--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Pilous Jiří F.
Název: Slušovická mafie v akci
Zdroj: NN Ročník........: 0005/032 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
OTÁZKY, NA KTERÉ NIKDO NEREAGUJE "SLUŠOVICKÁ MAFIE" V AKCI
Usnesení vyšetřovatele Úřadu vyšetřování pro ČR Policie České republiky majora Arnošta Kukačky, které podepsal dne 2. dubna 1992, problém, jak bez "uzardění " bylo možné v DAK Slušovice vyděkávat protizákonně peníze, "decentně" pominul o. Zřejmě s "tichým" zdůvodněním, že to pánové vyšetřovatelé neměli v pracovní náplni. I když, jeden z bodů, či spíše jedno z trestních oznámení se speciáln ě touto záležitostí zabývalo. Například z hlediska různých daňových "úniků", n a čož byli Slušovičtí (a později i ti z DAK MOVA Bratislava) specialisté. (Pokračování z minulého čísla)
Mnohokrát jsme o tom v předešlých částech našeho seriálu psali. Přesto se však podívejme na některé závěry a výsledky finančních revizí, které proběhly v JZ D Agrokombinát v letech 1990 a 1991 ještě jednou. I když jsme už některá čísla uvedli, stojí za to si je znovu připomenout.
Část XXX.
Ze zjištění uvedených ve zprávě o finanční revizi vyplývá pro DAK Slušovice od vést do státního rozpočtu k počátku ledna 1992 dodatečné odvody na základě vým ěrů Finančního úřadu Zlín. Jedná se o dodatečné daně ze zisku za léta 1987 až 1990, dodatečné daně z objemu mezd za rok 1990, neoprávněně čerpané dotace, do datečně doměřenou daň z obratu k 31. prosinci 1991, dodatečný odvod za porušen í předpisů FENZO, dodatečnou daň ze mzdy za rok 1991, dodatečný dodatkový odvo d za neúměrný růst mezd a odměn za práci...
JAK SE V DAK SLUŠOVICE "DĚLALY PENÍZE"
K tomu všemu je nutné pochopitelně přičíst příslušné penále. Suma sumárum tedy činí celková částka, kterou měl DAK Slušovice odvést dodatečně do státního ro zpočtu, dvě miliardy, 369 miliónů, 240 tisíc, 991 korun.
(Mimo to byl DAK Slušovice povinen dopočítat si penále u jednotlivých odvodů o d prvního následujícího měsíce než do kterého bylo penále vypočteno, a to až d o dne provedení příslušného odvodu a odvést jej do státního rozpočtu na příslu šné účty Finančního úřadu ve Zlíně.)
* * *
Jak vidno, částka více než slušná. Hlavně však jsou zajímavé konkrétní jednotl ivé položky, z kterých se skládá. Tak třeba dodatečná daň ze zisku činila za r ok 1987 jen 746.953 Kčs, o rok později pak 781.840 Kčs, za rok 1989 už 28.563. 000 Kčs a za rok 1990 dokonce jednu miliardu, 553 milióny, 699 tisíc korun. U důchodové daně to za rok 1989 činilo dohromady 151.268.320 Kčs (s připočtením více než 40 miliónů penále celkem přibližně 190 miliónů korun). Neoprávněně če rpané dotace a přeplatky k NC... obnášely 26.295.342 Ksč, příslušné penále 11. 100.909 Kčs, dodatečná daň z obratu včetně zvýšení penále 157 miliónů, 713 tis íc, 931 korun, dodatečný dodatkový odvod za neúměrný růst mezd a odměn za prác i 208.270.000 Kčs atd.
