--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Pilous Jiří F.
Název: Fakta a události ze zahraničí
Zdroj: NN Ročník........: 0005/024 Str.: 005
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
FAKTA A UDÁLOSTI ZE ZAHRANIČÍ Zdá se, že mezinárodně politické dění jako by ustrnulo na jakémsi status quo m inulých týdnů. V popředí pozornosti totiž stále vévodí bosenská krize a nescho pnost OSN resp. NATO, dalších evropských organizací či všech pěti světových ve lmocí ji účinně řešit. Což se týká hlavně USA a ruského impéria: V prvém přípa dě jde o nechuť americké veřejnosti, poslanců Kongresu a senátorů jakkoliv se v balkánských záležitostech angažovat, v druhém pak o snahu Ruska prosadit v u vedených oblastech svůj dominantní vliv. A "chudák stará dobrá Evropa" sama ne má na to, aby účinně zasáhla...
(Jistě, určité pokusy, například ve zformování jednotek rychlého nasazení, by tady ze strany Francie a Velké Británie byly. Jenomže, Rusko s nasazením oněch vojáků, určených k ochraně sil UNPROFOR zatím odmítá souhlasit. A OSN není st o se dohodnout, jaký že to statut zmíněných 10.000 mužů vlastně bude na území bývalé Jugoslávie mít. A bosenští Srbové si nadále dělají, co chtějí...) Z PRAHY DO SVĚTA A OBRÁCENĚ
A jak lze hodnotit z hlediska zahraniční aktivity situaci v České republice? V podstatě stejně rozpačitě jako vývoj počasí v této části střední Evropy: Míst o nastupujícího léta stagnace sotva probuzeného jara... O čemž svědčí třeba sk utečnost, že do Prahy v poslední době žádný význačnější politik nezavítal. Nav íc, nekonala se zde v minulých týdnech ani nějaká důležitější akce s mezinárod ním dosahem.
(Vlastně, jedna výjimka by tady byla: Jde o zasedání Výboru Socialistické inte rnacionály pro střední a východní Evropu, které mělo na pořadu hlavně situaci v Rusku po tzv. čečenské krizi. Jenomže, to se spíš týká opoziční sociálně dem okratické strany, nikoliv praktické činnosti vlády či Parlamentu na mezinárodn í politické scéně...)
* * *
Podobnou pasivitu je možné sledovat i obráceně, tedy ve vztahu České republiky ke světu. Jistě, v první polovině předešlého týdne vycestoval například minis tr průmyslu a obchodu Vladimír DLOUHÝ (ODA) do Lucemburku na jednání Rady Erop ské unie, tedy tzv. "patnáctky" a přidružených členů, jež se týkalo problemati ky vnitřního obchodu této organizace. V zápětí poté se zúčastnil ministr obran y Vilém HOLÁŇ (KDU-ČSL) řádného zasedání Rady NATO a a zástupců zemí sdruženýc h v rámci Partnerství pro mír. A konečně, pražský primátor KOUKAL (ODS) o posl edním víkendu oficiálně navštívil Berlín, kde pobýval na pozvání tamního staro sty.
(To vše se ovšem odbývalo v rámci "služebních povinností", nikoliv z hediska z ájmů o naši zemi. Snad jen cestu presidenta Václava HAVLA do USA, jež proběhla koncem minulého týdne, můžeme hodnotit pozitivně, ta však má ryze soukromý ch arakter. President v Bostonu přijal na harwardské universitě čestný doktorát, zůčastnil se slavnostní večeře pořádané senátorem Edwardem KENNEDYM, v pátek 9 . června se ve whasingtonském bytě severoamerické velvyslankyně při OSN Madele ine ALBRIGHTOVÉ sešel na soukromé večeři s presidentem USA Bilem CLINTONEM a j eho chotí. Ve zbývajícím čase pak měl na farmě Madeleine Albrightové další oso bní setkání s politickými, veřejnými a kulturními činiteli Spojených států, na příklad Zbigniewem BRZEZINSKÝM...)
