--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Týbl Stanislav
Název: Ruml a bratři Helbigové
Zdroj: NN Ročník........: 0005/032 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
Na okraj korupční aféry německých "mercedesových králů" a českých politiků RUML A BRATŘI HELBIGOVÉ VII.
V líčení událostí kolem bratří Helbigových a jejich vztahu k ministru vnitra J anu Rumlovi se dostáváme do předposlední fáze. Jak jsem postupně napsal, indic ií, které ukazovaly, že ministr vnitra určitý vztah k podvodným německým bratr ům měl a že to byl vztah přinejmenším podivný, bylo mnoho. Jan Ruml je však ve hementně popíral. A nutno říct, že za vydatného přispění a podpory svého nejvy ššího stranického kolegy a premiéra Václava Klause dokonce velice úspěšně. Tro ufám si tvrdit, že právě díky této přízni si mohl Jan Ruml dovolit onu nepředs tavitelnou liknavost ve vyšetřování neúspěšné "zatýkací" akce bratří Helbigový ch pražskou policií a bezpečně ji smést se stolu směšnými "tresty". Troufám si tvrdit, že právě díky této přízni si může ministr vnitra dovolit největší ska ndálnost v celém skandálu: že totiž dodnes bratři Helbigové jsou v České repub lice vedeni jako beztrestní a nebylo proti nim vzneseno sebemenší trestní obvi nění. Oficiálně přece dodnes nejsou prohlášeni za mrtvé, jsou pouze "nezvěstní " a lze se k nim tedy stavět jako k "uprchlým". Což je ostatně právě díky přis pění české (pražské) policie hořkým faktem.
(Kořeny však nutně nemusí vycházet z kolegiálnosti na základě totožné stranick é příslušnosti: vede mě k tomu úvaha, založená na nesporrných skutečnostech, ž e v jiných případech, a to poměrně dost často, premiér ministra vnitra nešetrn ě kritizoval, několikrát se dokonce zdálo, že Rumlovy dny v ministerské židli jsou sečteny. Např. Klausův komentář k Rumlově iniciativě a následnému materiá lu, kterou Ruml vyvinul proti estébáckému agentu Junkovi a jeho Chemapolu, byl nejenom přezíravý, ale přímo urážlivý. A odtud je už jenom krůček k otázce: n epostavil se Václav Klaus takto zcela jednoznačně za Jana Rumla POUZE v případ ě NĚMECKÝCH bratrů Helbigových? (A samozřejně v případě odvolání policejního p rezidenta Stanislava Novotného - což ovšem má podle mého názoru s bratry Helbi govými úzkou souvislost.)
Za bratry Helbigovými se jakoby zavřela zem: k všeobecné spokojenosti. Jejich duch se však náhle (jak duchové ve zvyku mívají) objevil a ze záhrobí, ač nehm otný, přinesl do našeho - skutečného světa proti všem "duchařským" pravidlům c osi hmotného.
RUML VŠEOBJÍMAJÍCÍ
Letos ve středu 5. dubna večer prokázala soukromá televize NOVA, že má nejspíš peníze (neb v našem světě je zadarmo snad už jen více či méně znečištěný vzdu ch) a tedy i styky: v nejsledovanějším čase, kdy k obrazovkám naladěných na je jí kanál usedají milióny diváků, promítla dvě fotografie, na nichž zcela ident ifikovatelný ministr vnitra české vlády ze zcela nepochybně přátelských pohnut ek objímá jistého uhlazeného muže středních let. Tvář objímaného sama o sobě ř ekla něco jen hrstce zasvěcených. Ale když jej redaktor Novy představil jako j ednoho z hledaných bratrů Helbigových, řekla cosi podstatného všem. A když nav íc se této televizi podařilo dovést před kameru šéfa inspekce ministerstva vni tra JUDr. Vladimíra Nechanického a odvysílat jeho komentář k oněm fotografiím, novinářská, či vlastně televizní "bomba" byla na světě.
Onen komentář byl velice krátký, ale právě on bombu adjustoval, přivedl k výbu chu. Šéf Rumlovy inspekce řekl: "Bohužel, je v poslední době dost móda právě v ydírání. Čili nelze vyloučit, že by mohl někdo třeba vykonstruovat z fotografi í, na kterých je ministr Ruml zachycen s bratry Helbigovými, nějaké podezření, že se ministr vnitra dostal do nějakého, řekněme nevhodného kontaktu s nějaký mi osobami."
