policistů a státních úředníků připravovala na podzi m tohoto roku převrat, k čemuž chtěla právě použít otravného plynu Sarin: Ten měl být v inkriminovanou dobu v součinnosti s ozbrojenými akcemi rozprašován d o ovzduší z vrtulníků...)

Z PRAHY DO SVĚTA A OBRÁCENĚ

Z hlediska zahraničně politické aktivity České republiky máme ovšem vývoj v up lynulém týdnu poněkud "střídmější", v podstatě nedramatický. Odmyslíme-li si " vášně", zaviněné zajetím několika našich důstojníků bosenskými Srby a jejich p oužití coby živých štítů, tak nejvíce "rozruchu" napáchala soukromá cesta mini stra zahraničí Josefa ZIELENCE (ODS) do Bonnu, uskutečněná počátkem minulého t ýdne. Právě ono "soukromí", při kterém se ministr setkal "neoficiálně" s šéfem nejsilnějšího poslaneckého klubu CDU/CSU v Bundestágu Woflgangem SCH+UBEM, za hraničně politickým mluvčím této formace Karlem LAMERSEM a místopředsedkyní pa rlamentu za stranu Zelených Antje WOLLMEROVOU, vzbudilo různé dohady. Stejně t ak jistý "poprask" vyvolal Josef Zieleniec tím, že nejprve se nezůčastnil schů zky s ministrem zahraničí Klausem KINKLEM, aby se s ním po několika hodinách p ozdě v noci setkal v Kinklově soukromém bytě... A o čem se při zmíněných schůz kách jednalo? Ví Bůh, protože na venek dosud neproniklo ani z jedné strany pra kticky nic.

(Poněkud v "pozadí" probíhaly další události mezinárodního charakteru. Napříkl ad Zielencova oficiální návštěva z konce minulého týdne v Rumunsku resp. účast presidenta Václava HAVLA na summitu osmi presidentů v madarském Keszthely u B alatonu: Tady hlavy států z České republiky, Maďarska, Slovenska, Rakouska, Po lska, Německa, Slovinska a Itálie jednaly 26. a 27. května o problémech středn í Evropy a o situaci, jež se v posledních dnech vyvinula v Bosně...) * * *

A pokud jde o samotnou Českou republiku? tentokrát se zde neodehrálo zhola nic . S výjimkou ukončení návštěvy papeže Jana Pavla II, s nímž se v pondělí večer 22. května na ostravském letišti rozloučil premiér Václav KLAUS (ODS). UDÁLOSTI V "BLÍZKÉM" ZAHRANIČÍ

Zdá se, že mimo Rakousko je u oněch zbývajících tří našich sousedů stále větší pohyb. Nejen na Slovensku, o němž bude řeč ve zvláštním komentáři na předešlé straně, ale též v Polsku a stále častěji také v Německu. Tam, díky posledním zemským volbám v Brémách a Severním Porýní-Vestfálsku, je dokonce ohrožena sou časná vládní koalice: Svobodní demokraté totiž totálně propadli a hrozí, že zm izí z německé politické scény definitivně. Na rozdíl od Zelených, kteří naopak "mohutně" nabírají na síle a významu.

(Avšak v Německu se dějí i jiné věci. Veřejným míněním třeba minulý týden otřá sl útěk dvou vězňů, kteří po několik dní spolu s rukojmím, vězeňským dozorcem, unikali policii. Pozornost též zaslouží gesto kancléře Helmuta Kohla v Holand sku, kde se omluvil za okupaci této země Hitlerem a následné bombardování Rott erdamu. Nezajímavý pak není ani tlak opozičních sociálních demokratů a Zelenýc h na vládu, aby konečně začala konstruktivně pracovat na zlepšení česko německ ých vztahů včetně odškodnění válečných obětí. Ostatně, obdobné omluvné gesto v ůči naší republice zatím schází...)

* * *

V Polsku se naopak znovu objevuje staronový fenomen, tedy odborové hnutí Solid arita s narůstajícími stávkami. Koncem minulého týdne to byli například horníc i a hutníci ze Slezka spolu se stávkujícími varšavského traktorového závodu Ur sus, kteří demonstrovali ve Varšavě tak drtivě, že musela zasáhnout policie. V ýsledek byl dost otřesný: 35 osob zraněno, z toho čtyři těžce, a to včetně něk olika policistů. Což před podzimními presidentskými volbami není zrovna moc li chotivé. Ostatně, možná i proto se nechal opět slyšet president Lech WALESA s rozpuštěním parlamentu a vypsáním nových předčasných voleb. A žádá resignaci p remiéra Jósefa OLEKSYHO, jehož vláda situaci údajně nezvádla.

SVĚT KOLEM NÁS

A pokud jde o ostatní dění? Jak již bylo řečeno v úvodu, dominují celý posledn í týden především "bosenské" události, v Asii pak také japonská sekta Óm Šinri kjó. Jenomže, staly se i další věci. Například volby v Belgii, kde nakonec zví tězila dosavadní vládní koalice valonských a vlámských křesťanských a socialis tických stran, takže u moci zřejmě zůstane staronový kabinet Jeana-Luka DEHAEN EA. Ve Francii zase předstoupil před Národní shromáždění se svým sociálně "pro zaměstnanecky" zaměřeným programem nový předseda vlády Allain JUPPE a získal d rtivou podporu poslanců.

