--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Vaněk Ladislav
Název: ČSR - Česká Samoděržava Rebels-publika
Zdroj: NN Ročník........: 0005/048 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

ČSR - ( Česká samoděržava rebels-publika ) - "HRY" .. a jiné blasfemie...

Motto:

Kdo nenávidí mne - činí násilí své duši, v sobě jsa zahleděn - jen cosi tuší...

Tam,kde sídlí zlo a bědy,

tam málo dbá se na ohledy.

V prachu pozemní moudrosti,

strnulým pohledem hada,

čirým okem ptáka,

dívám se na to -

co vidím.

( Paul Verlaine )

PŘÍTEL NEBO KOMPLIC?

( dějství I. )

..."Aby vás jednotka rychlého nasazení honila," zasyčel po svém pan Bolehlav č. 9327, krycí jméno Přibyl, a praštil vzteky sluchátkem telefonu, až se šéfov i SPT Telekom rozlilo na stole kafe. Hned se však přinutil ke klidu, říkaje si v duchu: "vole, víš, že tě mají v hrsti, tak drž hubu"... "Marie", zavolal na svou věrnou choť č. 9328, krycí jméno Adéla, "nech na chvíli toho počítání akcií a pojď sem. Máme tam v STP Telekomu ještě nějakého známého?... Přisadil bych si tam do byznysu, třeba na číslo O6O9/..... nebo co zavolat Dybovi, ten by nám mohl píchnout?"

"Tak na to, Alberte, zapomeň... Víš moc dobře, že Dyba má teď sám dost sta rostí se svou ženou a v Telekomu, co jsem měla toho známého u odposlechů, toho vyrazil už tehdy Novotný, když ještě dělal policejního prezidenta". "Adélo.. ale, promiň Marie!, to víš, zvyk... Něco teď přeci musíme udělat. Víš, že prachy jsou ve Švýcarech, já tolik u sebe nemám. A mám koupit tu fabr iku za čtyřicet miliónů... Co radíš?"

"Alberte, tady už pomůže jen Fanda!" "Který Fanda?"

"No přeci ten z Ministerstva lásky a nenávisti, ten major od StB, jak jste mu říkali "pendroš" přece."

"Tak toho bych raději zatím vynechal, vždyť víš, jak mám ten svůj lustrák zasviněnej, potřebuji od něj, aby mi ho Sydolem na ministerstvu vypulírovali.. ."

"Nedá se nic dělat - musíš pro ty prachy do Švýcar. Hned ráno sedneš do au ta a pojedeš!" Na firmu dohlédne Anděla až přijde ze školy, už mají po zkouško vém období, tak ať dceruška pomůže při podnikání - já se musím taky občas někd y ukázat ve správní radě, víš sám, že musíme držet krok s č. 8947 a 7296, kryc ími jmény Doktor a Flóra."

"Mámo, ty jsi se snad úplně zbláznila... Víš, co bych tím teď riskoval? S Oplem jezdíš ty a Mercedes ven tahat nebudu! Ještě pořád jde po Helbigách Vach alovský a s Helbigama je to zatím na katr. - V takové situaci nemůžeme potřebo vat skandál ani my, ani naši přátelé!"

"Tak poletíš letadlem, letadla jsou rychlá a ergonomická. Tak já ti jdu sb alit...

ADÉLA JEŠTĚ NEVEČEŘELA...

( dějství II. )

...Nikdy nebylo tak špatně, aby nemohlo být ještě hůře, říkávaly naše buržoaz ií zkažené babičky. Ani rodině Bolehlavů se problémy ducha podnikatelského nev yhly...

"Lízli Líznera", pronesla svým cvičeným supra-altem dcerunka Anděla, která už nějaký čas pracovala na plný úvazek v Centru kupónové privatizace a kdy do sud nepochopila, jakou tam vlastně zastává funkci - nicméně brala to jako vedl ejšák, jak všude ráda zdůrazňovala.

"Taky se, tatíčkovi, pochlub svými úspěchy", využila situace paní Bolehlav ová, kterou nepříjemnost její dcery pálila na jazyku jako roztavené rodinné st říbro...

"O případu Líznera jsem už informován svým kolegou č.3463, krycím jménem E konom, ale rád bych se dozvěděl, co se děje tady, v centru mé rodiny. Doufám, že nás nepodrazil zase nějaký soudce, musel bych mu připomenout jeho přísahání věrnosti Komunistické straně, to by mohlo dneska někoho zajímat". "Tvá dcera čeká dítě!", udeřila paní matka jako deník Blesk, kterým manžel , pan Bolehlav pohrdal.