(Laskavý čtenář nechť si povšimne jedné maličkosti: V roce 1987 obnášel dodate čný odvod daně ze zisku jen 746.953 Kčs, o rok později 781.840 Kčs, v roce 198 9 28.503.000 Kčs a roce 1990 jednu miliardu, 353 tisíc, 699 korun. Dost nápadn ý skok, že ano! Jak ho asi chápala vyšetřovací skupina z Úřadu vyšetřování? Zř ejmě se tím vůbec nezabývala, protože v citovaném usnesení z 2. dubna 1992, po depsaném JUDr. majorem Arnoštem Kukačkou o tom není ani slovo. Nebo že by ony dlužné částky, spojené s neplacením či nepřiznáním odvodů do státního rozpočtu byly zahrnuty do těch několika málo "méně důležitých a nepodstatných okolnost í", které údajně vyšetřovací skupina měla ještě prošetřit? Lze se ovšem ptát t aké jinak: Pokud někdo z vyšetřovatelů či pracovníků revizní finanční komise p oložil v těchto souvislostech otázky pánům docentu ing. Františku Čubovi, CSc, Pavlu Drhovi, JUDr. Jaromíru Kaláčovi, profesoru MVDr. Popescovi, DrSc či pro fesoru ing. Františku Trnkovi, CSc., co asi odpověděli? Jestli odpověděli vůbe c...)
* * *
Z předešlého textu a zveřejněných čísel vyplývá, že nejmarkantnější zvýšení, b a přímo obludné, nastalo v roce 1990. Proto se tedy ještě podívejme na podrobn ý Výpočet dodatečné daně ze zisku z upraveného základu pro daň ze zisku a rok 1990 podle zákona č. 172/1988 Sb. ve znění zákona 157/1989 Sb. Výpočet byl pře dložen ke dni 16. března 1992, nese označení Finanční ředitelství v Brně, má č íslo FŘ 2323/91 - 311 a tvoří přílohu číslo 28.
Podle tohoto dokumentu DAK Slušovice vykázal ke dni 31. prosince 1990 revizí m ínusový zisk ve výši 304.229.837 Kčs, revize však prokázala částku tři miliard y, 019 miliónů, 852 korun (!!!). Zajímavé, co? Položky snižující základ daně o ba subjekty, tj. JZD i revize, uvedly stejné: 7.816.752 Kčs. Coby zákad daně z e zisku agrokombinát vykázal mínusovou částku 239.842.505 Kčs, revize však zdo kladovala sumu dvě miliardy, 707 miliónů, 398 tisíc, 263 korun. Při sazbě daně ze zisku 50 procent družstvo neuvedlo nic, revizní komise pak daň, či spíše z amlčenou, nepřiznanou daň v celkovém objemu jedné miliardy, 353 milióny, 699 t isíc korun. Připočteme-li k tomu penále ze zákona ve výši 10 procent, výsledná částka činí jednu miliardu, 489 miliónů, 068 tisíc, 900 korun. Čili přesně to lik, o kolik pánové docent ing. František Čuba, CSc., JUDr. Jaromír Kaláč, Pav el Drha a další okradli státní rozpočet jen v jediném prokázaném případě, v je diném roce a pouze u jediné položky, tj. daně ze zisku...
PODIVNÝ SPĚCH GENERÁLNÍ PROKURATURY
Jak už bylo mnohokrát uvedeno, pánové docent ing. František Čuba, CSc., a spol . se dokázali dostat do blízkosti vládnoucích kruhů nejen v dobách totality, a le i po jejím pádu. Ba víc: po 17. listopadu 1989 to bylo ještě snadnější než dřív. Bývalí příslušníci a agenti Státní bezpečnosti, funkcionáři agrokombinát u (teď DAK MOVA Bratislava) a některých významných "slušovických" společností s ručením omezeným či "akciovek" pronikli až na místa nejvyšší. Do vedení cent rálních úřadů, k blízkosti ministrů, parlamentních činitelů. A zdá se, že v ro ce 1992 také na Generální prokuraturu České repuliky. Že nevěříte? Dokumenty h ovoří zcela jasně a zřetelně.
