--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Vachalovský Přemysl
Název: Básničky z fouskovy mošničky II.
Zdroj: NN Ročník........: 0005/052 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1995
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
Básničky (písničky) z Fouskovy mošničky II. Představovat Josefa Fouska našim pravidelným čtenářům, by bylo zřejmě zbytečné . Jak římská číslice "dvě" v názvu napovídá, jedná se o volné pokračování Fous kových básniček, které jsou zároveň i písničkami. Úmyslně jsem zvolil termín p okračování, na dobu mezi Štědrým dnem a Novým rokem, neboť stejně jako já, tak i čtenář si zaslouží trochu oddechu a pohody v posledním týdnu odcházejícího roku. Tím nechci v žádném případě snížit hodnotu Fouskových textů, ale právě n aopak. Obsahují totiž nefalšovaný a nenadsazený obraz současného dění, který v ytvořil písničkář s bolavým srdcem, ale naprosto zdravým rozumem. Toto spojení - nemocné srdce a zdravý rozum, je pro Josefa Fouska velice důležité. Nedovol ilo mu totiž skládat a pět ódy, příjemné pro bývalou moc, stejně jako pro tu d nešní. Píše, skládá, recituje a zpívá pouze to , co vidí, slyší a cítí. Jeho v erše nejsou určeny současným mocipánům a jejich stafáži, kteří si společně sam etem potáhly všechny cestičky vedoucí k závratným ziskům, bez ohledu na to, že podél nich je spousta slz a někdy dokonce i krev. Jsou však určeny nám, obyče jným občánkům, kteří se zde narodili a kteří zde žijí. To je zřejmě pravým důvodem, proč Fouskovi písničky nenaleznete na pultech "hi tkšeftů", anebo je doposud neslyšíte ve svých radiových či televizních přijíma čích (Vyjímku tvoří pouze rozhlasová stanice Regina, kde má občas Pepa Fousek vyhrazen svůj čas, a kde také před časem zazněla níže uvedená povídka) . Ti šť astnější se s nimi mohou setkat pouze ve formě samizdatů, tedy v podobě, jakou v dobách hluboké totality zažily písně, například Karla Kryla. A právě k těm šťastnějším patří čtenáři NN, pro něž je připraven následující výběr, otištěný se souhlasem autora - Josefa Fouska. Dovolil jsem si jednu nekorektnost - bez jeho souhlasu zásah do názvu a některých časových údajů a pasáží povídky, čím ž jsem jí zcela záměrně aktualizoval do tohoto mezisvátečního času. Doufám, že mi tento zásah můj přítel, Pepa Fousek promine. FOUSKŮV DĚSIVÝ, SILVESTROVSKÝ SEN
Celé město se probudilo do nového, krásného dne. Po šesti letech takzvané demo kracie, opět semknuti a stmeleni se vracíme a zároveň rázně vykračujem do nový ch, radostných zítřků, pod prapory LENINA, STALINA, GOTWALDA. Naše obrozená Če skoslovenská socialistická republika je skutečností. Teď když máme, co jsme ch těli, do rachoty zvesela !!
Skautíci dobrovolně vracejí khaki košile a hrdě si uvazují pod límečky dederon ových košilek rudé šátky pionýrů.
Svazačky a svazáci tančí na náměstí REVOLUCE kolečko a zpívají oblíbenou VISAR IONOVIČOVU "Suliku". Auto Komunálních služeb odváží na skládku za městem, polá manou sochu buržoazního T.G.Masaryka. Řemeslníci vyměňují za bouřlivého jásotu a potlesku městských úředníků a radních ceduli - OBECNÍ ÚŘAD za novou, na jej ímž rudém podkladu září žlutý nápis - MĚSTSKÝ NÁRODNÍ VÝBOR. Okresní výbor strany se vrátil opět na své posty. Kulturní domy, do posledního místečka zaplněné brigádami socialistické práce tleskají nestárnoucím estrádn ím umělcům. Z nároží ulic zcela zmizely cedule s označeními - Třída Milady Hor ákové, Pavla Wonky, náměstí Jana Palacha a opět je nahrazují staré nezapomenut elné názvy. Konečně máme opět možnost spatřit poutače - Obchodní dům ÚDERNÍK, Stanice BUDOVATELŮ, Park PIONÝRŮ.......
