--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Týbl Stanislav
Název: Ruml a bratři Helbigové
Zdroj: NN Ročník........: 0005/034 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Na okraj korupční aféry německých "mercedesových králů" a českých politiků RUML A BRATŘI HELBIGOVÉ VIII.

V aféře bratří Helbigů nastal konečně obrat. V sedmi předcházejících dílech to hoto seriálu jsem se snažil dokázat, že vztah ministra vnitra Jana Rumla k bra třím Dieterovi a Gerhardovi Helbigovým a tedy i k následné aféře je přinejmenš ím podivný a argumentoval jsem mimo jiné tím, že v této cause nebylo zatím vzn eseno jediné trestní obvinění a že tedy nikdo není stíhán. S radostí říkám: mý lil jsem se. Přišel čtvrtek lO. srpna - a všechno je jinak. Rumlova (Fendrycho va a Tomáškova a - proč to neříct - i naše) policie konečně učinila ve vyšetřo vání tohoto korupčního skandálu první rázné kroky: na základě oznámení bývaléh o policejního šéfa pražské policie JUDr. Pavla Hofmana obvinila - Přemysla Vac halovského, který vyšetřování proti "obchodování" pražské policejní správy s b ratry Helbigovými rozjel. (Viz NN č. 33/95.) Zdá se, že už konečně začíná mít policie aféru "Helbig" pod kontrolou. Ale dost ironie, jsou to skutečně vážné věci.

RUMLOVI OBHÁJCI

Minule jsem popsal poprask kolem fotografií, které zveřejnila soukromá televiz ní stanice Nova 5. dubna tohoto roku, na nichž ministr vnitra Jan Ruml přátels ky objímá Dietera Helbiga.

Jan Ruml jakési zdůvodnění, že se nic nestalo, že oněmi fotografiemi nemůže bý t vydíratelný (toto připustil šéf jeho inspekce JUDr. Vladimír Nechanický) a t edy ve funkci zůstane, nastínil: on, a ještě častěji jeho tiskový mluvčí Jan Š ubert dokolečka zdůrazňovali, že pracovní večeře se konala "dávno předtím, než se firma Helbig stala předmětem aféry." Kupř. l4. května na besedě v Českých Budějovicích v odpovědi na dotaz, zda považuje bratry Helbigy za své přátele, odpověděl v tom smyslu, že nikoliv, ovšem že je třeba si uvědomit, že tenkrát se o nich nic špatného nevědělo... Později pouze připustil, že byl "naivní". (Rumlův podřízený mjr. JUDr. Jan ŠULA, tehdejší ředitel Služby policie ČR pro odhalování korupce a závažné hospodářské trestné činnosti svého šéfa hájil slo vy: "Domnívám se, že řada lidí přichází s řadou lidí do styku. Není možné každ ého předtím prokádrovat. Mohu jít centrem Prahy s někým, koho jsem neviděl pat náct let. Uvidí mne spousta lidí. A ono se za týden zjistí, že je to překupník drog. Budu pak podezřelý z toho, že kšeftuju s drogami?")

První náměstek Martin Fendrych, který se pro změnu zúčastnil zase slavnostního otevření prodejního střediska bratří Helbigů o půl roku později - loni v květ nu v Praze - Stodůlkách a táž pohotová televize Nova odvysílala záběr z videoz áznamu, kupodivu nezdůvodňoval nic. Snad proto, že držel v ruce sklenku s číms i, nikoli však rameno některého z bratrů Helbigů. Prohodil pouze cosi v tom sm yslu, že tam byl víceméně NÁHODNĚ pozván. A s úsměvem a klidem dodal: "Já pevn ě doufám, že je policie chytí, protože mají příliš mnoho zájmů v Německu, a my slím si, že se budou prostě muset vrátit."