Po těchto větách naprosto nevěrohodně působilo prohlášení samotného ministra R umla, který na přímý dotaz Novy jakékoliv bližší styky s bratry Helbigovými po přel a prohlásil, že o fotografování věděl, dokonce při tom pózoval a že takov ých fotografií má plnou zásuvku svého psacího stolu. To samozřejmě ještě o "úl etu" či "podrazu" svého podřízeného, ve kterého vkládal velké naděje - však už to byl čtvrtý člověk na tak (i pro ministra) - důležitém místě - nevěděl. Ve čtvrtek 6. dubna už ministr věděl vše. A vyrazil do protiútoku. Svolal tisk ovou konferenci a prohlásil: "Mám pocit, že by si pan Nechanický měl dávat tro šku větší pozor na ústa! Protože jemu jako řediteli inspekce a státnímu úřední kovi vůbec nepřísluší komentovat, jestli je ministr s někým na nějakých fotogr afiích. To je mimo jeho kompetenci a já rozhodně popírám, že bych byl kýmkoli vydírán. Ty fotky jsou známé, moje večeře s panem Helbigem taky, a mohu s troc hou ironie v hlase říci, že jestli mě dneska někdo vydírá, tak je to pan Necha nický, protože je čtvrtým ředitelem inspekce a má pocit, že je beztrestný. Své výroky bude muset vysvětlit! Jeho tvrzení může mít pro něho vážné velmi vážné důsledky! V pondělí si pana Nechanického pozvu k vážnému rozhovoru a budu od něho chtít vysvětlení." Chování Nechanického přirovnal Jan Ruml k vystoupení p ražského městského státního zástupce JUDr. Josefa Kretby. (Ten tehdy - krátce před odvysíláním fotografií - v souvislosti s aférou dvaapadesátimiliónového d luhu ODA u Kreditní a průmyslové banky sdělovacím prostředkům sdělil, že zvažu je trestní stíhání náměstka ministra financí Miroslava Téry - viz články "Bláb oly pana Téry", naposledy v NN č. 3O/95 - pozn. aut.) Jan Ruml ovšem popřel, ž e by chtěl Nechanického odvolat: "To samozřejmě není otázka jeho odchodu a neo dchodu. Ale já z toho musím vyvodit nějaké důsledky."
Ohledně fotografií ministr vnitra prohlásil, že Nova ho o nich informovala už před měsícem: "Nechápu, proč z toho nyní dělá senzaci. Je to jeden z mnoha sní mků, které mám s řadou dalších osob."
Pak, zřejmě aby se neunavoval, nechal promluvit svého mluvčího Jana Šuberta. T en sdělil několik doplňujících faktů.
l. Snímky byly pořízeny na pracovní večeři ministra s majiteli firmy Helbig. 2. Toto setkání bylo pouze jedno z mnoha podobných setkání ministra Rumla se z ástupci cizích firem.
3. Tito konkrétní zástupci na zmiňované schůzce nabídli, že vybaví resort mini nsterstva vnitra vozy značky Mercedes.
4. Ministerstvo vnitra pak vyhlásilo výběrové řízení, ve kterém však firma Hel big neuspěla.
5. Schůzka v podobě pracovní večeře v NORIMBERSKÉ JIZBĚ na pražské Vinohradské třídě se uskutečnila dávno předtím, než se firma Helbig stala předmětem aféry .
6. NEDOKÁZAL - a ministr mu nepomohl! - však uvést ani PŘIBLIŽNÉ DATUM schůzky !!!
7. Co se týče vydírání ministra vnitra, zatím nebyl zaznamenán ani jeden přípa d.
8. Autorem snímku je oficiální fotograf. Záběry byly pořízeny legálně s vědomí m ministra.
Týž den večer ministr vnitra promluvil v televizi. Zopakoval, že Nechanického televizní vystoupení bude mít pro šéfa inspekce velmi vážné důsledky. O setkán í s Dietrem Helbigem prozradil další podrobnosti. Foto vzniklo před rokem a pů l na pracovní večeři, kdy mu byly nabídnuty vozy Mercedes. On však odkázal pan a Helbiga na odborné útvary ministerstva, ovšem ve výběrovém řízení se firma H elbig nedostala ani do užšího výběru. "Byla to normální pracovní večeře, při n íž se legálně, s mým vědomím, pořizovaly fotografie. Vzhledem k tomu, jak vzni kly, nemám pocit, že bych v budoucnu mohl být pro jejich existenci vydírán." POPEL NA HLAVY, NEBO SŮL DO OČÍ?
Reakce šéfa Rumlovy inspekce JUDr. Vladimíra Nechanického je velmi zajímavá. J ako by si sice sypal popel na hlavu, ale ten popel jeho hlavu míjel, navíc v p ádu se měnil v sůl a ta dolétla do očí ministra vnitra. Nechanický sice kajícn ě přiznává, že pochybil (zřejmě si své vysoké postavení chtěl za každou ceny p održet), ale na druhé straně v podstatě svou ideu o možném ministrovu vydírání nechtěl zahodit - a trval na svém. Buď je velmi ješitný, aby něco beze zbytku odvolával, anebo ví, nikoli jen "cítí" (jak to o něm formuloval ministr), že skutečně v tomto konkrétním případě je "beztrestný." Jinak řečeno, je přesvědč en, že pravdu má, a udělejte něco se mnou...
Posuďte sami.
Den po svém televizním komentáři na Nově řekl: "Pokud by byl odvysílán celý ro zhovor Novy se mnou, tak by mé výroky o možném vydírání vyzněly poněkud jinak. Odvysílána však byla jen druhá část krátkého rozhovoru. Moje vyjádření nebylo příliš profesionální, měl jsem raději uvést, že nemám důvod se k fotografiím Jana Rumla s Dieterem Helbigem vyjadřovat.
