--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Kolář Vladimír
Název: O balamucení občana
Zdroj: NN Ročník........: 0005/029 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
O balamucení občana Sedmimiliónové pokuty producentům pražené kávy Douwe Egberts a Tschib o Jihlava udělilo Bělehrádkovo ministerstvo jako trest za "nedovolenou dohodu o vzájemné koordinaci cen kávy". Za touto poněkud nesrozumitelnou formulací se skrávý fakt, že mocné společnosti se domluvily, že budou současně v nerozborn é jednotě zvyšovat cenu kávy. Jen tak mimochodem bezbrannému spotřebiteli názo rně předvedly, že výrok našeho velespasitele o trhu, co vyřeší vše, je holáým nesmyslem. Jako záminku si společnosti vzaly očekávané zvýšení cen kávy na svě tových trzích o cca 50%, aby ceny domácí celkem bez nesnází zdvíhly o 120-150% ,
Udělení pokuty vítězoslavně ohlásila všechny naše masmédia, přičemž o bčanu bylo sugferováno, že se konečně dočkal spravedlnosti, darebáci byli potr estáni a vláda dbá o jeho blaho. To vše přes skutečnost, že pro občana se zhol a nic nezměnilo; za kávu stále platí dvoj až trojnásobek původní ceny a z poku ty se mu nevrátí ani halíř. Ve skutenosti si pouze vláda část z miliónů, vydře ných ze spotřebitelů, legálně přivlastní v duchu hesla - když kradeš, zaplať v ápalné (a můžeš krást dál!) Shrnuto: udělení pokuty až poté, co se producenti kávy napakovali, občanu nic nepřinese. Vítězoslavný halas médií je pokrytectví , je jen mádlovou bublinou, mající zastřít skutečný bstav věci, totiž že občan (a nejen v tomto případě) je vydán všanc hrabivým podvodníkům. Toto pokrytect ví ostatně dobře charakterizuje Bělěhrádkovo tvrzení, že "výše pokuty se nijak neodrazí v ceně kávy a spotřebitel tak na ni nedoplatí". Spotřebitel na ni př ece doplatil už dávno a doplácí doposud. Nepřekvapuje, že takto matou občanům hlavu vládní podvodníci, překvapuje, že se toho účastní i sdělovací prosředky. To se mezi redaktory novin, rozhlasu či televize nenajde nikdo, kdo by takový laciný trik okamžitě odhalil a pranýřoval? Jsou tak povrchní či nesmějí? Jak si vysvětlit, že nikdo z našich veleslavných novinářů nepoložil mionisterské v rchnosti otázku, proč nezasáhli dříve, než se cena kávy vyšplhala do dnešní vý še, čímž by občana ochránila podstatně lépe, zda zdražení kávy odpovídá zvýšen í cen na světových trzích, či to byla jen zástěrka pro důkladné namaštění si k apsy jmenovaných koncernů? Od věci by jistě také nebylo sdělení, o kolik se zi sk společností v důsledku zdražení zvýšil - takto informovaný občan by si již snadno odvodil, zda uvedená pokuta není vedení společnosti k smíchu. Skutečnou informovanost občana však žádná vláda nepotřebuje a jak se zdá, česká "nezávi slá" masmédia také ne. Naneštěstí pro sebe se ministr Bělehrádek šel bezelstně zviditelnit do pořadu Zuzany Bubílkové na stanici Frakvence 1, čehož občané n ezodpovědně využili a položili mu většinu výše nastíněných otázek. Pan ministr poněkud vyveden z míry dílem umně kličkoval, dílem sliboval okamžitou nápravu . Žel způsobem, jakým slibuje pětileté dítě mamince, že už bude hodné - není t edy divu, že se za celým případem zavřela voda a o kávě v masmédiích již nepad lo slovo. To ovšem neznamená, že by občan měl zapomenout. Ne na kávu, ale na z působm, jakým je balamucen, když je mu namlouváno za pomoci sdělovacích prostř edků, že jej vláda chrání, ač úplný opak je pravdou. Měl by si podobné triky z achovat v dobré paměti aspoň do nejbližších voleb a tam příslušné strany přísl ušným způsobem odměnit. Nebo dá předpost tomu sahat stále hlouběji do kapsy? Polopatě
Jsou odbory potvory
Někdo by řekl, že jsou a pěkný. A největší z těch potvor jsou odbory železničá řské.
V posledním týdnu prý nás všechny řádně vyděsily. Mluvilo se prý jen a jen o nich takže na ostatní nezbyl vysílací čas v rozhlase a televizi a slou pky v novinách. V závěru tohoto železničářského mediálního maratónu jsme měli možnost vidět a slyšet pana Jaromíra Duška, předsedu Odborového sdružení želez ničářů v televizním pořadu ARÉMA.
