--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Bureš Miroslav
Název: Česká a moravská agrární strana
Zdroj: NN Ročník........: 0005/024 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Česká a moravská agrární strana Kostelní 44, 170 00 Praha 7

Tel/fax 02/3804348, IČO 49280872, č.účtu ČS Praha 5 657155-058/0800 Číslo jednací:

Potvrzujeme panu Miroslavu Mülerovi, že jsme mu dali k dispozici ruko pis pana Miroslava Bureše "Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu v odboji". Dáváme souhlas jménem autora, který nás žádal, aby článek byl publikován ve všech možných listech. Protože naše deníky odmítly publikovat př iložený článek, prosíme Vás, abyste od pana Milera převzali rukopis a uveřejni li ho.

S pozdravem

Jaroslav Burianec

tajemník ČMAS

V praze 24. 4. 1995

Česká a moravská AGRÁRNÍ STRANA

Kostelní 44 170 00 Praha 7

Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu v odboji. Rudolf Beran v čele národního i selského odboje.

Blíží se 50. výročí ukončení druhé světové války. Budou vzpomínat odb ojáři, budou vzpomínat rodiny padlých i popravených v této válce. Komunistická historiografie zneuctila nejstatečnější odbojáře, pokud nebyli členy komunist ické strany. Celý odboj, jak je popisován komunistickými historiky, se skládá z polopravd event. i. lží a má zcela jinou tvář, nežli jakou skutečně měl. Agrární odboj spolupracoval se všemi, kde byli ochotni bránit český n árod proti nacistickým vetřelcům; přesto muselo každé jméno agrárního představ itele být odstraněno z každé stránky knihy, z každého článku novin. Komunistic ká histroriografie kořistila z materiálů žádostí o osvědčení podle zák. 255/46 . Instituce zřízená výlučeně z důstojníků přijímala od ÚV KSČ příkazy a velkor yse udělovala osvědčení každému žadateli, který měl na žádosti doporučení pode psané tajemníkem KSČ. V těch případech byla komise blahovolná a pravdivost úda jů jí velmi málo zajímala. Okresní sekretariáty potlačovaly každou zmínku o ag rárníh odbojářích, i když platili krví svou vlasteneckou věrnost. Bohužel ani po padesáti leteh se poměry na ministerstvu příliš nezměnily. Udělování osvdče ní podle zák. 255/46 pro domácí odboj by mělo provádět ministerstvo vnitra spo lečně se zástupci odbojových orgnaizací.

Odbojové hnutí organizované Republikánskou stranou a jejím představit elem Rudolfem Beranem přesvědčivě dokazuje jeho rozsáhlou činnost. Rudolf Bera n byl zapojen do všech významných odbojových skupin, ke kterým dal popud ihned po 15. březnu 1939. Do odboje zapojil celý aparát agrární strany a Národního souručenství. Beran vyslal do exilu generálního ředitele Čsl. Zbrojovky v Brně Dr. Eduarda Outratu, jehož vybavil vlastními prostředky i prostředky minister ské rady, aby na svoji činnost dostatek finančních prostředků. Aby zahraniční vláda měla i dostatek informací, založil společně s popraveným Zdeňkem Schmora nzem, ředitelem ČTK zpravodajskou skupinu, která se účinně zapojila do protina cistické propagandy. Dále to byla skupina Jošt - Šneberger, která byla zapojen a do hospodářské sabotáže. Er. Schneberger byl v té době předsedou bramborářsk ého svazu a byl později rovněž popraven.

Beran dal po dohodě s Dr. Šámalem podnět k založení Ústředí domácího odboje, ve kterém působil také býv. ministr Ing. Nečas, poslanec Laušman, mini str Feierabend, poslanec Flieder, redaktor Jelínek, který byl v tomto seskupen í jedním z nejagilnějších.

Do přímé akce k odbavování vojáků a důstojníků do zahraničí byl Beran em zapojen jeho tajemník Dr. Piťha. V této skupině působili též poslanec Slíva , Ing. Cihlář, Ing. Drahokoupil, všichni z aparátu agrární strany. Beran organizoval též se Slovákem ministrem Lichnerem přechod našich lidí přes Slovensko. Lichner musel později odejít do zahraničí, jelikož mu hro zilo vydání slovenskou vládou Němcům.