Bez zlého úmyslu jsem se ale k fotografiím vyjádřil, spíše z pozice právníka, a to byla moje velká chyba. Ale já už jsem takový, snažím se objektivně inform ovat.. Uvedl jsem, že jako profesionál nemám k fotografiím stoprocentní důvěru z důvodu jejich technické úrovně, kdy nejde vyloučit ani fotomontáž. Podoba o sob na fotografiích v případě pánů Rumla a Hofmana se blížila tomu, co znám, a le Helbiga jsem neznal. S touto odpovědí byl redaktor Novy spokojen, ale teprv e další odpověď na otázku byla zveřejněna. Ta se týkala spekulace o tom, zda j e možné uvedené fotografie zneužít ve vztahu k ministrovi a k jeho vydírání. Tady jsem asi profesionálně selhal, a místo toho, abych se odmítl vyjádřit, js em připustil, že by to možné bylo. Nicméně znovu zdůrazňuji, že si to myslím i nadále, a to proto, že MINISTR PŘED ČASEM POPŘEL JAKÉKOLI KONTAKTY S PÁNY HEL BIGOVÝMI, a dnes přiznává, že s nimi na večeři byl. To by k nějakému vydírání teoreticky sloužit mohlo.
Souhlasím s výtkou ministra, že jsem se k otázce vydírání neměl vyjadřovat, a to proto, že mi to nepřísluší. Ministr vnitra Ruml není policistou a já a ani inspekce nejsme oprávněni zabývat se PODEZŘENÍM Z JAKÉKOLIV NELEGÁLNÍ ČINNOSTI OBČANSKÝCH PRACOVNÍKŮ ministerstva vnitra. Za svoji chybu pykám a ještě pykat budu. Navrhoval jsem dokonce ministrovi, aby mi zakázal kontakt s novináři. T ento krok by podle mne byl jediným preventivním opatřením, které by zamezilo d alším případným nedorozuměním. Ale on to zatím neudělal. Nebo bych se musel zm ěnit já..."
A samozřejmě zase pan Nechanický neudělal dobře. Aby ne: de facto i on potvrdi l, že ministr Ruml lhal. A tiskový mluvčí se na něho v neděli 9. dubna - volno nevolno, víkend nevíkend - pochopitelně vrhl jako jestřáb na slepici: "DŮRAZN Ě se ohrazuji proti veřejným výrokům, podle nichž se ministr vnitra Jan Rum ta jil setkáním s bratry Helbigovými při večeři, na nichž byl fotografován. Minis tr NIKDY neuvedl, že s Helbigovými, kteří v České republice zastupovali firmu Mercedes - Benz, neměl jakýkoli kontakt. O společné večeři se NĚKOLIKRÁT ZMÍNI L (Kde, proboha, a před kým?! - pozn. aut.) a NIKDY JI NEZATAJOVAL! Postoj řed itele inspekce Nechanického, který ve svých prohlášeních pro sdělovací prostře dky nadále trvá na tom, že na základě fotografií s panem Helbigem by ministr R uml mohl být vydíratelný, považuji za nepochopitelný a absurdní!" * * *
V pondělí lO. dubna se skutečně ministr Ruml s šéfem své inspekce Nechanickým sešel. Co si skutečně povídali, těžko říct. Jisté je, že styk s novináři mu ne zakázal. Vladimír Nechanický poté řekl: "Připouštím, že jsem neměl dostatek in formací, které by mě opravňovaly k výrokům o možné vydíratelnosti ministra. Na tom jsme se shodli. Neznal jsem všechna předchozí ministrova vyjádření, proto jsem se nešťastně vyslovil. To ho velice rozhněvalo. Uvedl mi, že to nikdy ne popíral."
Jan Šubert: "V případě zájmu mohl ředitel inspekce dostat všechny potřebné dok umenty ke vztahu ministra k firmě Helbig přímo ode mne. Je pro mne nepochopite lné a zarážející, proč se na mě nebo na pana ministra pan Nechanický neobrátil , nespojil a neinformoval se na podrobnosti. Pak by ke konfrontaci nemuselo do jít. Celý případ teď vnímá jako nedorozumění."
TEN GROSS SI NEDÁ POKOJ...
Předseda poslaneckého klubu sociální demokracie a člen branně bezpečnostního v ýboru Stanislav Gross měl s ministrem Rumlem ohledně Helbigů nevyřízené účty. Vzpomeňme na jeho podzimní interpelaci měsíc před útěkem bratří Helbigů z Prah y a Rumlovu odpověď čtrnáct dní před jejich nezdařeným zatčením. (Navštívil js te v říjnu roku l993 firmu Gebr. Helbig? - Nenavštívil. Sešel jsem se pouze na KRÁTKÉM pracovním setkání s p. Helbigem, který mi prezentoval nabídku své fir my.) Je tedy v logice věci, že s útokem na Jana Rumla začal právě on: "FOTOGRA FIE JE DŮKAZEM, ŽE MIMISTR VNITRA NEMLUVIL PRAVDU. Podávám interpelaci na prem iéra Václava Klause, jak může funkci ministra zastávat člověk, který, jak se u kazuje, minimálně jednou v poslanecké sněmovně nemluvil pravdu." Svůj slib co se týče interpelace, poslanec Gross splnil a NN byly první a nejs píš jediné ze sdělovacích prostředků, kdo ji zveřejnil v celém znění (viz faks imile interpelace - NN l5/95).