Co bylo vytýkáno panu Duškovi nejvíce? Nezřízená touha po penězích a po funkci ve správní radě Českých drah. Zastavme se nejprve u té druhé výtky. Odboráři získali ve správní radě jedno jedinké místečko. Zato budou jejími nov ými členy páni ministři, z nichž uveďme exsoudruha Dybu. Ten rozumí jistě mnoh ému. Byl dokonce řečníkem na sjezdu mladých konzervativců, a to jistě nešlo o nějaký omyl v pojmu konzervativec a komunistický zakonzervovanec. Kdo tedy zís ká teplá místa?
Ve věci prvé výtky se nejvíce angažovat pan poslanec Budínský (ODS). Že prý jsou páni nádražádci hamižní, že jim jde jen o peníze. Zde je třeba při pomenout bonmot k němuž má velice blízko páně Budínského stranický šéf. O pení ze jde až v prvé řadě. To na dráze odjakživa ctí páni strojvedoucí. Proto ve v ěci peněz navštívili sólo pana premiéra a uhráli prý 2.000 Kč k platu. Budiž j im přáno. Po takových štrapácích, které železničáři podstoupili není těch 8 st ovek pro ostatní železničáře, tedy nikoliv strojvedoucí, vlastně moc. Hrozba s távkou přinesla v tomto směru ovoce nedozrálé. Zato páni poslanci odbory mít n emusí. Jim stačí ruce respektive jedna ruka. Ani jí nemusí přiložit k dílu, st ačí ji zvednout v čase hlasování o návrhu zákona dle něhož jim mají být platy zvýšeny. Jim stávky není třeba, ač by si ji možná mnozí voliči i přáli. Společně všichni oponenti pana Duška naříkali nad ohrožením transform ace Českých drah postupem odborářů. Jak dojemně zněla slova z úst těch, kteří ještě nedávno na stranických schůzích KSČ, na stranických školeních slýchali č i dokonce sami hlásali bláboly o socialistickém hospodaření. Nebo je pes zakop án jinde? Možná, že jejich zájmy jsou právě v takovém redukování železniční př epravy, která by uvolnila místo soukromým autodopravcůpm. tam se navíc není nu tno stávky obávat. I naftaři si přijdou na své zvýšeným prodejem motorových pa liv. Jak mezi autodopravci, tak mezi petrolejáři je estébáků jak máku. V těcht o oborech podnikání se lustráku mohou jen vysmát, u Českých drah nikoliv. A co sám pan Jaromír Dušek. Býval výpravčím. Má tedy lepší předpoklad y vědět o co na dráze jde, než horolezec Stráský, takto ministr dopravy. Lezen í po horách se liší od jízdy po železnici přinejmenším strmostí stoupání. A pa n ministr dopravy opravdu vystoupal v barvách ODS výše, než kdysi v barvách KS Č, to i v oboru dopravy, narozdíl od pana Duška.
JSOU STÁVKY ZLOVOLNÝM NÁTLAKEM ?
Občanu uvyklému na odbory, v lepším případě suplující cestovní kanceláře, jsou stávky něčím nezvyklým. Většině dospělé populace je vryt obraz stávkujících v edených Tondou Zápotockým, ne-li přímo velikým Klémou. Ne, že by se takovým st ávek sami účastnili. Tento obraz jim byl vrýván do paměti učiteli a učitelkami při hodinách dějepisu a občanské výchovy. Mnozí z těchto učitelů chtějí stávk oval též. To však už takové drama nebude. A pokud ke stávce učitelů nedojde, p an premiér jistě nebude hovořit a výhře této země. Budeme si prostě muset na s távky zvykat. Některé nás více pobaví než ohrozí. Jiné nás ohrozí či způsobí š kodu. Každému jednotlivě. Někomu méně, někomu více, jak o tom v obavě před stá vkou železničářů hovořil v ARÉNĚ ředitel podniku na železniční dopravě závislé ho. tak nás stávkující přinutí zamyslet se i nad jejich problémy. Více by se m ěl zamyslet ředitel onoho podniku, méně například občan, potřebující přeplavit keňu do Horní Vltavice. Až na několik funcionářů odborových svazků pamatující ch také dobré časy výběrových rekreací ROH, nikdo na Staroměstské náměstí v če le průvodu nepůjde. Ti, kteří budou chtít něčeho stávkou dosáhnout, prostě sek nou s prací a půjdou třeba na ryby. Jednat nechají své zástupce, takové jakým je pan Jaromír Dušek, ten to umí.
V Praze, 21. června 1995 pro NN Vladimír Kolář