UDÁLOSTI V BLÍZKÉM "ZAHRANIČÍ"
Ve srovnání s tím, co jsme psali v této rubrice minule, se toho u našich souse dů moc nezměnilo. Zejména v Německu ne. Tam totiž, zdá se, dominuje v rámci vn itropolitické scény stále problematika česko německých vztahů. A to nejen na ú rovni sudetoněmeckého "Ladsmanschaftu": Do diskuze zasáhli také Svobodní demok raté, kteří požadavek okamžitě zahájit jednání s českou stranou bez ohledu na sudetské Němce plně podpořili. Ale o tom víc v našem závěrečném komentáři. (Svobodných demokratů se však týká také další informace. Na sjezdu koncem týdn e pod dojmem svých posledních drtivých porážek ve volbách do několika zemských sněmů zvolili místo Klause KINKELA nového předsedu: Stal se jím Wolfgang GERH ARD, Kinkel zůstává nadále vicekancléřem a ministrem zahraničí. Dostal však za úkol více prosazovat ve stávající bonské vládní koalici identitu Svobodných d emokratů...)
* * *
A pokud jde o Polsko? Tam se politická situace začíná stále více rozviřovat. A příčinou jsou často "diskutabilní" výroky resp. činy stávajícího presidenta L echa WALESY, který po vzoru roku 1989 tlačí na uskutečnění nových tzv. "kulatý ch stolů" mezi levicovou vládou Józefa OLEKSYHO a odborovým svazem SOLIDARITA. Ostatně, příznačné bylo i Walesovo vystoupení na sjezdu této organizace, kter á se koncem minulého týdne konala v Gdaňsku: Vyzval tam odboráře k pomoci v bo ji proti Parlamentu a "neokomunistickému" kabinetu, žádal též podporu pro svou kandidaturu při podzimních presidentských volbch. Zajímavé ovšem je, že byl o dmítnut. Údajně proto, že svou politikou rozbil v Polsku pravici. Nejzajímavěj ší se pak v této souvislosti jeví Walesovo prohlášení, že pokud pravice navrhn e na "post" presidenta solidního kandidáta, nebude on sám kandidovat. (Do pohybu se ale v posledníchdnech dostává také dosud klidné Rakousko. Předev ším díky skandálu, který se vznáší nad opoziční stranou Svobodných Jörga HEIDE RA. Ukazuje se totiž, že firmy podílející se na stavbě mezinárodní dálnice A 1 1 účtovaly až o padesát procent předražené faktury a z takto získaných prostře dků pak financovaly Svobodné...)
SVĚT KOLEM NÁS
Jak již bylo řečeno v úvodu, hlavní pozornost na světové politické scéně byla věnována bosenské krizi. Zejména ve vztahu k sestřelení a pak následnému osvob ození amerického pilota či k nadále bosenskými Srby zadržovaným téměř 150 pozo rovatelům vojenských ochranných sil OSN. Ovšem i jiné události se minulý týden odehrály: Například návštěva německého kancléře Helmuta KOHLA na Předním vých odě, kde jednal s nejvyššími činiteli Egyptu, Jordánska a Izraele: V posledním případě se dokonce omluvil za násilí a zvěrstva, spáchaná Německem za II. svě tové války na Židech.
(Přednímu východu však věnoval svou pozornost při své pětidenní cestě, zahájen é o tomto víkendu, také americký ministr zahraničí Warren CHRISTOPHER. Její sm ysl spočíval především ve snaze pomoci při oživení mírových jednání mezi Izrae lem a okolními arabskými státy. Vliv v dané oblasti ovšem hodlá uplatňovat i R usko: Nejen svou neústupností pokud jde o spolupráci s Íránem, ale též úsilím o zrušení ekonomických sankcí, vyhlášených OSN vůči Iráku...)