*

Rumlovi obhájci se rekrutovali - zcela pochopitelně - z řad členstva ODS, její m příslušníkem ministr vnitra je.Nešlo tedy ani tak o princip mravní či o obsa hovou stránku věci (tedy o vztah ministra vnitra k pochybným Helbigům), jako s píš o princip stranický: kdo napadá člena mé strany, napadá i mě... Snad jako první se za Rumla postavil člen branně bezpečnostního výboru parlame ntu, poslanec Jan Klas. Už ve čtvrtek 6. dubna prohlásil: "Snímek dokumentuje pouze to, že se ministr vnitra s jedním z bratrů Helbigů setkal. Ale to pro mn e není žádný důkaz. Jestli Nechanický připouští možnost vydírání, tak by to mě l být především on jako šéf inspekce, který by takové tvrzení měl podepřít důk azy."

V neděli 23. dubna na téma foto Ruml - Helbig pohovořil člen výkonné rady ODS Miroslav Macek, který už před čtvrt rokem prohlásil: "S potěšením se v tomto s tátě politizují věci, které jsou buďto ryze kriminální, nebo jakékoliv jiné. A myslím si, že aféra Helbig byla silně zpolitizována. A já hrozně nerad hledám spiknutí a různé všelijaké temné nitky v pozadí tam, kde je to většinou kombi nace hlouposti a neschopnosti.") To ovšem nebyly ony fotografie ještě "na svět ě". Teď pronesl: "Myslím si, že obzvlášť u případu bratří Helbigů mi chybí spo usta a spousta informací. A informace, které dostávám z tisku, to mně pranic n estačí. Nějaké fotografie z nějakého večírku - já viděl jenom pana Fendrycha v televizi, jak se mihnul mezi auty, osobně jsem žádnou fotografii neviděl, a t aké nevím, jak vlastně probíhal ten únik bratrů Helbigů detailně. To byly všec hno jenom spekulace novin. Právě ten nedostatek informací způsobuje ohromný pr ostor pro podezření, fámy a spekulace. S tím mám osobní zkušenosti, a právě pr oto tak hájím tu míru informací. Protože v životě jsem neviděl tolik nesmyslů, polopravd a pravd a také vyložených lží, když se točila kauza Knižní velkoobc hod... Mně někdy připadá, že jestliže tisk nebo sdělovací prostředky o sobě tv rdí, že jsou hlídacím psem demokracie, což je v pořádku, že někdy jsou trochu hyenou, která sice dělá v přírodě taky dobrou službu, ale už to prostě není ta k košér... Pravidla se musí vyvinout, ty musí postupně vzniknout, zvláště když jde o morální a etické hodnocení. V řadě směrů jsou sice už vyvinuty, ale mno hdy bohužel jsou modelovány Bleskem, já nevím - Rudým právem a dalšími a další mi sdělovacími prostředky."

Pan Macek, jak vidno, přihřál si svou knižní "polívčičku", ale nad podstatnou otázkou, proč je informací v tomto případě málo, se uvažovat bál. Dodal pouze: "Obecně se domnívám, že veškeré informace, které jsou dostupné, by měly být z veřejněny a veškeré by měly být k dispozici. Ale to neplatí jen pro toto. To p latí pro veškeré lidské konání."

Největší váhu ovšem měla slova předsedy ODS a premiéra Václava Klause: "Na tom , že se ministr Ruml sešel s vedením firmy Helbig v restauraci, ať už při prac ovní večeři či pouze na kratším posezení a byl při této příležitosti vyfotogra fován s panem Helbigem, není podle mého nic závadného nebo nevhodného a pan mi nistr neměl samozřejmě nejmenší důvod tuto věc tajit. Každý člen vlády se setk ává naprosto běžně s představiteli různých firem a připomínám, že v té době by la firma Helbig legálně zaregistrovanou společností, u které nebyla zkoumána t restní činnost jejích představitelů v souvislosti s jejich činností v ČR a sam ozřejmě ani neexistovala žádost policejních orgánů SRN o jejich zatčení." *