* * *
Vyšetřování ""Causy Slušovice" trvalo oficiálně víc než rok (tedy speciální sk upinou vyšetřovatele majora JUDr. Arnošta Kukačky), formulování odpovědi Gener ální prokuratury České republiky na stížnost pak necelých pět týdnů. Nese datu m 21. května 1992, jednací číslo IV/1 Gn 655/91 a je určeno tehdejšímu poslanc i Federálního shromáždění (dnes prozatimnímu řediteli Bezpečnostní informační služby) Stanislavu Devátému. Vzhledem k závažnosti si ji dovolujeme otisknout celou. Už kvůli onomu udivujícímu spěchu, s jakým byla tak rychle vypracována. (Zřejmě to souviselo s blížícími se parlamentními volbami: Jako by "někdo" dop ředu očekával, že v Českých zemích vyhraje pravice a pak už těžko bude moci "p ostkomunistickými a neokomunistickými" nomenklaturami prolezlá Generální proku ratura České republiky Slušovice chránit...)
Nechme však v této fázi úvah a vraťme se k citovanému textu dokumentu, kterým se zamítá stížnost poslance Stanislava Devátého na usnesení majora JUDr. Arnoš ta Kukačky.
USNESENÍ
Generální prokurátor České republiky ve věci podnětu Stanislava Devátého ze dn e 27. května 1992 rozhodl TAKTO:
Podle ş 148 odstavec 1 písmeno c) trestního řádu se jako nedůvodné ZAMÍTÁ stíž nost (ze dne 17. dubna 1992, pozn. autor) Stanislava Devátého proti usnesení v yšetřovatele Úřadu vyšetřování pro ČR Policie České republiky ze dne 2. dubna 1992 sp. zn. VV 6/ZTM-91, kterým bylo podle ş 159 odstavce 1 trestního řádu od loženo podezření z trestné činnosti, jež mělo spočívat v tom, že a) ing. František Čuba, CSc., a Pavel Drha jako předseda a generální ředitel-p rokurista zemědělského družstva DAK MOVA Slušovice (později Bratislava, Sloven sko, pozn. autor) řídili po 1. lednu 1991, resp. po 30. dubnu 1991 do 7. červn a 1991 podnikatelskou činnost uvedného družstva, ačkoliv nebylo platně zaregis trováno v podnikovém rejstříku, a nakládali tak neoprávněně s majetkem DAK Slu šovice;
b) Emil Filipec a ing. Karel Nedbálek jako předseda a generální ředitel zemědě lského družstva DAK Start se sídlem ve Všemině (později Trenčín, Slovensko, po zn. autor) řídili v témže období podnikatelskou činnost uvedeného družstva, ač koliv nebylo platně zaregistrováno v podnikovém rejstříku a nakládali tak neop rávněně s majetkem DAK Slušovice;
c) členové přípravných výborů zemědělských družstev Agrodružstvo, ZD Vizovice, ZD Želechovice a ZD Zádveřice podnikali bez registrace s majetkem DAK Slušovi ce;
d) Pavel Drha jako statutární zástupce DAK Slušovice po 1. lednu 1991 neplnil své povinnosti, přestože návrh na výmaz z podnikového rejstříku byl vzat zpět; e) vedoucí fnkcionáři DAK Slušovice protiprávn rozdělili družstvo a jeho majet ek.
ODŮVODNĚNÍ
Na základě podnětu Stanislava Devátého a Jiřího Honajzra ze dne 27. května 199 1, jakož i podnětů dalších osob, prověřoval vyšetřovatel Úřadu vyšetřování... podezření z trestných činů nedovoleného podnikání..., neoprávněného užívání ci zí věci..., porušení závazných pravidel hospodářského styku..., maření výkonu úředního rozhodnutí... eventuálně dalších, které mělo spočívat ve výroku popsa ných jednání.
Usnesením ze dne 2. dubna 1992... vyšetřovatel věc... odložil, neboť dospěl k závěru, že se v daném případě nejedná o podezření z trestné činnosti. Proti citovaném usnesení vyšetřovatele podal oznamovatel Stanislav Devátý v zá konné lhůtě stížnost, která směřovala do výroku napadeného usnesení pod bodem a). Polemizuje v ní s názorem vyšetřovatele, který je obsažen v odůvodnění usn esení a dovozuje s odkazem na ustanovení ş 107 odstavec 6 Hospodářského zákoní ku, že účinky spojené se dnem zápisu do podnikového rejstříku nemohly nastat p řed právní mocí příslušného usnesení rejstříkového soudu.