Na branách kouřících továren vlají transparenty - ZÁVĚRY XVIII. SJEZDU SPLNÍME ! NEPOLEVÍME V BDĚLOSTI !....
Lidem se vrátili zpátky, tolik známé a srdcím blízké názvy - NARPA, MASNA, MOT OTECHNA, OBUNA, PRAMEN, ELEKTRA ......
Letenská pláň se otřásá - rakety varovně defilují, duní milicí krok, jde naše Bezpečnost, naši mladí chlapci - vojáci - STRÁŽCI MÍRU. Na tribunu běží blonďa té děvčátko, mává kytičkou, pozvednuto krajským tajemníkem je líbáno. Mercedes y, BMW a Volva konečně vyměněny za spolehlivé 613 a ČAJKY, které vezou usmívaj ící se byro.
Václavské náměstí, jako vždy naplněné k prasknutí nekonečným davem, jenž s nad šením skanduje - PODEJME SI VŠICHNI RUCE, KONČÍ NĚŽNÁ REVOLUCE ! Ve Spojených ocelárnách Kladno oceláři odlili poslední závoru, určenou pro naš e západní hranice. Svazáci natahují ostnatý drát u Rozvadova. Úředníci v Čs. b ance připravují přísliby. Veřejná bezpečnost neúnavně a s láskou kontroluje vý jezdní doložky. Uliční výbory a buňky poctivě a nekompromisně odesílají posudk y. Kádrová oddělení je vzápětí pečlivě zvažují. RUDÉ PRÁVO je opět největší a nejčtenější - PROLETÁŘI VŠECH ZEMÍ SPOJTE SE. Ve volbách opět zvítězila vůle lidu, vyjádřená 99,9 procenty voličů. Radio Svobodná Evropa, Hlas Ameriky a Volá Londýn zase ští síru zpoza železné opony. Národní fronta je však opět semknuta. Mezinárodní den žen je po nucené pauze zase v kalendáři. Naše statečné ženy tančí po vyčerpávající noční směně ve válcovně s okresním tajemníkem strany. Dostaly mýdlo a bonboniéru. Pomocníc i VB září se svými žlutými páskami na rukávech. Na piedestály se vrací, sice k rátce, ale zato dobře ukryté sochy Antonína, Klementa, Josefa a Vládi. Za obro vského jásotu dělníků, rolníků a pracující inteligence se na připravených hran icích pálí braková exilová literatura, seznamy agentů, Český týdeník, Necenzur ované noviny MLADÁ FRONTA je zbavená svého potupného dodatku Dnes. DIKOBRAZ zn ovu tepe imperialisty. Ve Vysokých Tatrách šlapou tisíce mládežníků vedených p olitruky velké strany na Rysy. Děti konečně již zase vědí, že Američané neosvo bodili Plzeň. VUML znovu vychovává odborníky a umělci odvádějí nadčasová díla socialistického realismu - odvolávají několik vět a podepisují ANTICHARTY. Z p ódií zmizeli rýpající písničkáři, opět se zaplnila scéna SOKOLOVSKÉ ANGAŽOVANÉ PÍSNĚ.
Vrátili jsme se včas z Evropy, zpět tam, kam patříme. Žádné znárodňování. Žádné zábory půdy. Nejsme jako oni. Nechme majetek těm, co jej mají, Žádná měna, žádné přesuny kádrů. Co bylo, bylo. Jsme rozumní lidé. Kdo nejde s námi, jde proti nám.
