--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Pilous Jiří F.
Název: Fakta a události ze zahraničí
Zdroj: NN Ročník........: 0005/032 Str.: 005
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

FAKTA A UDÁLOSTI ZE ZAHRANIČÍ Lze říci, že od předešlého týdne se ve světě nic moc nezměnilo. Čečenská krize přes uzavření vojenské dohody mezi oběma zúčastněnými zeměmi stále není vyřeš ena, nestabilita v Rusku a jeho směřování k diktauře taktéž. Snad jen konflikt v Bosně se nadále vyhrocuje, napětí mezi Chorvatskem a Srbskou krajinou se ro vněž zvětšilo, ba co říct, od soboty 5. srpna tam už de facto nanovo zuří bojo vé akce a Chorvati postupně obsazují Srbskou krajinu...

(Krajinští Srbové od počátku minulého týdne mobilizovali a proti Chrvatům, kte ří mají na styčné linii ve zbrani 100.000 mužů, postavili zatím polovinu. Stač ili už ale bombardovat Dubrovník, 60 kilometrů od Záhřebu vzdálený Karlovec, o střelovali též města Gospic a Otočac, Choraté naopak zničili hlavní město Srbs ké krajiny Kmin, které o posledním víkendu obsadili... A OSN opět bezradně při hlíží a vyzývá ke zdrženlivosti, NATO pouze planě vyhrožuje leteckými útoky, b ude-li ohrožena Bihač... V podstatě stejně jako v případě Bosny, kde nechali p adnout a bosenskými Srby vyrabovat Žebu a mlčky přihlížejí, jak Radovan Karadž ič volá všechny Srby do boje proti Muslimům a Chrvatům. Pochopitelně za přímé podpory Ruska Srbům. A za cenu zabití několika vojáků OSN, mezi nimiž jsou i d va čeští příslušníci UNPROFOR, Dánové, Poláci, Rusové, Francouzi...) Z PRAHY DO SVĚTA A OBRÁCENĚ

Srovnání diplomatické aktivity České rpubliky vyzní pochopitelně ve srovnání s minulými týdny rovněž stejně. Dá se říci, vše při starém. Z Prahy nikdo důlež itý nikam neodjel. Pokud nepočítáme četu výsadkářů z elitní 4. brigády rychléh o nasazení, která odcestovala do Luisiany v USA, kde se spolu s kanadskými, am erickými, britskými a dalšími jednotkami z Evropy zúčastní v rámci dohody Part nerství pro mír vojenského cvičení Coopeative Nugget 95.

(A pokud nepočítáme také našeho "vyslance" do vesmíru, ryze českou sondu Magio n-4, jež byla vypuštěna s ruskou družicí Interbal-1 z vojenského kosmodromu Pl eseck v archangelské oblasti a ve čtvrtek 3. srpna se od mateřské družice oddě lila a zahájla svůj plánovaný kosmický výzkum...)

* * *

Stejně chudé je to i obráceně. Tedy s tím, kdo přijel do Prahy. I když, tady b ylo minulý týden přece jen živěji o trochu víc. Naše hlavní město totiž navští vila ministryně zahraničí Italské republky Susana AGNELLIOVÁ, soukromě se pak setkala se svým resortním kolegou Josefem ZIELENCEM (ODS): Údajně prý hovořili hlavně o bosenské a chorvatské krizi, přesněji řečeno o názoru Itálie, že nik oliv síla, ale politické řešení může situaci vyřešit. A jak už jsme avizovali minule, do Prahy rovněž přijela slavná britská hudební skupina ROLLING STONES: Její koncert ze soboty 5. srpna zhlédlo hodně přes 100.000 posluchačů, se čle ny skupiny se také setkal president Václav HAVEL...

UDÁLOSTI V "BLÍZKÉM" ZAHRANIČÍ

"Mrtvá" či "okurková" sezóna panuje ovšem nejen u nás, ale například i v Rakou sku, kde se už dost dlouho zhola nic důležitého neděje. Taktéž v Polsku je rel ativní klid. Pomineme-li ovšem strach Poláků z Ruska, který před pár dny dali najevo při průzkumu veřejného mínění: Plných 72 procent dotázaných se domnívá, že situace v "říši" ovládané Moskvou směřuje opět k diktatuře a že Rusko bude chtít znovu získat ztracený vliv ve svých někdejších satelitech. Možná právě proto tak náš severní soused spěchá do NATO. A zcela jistě z týchž důvodů ozná mil minulý týden polský ministr obrany, že jeho země zvažuje nákup nejméně sto vky bojových letounů F-16... Ze stejných důvodů také možná polský president, h lavní protagonista vstupu své země do NATO, v sobotu 5. srpna oznámil svou nov ou kandidaturu na úřad presidenta.)