* * *
Z ostatních důležitých událostí stojí za pozornost ještě zatčení někdejšího it alského ministra vnitra Antonia GAVY, ke kterému došlo 6. června pro podezření z korupce. Nelze opomenout ani pokračující eskalaci vojenského zásahu Ruska v Čečensku či rozhodnutí ruského presidenta Borise JELINA neschválit zatím žádo st jednoho z horkých presidentských kandidátů generála Alexandra LEBEDĚ o odch od do civilu. A konečně, kupředu se hnulo také vyšetřování japonské náboženské sekty Óm šinrikjó: Zdá se, že vedle smrtících útoků plynem Sarin má na svědom í i březnový atentát na tokijského vysokého policejního důstojníka... ____________________________________________________________
Zahraniční komentář pro čtenáře Necenzurovaných novin ____________________________________________________________
PROLOMÍ SE KONEČNĚ LEDY MLČENÍ?
Koncem předminulého týdne hladinu veřejného mínění zčeřilo jak v České republi ce, tak i v sousedním Německu, vládní prohlášení Helmuta Kohla k česko německý m vztahům. Vlastně, svým vystoupením před spolkovým sněmem bonnský kancléř nab ídl, po kolikáté už, naší politické reprezentaci dialog: Jako rovný s rovným. Avšak nejen to. Stejným způsobem, tedy oproti původním předpokladům, lze hodno tit také výsledky mnichovského sudetoněmeckého sjezdu, který probíhal hned pot é. Protože i zde, byť mnohem zrženlivější formou, byla podána ruka k jednání, jež by nalezlo východiska z dlouhodobé krize vzájemné důvěry a nastolilo smír. Mimo to někteří bonnští politici, například ministr financí Theo Waigel, mini str školství Jürgen Rüttgers či bavorský ministerský předseda Edmund Stoiber n avrhli konkrétní způsoby, resp. mechanismy, jak některé sporné věci vyřešit. (Bohužel, zdá se, že opět marně. Česká strana se totiž jako "jeden muž" k nejn ovějším německým iniciativám postavila záporně. Odmítla se bavit třeba i o pou hém slovním odsouzení zákona, který v roce 1946 amnestoval násilí a zvěrstva v četně vražd, páchaných po skončení II. světové války na sudetských Němcích. Ro vněž tak znovu odmítla slovně odsoudit Benešovy dekrety, které na základě kole ktivní viny postavily sudetské Němce mimo zákon a nuceně je vystěhovaly z Česk oslovenské republiky. Paradoxem přitom je například víkendové prohlášení premi éra Václava Klause o tom, že tehdejší činy musíme i dnes hodnotit z tehdejšího pohledu, nikoliv z toho současného. Čili vše platí. A basta!)
* * *
Za zmíněných okolností by se dalo očekávat, že "rašící" německá iniciativa, sm ěřující k oteplení česko německých vztahů, "zhasne" stejně tak rychle, jak vzp lanula. Třeba už jen pro onu "facku", jakou jí udělil před několika týdny česk ý ministr zahraničí Josef Zieleniec svým lavírováním ve vztahu k pozvání resor tního kolegy Klause Kinkela při Zielencově soukromé návštěvě v Bonnu. Zaplať B ůh, nestalo se tak. Čehož budiž důkazem rezoluce, schválená na návrh bývalého vicekancléře a ministra zahraničí Hanse-Dietricha Genschera víkendovým sjezdem Svobodných demokratů: Ta požaduje, aby spolková vláda přikročila neodkladně k odškodnění českých obětí nacismu bez ohledu na nevyřešené problémy kolem sude tských Němců. A žádá svého exšéfa, aktuálnho vicekancléře a ministra zahraničí Klause Kinkela, aby se v německém kabinetu zasadil o razantní zlepšení česko německých vztahů. Ostatně, on sám to už slíbil před týdnem.
(Lze tedy říci, že "kostky" byly opět vrženy. Záleží teď jen vskutku pouze na České republice, jak se ve stávající situaci zachová. Zůstane, tak jako dosud, v tvrdém odmítání? Zahraje si zase hru "mrtvého brouka" a zkusí znovu strkat před nabídkou jednání "hlavu do písku"? Nebo konečně začne seriózně diskutovat bez ohledu na to, zda se jí sporná témata líbí či nikoliv? Máme nejvyšší čas: Vlak totiž nečeká a po druhé už nemusí v naší stanici zastavit...) (Zahraniční stránku přípravil)
Jiří F. PILOUS