ZÁSADNÍ ROZPORY A NEJASNOSTI
I když ministr Ruml, premiér Klaus, výkonný místopředseda ODS a poslanec Petr Čermák důsledně tvrdí, že české obchody bratří Helbigů byly naprosto legální, zákonné, čisté, nešlo popřít, že v rodném Německu se takto bratři Helbigové ne chovali. Nešlo utajit, že je na ně vydán zatykač, takže "asi určitě" s nimi v pořádku všechno nebude. Objetí ministra (obzvláště onoho, kterému je svěřen re sort bezpečnostní) s potencionálním zločincem není nic potěšujícího. Je tedy n utné vtlouci veřejnému mínění do povědomí, že tehdy, kdy se ti dva spolu objím ali, jeden z nich nevěděl - co nevěděl, to je málo, ani nemohl tušit, že druhý je na štíru s paragrafy a tedy na šikné ploše. Věta, která se z všemožných ús t neustále opakuje, je tohoto druhu: ministr nevěděl, ministr nemohl vědět, mi nistr netušil, ministr nemohl tušit - co jsou ti bráchové vlastně zač. Tuto skutečnost, která ministra vnitra vyviňuje, a dělá z něho navíc dokonce n evinnou oběť zločinců, patřičně rozeberu. Teď se však zmíním o místě setkání. Tedy zdánlivě o nepodstatné maličkosti. Nepřeháním, když píšu: zdánlivě. Místo setkání je nesmírně důležité jak v diplomatických vztazích, tak obchodních. A to nemluvím o důležitosti místa setkání z hlediska zpravodajských služeb. Tot o vše musí být jasné poslednímu úředníkovi ministerstva zaheaničních věcí Tram tárie, poslíčkovi firmy obchodující s nejpodřadnějším toaletním papírem v Ture cku a nejnevýznamnějšímu zpravodajskému agentovi z Tasmánie.
A kdepak že se to sešel ministr vnitra suverénního státu s prachsprostým "cesť ákem" (ač třeba nabízí auta jedné z nejlepších značek)?
Neodbytný poslanec Gross ve zmíněné interpelaci pokládá ministru vnitra Rumlov i tuto jednoduchou otázku: "NAVŠTÍVIL JSTE...FIRMU GEBR. HELBIG?" - A ministr stejně lakonicky a naprosto jednoznačně odpovídá: "NENAVŠTÍVIL." A pokud nevěř ící Tomáš Gross nadále tvrdošíjně tvrdí: "MINISTR NEMLUVIL PRAVDU", kde je pra vda?
V oné odpovědi na interpelaci se Jan Ruml o místě setkání nezniňuje. Budiž. Na č by taky odpovídal opozičnímu poslanci, nač přímo nebyl tázán. Když televize Nova zveřejnila ony inkriminující fotografie, ministr vnitra byl nucen odpověd ět, ač tázán nebyl. Vlastně to za něho udělal jeho mluvčí Jan Šubert. Ten řekl doslova: "Schůzka se uskutečnila V NORIMBERSKÉ JIZBĚ NA PRAŽSKÉ VINOHRADSKÉ T ŘÍDĚ."
Na pražské Vinohradské třídě, těsně nad Václavským náměstím a Národním muzeem sídlí Český rozhlas. V roce l968 se ona třída jmenovala Stalinova a rozhlas Če skoslovenský. Kdo si pamatuje, ví, že Československý rozhlas vysílal ještě dlo uhé hodiny po tom, co Prahu a celé Československo obsadila okupační vojska naš ich přátel. Povídá se, že to bylo možné jen proto, že rozhlas měl pouze jeden vchod. Povídá se také, že úzkou budovu, která hned po okupaci byla k budově ro zhlasu přistavěna (přímo nalepena), byla vymyšlena jen proto, aby se případně příště do rozhlasu mohlo dostat i jinými cestami než hlavním vchodem - vyboura nou zdí na příklad. V prvním patře této prosklené budovy byla, jak poutač uvád ěl, restaurace NORIMBERSKÁ JIZBA. Pod reklamou na tuto restauraci viselo ještě nedávno mnoho mosazných cedulí se jmény firem, které v ní sídlily. Několik z nich (dvě nebo tři, už se nepamatuji přesně) tam nechali pověsit a zapustit br atři Helbigové. Neb ve dvou posledních patrech sídlily jejich firmy. Jedna z n ich se nazývala i podle mosazné cedule GEBR. HELBIG.