Na základě toho je pak podle stěžovatele nutno učinit závěr, že DAK MOVA (teď Bratislava) v období, kdy nebylo pravomocně registrováno, podnkalo neoprávněně .
Ke stížnosti byly přezkoumány všechny výroky usnesení vyšetřovatele, včetně tě ch, které nebyly stížností výslovně napadeny, jakož i řízení, které předcházel o jeho vydání, a bylo zjištěno, že stížnost není důvodná.
(Tady malé pozastavení: magistra Dana Urbanová, autorka citovaného elaborátu v zastoupení generálního prokurátora už v začátcích svého tzv. "odvolacího usne sení" formuluje stejně jako "kolega" vyšetřovatel majoR JUDr. Arnošt Kukačka. A nejen to. Jak uvidíme dále, dochází ke stejným závěrům, a hlavně, zmíněná ma gistra Dana Urbanová používá stejných argumentů, faktů, zdůvodnění... Ostatně, za tak krátkou dobu, jež uplynula od podání odvolání do "vyrobení" tohoto usn esení, snad ani nešlo postupovat jinak. Na prověření výroků majora JUDr. Arnoš ta Kukačky totiž nebyl, pokud se vše mělo stihnout do parlamentních voleb, čas ...)
* * *
Pokračujme však dále v citaci zmíněného Usnesení: Rozhodující skutečností pro posouzení, zda podnikání zemědělského družstva DAK Slušovice bylo v prověřovan ém období neoprávněné, je otázka, kterým okamžikem mohlo nově vzniklé družstvo nabývat práv a zavazovat se. Magistra Dana Urbanová k tomu říká: Právní úprav a tehdy účinná, tj. Hospodářský zákoník a zákon číslo 162/1990 Sb. o zemědělsk ém družstevnictví, umožňovala dvojí výklad - buď to byl okamžik provedení zápi su do podnikového rejstříku nebo až právní moc, resp. vykonavatelnost příslušn ého rozhodnutí rejstříkoého soudu.
Vyšetřovatel opřel své rozhodnutí o právní názor, že družstvo nabylo právní su bjektivity dnem zápisu do podnikového rejstříku bez ohledu na právní moc přísl ušného rejstříkovéo soudu. Z této úahy pak logicky dovodil, že podnikání výše uvedeného družstva bylo oprávněné, neboť mu byl povolen zápis do podnikového r ejstříku dnem 1. ledna 1991.
Generální prokurátor České republiky se s právním názorem vyšetřovatele ztotož ňuje. Pro posouzení problematiky je rozhodující ustanovení ş 111 tehdy účinnéh o Hospodářského zákoníku, podle něhož skutečnosti zapsané v podnikovém rejstří ku jsou účinné vůči všem organizacím a osobám ode dne, kdy byl zápis d podniko vého rejstříku proveden. Vyplývá to z toho, že účinky spojené se zápisem do po dnikového rejstříku v prověřovaném období nastaly provedením zápisu, a nikoliv až právní mocí, resp. vykonavatelností příslušného usnesení rejstříkového sou du.
DALŠÍ STÍŽNOST UŽ NENÍ PŘÍPUSTNÁ
Generální prokuratura České republiky v zastoupení magistry Dany Urbanové tedy stížnost Stanislava Devátého zamítla. A to i přesto, že v Usnesení majora JUD r. Arnošta Kukačky ze dne 2. dubna 1992 jsou zřejmé nekompetentní či neadekvát ní závěry, pravděpodobně úmyslně v něm nebyly použity usvědčující údaje z revi zní zprávy Finančního ředitelství v Brně a vyšetřovatel opomenul i další závaž ná fakta...