Ministra vnitra podpořil i koaliční partner, předseda KDS a ministr školství I van Pilip (9. dubna): "Já si nedovedu představit situaci, že by politik vůbec se neměl stýkat s podnikateli nebo nemoci se nechat s nimi vyfotit. Mně se cel á tahleta aféra zdá velmi silně vykonstruovaná. V době, kdy ta fotka je zřejmě pořízena, tak pan Helbig byl ředitel firmy nebo spolumajitel firmy legálně za registrované a tak dále v České republice a pochopitelně že nějaká jeho fotka s kýmkoli prostě nic nezakládá, to bychom šli trochu příliš daleko, kdybychom se snažili tvářit, že politik má být tak čistý, že se v životě nepotkal s žádn ým významným podnikatelem, protože kdoví co vlastně ten podnikatel může v budo ucnu být za člověka. Mně se tahle aféra, to, že se to dostalo vůbec do zpráv j ako nějaká kauza, zdá absurdní a neadekvátní tomu, co vlastně může taková foto grafie znamenat... Pan Ruml říkal, že jich má v šuplíku ještě asi dvacet, takž e mě se na tom nezdá nic, co by na tom mohlo být vydíratelného. Samozřejmě pok ud by ta fotka byla z doby, kdy pan Helbig tady prchal a někde se skrýval před policií, tak je to jiná situace. Ale tato fotka je zřejmě z doby, kdy šlo o l egálně působící firmu a samozřejmě nikdo tehdy nemohl tušit, ani koneckonců Ně mecko, kde měli stejně tak registrovanou firmu, co bude v budoucnu. To je pros tě... Podívejte se, já tak jednou za týden jezdím po republice, zúčastňuji se nějakých mítinků, zpravidla tam člověk večeří s místními představiteli, já nev ím, s rektory, řediteli škol, řediteli institucí, mnohdy místními podnikateli, prostě jestli se za rok ukáže, že někdo z nich prostě podnikal nelegálně, já nechápu, co to má společného s tím, že ten politik se s ním zúčastní večeře! T o, co by byl zásadní problém - kdyby se ukázalo, že na základě nějakých financ í třeba se udělala velká objednávka atd. Pak samozřejmě by to byl zásadní důvo d pro to, aby politik odcházel... Nelze dělat závěry z jediné fotografie." *

Předseda Občanské demokratické aliance a místopředseda vlády Jan Kalvoda byl - jako vždy - trochu rezervovanější. Na otázku NN l9. května l995: "Co říkáte v ývoji kauzy Helbig? Nezdá se vám, že ten vývoj je nějak spjat s panem ministre m vnitra víc, než je zdrávo?, odpověděl: "Máte na mysli ty dva spolkové zonbí , kteří se vypařili z působnosti našich úřadů. Já jsem se v té věci už jednou vyjádřil, to, co o ní vím. Samozřejmě budí důvodné rozpaky a pochyby to, jaký m způsobem se policie zachovala k soudně hledaným osobám. To prostě opravdu bu dí rozpaky. Ale jinak se k té kauze neumím vyjádřit, protože nemám dost inform ací. Poctivě budiž řečeno, že se mi nezdá, že by nějaké momentky uveřejněné, p okud jde o Jana Rumla a některého z těch bratrů Helbigů, dokazovaly a priori n ěco nekalého. Jistě to je hodné vysvětlení, v každém případě. Ale nemám dost i nformací, abych učinil nějaký dalekosáhlý závěr."

(Hodna pozoru a zaznamenání je i reakce předchůdce Jana Rumla v letenské "kach líkárně", exministra vnitra JUDr. Tomáše SOKOLA, místopředsedy Svobodných demo kratů, na otázku nikoli mnou pronesenou, ale iniciovanou: "Já nebudu komentova t nešťastné výroky Jana Rumla v této souvislosti, ale je potřeba říct, že když člověk přijde na nějakou akci, oficiální akci, jednání s nějakými podnikateli , tak mají zájem se s ministrem vyfotografovat, a na tom skutečně není nic neo bvyklého. Jiná věc je, že ten ministr by dopředu měl vědět, na jakou akci jde a s kým si jde sednout na večeři. Ale fotografování jako takové je úplně běžná záležitost a v tom bych nespatřoval jaksi nic podivného."

Podivným se zdá toto - neslané,nemasné - vyjádření jinak soustavného kritika č innosti současného ministerstva vnitra a jejího vedení, ministra Rumla nevyjím aje, jenom do okamžiku, kdy si uvědomíme, že JUDr. Sokol je přítelem a právním zástupcem bývalého pražského policejního ředitele Hofmana, který byl zase pří telem a přes pražskou policejní správu obchodním partnerem bratří Helbigů, a k dyž si vzpomeneme, že i Tomáš Sokol, coby ministr vnitra, jezdil prý vozem něk teré z firem těchto bratrů...)