Už slyším nějakého šťourala: ha, Ruml je ale chytrák, a vy jste hloupí: Ruml s ice v té budově byl, ale v hospodě - neboli firmu Gebr. Helbig nenavštívil, ne boli - pravda je na jeho straně. Šťourale, zadrž! Tato "hospoda" (on to byl sp íš luxusní podnik) bratrům Helbigovým PATŘILA!!! (Vzpomeňte si: do ní byli pod le jedné z verzí "zatýkací" akce odvedeni policisté, aby tam vyčkali, než brat ři Helbigové vezmou roha!)
Takže kdo má pravdu?
Ministr Ruml?
Poslanec Gross?
Ostatně tiskový mluvčí Šubert prý pro Zemědělské noviny (l2. dubna) řekl, že " MINISTR FIRMU HELBIG OSOBNĚ NAVŠTÍVIL." (Dodatek: "... ale stejně tak navštívi l i ostatní firmy" - je už z tohoto hlediska nezajímavý.)
Myslím, že odpověď na tuto otázku máme jednoznačně zodpovězenu. (Jak však zane dlouho uvidíte, premiér Václav Klaus bude opačného názoru. Ovšem: je to vůbec divné? Aspoň já bych řekl, že nikoliv.)
TAJEMSTVÍ SCHŮZKY ČÍSLO JEDNA: KDY?
Ministr vnitra a jeho tiskový mluvčí se snažili dokázat, že schůzka Jana Rumla s představiteli firem bratří Helbigů, z nichž nejdůležitějším hostitelem byl Dieter Helbig, se konala v době, kdy v Čechách nikdo nemohl tušit, že Helbigov é jsou podvodníci světového kalibru. Tiskový mluvčí Jan Šubert den po zveřejně ní fotografií řekl: "Schůzka se uskutečnila DÁVNO PŘEDTÍM, než se firma Helbig stala předmětem aféry." O několik dní později dodal: "Ministr by mohl být vyd íratelný pouze tehdy, pokud by se večeře uskutečnila v době aféry kolem firmy Helbig a ministr se pokusil toto setkání utajit, nebo pokud by ve spojení s fi rmou Helbig prosazoval pro svoji osobu prospěšné cíle, případně se společně po dílel na trestné činnosti."
Kdy vlastně se tedy schůzka uskutečnila?
První zmínka o schůzce a jejím datu vůbec se objevila na tiskové konferenci po slance Grosse a dvou bývalých šéfů Rumlovy inspekce JUDr. Josefa Kolaji a Bori se Štefla v budově českého parlamentu dne 2O. října loňského roku, kde poslane c Gross předložil novinářům dopis ing. Miroslava Matějky, obchodního zástupce firem bratří Helbigových, adresovaný ministru Rumlovi. Napsán byl v půli prosi nce roku l993 a píše se v něm: "Dovolte mi, abych Vám touto cestou srdečně pod ěkoval za Vaši návštěvu u nás, která se uskutečnila V POLOVINĚ ŘÍJNA T.R." Redaktor Marek Vraný z Blesku 7. dubna oproti tomu píše, že "zmíněná schůzka s e uskutečnila V ZÁŘÍ l993."
Kdo by to měl vědět naprosto přesně, je pan ministr vnitra. Přece musí mít něj aký diář. Nebo alespoň jeho sekretariát. Jan Ruml si však na přesné datum schů zky vzpomenout nemůže...
TAJEMSTVÍ SCHŮZKY ČÍSLO DVĚ:
TAJIL JI MINISTR, NEBO NETAJIL?
Jan Ruml sice tvrdí: "Ty fotky jsou známé, moje večeře s panem Helbigem taky." Jistěže pan ministr mluví pravdu. Existence večeře spojená s fotografováním m usela vejít ve známost, pakliže se skutečně odehrála. Jde jen o maličkost: KOM U BYLA ZNÁMÁ?! Nepochybně všem účastníkům večeře (D. Helbig, J. Ruml, Matějka, Hofman, Platil atd.) A také organizátorům schůzky, kterou údajně organizovala pražská policejní správa, čemuž lze věřit. (Mimochodem: kdyby ministr vnitra tolik stál o to dozvědět se, kdy schůzka proběhla, možná by si pražští policej ní funkcionáři vzpomněli...) A známa musela být pochopitelně i obsluhujícímu p ersonálu. JINAK NIKOMU: VEŘEJNOSTI ROZHODNĚ NE. Takže tady si pan ministr hraj e tak trochu na "chytrou horákyni"...
(Vzpomínám si na obdobný výrok v tomtéž skandálu namočeného výkonného místopře dsedy ODS Petra Čermáka: ten také tvrdil, že se zapůjčeným mercedesem od bratř í Helbigů nedělal tajnosti a bylo to tedy všeobecně známo...)
TAJEMSTVÍ ČÍSLO TŘI:
KDO FOTOGRAFIE SKUTEČNĚ POŘIZOVAL?