(Například tvrdí, že DAK MOVA legálně funguje už od 1. ledna 1991, přestože by la jeho registrace v Českých zemích zrušena soudem. Údajně major JUDr. Arnošt Kukačka vzal v úvahu z tzv. dvou právních názorů na věc ten mírně komplikovaný , a zdá se, že i výhodný pro DAK MOVA...)
* * *
K němu se pochopitelně připojila nekompromisně také Generální prokuratura v za stoupení magistry Dany Urbanové. Ona dáma totiž bez jakchkoliv důkazů jednozna čně konstatuje, že jiný výklad by prakticky znamenal požadavek zcela zastavit činnost družstev nově vzniklých z rozděleného družstva se všemi důsledky s tím spojenými - nemožností plnění převzatých závazků, ztráty na výdělku družstevn íků, škody na družstevním majetku způsobené nečinností, zejména na zemědělské půdě a podobně.
(Přitom je zajímavé, že se jedná u oněch družstev, kde by se musela zastavi či nnost, právě o DAK MOVA Bratislava, DAK Start Trenčín a SYMAZ. O jiných družst vech nevím. Ale, třeba tím Generální prokuratura myslela akciové společnosti č i společnosti s ručením omezeným, jež také vznikly na podstatě slušovického ma jetku nelegálně. A možná ve vztahu k DAK MOVA jiné rozhodnutí mohlo sloužit ja ko precedens. Nejen k oněm společnostem a firmám...)
* * *
Na doplnění je třeba podle magistry Dany Urbanové dodat, že stejný právní názo r vyslovilo též občanskoprávní kolegium Nejvyššího soudu České republiky ve sv ém stanovisku ze dne 7. října 1991 sp. zn. Cpj 389/91, které bylo bez připomín ek schváleno i Státní arbitráží dne 29. října 1991 a dále ministerstvem financ í ve stanovisku ze dne 31. ledna 1992 čj. 153/51 929/1991.
(Tady se sluší připomenout jednu maličkost: V jedné z předchozích tohoto seriá lu o slušovické mafii jsme psali, že "hospodářská kriminálka" se ve své bezmoc nosti právě proti oněm mafiím slušovického typu obrátila na Nejvyšší soud Česk é republiky s žádostí o stanovisko, jak postupovat. Tehdy Nejvyšší soud neodpo věděl. Neodpověděl ani odobné žádosti moravské centrály Federální informační s lužby - dnes Bezpečnostní informační služby. A to přesto, že existovaly průkaz né údaje o protiprávní, trestné činnosti. Prostě mlčel a nechal rozkrádat maje tek. Ostatně, obdobným způsobem se zachovala také Geneální prokuratura České r epubliky. Ani ta neodpověděla. A najednou všechny tyhle instituce rozdávaly ná zory ostošest... Proč asi? Není to tím, že díky majoru JUDr. Arnoštu Kukačkovi , který Slušovice očistil, měly najednou záruku, že DAK MOVA, pánové docent in g. František Čuba, CSc., Pavel Drha, JUDr. Jaromír Kaláč a další nebudou v žád ném případě postiženi? A že nedotčeny zůstanou i ony akciové společnosti a spo lečnosti s ručením omezeným? Je zajímavé, že tímhle se Generální prokuratura n ezaývala. V tomto příadě je však na místě otázka: Čím se zabývala?) * * *
Řeklo by se, že ničím, protože paní magistra Dana Urbanová ve svém zamítavém U snesení dále píše: Závěr vyšetřovatele o tom, že v daném případě nejde o podez ření z trestného činu nedovoleného podnikání... je proto z výše uvedených důvo dů věcně správný a zákonný. Pokud jde o období, po které zemědělské družstvo D AK MOVA Slušovice podnikalalo s vědomím, že není platně zaregistrováno, odkazu je se v tomto směru na argumentaci vyšetřovatele v odůvodnění napadeného usnes ení, které je přesvědčivé a odpovídá zákonu.