K AFÉŘE "HELBIG" PRO NN ALENA HROMÁDKOVÁ (DEU) Předsedkyně Demokratické unie ALENY HROMÁDKOVÉ jsem se za Necenzurované noviny l7. května letošního roku na její tiskové konferenci zeptal: Paní předsedkyně , mohla byste říct svůj názor na vývoj aféry Helbig? A malinká podotázka - nez dá se vám, že ten vývoj souvisí s kroky, činy samotného pana ministra vnitra? Odpověděla: "Podívejte se, aféra Helbig, to je jako jakákoli jiná aféra, prost ě představitelé podnikatelského podsvětí se způsoby, které neznáme, dostali do blízkosti našich nejvyšších vládních představitelů. Čili v jednu chvíli zde z řejmě byl pro něco podobného prostor. Já bych se nerada vyjadřovala k této sit uaci, ale předpokládám, že pan Ruml měl možnost si ověřit, jestli Helbigové pa tří mezi ty solidní či méně solidní, určitě má nějakou koncepci, sebepojetí, z da teda jezdit v českém autu nebo v reprezentativním zahraničním, prostě jedno s druhým tady jsou určité sociologické a politické faktory, i osobní, natolik ve hře a vyvážené, a my neznáme podrobnosti, že mohu říci zase jenom osobně, že vznikly tady určité podmínky systémového rázu pro to, aby tito lidé pronika li tam, kam nemají - a nějakým způsobem nenarazili. Ale to je systémová záleži tost. Nemá cenu řešit aféru Helbig nebo aféru Lizner jako záležitost subjektiv ně psychologického rázu. To je vždycky nějaká souhra faktorů, která spočívá v tom, že nejsou informace, kdo je kdo, že dochází k záhadnému prolnutí prostřed í a osobností, které teda vede ke kompromitaci vládního činitele - a ponechává m stranou, do jaké míry on si za to může nebo nemůže. Zkrátka v jiných zemích se určití lidé k určitým činitelům veřejného života prostě nedostanou. A my mu síme pracovat pro obdobný standart. Na druhé straně určitý činitel, veřejný či nitel, si dá velmi pozor, než se s někým přátelsky někde objímá. To je všecko taková ta zvláštní mlhovina, takovéto rosolovité, medúzovité, ty posuvné písky vzájemných vztahů. Z části to bylo možné v jednu chvíli, kdy jsme nevěděli, k do je kdo. Ale, marná sláva, když mi někdo nabízí něco, co se vymyká standardu mé země, něco velice prestižního, lukrativního, tak a priori řeknu - ne. Jist ě bude za to něco chtít."

NENÍ "NAIVITA" KTERÉHOKOLIV MINISTRA VNITRA NA CELÉM SVĚTĚ TAKŘKA TRESTNÝM ČIN EM?

Zameditoval-li si ministr vnitra Jan Ruml zcela nedávno na téma důvěřivosti, č i přímo naivity českých současných politiků ("Zneužití jejich důvěřivosti se d á jen těžko zabránit. Policie je musí včas varovat, aby se určitému prostředí vyhýbali a s určitými lidmi se nestýkali. K upozornění politiků v souvislosti s jejich návštěvami restaurace U Holubů mimochodem došlo. A oni doporučení pol icie respektovali. DO KATEGORIE NAIVITY PATŘILA I MÁ NÁVŠTĚVA BRATRŮ HELBIGŮ, které dnes policie stíhá..."), řekl cosi podstatnějšího, než všichni kolegové - politici, kteří jeho fotografování s Dieterem Helbigem omlouvali: uznal kone čně (ač jakýmsi "obloukem"), že svým způsobem pochybil, když onu "fotografovac í" večeři u Helbigů absolvoval.