Tiskový mluvčí ministerstva vnitra za přítomnosti ministra na tiskové konferen ci den poté, co Nova zveřejnila Rumla objímajícího D. Helbiga, prohlásil: "Záb ěry byly pořízeny legálně s vědomím ministra. Autorem snímků je oficiální foto graf."
Snímky zveřejněné televizí Nova byly sice velmi zajímavé, nicméně byly všechno jiného, než profesionální práce, která by se od oficiálního fotografa dala oč ekávat. Snímky jsou totiž dost nekvalitní. Připomenu, co ke kvalitě oněch foto grafií říkal šéf Inspekce ministerstva vnitra Vladimír Nechanický: "Jako profe sionál nemám k fotografiím důvěru z důvodu jejich technické úrovně, kdy nelze vyloučit ani fotomontáž. PODOBA OSOB na fotografiích v případě pánů Rumla a Ho fmana SE BLÍŽILA K TOMU, CO ZNÁM..."
Jak si to vysvětlit?
Troufnu si zaspekulovat. Kromě finančních podvodů se u bratří Helbigů přišlo n a to, že si velice pečlivě pořizovali kompromitující fotografie, videozáznamy a písemné materiály na některé české politiky. Možná od listopadu l989, kdy úd ajně zvali politiky a manažery, samozřejmě na své útraty, do svého německého s ídla. Možná i dříve: v Čechách a na Slovensku působili totiž už od roku l966! Nemůže to být tedy tak, že na oné "pracovní večeři" ve vinohradské Norimberské jizbě se pořizovaly dva druhy fotografií: jednak "legální" (s vědomím ministr a Rumla), jednak nelegální (bez ministrova vědomí)? Obsahově se některé nemuse ly od sebe lišit. Kvalitou rozhodně. Takže Novou zveřejněné fotografie mohou b ýt oněmi "nelegálními"...
A otázka na závěr: prozkoumala policie nebo kontrarozvědka pořádně prostory, v nichž Helbigové sídlili? Pokud ano - našla se nějaká technická zařízení pro o dposlech a obrazový záznam? Já vím: jde o ryze řečnickou otázku, tak pošetilý nejsem, abych doufal, že na ni někdo odpoví.
*
A nejde možná jen o fotografie z území České republiky. Doslechl jsem se, po P raze kolují různé zvěsti, např. že existují fotografie ministra Rumla - z Něme cka, že dokonce existuje kopie stránky z hotelové knihu hostů, kde figuruje je ho jméno a pobyt byl hrazen bratry Helbigovými. Může to být samozřejně cílená dezinformace, toho jsem si vědom. Také říkám: žádné takové dokumenty jsem nikd y neviděl. Ovšem zeptal jsem se na to poslance Stanislava Grosse z branně bezp ečnostního výboru parlamentu. (Přesná otázka zněla: "Zaslechl jsem, že existuj í ještě jiné fotografie. Ne z Čech, ale z Německa. Máte o tom nějaký pojem?") Odpověděl mi: "MÁM, ALE NEMŮŽU O TOM V TÉTO FÁZI HOVOŘIT."
TAJEMSTVÍ SCHŮZKY ČÍSLO ČTYŘI A PĚT:
PROČ SE KONALA?
A BYLA VŮBEC JENOM JEDNA?
Pan ministr vnitra i jeho mluvčí tvrdí, že se Jan Ruml sešel na "pracovní veče ři" se zástupci firem bratří Helbigů (a s D. Helbigem) POUZE JEDNOU. Shodli se i na DŮVODU: tato hostitelská firma nabídla ministerstvu vnitra, že ho vybaví svými mercedesy. Ovšem český obchodní zástupce Helbigů ing. Miroslav Matějka ve svém "připomínajícím se " dopise z l6. prosince l993 ministru Rumlovi píše, že na schůzce v polovině října l993 "jsme byli, kromě jiného, ujištěni, že ne budou dále prováděny další žádosti o poskytování a předávání jakýchkoli inform ací v souvislosti s novinovými články o prodeji automobilů Mercedes - Benz Čes ké policii." Ptám se zcela logicky: dovolí si firma, která usiluje u ministers tva vnitra o lukrativní zakázku, při večeři navíc intervenovat, aby jí policej ní orgány daly pokoj? Z hlediska taktiky - těžko. Takže nejspíš muselo jít o d vě schůzky - a každý z nich mluví o jiné.
Nebo - ani to nelze vyloučit - šlo skutečně o tu samou schůzku: pak ovšem to f irma Helbig musela mít u ministra pěkně vyžehlené, a tím pádem nemohlo jít o s chůzku jako s kteroukoliv jinou firmou. (A zase: nesešli se tedy už někdy dřív e?)