(Vskutku šalamounské a podivné rozhodnutí Generální prokuratury. jak již čtená ři měli možnost posoudit v dřívějších částech seriálu, ve stížnosti Stanislava Devátého proti Usnesení majora JUDr. Arnošta Kukačky bylo rovněž "přesvědčivě " uvedeno cosi jiného. A odpovídá to zákonu taktéž. Ostatně, v komentářích k o nomu citovanému Usnesení pana vyšetřovatele byly "paradoxně" sneseny také důka zy prokazující nelegální působení DAK MOVA. Jenomže kdyby to prokuratura vzala v úvahu, znamenalo by to trestní stíhání. Což ovšem, jak vidno, nejde...) * * *
Ale pokračujme v závěrech citovaného Usnesení, jímž se zamítá stížnost Stanisl ava Devátého. Říká se v něm: Vyšetřovatel se v těchto souvislostech zabýval té ž podezřením z trestného činu neoprávněného užívání cizí věci... eventuálně z trestného činu porušení závazných pravidel hospodářského styku..., které mělo spočívat v tom, že představitelé výše uvedeného družstva neoprávněně nakládali s majetkem DAK Slušovice. Zde je třeba přijmout závěr, že se jedná o otázku v ypořádání práv a závazků vyplývající z rozdělení původního družstva, které vša k nejsou kompetentní řešit orgány činné v trestním řízení.
("A basta." Řekl Generální prokurátor České republiky v zastoupení magistry Da ny Urbanové. Bude to tak, jak konstatoval vyšetřovatel Úřadu vyšetřování... Ne dovolíme přece, aby někdo sebral majetek DAK MOVA, který mají v držení z býval ého DAK Slušovice. A že je to neoprávněné? Major JUDr. Arnošt Kukačka to změni l na oprávněné, potvrdíme jeho rozhodnutí a hotovo. Když to šlo za socialismu, půjde to i teď, za "kapitalismu". Zdá se, že takhle Generální prokuratura uva žovala. Proto asi rozhodla, jak rozhodla...)
* * *
A aby se to náhodou nemohlo moc zpochybnit, zopakovala magistra Dana Urbanová pro jistotu ještě jednou tvrzení vyšetřovatele: Podle ş 9 odstavec 1 zákona č. 162/1990 Sb. o zemědělském družstevnictví určí členská schůze družstva, jak s e družstvo rozdělí a jak se rozdělí jeho majetek a závazky. V daném případě pr oběhly dílčí členské schůze, které rozhodly o rodělení družstva a o zásadách n a vypořádání aktiv a pasiv. usnesení členské schůze družstva je podkladem pro uplatnění práva u orgánu k tomu příslušnému, tj. od 1. ledna 1992 u obchodního soudu, před tím u Státní aritráže, aby rozhodl případné spory ohledně rozdělo vaného majetku.
(Jenomže, dílčí členské schůze nemají, při absenci platných stanov JZD DAK Slu šovice, legální podklad. Věděl to vyšetřovatel major JUDr. Arnošt Kukačka, a n ebral to v úvahu. Stálo by za to zjistit, proč tuto záležitost pominula Generá lní prokuratura. Zvlášť, když není problém získat důkazy o tom, že k dělení dr užstva nedošlo. Pouze k odtržení DAK MOVA a DAK Start. Což bylo, vzhledem ke z působu provedení, protiprávní. Jenomže, koho by zrovna tohle zajímalo, jde-li o to, očistit pana docenta ing. Františka Čubu, CSc., a spol. Generálního prok urátora určitě ne. A ty ostatní, včetně nejvyšších v ranku České policie a min istersva vnitra České republiky, taky ne...)
* * *
S ohledem na vše uvedené bylo napadené Usnesení vyšetřovatele shledáno věcně s právným a zákonným, a to i ve výrocích stížností napadených. Stížnost oznamova tele Stanislava Devátého byla proto jako nedůvodná podle ş 148 odstavce 1 písm eno c) trestního řádu zamítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná. (Co dodat na závěr? Ni c. VlASTNĚ ANO. Generální prokuratura České republiky zaslouží uznání, že zamí tnutí Stížnosti stihla do parlamentních voleb...)
(Pokračování příště)
Jiří F. PILOUS