* * *

O tom, že "horká" půda přetrvává na Slovensku, ví dnes kde kdo. Ostatně, píšem e o tom podrobněji na předešlé straně. Že však se politická scéna oživila také v Německu, dost v těchto parných týdnech překvapuje. Svědčí o tom například p rávě zahájené soudní řízení s někdejším generálním tajmníkem východoněmecké SE D Hansem MODROWEM za volební podvody, páchané koncem osmdesátých let v Drážďan ech. Nebo zatčení otce nejlepší světové tenistky Štefi GRAFOVÉ Petera pro pode zření z mnohamiliónových daňových úniků. Nelze konečně ani pominout sílící boj o šéfovské "křeslo" mezi předsedou německých sociálních demokratů Rudolfem SC HARPINGEM a jeho stranickým kolegou, dolnosaským premiérem Gerhardem SCHRÖDERE M o šéfovství.

(A zcela jisě nemůžeme vynechat ani prohlášení německého ministra vnitra Manfr eda KANTHERA o tom, že tajné služby ze střední a východní Evropy znovu zintenz ívněly svou zpravodajskou činnost proti Německu. Bude-li to pokračovat, Německ o těmto zemím silně omezí finanční pomoc. Což se údajně, podle mluvčího českéh o ministerstva vnitra Jana Šubrta, nás netýká, protože my prý zpravodajsky v N ěmecku nepůsobíme. Týká se nás však jiná věc, a to česko německé vztahy. Předn í berlínský deník DIE WELT totiž v této souvislosti tvrdí, že vlády Německa a České repuliky v nejbližší době připravují signál, orientovaný do budoucnosti. Přesněji řečeno rezoluci, v níž se má hovořit jak o fašistické okupaci Českos lovenska v letech 1938 až 1945, ale také o vyhnání sudetských Němců po II.svět ové válce. Ostatně, v tom smyslu se o posledním víkendu vyjádřila v rozhovoru pro německou rozhlasovou stanici Südwestfunk také místopředsedkyně Spolkového směnu za Zelené Antje WOLLMEROVÁ, jež vyzvala Bonn k velkorysým gestům, která by oslabila "stále hluboce zakořeněné obavy Čechů z Němců...)

SVĚT KOLEM NÁS

O situaci v Bosně a Chorvatsku jsme už psali v začátku našeho přhledu. Podívej me se proto ještě na další "ožehavý" problém současné světové politické scény, na Rusko. Tam, přesně v souladu s obavami Poláků, dochází zcela jasně k posun u směrem k autokracii, či spíše diktatuře. Svědčí o tom například výnos presid enta Borise JELCINA, kterým minulý týden zrušil Komisi pro lidská práva vedeno u poslancem a někdejším disidentem Sergejem KOVALJEVEM a nahradil ji jakýmsi o ddělením pro stížnosti a dopisy. Ve stejné době však jmenoval generálporučíkem náčelníka své bezpečnostní služby Alexandra KOŽAREVA, údajně šedé eminence Kr emlu, čímž jeho moc povýšil do "nejvyšších sfér".

(Mnohem důležitější se však zdá vývoj v čečenské krizi. Byla sice v neděli 30. července podepsána vojenská dohoda, nikdo ji ale nebere mc vážně. Čečenský pr esident s ní původně odmítl souhlasit, dokonce kvůli tomu odvolal svého hlavní ho vyjednavače Usmana IMAJEVA: Teď sice souhlasí, ale na obou stranách se "ves ele" střílí dál. A ruský president Boris Jelcin prohlašuje, že Čečensko je a n avždy zůstane součástí Ruska. Bez ohledu na výsledky svobodných voleb v této z emi.)