Beran dal ze svých prostředků na ilegální činnost v Národním souručen ství 100.000 Kč gtenerál.tajemníkovi Dr. Mrazíkovi a jeho náměstku Čeňku Thorn ovi - oba dva byli později věznění. Vedoucímu tajemníkovi Agrárního dorostu Ma rtinu Hrabíkovi dal 200.000 Kč na odbojovou činnost venkovské mládeže. K zajiš tění finančních potřeb obrátil se Beran na zámožné jednotlivce, od kterých zís kal dlaší finanční posilu pro pronásledované odbojáře.-

Beranovi nelze upřít i významnou materielní i finanční pomoc odbojové skupině v Kolíně vedenou gen. Pavlíkem, se kterým spolupracovali pplk. Mašín, pplk. Balabán a škpt. Morávek. Generál Pavlík byl popraven a jeho spolupracov níci prosluli neobyčejnou odvahou až do svého zániku.

Beran při své činnosti myslel i na obnovu hospodářství v našem státě po skončení války. Spojil se s prezidentem Škodových závodů Ing. Hromádkou, a ředitelem Fialou a s presidentem správní rady Elektrických podniků Ing. Mölzer em vypracovali společný plán obnovy včetně pohraničních oblastí. Do velkorysé sabotážní akce, která dosud nebyla zhodnocena a která zuajistila národu i odbo jovým skupinám přežití byla sabotážní činnost ministerstva zemědělství. Na bra nův pokyn zorganizoval sekční šéf ministerstva zemědělství Dr.Frankenberger je dnu z největších sabotáží, která ochuzovala německé hospodářství ve výrobě pot ravin. V plánu ministerstva byly sníženy osevní plochy obilovin, luštěnin a br ambor, aby zemědělci i potravinářský průmysl měl určité rezervy, které by slou žily českému lidu. Šlo především o to, aby národ přežil a co nejméně hladověl. Za tuto důmyslnou akci zaplatil nejen Dr. Frankenberger, ale i 50 úředníků mi nisterstva zemědělství. Toto opatření snižovalo dodávkové konfingenty. Kritick á zásobovací situace vedla nacistické Německo k drastickým opatřením, které by lo paralyzováné uvědomělými kontrtolními českými orgány. Přes útlak ze strany německých úřadů, které prožíval venkov, našla se zejména řada agrárních funkci onářů i statečných sedláků, kteří všemi prostředky posilovali resistenci proti nacistické moci. Beran přišel s výzvou vzájemné pomoci venkova městu. Na jeho výzvu zapojil se celý aparát Agrární strany do odboje. Všichni místní a župní funkcionáři byli v čele odbojových skupin na vesnicích. Člen předsednictva Ag rární strany a předseda Agrárního vydavatelství Novin a mlynář Švec, dal spole čenstvu mlynářů pokyn, aby zásobovali a ukrývali zejména na samotách osoby prc hající před Gestapem. Po dohodě s Beranem mlynář Olt na Vlašimsku, který byl č lenem přesednictva Agrární strany budoval ve Vlašimské zbrojovce spolu s vylou čeným krajským tajemníkem KSČ Ant. Navrátilem odbojovou skupinu a současně pře s konzumy Družky na venkově a konzumy Včely v Praze dával velká množství mouky pro dělníky i rodiny pronásledovaných a zatčených. Na tato značná kvanta dost ávala skupina pro převoz fingované odběrní listy a pro odbojovou skupinu Včely i střelivo a zbraně z Vlašimi. Selský odboj se rozmáhal po celé zemi. Sedláci a lesní dělníci podporovali partyzány. Nebýt pomoci sedláků, nemohlo být v če ských zemích ani tolik partyzánů. Sedlák Ruml, býv. příslušník roty "NAZDAR" p omáhal v organizování vojenského odboje, byl zatčen a do konce války vězněn. N a vybudování odbojové organizace Obrana národa podílel se významně selský syn pplk. g. št. Kropáček. Na Příbramsku, Strakonicku, chotěbořsku, Vlašimsku, Bol eslavsku, Klatovsku, Hlinecku vytvářely se partyzánská hnutí, která podporoval i hlavně mlynáři, sedláci a lesní dělníci. Sedlák Lad. Klimeš organizoval odbo j z Jarkovic na Neveklovsku, odbojovou skupinu jihlavskou vedl býv. důstojník a člen Agrární strany Kartusek, který byl za sabotáže popraven a jeho spojka I ng. František Staněk, syn předsedy poslanecké sněmovky Staňka zahynul v koncen tračním táboře. František Hecht, selský syn z Velkého Berouna, býv. jednatel A grárního dorostu byl pro ilegální aktivitu odsouzen k dlouholetému žaláři. Dr. Josef Nejedlík, býv. předseda Agrárních akademiků, byl popraven pro pomoc par ašutistům, Marie Urbánková, vdova po župním důvěrníkovi z Ražic byla popravena i se synem Josefem, rolníkem v Pažicích; Ladislav Papula, rolnický syn z Mysl ibořic byl popraven a s ním i otec, matka a sestra pro pomoc partyzánům. Zatče n pro stejnou pomoc byl býv. agrární poslanec Musil, rolník z Nové Vsi u Třebí če. Zatčen byl i župní důvěrník Kalenda z Vizovic, kde bylo vypáleno i několik obydlí, v důsledku toho, že se tu objevilo partyzánské hnutí. V okolí obce Pr lova, kde bylo velmi mnoho partyzánů, bylo zapáleno mnoho domů Gestapem a do o hně naházeno 28 živých osob. Z obce Lipovce bylo před vánocemi 1944 odvlečeno 30 mužů pro pomoc partyzánům. Odboj na Písecku a Strakonicku sílil již od počá tku, kdy jej Beran začal organizovat. Také strakonická Zbrojovka byla zapojena do odboje, stejně jako zbrojovka vlašimská. V soutoku Vltavy s Otavou, nedale ko hradu Zvíkova, byly vybudovány úkryty. Hajní Barták a Dráb oblékali zajatce , prchající ze zajateckých táborů. Od Zvíkova bylo ilegální hnutí šířeno po ce lých jižních Čechách na Sušicko, ale též Plzeňsko, Hořovicko a Příbramsko. Vojenské organizace řídil poručík Hössel, který byl zsměstnán na okre sním úřadě v Písku a dostával zbraně ze Strakonic. Většina těchto zbraní byla ukryta poblíž obce Oslova, z kteréžto obce byli zapojeni zemědělci, dodávající stavební materiál, potraviny i šatstvo. Tato ilegální skupina se rozrostla do velkých rozměrů. V srpnu 1943 bylo pozatýkáno více jak 100 osob. Zbraně objev ené Gestapem byly uklizeny dříve, nežli je Gestapo mohlo odvést; nejstatečněji si počínal sedlák František Charvát, starosta Selské jízdy. Jeho skupina byla odsouzena k smrti. Další skupina, která měla 15 osob byla rovněž odsouzena k smrti, popraveno bylo 11, 4 dotali milost. Poslední skupina byla souzena ve Vr atislavi; tato skupina však byla zachráněna postupující protiněmeckou frontou. Odbojové skupiny nebyly diferencované třídně, jak se to snaží tvrdit komunist ičtí historikové. Byli v nich roníci, živnostníci, hajní, lesní dělníci i když převažovali bývalí příslušníci Agrární strany.