(Margaret TATCHEROVÁ, bývalá britská premiérka pak ve své knížce, z níž začaly minulý týden vycházet úryvky v londýnském listě The Sunday Times velmi tvrdě kritizuje svého nástupce ve funkci Johna MAJORA. Ostatně, v souvislosti s Angl ií se nechal slyšet také Írán. Prý už netrvá na rozsudku smrti nad Salmanem RU SHIDIEM, nezrušil jej sice, nevyšle však proti němu vrahy a vyzve muslimy na c elém světě, aby respektovali zákony zemí, v nichž žijí...)

* * *

Nakonec ještě dvě informace z Ruska. Ministr obrany generál GRAČOV na své návš těvě v jižní Korei minulý týden s touto zemí podepsal novou dohodu a oznámil, že Moskva neobnoví spojeneckou smlouvu s Korejskou lidově demokratickou republ ikou: Prý proto, že dnes jsou už úplně jiné podmínky ve světě než v době, kdy byla uzavírána. V Minsku naopak došlo o posledním víkendu k sammitu hlav zemí Nezávislého společenství států. A lze říci, že právě zde president Boris JELCI N položil základy obnovy staronového ruského impéria. Jednak podpisem dohody o společné obraně hranic Společenství, jednak návrhem na společnou měnu, jíž by měl být znovu rubl. Z původních republik SSSR se zúčastnily všechny mimo balt ských, dohodu pak podepsalo šest států.

------------------------------------------------------------ Zahraniční komentář pro čtenáře Necenzurovaných novin

------------------------------------------------------------ BOSNA: EVROPA A OSN NA ROZCESTÍ?

Je to vlastně záležitost stará už několik let. Přesněji od okamžiku rozbití že lezné opony ve světě koncem roku 1989. Organizace spojených národů, místo aby postupnou likvidací totalitních systémů, dekomunizací celých částí naší Zeměko ule, získávala na váze, tak ji naopak rapidně ztrácela. Což lze nejlépe pozoro vat například debaklem akce SOMÁLSKO v loňském roce či situací v zemích bývalé Jugoslávie: Zejména v onom posledním případě je to vidět nejmarkantněji. Nejp rve v srbsko - chorvatském konfliktu, do dnešního dne pak v Bosně, kde mezi se bou bojují Muslimové, Srbové a Chorvati. Všechna usnesení OSN totiž dosud zůst ala nejen nesplněna, ale většinou nacionalisticky laděnými Srby i znevážena, č asto dokonce také zesměšněna.

(Jistě, zmíněné postupy se v moderních světových dějinách čas od času objevova ly též. Avšak OSN včetně USA a západoevropských obranných resp. hospodářských seskupení si s tím vždy dokázala poradit. Stačí třeba připomenout obsazení Kuv ajtu Irákem a následný vojenský zásah OSN a NATO či mírovou misi ozbrojených s il OSN v Kambodži.

* * *

Na Balkáně však všechny "nátlakové" a kontrolní mechanismy selhaly. Evropa se ukázala jako slabá, OSN bezmocná, USA zachovaly lhostejnost a distanc, Rusko p ak coby dědic supervelmocenských ambicí někdejšího Sovětského svazu od začátku spíš iniciuje rozklad než mírovou stabilitu poměrů. Či řečeno jinak: Američan é podporují Muslimy, Němci Chorvaty, Rusové Srby... A všichni dohromady prakti cky odmítají cokoliv účinného podniknout, aby zabránili neustále se rozšiřujíc ímu válečnému požáru. A to přesto, že si bosenští Srbové už dělají de facto, c o chtějí, že denně umírají násilnou smrtí desítky, ne-li stovky Muslimů, že bo senští Srbové už vězní víc než 300 "modrých přileb", které používají jako živé štíty a v případě zásahu OSN prostřednictvím leteckých sil NATO hrozí jejich zavražděním.

(Lze tedy konstatovat, a vše tomu, zdá se, nasvědčuje, že bosenská tragedie vs tupuje do další, možná už závěrečné fáze. Pokud však ale má být skutečně závěr ečná, musí se konečně OSN a NATO vzpamatovat. Vlastně, vzpamatovat by se měla hlavně celá Evropa. Válka v Bosně totiž stále více ohrožuje samu podstatu evro pské civilizace a je pro Evropu závažnou výzvou: Útočí na její základní staveb ní pilíře - demokracii, právní stát a respekt k lidským právům. Co tedy OSN a Evropě zbývá? Přestat konečně ustupovat, nebát se o životy svých vojáků, a roz hodně, nekompromisně reagovat. Na věrolomnost a vraždy odpovědět nikoliv slabo stí a ustupováním, ale silou. Jinak se dostaneme do situace konce třicátých le t, kdy právě díky této politice "smířlivosti a slabosti k násilí" mohl nakonec německý a italský fašismus porazit demokracii a rozpoutat válku. Ještě není p ozdě: Ani pro OSN, ani pro Evropu. A zdaleka ne ani pro země bývalé Jugoslávie ...)

(zahraniční stránku připravil)

Jiří F. PILOUS