Ovšem může-li ministr vnitra omlouvat styky politiků s podsvětím údajnou naivi tou a důvěřivostí, budiž: příkladně ministr kultury či školství možná skutečně nemusí vědět ani tušit, že třeba restaurace U Holubů je ruským mafiánským cen trem. Naivitou v tomto ohledu však ministr vnitra nemůže v žádném případě omlo uvat sebe!!! Ministr vnitra může být takový či makový, ale nikdy nesmí být nai vní. Naivita v jeho oboru a resortu je přece neoddiskutovatelně nepřijatelná! A není vlastně - když to trochu přeženu - vlastně jakýmsi trestným činem?! Přiznání ministrů vnitra po celém světě (jistěže civilizovaného) k "naivitě" b y automaticky značilo i přiznání se k neschopnosti vykonávat tuto funkci - po ní by zcela logicky následovala abdikace. Že se tak nestalo u nás, je ovšem př irozené: civilizovanému státu jsme ještě na hony vzdáleni - asi tak jako má da leko tzv. "turecký", neboli šlapací záchod od splachovacích.

KARDINÁLNÍ OTÁZKA

Ovšem ani toto Rumlovo přiznání (ve své podstatě děsivé a úděsné: kolikrát i v jiných případech mohl podlehnout této své vlastnosti?!) neodpovídá na kardiná lní otázku, zda ministr vnitra Jan Ruml věděl, či nevěděl v okamžiku, kdy přát elsky objímal nyní po celém světě hledaného zločince Dietera Helbiga, co je on a jeho bratr Gerhard zač, anebo zdali mohl mít o jejich kvalitách a "činnosti " alespoň pochyby, které by ho měly zbavit choutek po přátelských gestech, nav íc (jak sám sdělil) zvěčněné fotografickým přístrojem s jeho plným vědomím a s ouhlasem.

Vrátím se k na okamžik k tomu, co jsem napsal minule. V určité fázi "démonizov ání" této "pracovní" večeře sdělovacími prostředky promluvil jistý Tomáš Almer , v době oné večeře náměstek policejního prezidenta, nyní ředitel Útvaru opera tivní dokumentace Policie České republiky - tedy neustále vysoký policejní fun kcionář. Sdělil tehdy ne nezajímavou podrobnost: "Na setkání byl mimo jiné poz ván i tehdejší policejní prezident Stanislav Novotný, který se však z důvodů č asového zaneprázdnění nedostavil." Tento fakt měl zcela evidentně nahrát minis tru Rumlovi: nebýt Novotného "časového zaneprázdnění", mohl se případně s Diet erem Helbigem objímat i tehdejší český policejní prezident.

Stanislav Novotný okažitě zareagoval: "Večeře s bratrskou dvojicí německých po dnikatelů jsem se nezúčastnil nikoliv pro svoji zaneprázděnost, nýbrž proto, ž e jsem ÚČAST KATEGORICKY ODMÍTL!!! Nepokládal jsem za vhodné, aby představitel é ministerstva vnitra, respektive policie o čemkoli jednali v době, kdy legáln ost některých vztahů pražské policejní správy s firmou Helbig prověřoval odbor kotroly a stížností policejního prezídia. Tento orgán (vedený tehdy Přemyslem Vachalovským - pozn. aut.) také svoje poznatky o podnikání firmy bratří Hel bigů poskytl Inspekci ministerstva vnitra."

Někdy, nelze-li jinak, musím se spolehnout na kolegy z jiných sdělovacích pros tředků, v tomto případě na Český týdeník, který citované Novotného dementi zve řejnil. Pokud lze jinak, rád důvěřuji svým uším. I vypravil jsem se jak za Sta nislavem Novotným, tak Přemyslem Vachalovským, kteří mi ochotně poskytli rozho vor na toto téma. Dnes zveřejním první, s S. Novotným z 25. července. STANISLAV NOVOTNÝ:

"S RUMLEM JSEM MLUVIL O BRATRECH HELBIGOVÝCH TĚSNĚ PŘED ONOU VEČEŘÍ..." NN: Základní a vlastně jediná otázka zní - věděl ministr vnitra Jan Ruml před oním říjnovým setkáním, že Helbigové nejsou tak čistí, jak tvrdil? NOVOTNÝ: Prošetřovala se tehdy legálnost vztahu mezi pražskou policejní správo u a firmou bratří Helbigů. To se prošetřovalo a O TOM RUML VĚDĚL. Věděl tedy, že se zjišťuje, jestli je ten vztah v pořádku, jestli je založen na základě zá kona.