Atentátníci na Heydricha byli selští synové: Kubiš, Gančík, Opálka, K ubiš navštívil před atentátem poslance Musila a rodiče v Dolních Vilémovicích. poslanec Musil upozorňoval Kubiše na následky atentátu a žádal jejich uvážení . Pak jej poslal do Prahy za Dr. Janouškem, který prokazoval odbojářům cenné s lužby. po atentátu doporučoval Musil Kubišovi, aby se přidal k partyzánům na M oravské Vyšočině; ten však spolékal na přistání letadla z Anglie. Účast na ate ntátu měla též dcera sedláka Doležala z Máslovic u Kralup, která se pak ukrýva la až do konce války. Velitel Opálka se skrýval u vdovy po pplk. g.št. Kropáčk ovi. brzy po atentátu však došlo k masakru v Lidicích a ležácích, které byly j eště hrůznější nežli Lidice. Zde působil restauratér Košťál z Pardubic, zeť bý v. ministerského předsedy Udržela, který dokonce Gabčíka zaměstnával jako číšn íka.

Z hospodářskýách družstev a Kooperativy bylo popraveno přes 200 význa mných agrárních činitelů, mezi jinými generální ředitel Dr. Trčka a jeho zstup ce Ing. Ludvík a generální ředitel Centrokooperativu dr.Škvor. K smrti byl ods ouzen i bývalý ministr národní obrany František Mechník a léta si pobyl v krim inále poslanec Dr. Suchý. I opraveni byli agrární představitelé v Národním sou ručenství Ing. Rákos a prezidiální tajemník Dr. Hruška. Do koncentračního tábo ra byl poslán i předchozí tajemník Národního souručenství plk. gen. štábu Šimo n Drgáč.

Jde o krátký výčet činnosti agrárního odboje, který bude přesně popsá n v připravovaném vydání býv. poslance Dr. Oldřicha Suchého.

Miroslav Bureš

Praha 5