--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Pilous Jiří F.
Název: Události a komentáře týdne
Zdroj: NN Ročník........: 0006/002 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1996
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
UDÁLOSTI A KOMENTÁŘE TÝDNE První týden v novém roce bývá obvykle poněkud lehčího charakteru: Zdá se, že t entokrát tomu ovšem, přinejmenším v České republice, tak není. Hned v úterý 3. ledna jednali na tzv. "premiérské" poradě někteří členové vlády, a svého kole gy, ministra obrany Viléma Holáně, de facto vyhodili s návrhem koncepce České armády. Další den zasedal kabinet, údajně zatím nejdéle ve svém funkčním obdob í,a projednával pár důležitých věcí, například návrh novely občanského zákoník u. Ve čtvrtek pak ministři vnitra České republiky a Slovenska podepsali smlouv u o stanovení společných hranic mezi oběma zeměmi, týž den oslavovala sté výro čí svého vzniku Česká filharmonie... Zajímavý projev na Nový rok předlesl také president Václav Havel, nechal se slyšet i premiér Václav Klaus. Předsedové p olitických stran pak hned z počátku ledna vyhlásili své programy na letošní vo lební rok... A kupodivu, stále zvýšených obrátek nabírá také aféra kolem "podi vné" akce speciálních policejních jednotek v pražské restauraci "U Holubů" spo jená s následným odvoláním šéfa Inspekce ministerstva vnitra Vladimíra Nechani ckého. Takže, počátek roku 1996 je vskutku, přes pokračující epidemii chřipky, netradičně bohatý...
Jak již bylo řečeno na začátku, nejvíce pozornosti vzbudilo úterní zasedání pr emiéra, místopředsedů vlády a některých ministrů, kteří posuzovali, po druhé u ž, návrh koncepce rozvoje České armády. Ministr obrany Vilém Holáň však neuspě l, byl prostě se svým návrhem odmítnut. A zdá se, že tato otázka zůstane už ne vyřešena a přesune se na bedra nové vlády, vzešlé z letošních červnových parla mentních voleb.
(O den později, ve středu 4. ledna, zasedala také vláda: Prý až do čtvrtečního rána, tak byl nabitý její program. Mimo jiné schválila návrh novel pojišťovac ích zákonů. Například to, že občan bude moci opět změnit zdravotní pojišťovnu jednou za 3 měsíce v případě, že se jeho pojišťovna dostane do potíží. Nebo po vinnost pojišťoven platit zdravotnickým zařízením do určitého termínu - hovoří se o 30 až 90 dnech - v opačném případě jim hrozí nucená správa a likvidace.. .)
* * *
Vláda také doporučila návrh novely občanského zákoníku. Jde zejména o jednoráz ovou výplatu mezi rozvádějícími se manželi a o předmanželské smlouvy o majetko vých vztazích. Rovněž tak nebude moci být rozvedeno manželství, dokud nenabude právní moci rozhodnutí o úpravě práv a povinností rodičů k nezletilým dětem: Rozvod však bude moci být velmi rychlý, pokud manželství trvalo nejméně rok, p artneři spolu alespoň 6 měsíců nežijí a předloží soudu notářsky ověřenou smlou vu o majetkovém vyrovnání. V noci ze středy na čtvrtek pak vláda odmítla návrh novely akciového zákona, který podal předseda rozpočtového výboru Parlamentu Tomáš Ježek: Jednalo se především o úpravu postavení drobných akcionářů a vlád a se rozhodla dát přednost prý vlastnímu návrhu novely...
ČESKÉ AFÉRY A SKANDÁLY
Je s podivem, že ani v prvních dnech po Novém roce nebyl v této oblasti klid. Jistě, soudy se nekonaly, nic nového se neobjevilo, staré věci jakoby spaly. A ž na jednu maličkost: Naplno "hoří" causa pražské restaurace U Holubů. A zdá s e, že celý případ zdaleka nekončí. Vzhledem k tomu, že jsme o téhle záležitost i podrobně psali už v několika minulých číslech Necenzurovaných novin, připome ňme pouze nové věci. Po okamžitém propuštění JUDr. Vladimíra Nechanického, něk dejšího ředitele Inspekce ministerstva vnitra, do civilu, údajně pro hrubé por ušení předpisů, totiž následovaly další kroky: Zřejmě na nátlak vedení ministe rtva vnitra bylo dozorování případu minulý týden odňato státnímu zastupitelstv í na Praze 7 a přiděleno stejnému úřadu na Praze 5. Proč? Státní zástupce na P raze 7 totiž trval na nezákonném postupu dvou vysokých důstojníků speciálních policejních jednotek a hodlal sám zahájit trestní stíhání, vyšetřovatelé ale o pakovaně tvrdili, že se nic nestalo...
