--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Debnar Alexandr
Název: Tajný pohřeb
Zdroj: NN Ročník........: 0005/022 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

TAJNÝ POHŘEB V blízkosti Zdenic u Prachatic, v místě zvaném U Kozáků, je v neoznačeném hrobě bez vědomí českých úřadů pohřben jeden z vojáků okupační armády SSSR. T ajně jej zde pohřbili jeho kolegové v přesně nezjištěné době let 1968-1969. Přibližně od 23.8.1968 poblíž místa, kde se tajný hrob nachází, býval voj enský tábor okupační armády. Pobyt okupantů zde ještě nyní připomínají poloroz bořené zemljanky.

Dnes je již těžké zjistit přesnější časový údaj, kdy tělesné pozůstatky n ebožtíka skončily v české půdě doslova nekřesťanským způsobem. Příčinu smrti d nes by mohla určit také snad jen dodatečná exhumace.

Náhodným svědkem pohřbu se nechtěně stal již zemřelý lesní dělník Františ ek MAŠEK z Prachatic. V blízkosti tábora vojsk okupační armády přibližoval s k oňmi kmeny poražených stromů k lesní cestě. Náhle k němu přišlo lesem několik sovětských vojáků v polních uniformách a ti jej vyzvali, aby z místa i se svým i zvířaty "zmizel". František MAŠEK tedy odejel s koňmi kousek dále od kritick ého místa, koně přivázal a z jiné strany se přibližoval zpět k místu svého pův odního působení. Pozoroval, co se na místě děje. Čtyři vojáci přinesli nebožtí ka v plachtě k vybrané části lesa. Doprovázelo je ještě několik dalších vojáků . Poté začali kopat hrob a po jeho vyhloubení spustili tělesné pozůstatky v pl achtě do hrobové jámy, zaházeli zemí a povrch zamaskovali lesní hrabankou. Hro b zůstal po jejich odchodu neoznačen. Účastníci smuteční "slavnosti" na místě posledního odpočinku zahráli zemřelému patrně jeho zamilovanou píseň na harmon iku a poté místo záhadného úmrtí a ještě podivnějšího pohřbení lidského těla o pustili nejbližším směrem ke svému ležení.

Po odchodu vojáků si František Mašek místo označil a příležitostně záleži tost oznámil hajnému. Zanedlouho pak byl hrob a jeho okolí osázeno sazenicemi lesních stromů, které se za uplynulé čtvrtstoletí změnily ve vzrostlý les. Les ní dělnice tak nevědomky zamaskovaly podivný hrob ještě dokonaleji. Přestože bližší okolnosti úmrtí neznáme, s vysokou pravděpodobností můžem e vyloučit jako příčinu úmrtí popravu. Popraveným se v "zemi, kde zítra znamen alo již včera" nad hrobem nehrály zamilované písně.

Česká půda v okolí Prachatic tak skrývá tajemství, které nesporně zůstalo utajeno i rodině zemřelého. V které zemi bývalého SSSR asi oplakává matka nez věstného syna? Můžeme se jen domnívat, zda v okolí Zdenic, na Šumavě vůbec, al e i v české půdě všeobecně není rozeseto podobných hrobů více. Pravdu zná jen Bůh. Nekřesťanský způsob posledního rozloučení dosti napovídá o kultuře okupac e a charakteru nezvané návštěvy okupantů na Prachaticku v roce 1968. Silně kon trastuje s velkolepými pohřby, uskutečněnými na prachatickém hřbitově v době n ormalizace, kdy zde byli pohřbíváni zemřelí občané SSSR z boletické okupační p osádky SSSR, na něž byla doslova volána a "nahnána" široká veřejnost, včetně d ětí z místních škol, tak jak to pamatují občané Prachatic při pohřbu jednoho z dětí předškolního věku vojáka z povolání a jeho rodiny, dislokované tehdy v b oletické okupační posádce.

Alexandr DEBNAR