"S kým?!" - zahřměl již zjevně rozzuřený otec a praštil o zem svým rozečte ným Špíglem, kde se chtěl právě dozvědět, kdo komu jde právě po krku, ale byl přinucen situaci řešit okamžitě. Svou dceru Andělu miloval, ale věděl, jak utr pěla výchova, kdy musel mnoho času trávit mimo domov, když musel konspirativně sledovat ty antisocialistické elementy a vedle vydělávat, protože by jinak Ma rii nikdy nedostal... "Dcera je prostě po mamince", posteskl si v duchu. Posad il si dceru proti sobě a nekompromisně trval na PRAVDĚ - o tom, co se stalo. "Je to syn tvého kolegy č. 7934, krycím jménem Fotograf, ten, co je zaměst nán u investičního fondu...

"Nejmenovat!, víš, že tady může mít BISka odposlech... Říkal to Kalvoda, t akového Vlčka odposlouchávají už od listopadu - tak, řekni mi jenom jméno!" "Tak to já nevím, vždycky jsi mne , táto, učil - nejmenovat!" Huso,dej sem seznam! - ale telefonní nééé, přines ten od Cibulky v Necenzu rovaných novinách, mám jej ve spodním šupleti ve stole. Tam si najdu tátu a po dle tatíčka synáčka. Ty seznamy mám jako alternativní řešení, jsou tam namalov aní všichni moji hošánkové, kamarádíčkové..."

"Andělo!", vložila se do toho matka - "podívej se na takovou Petru Buzkovo u, jakou udělala u Milouše Zemana kariéru... Jednou si musíš uvědomit, že bez politiky se neobejdeš. Ale to není naše parketa, my nepaběrkujeme po socialism u, my jsme tvrdí pragmatici a zapamatuj si, že - každý chvilku (asi tak padesá t let) tahá tu svou pilku... Socialismus tady byl proto, aby se z nás komunist ů jednou stali taky boháči - a dneska ať si o nás klidně říkají, že jsme buržo azie..."

"Tak oblékat!", nařídil otec.

"A kam se jde?", optala se s přirozenou naivitou dcera. "Jdeme na večeři k panu premiérovi Klausovi - pan prezident Havel s námi o bětmi StB a komunismu cítí - ale je nesmírně dobré být za dobře i s premiérem. .. Adéla ještě s premiérem nevečeřela, viď?, Marie. Já vím, Marie, vem sebou n ějakou korunu, bude stačit takových 25O OOO korun, musíme také něco udělat pro naší demokracii, přece bychom nechtěli, aby se sem znovu vrátil ten zavšivený socialismus!"

OBČAN BRYCH

( dějství III. )

...Na blíže neurčeném náměstí, poblíž ještě blíže neurčené sochy a ještě více v blíže neurčené době - stojí hlouček několika lidí. Jejich mdlé pohledy se u pírají kamsi k obloze, jen občas je možno zaslechnout zacinkání klíčů, které č istě náhodou padají stojícím z ruky do kanálu... A přicházejí další a další ob čané - snad se tady nedává něco zadarmo?! - ale je pouze polohlasem slyšet: - Otče náš, jenž jsi na nebesích...

Nestrannému (nezávislému) pozorovateli by nemohlo uniknout v popředí narůs tajícího davu několik postav, např.: Václav Benda, Petr Cibulka, občan Brych a další. - Pak se to stalo... Byla to hrozivá rána, když tělo dopadlo na dlažbu . Přivolaný lékař David Rath konstatoval okamžitý exitus. Policejní prezident Oldřich Tomášek, který se jako první dostavil na místo, okamžitě zahájil vyšet řování. Sdělil zvlášť nezávislým novinářům RUDÉHO PRÁVA, že v mrtvém identifik oval poručíka Žifčáka, kterého na místě ihned povíšil na majora (in memoriam). Následujícího dne vystoupil v (též nezávislé) veřejnoprávní televizi mluvč í prezidenta republiky Špaček, který oznámil, že: "Pan prezident Václav Havel emigroval na Kubu, kde dělá poradce panu Castrovi a kde žije pod jménem - obča n BRICH. Nad touto událostí vyslovil hluboké politování a na dotazy "co bylo d ůvodem emigrace prezidenta" odpověděl, NO COMMENT!

Ladislav J. VANĚK