Ale jsou tu ještě jiné zarážející skutečnosti. Pisatel vzpomínaného dopisu ing . Matějka na tiskové konferenci 2. listopadu loňského roku tvrdil, že se zástu pci firmy setkali s ministrem Rumlem v souvislosti se schůzkou policejních řed itelů z celé České republiky. (Helbigové ji "shodou okolností" zajišťovali.) T o ale zřejmě muselo jít o naprosto jinou schůzku než o "návštěvu" s pracovní v ečeří a mercedesovou nabídkou z poloviny října roku předešlého?! Nejspíš... Ale to ještě není všechno. Týden po zveřejnění fotografií v televizi Nova prom luvil Tomáš Almer, v době "pracovní večeře" náměstek policejního prezidenta, n yní ředitel Útvaru operativní dokumentace Policie ČR. Jeho verze důvodu a obsa hu jednání se "poněkud" od Rumlovy liší. Tvrdil totiž, že "snímky byly pořízen y na pracovní večeři, kterou zorganizoval tehdejší ředitel pražské policejní s právy Hofman, protože vedení pražské policie v té době jednalo s bratry Helbig ovými O MOŽNÉM SPONZORINGU NÁBOROVÝCH BILLBOARDŮ jejich firmou - a ministr vni tra měl svou přítomností na společné večeři tento záměr policie podpořit." Tak o čem se tedy vlastně jednalo? O mercedesech pro ministerstvo vnitra, nebo o billboardech pro pražskou policii?! Kdo trpí ztrátou paměti?! A proč? I tad y vysvětlení rozporu mezi tvrzením ministra vnitra a náměstka policejního prez identa může být prosté: JAN RUML JEDNAL (A TEDY SE SEŠEL) S HELBIGOVÝMI VÍCKRÁ T, takže si pořádně nepamatuje, o čem se jednalo, když vzal Dietera Helbiga ko lem ramen a nechal se vyfotografovat. (Že nápad s billboardy nakonec nebyl rea lizován, je naprosto vedlejší.)
Tomáš Almer prozradil ještě jednu okolnost tehdejší "pracovní večeře": Na setk ání byl mimo jiné pozván i tehdejší policejní prezident Stanislav Novotný, kte rý se však z důvodů časového zaneprázdnění nedostavil."
Bývalý policejní prezident Stanislav Novotný okažitě zareagoval: "Večeře s bra trskou dvojicí německých podnikatelů jsem se nezúčastnil nikoliv pro svoji zan eprázděnost, nýbrž proto, že jsem ÚČAST KATEGORICKY ODMÍTL!!! Nepokládal jsem za vhodné, aby představitelé ministerstva vnitra, respektive policie o čemkoli jednali v době, kdy legálnost některých vztahů pražské policejní správy s fir mou Helbig prověřoval odbor kotroly a stížností policejního prezídia. Tento or gán (vedený tehdy Přemyslem Vachalovským - pozn. aut.) také svoje poznatky o podnikání firmy bratří Helbigů poskytl Inspekci ministerstva vnitra." A jsme znovu u otázky, zda ministr Ruml v době, kdy firmu Helbig na pražské Vi nohradské třídě navštívil a setrval s bratry Helbigovými na "pracovní večeři", věděl, že s touto firmou není něco v pořádku. Je to svým způsobem kardinální otázka.
(To, co tvrdí ministr vnitra a jeho tiskový mluvčí, že totiž v oné chvíli afér a s bratry Helbigovými nebyla v proudu, je sice pravda, aféra propukla skutečn ě až o rok později díky Čermákovu mercedesu, nicméně hodna Šalamouna.) Jednoznačnou odpověď na tuto otázku přinesu v příštím pokračování, kdy na toto téma zveřejním rozhovory s bývalým policejním ředitelem Stanislavem Novotným a bývalým šéfem odboru kontroly a stížností policejního prezídia Přemyslem Vac halovským.
PREMIÉR VÁCLAV KLAUS:
"MINISTR RUML FAKTA NEZKRESLUJE."
Závěrem této části seriálu malinko předběhnu čas. Zmínil jsem se už, že poslan ec Stanislav Gross podal pět dní po zveřejnění fotografií interpelaci na premi éra Václava Klause. Mimo jiné v ní píše: "V této souvislosti se Vás, pane před sedo vlády, ptám, zda ministr, který opakovaně neuvádí Poslanecké sněmovně a v eřejnosti pravdivé údaje, má místo ve Vašem vládním kabinetu a zda nezvažujete možnost využít svého ústavního práva a ... nepožádáte prezidenta republiky o odvolání Jana Rumla z funkce ministra vnitra."
Premiér Václav Klaus dopisem z 5. května letošního roku odpověděl doslova toto :
Vážený pane poslanče,
obrátil jste se na mne s interpelací týkající se činnosti ministra vnitra Jana Rumla v souvislosti s causou firmy Helbig. V uvedené věci jsem požádal pana m inistra o jeho stanovisko a po jeho posouzení Vám předkládám následující odpov ěď.