NN: A věděl o tom od vás?

NOVOTNÝ: Ode mne to určitě věděl, musel to vědět od Inspekce vlastně, se ktero u spolupracoval můj odbor kontroly a stížností. Takže minimálně to musel vědět od dvou míst.

NN: I když tenkrát Inspekce patřila pod náměstka Křižana? NOVOTNÝ: Ale je to koneckonců "inspekce ministra vnitra". Té odpovědnosti se m inistr nemůže zbavit.

NN: Jasně. A nevzpomenete si alespoň přibližně, kdy určitě o bratrech Helbigov ých musel pan ministr něco "nedobrého" slyšet?

NOVOTNÝ: Tuším, že šetření se vedla už někdy v srpnu l993 a v září, takže v té době to určitě musel vědět.

NN: Vy osobně jste s ním o tom mluvil?

NOVOTNÝ: Jistě. Mluvil jsem s ním o tom.

NN: Další věc. Když chtěl Jan Ruml obhájit ten večer s Helbigy, tak se začalo tvrdil, že vy jste tam měl taky jít. A nešel jste tam POUZE proto, že jste byl pracovně zaneprázdněn. Vím, že jste na to reagoval v Českém týdeníku, ale moh l byste si vzpomenout, jak to přesně bylo?

NOVOTNÝ: S Rumlem jsem mluvil o pražské policejní správě a bratrech Helbigovýc h těsně před onou večeří. Prostě mi říkal, že jde na tu večeři, v tom smyslu, jako jestli nechci taky jít s ním. A já jsem mu odpověděl, že to naprosto nepř ipadá v úvahu, že se prošetřuje právě, co vlastně má znamenat ono spojení Helb ig a pražská policejní správa a že je naprosto nevhodné, aby se s nimi sedělo na nějaké večeři.

NN: Mluvil jste s ním o tom osobně nebo telefonicky? NOVOTNÝ: Tak to nevím...asi zřejmě osobně, protože jsme několikrát spolu tehdy osobně jednali, byť byly doby, a dost dlouhé, kdy se mnou nechtěl osobně jedn at.

NN: Tím pádem jste si vlastně vzpomněl na jeden přesný časový termín, kdy jste s ním o tom, že Helbigové nejsou tak úplně dobří, mluvil. I když dodnes nebyl o z oficiálních míst přesně řečeno, kdy ke schůzce došlo. Vy jste s ním mluvil ten den, kdy na večeři měl odejít? Nebo v týdnu před?

NOVOTNÝ: No, muselo to být těsně předtím, než tam šel. Vím, že mi naposled řík al - tak já jdu na tu večeři nebo oběd nebo co to bylo, to já nevím, tak abys věděl.

NN: Při té příležitosti ještě jedna otázka...

NOVOTNÝ: Dokonce si myslím, že to bylo při nějaké poradě, po skončení porady. Říkal - jo, hele, tak já teda tam jedu, oni nás chtějí sponzorovat prostě nebo tak nějak. Vím, že i pan Fendrych měl pocit, že by bylo dobré, když Helbigové budou sponzorovat nějaké ty bildboardy policejní atd.

NN: Ještě něco, co byste mohl vědět. Taková zajímavost. Pan Ruml tvrdil, že si nemůže vzpomenout na přesné datum, kdy byl u Helbigů vyfocený. Ale vždyť mini str vnitra, stejně jako premiér, ministr obrany, zahraničních věcí a snad i př edseda parlamentu má přece nějaké zvláštní střežení, ne?

NOVOTNÝ: Mají nárok na ochranu, ano. To je pravda. A to se ptáte proč? Z jakéh o důvodu?

NN: Přece ta ochranka si musí vést nějaké záznamy, nebo ne? NOVOTNÝ: On ji v podstatě nepoužívá. Jen výjimečně, kdysi když byl nějaký aten tát na něho, nějaké oznámení, že ho někdo zlikviduje, tak v tom období možná d vakrát, co si já pamatuju za moje funkční období. Jinak jezdí vždycky jenom s řidičem a ochranku neměl.

Stanislav TÝBL