* * *

A jinde na světě? V USA po Senátu také Sněmovna reprezentantů odhlasovala dvou třetinovou většinou zrušení embarga na zbraně pro Bosnu. S výrazným nesouhlase m presidenta CLINTONA, který už se nechal slyšet, že zákon nepodepíše. Vedle t oho se ovšem rapidně zhoršují i vztahy Washngtonu k Číně: nejen kvůli Tchaj-wa nu, ale také pro vypovězení dvou vysokých důstojníků-diplomatů z této země pro to, že prý vnikli ze špionážních důvodů do zakázaného pásma. Ostatně,své vykon ala i tropiská bouře ELIN, která se už podruhé během uplynulého týdne přehnala nad východními státy USA a nechala za sebou dost velké škody...

(Takže zbývá jen dodat,že ve Francii odhlasovalo Národní shromáždění změnu Úst avy, podle níž už tak mocný president dostane další pravomoci. Stejná Francie má ale stále větší problémy se svými ohlášenými testy na jaderné zbraně: Napos led se tvrdě "rozkmotřila" s Austrálií, dokonce tak, že vznikly vážné diplomat ické problémy včetně blokády francouzského zboží, vykládání francouzských lodí atd. Proti Francii se však staví i Japonsko...)

------------------------------------------------------------ Zahraniční komentář pro čtenáře Necenzurovaných novin

------------------------------------------------------------ RUSKO: HRA NA DEMOKRACII?

I tak by se dal nazvat status quo v oblasti lidských práv a nastolování demokr atických principů v Ruské federaci coby dědici někdejšího Sovětského svazu. Vi díme to téměř každý den: V poslední době například ve zrušení Komise pro lidsk á práva a jejím nahrazení jakýmsi administrativním oddělením pro stížnosti a d opisy. Nebo přímo v autoritativním způsobu vlády presidenta Borise Jelcina, kd y parlament je v podstatě mimo hru a rozhoduje velmi úzká skupina těch vyvolen ých... Ve velmocenském zasahování do záležitosti okolních malých zemí, kdy záj em Ruské federace je nadřazen nad jejich zájmy.

(Onen poslední bod je vidět zejména v Čečensku. Bez ohledu na právo na sebeurč ení, které tak halasně Moskva vždy proklamovala a dodnes halasně proklamuje, v padla její vojska do Čečenska a zničila převážnou část země, povraždila několi k desítet tisíc obyvatel, převážně civilistů. Za blahovolného přhlížení OSN, c elého mezinárodního společenství, jež buď protestovalo chabě, nebo dělalo, že se vlastně nic nestalo. Nedrážděme Rusko! Vždyť se tam snaží přece budovat dem okracii! Nepodrážděme tedy nohy Jelcinovi?)

* * *

Čečenská válka pravděpodobně skončila. Tedy zdá se, že zatím alespoň ona část vojenská. Pokračují však boje jiné, vyjednávací. I zde je však poměr sil stejn ě drtivý jako na bojištích: Rusko diktuje a Čečenci ustupují. Západ a celý svě t přitom znovu mlčí. Pokračují v ostudném postoji, který nezměnila ani brutáln í agrese Moskvy, vraždění nevinných obětí, ničení měst a vesnic. Dokonce ani " chabě" neprotestují, když je Čečencům coby "ve válce neporaženému národu" vnuc ováno něco, co nechtějí. Ne, tenhe národ nekapituloval, mírová jednání taktéž nezačala pod tlakem OSN či Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě: K jednacímu stolu byli Rusové přivedeni akcí Basajevova komanda, které v ruské n emocnici drželo víc než tisícovku rukojmích.

(Jenomže, ono o mírové rozhovory v pravém slova smyslu vůbec nejde. To, co v G rozném nyní probíhá, se totiž spíše podobá upřsňováním kapitulačních podmínek pro Čečensko. Jistě, většina ruských vojenských sil odejde. A Moskva hovoří o svobodných volbách: Zároveň však odmítá vůbec připustit, že by země nebyla sou části Ruska. Který národ se ale svobodně rozhodne připojit se ke státu, jež vy vražďoval jeho občany, ničil jejich města a vesnice. Svět k tomu mlčí a dělá, že vše je v pořádku. S jeho požehnním hra na demokracii v Rusku úspěšně pokrač uje.)

(zahraniční stránku připravil)

Jiří F. PILOUS