Především musím konstatovat, že se na rozdíl od Vás nedomnívám, že by ministr Ruml ve své odpovědi jakkoliv zkresloval fakta. Naopak mnohá Vaše konstatování v interpelaci jsou značně nepřesná. Uvádíte totiž, že jste se pana ministra v e své první interpelaci dotazoval na jeho kontakty s firmou Helbig. Pravdou vš ak je, pane poslanče, že jste se v interpelaci ptal, zda ministr vnitra v říjn u l994 firmu Helbig navštívil. (Pravdou je, že poslanec Gross psal o říjnu l99 3, nikoliv l994, zde má pan premiér chybu - pozn. aut.) Pan ministr Vám odpově děl, že nikoliv. To byla podstata Vaší otázky, na kterou jste dostal konkrétní odpověď. Pokud byste se pana ministra dotázal, kdy a za jakých okolností se s ešel s vedením této firmy, odpověď by byla jiná, ale toto nelze považovat za ú myslné zkreslování skutečnosti.
Na tom, že se ministr J. Ruml sešel s vedením firmy Helbig v restauraci, ať už při pracovní večeři či pouze na kratším posezení a byl při této příležitosti vyfotografován s panem Helbigem, není podle mého nic závadného nebo nevhodného a pan ministr neměl samozřejmě nejmenší důvod tuto věc tajit. Každý člen vlád y se setkává naprosto běžně s představiteli různých firem a připomínám, že v t é době byla firma Helbig legálně zaregistrovanou společností (tou je dosud - p ozn. aut.), u které nebyla zkoumána trestní činnost jejích představitelů v sou vislosti s jejich činností v ČR a samozřejmě ani neexistovala žádost policejní ch orgánů SRN o jejich zatčení.
Jak jsem byl informován, v průběhu výše popsaného setkání byla firmou Helbig u činěna nabídka na vybavení některých policejních útvarů vozy Mercedes. Odpověd né útvary MV ČR tuto nabídku posoudily a posléze ve výběrovém řízení firma Hel big neuspěla.
Velmi bych uvítal, kdyby po tomto jasné vysvětlení už nadále nedocházelo k dal šímu naprosto neadekvátnímu démonizování celé záležitosti.
Pokud jde o výroky ředitele Inspekce MV ČR JUDr. Nechanického, jistě víte, že sám osobně uznal, že jeho výroky byly neuvážené a že věc komentoval bez dostat ku informací a bez znalosti předchozích vyjádření ministra. Ministr J. Ruml mu tuto jeho aktivitu důrazně vytkl, ale jak mi pan ministr sdělil, v žádném pří padě neuvažuje o odvolání ředitele Nechanického, protože je s jeho prací spoko jen. (???!!!)
K personální politice pana ministra Rumla se nemíním vyjadřovat. Je zcela v je ho pravomoci zvolit si takové spolupracovníky, s jejichž výsledky práce je spo kojen, což na velmi exponovaných místech není samozřejmě věc zcela jednoduchá. Vaše doporučení odvolání ministra vnitra z jeho funkce respektuji, osobně však o této možnosti neuvažuji. S výsledky práce pana ministra jsem spokojen a ten to můj názor nemůže změnit žádná uměle vykonstruovaná aféra.
Vážený pane poslanče, ve své interpelaci tvrdíte, že ministr vnitra opakovaně neuvádí Poslanecké sněmovně a veřejnosti pravdivé údaje. Chci věřit, že byste s podobným výrokem veřejně nevystoupil, pokud byste ho neměl dostatečně podlož ený a proto Vás žádám o konkrétní vyjádření, kdy a jakým způsobem neuváděl min istr vnitra pravdivé údaje. Pokud by se tak nestalo, byl bych nucen považovat Vaše tvrzení za nepodložené a úmyslně poškozující člena mé vlády, proti čemuž se musím důrazně ohradit.
S pozdravem Václav Klaus
* * *
Co k tomu dodat? Pokud jsem psal, že vysvětlení ministra vnitra Jana Rumla a j eho tiskového mluvčího Jana Šuberta jsou hodny Šalamouna, pak musím se vší úct ou konstatovat, že odpověď premiéra Václava Klause je NAD ŠALAMOUNA. Otázka ov šem je, čemu se tím pomůže?
Stanislav TÝBL
(Pokračování)
PS - Snad už s konečnou "verzí", proč se s bratry Helbigovými setkal, přišel m inistr Ruml 2l. července letošního roku. V obsáhlém rozhovoru v Lidových novin ách využil otázky, která se ho v podstatě neměla osobně týkat ("Co například d okazuje případ tureckého podnikatele Yekty Uzunoglu, který zneužíval kontaktů s vysoce postavenými českými politiky k podivným obchodům? Kam zařadit fotogra fie ministrů navštěvujících centrum ukrajinské mafie restauraci U Holubů?"), k překvapivému "doznání": "Jde o naivitu politiků. Zneužití jejich důvěřivosti se dá jen těžko zabránit. Policie je musí včas varovat, aby se určitému prostř edí vyhýbali a s určitými lidmi se nestýkali. K upozornění politiků v souvislo sti s jejich návštěvami restaurace U Holubů mimochodem došlo. A oni doporučení policie respektovali." A teď to přijde: "DO KATEGORIE NAIVITY PATŘILA I MÁ NÁ VŠTĚVA BRATRŮ HELBIGŮ, které dnes policie stíhá." (Ámen? - pozn. aut.)