******
NESMYSLNÁ PÍSEŇ O SMYSLUPLNÉ ILUZI Já nejsem slavný politik
Ba ani hvězda popu
Já nemám v bance milión A nosím prázdnou klopu
Tak zpívám svoje písničky O tom co lidi bolí
Životem táhnou káru svou Jak unavení voli
Jak chutná moc je známo snad To začne nenápadně
Posudkem jak si počínáš Záporně nebo kladně
A moudré náhle vymění Za exhibiční lišky
Chléb a hry hokej fotbálek Ať vykřičí se myšky
Pro mladé drogy diskošky Eros a hrací stroje
A můžem hrdě vytáhnout Do volebního boje
Jó kdyby strany nebyly Jak šťastně bychom žili
A byli bychom na sebe I bez prospěchu milí
A zůstal by nám Sever Jih A také Východ Západ
Jediné strany k užitku V nichž nemusí se tápat
Též žádný sekretariát Kde tyjí tajemníci
A předsedové příspěvky Pražádní tajtrlíci
Jó kdyby byli rozumní U nás všichni lidé
Žlutí bílí Rómové
Křesťané i Židé
Političtí kejklíři
Ztratili by džoby
Kéž bychom se dočkali Téhle krásné doby
Poctivé slušné zákony A Desatero v sobě
Kdy dočkáme se - ptáte se ? Až budeme hnít v hrobě
(22. srpna 1995)
*****
PRODUKT TOTALITY
Vyžraný zub a z mordy pach Co slovo cint a hloupý tlach
Hnijící zrak v něm tupost dlí nejistý krok a pohled mdlý
Vyhaslé srdce lakoty
Těkavý pohled na boty Podání ruky vlhký kal
Zkřivená huba v kapse faul V podpaží pot a žlutý smrad
Závist jak ekzém podlý had Zezadu nůž jak anonym
Profese srabů špatný mim Úsměv snad škleb až do křeče
Dej na něj pozor člověče Na portrét lumpa
Plytkých vět
Co z lásky dělá
Šedý svět
A v žlábku hajzlu v putyce Oplzlá ruka na klice
Co láká k sobě opilce Na úřad městské márnice
Sekrovna plná balastu Rypáky modré od chlastu
Ve spodkách hnědé barvivo Za kousek žvance za pivo
Za cigár břečku páchnoucí Za funkci křeslo vedoucí
Si prodře v prachu kolena A největší proň odměna
Z kondomů v parku po akci Na impotentní reakci
Uhněte z lejna ambice Po žebři vleze v zadnice
Když plíseň mozku dovolí Vymete tucet prdelí
Tak málo stačí ku štěstí Maličké hezké náměstí
Tribuna rudá kytice
Baganče duní ulice
Potlesky davy ať žije V plivátku plave Thálie
Do moči liji octu kvaš U dveří zvoní Barabáš
Servilně leze po břiše O milost prosí Ježíše
Z kuchyně voní telecí Je těžké zůstat nad věcí... Sory.
(25.srpna 1995)
*****
PŘEDVOLEBNÍ SONG
Koupil jsem si magnetofon - Panasonic dolby Abych poznal jak dopadnou v příštím roce volby Leví přešli do útoku připravte si vesla
V Parlamentu a ve vládě proházejí křesla Pravicoví leví zmizí mají plnou kasu
Levicoví leví budou využívat času Občan zavře zase hubu tak jak jí má dneska Stejné sliby stejné keci obehraná deska
Za majetek za Mercedes Vzhůru Češi spějme Kdo je slušný neumí krást nemá tady šanci Páry už jsou rozděleny k volebnímu tanci Koalice opozice semeniště blafů
Za bolšánů studovali fígle paragrafů Národ o to směšné slovo k popukání věru
Kandidáti na plakátech Já vás kluci žeru Koho volit ptáme se nebe z politických braků Rudý bílý žlutý modrý nebo jinou klaku
Jde to vůbec změnit zemi kde starý mlýn mele Kde na vlajce místo lvíčka visí zlaté tele Zviditelnit zviditelnit exhibouši křičí
Prase chrochtá u koryta spokojeně řičí Popel z mého těla vemte až podlehnu chmurnu Vysypte ho z popelnice na volební urnu
(13.října 1995)
P.S. Před odesláním materiálu k otištění, jsem přece jen Pepu Fouska informova l o nepatrných úpravách v povídce. Nedostal jsem naštěstí vynadáno, ale přesto jsem byl o něco požádán, což rád plním - Vše nejlepší do Nového roku, přeje č tenářům Necenzurovaných novin, jejich pravidelný čtenář - Pepa Fousek." Přemysl Vachalovský