(Vlastně, není to jediné faux pas "ctihodného" ministerstva vnitra: Policista, příslušník ochranné služby, který po několik měsíců vyhrožoval smrtí řediteli Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu Václavu Bendovi a jeho rodině, byl pouze okamžitě propuštěn do civilu, trestní stíhání zahájeno nebyl o. Prostě, opět se nic nestalo, policista si asi jen tak "žertoval"...) * * *
Stejně tak se nic nestalo v případě tzv. odsunu Němců z Brna, při němž na jaře roku 1945 zemřelo několik stovek, ne-li tisíc, československých občanů německ é národnosti. Policejní vyšetřovatel totiž sice asi před dvěma týdny zahájil š etření, ve čtvrtek 4. ledna však věc odložil s tím, že je vše v pořádku. Prost ě, ti mrtví, přestože existují svědectví o násilnostech, zemřeli vlastním přič iněním, například vysílením či nemocemi při pěším transportu z Brna do Vídně. Dokonce se ani nepřistoupilo k exhumaci hromadného hrobu odsouvaných Němců v P ohořelicích. Bude asi lepší, myslí si možná policie, když se naši lidé nedozví pravdu...
STRANY A HNUTÍ: JAK DÁL?
Lze říci, že nástupem do volebního roku 1996 začala de facto u většiny politic kých stran, zejména těch parlamentních, už předvolební agitace. Což se zejména projevilo u Občanské demokratické aliance, jejíž poslanec Ivan Mašek podal ná vrh zákona na výrazné snížení daní: Podle jeho prohlášení ze středy 3. ledna j ej k tomu přiměla existence výrazných rezerv jak na výdajové, tak i příjmové s traně rozpočtu. Občané údajně již několik let platili na daních peníze, které stát nepotřeboval, a záskané finance pak zcela zbytečně přerozděloval. Stát by měl, jak tvrdí Ivan Mašek, ponechat občanům co nejvíce prostředků a být šetrn ý tam, kde jde o náklady na státní byrokracii. Podle návrhu by měla být snížen a maximální sazba daně z příjmů pro právnické osoby na 32 procent a u fyzickýc h osob na 33 procent. A reakce? Premiér a předseda Občanské demokratické stran y Václav Klaus aktivitu ODA prohlásil za předvolební trik a tvrdil, že snižová ní daní je vlastně myšlenka jeho a ODS, takže poslanec Mašek ji Klausovi "témě ř" zcizil. Lidovci zůstali neutrální, podle tiskového mluvčího Jaroslava Orla nezačnou debatu o výši dani dřív, než si neujasní, co bude stát dále financova t. Kupodivu, proti se postavili sociální demokraté: "Domnívám se, že jde o pop ulistický předvolební návrh, " prohlásil jejich předseda Miloš Zeman. (Zajímavé jsou i názory sociálních demokratů, kteří, navzdory volebním prefere ncím, jež jsou pro ně stále méně příjemné, se už vidí coby vítězové voleb, dok once už kandidovali Miloše Zemana předběžně do funkce premiéra. A dopředu proh lašují, co všechno udělají. Například hodlají tvrdě postihnout finanční spekul anty a ty, kdož zbohatli zneužitím svých funkcí. Nebo zrušit zákony prodlužují cí věk odchodu do důchodu. "Škola by se měla stát nejdůležitější budovou v obc i, učitel, nikoliv bankéř, by měl být tím nejprestižnějším povoláním," říká se v jejich programu... Mimo to se nechal slyšet i jejich šéf Miloš Zeman, že st ejně, jak jeho stranický souputník z Polska Aleksander Kwasniewski, bude celou předvolební kampaň absolvovat ve speciálně upraveném autobuse, s nímž hodlá n avštívít kdejaké město a vesnici České republiky. Ostatně, podobné ambice mají také Svobodní demokraté - Liberální strana národně sociální: Předpokládají, ž e nejen vstoupí do Parlamentu, ale budou prý hrát i důležitou roli v koalici. Jiří Dienstbier se dokonce prohlašuje, že pokud zahraničně politická orientace bude odpovídat představám jeho uskupení, je ochoten dělat pod Klausem i minis tra zahraničí...)
* * *
Poslední předvolební průzkum se loni konal koncem prosince, a to prostřednictv ím firmy FACTUM, která se dotazovala 989 responentů. Podle nich, pokud by se v olby do Poslanecké sněmovny konaly v té době, získá Občanská demokratiská stra na společně s křesťanskými demokraty 32 procenta volebních preferencí, zatímco v listopadu jen 29 a KDS jedno procento hlasů. Pokles naopak zaznamenali soci ální demokraté, jež by v prosinci volilo pouze 16 procent lidí, zatímco v list opadu ještě 18 procent: Obě největší parlamentní seskupení si byla nejblíž v z áří 1995, kdy rozdíl činil pouze jedno procento - ODS 23 a sociální demokraté 22 procent. Křesťanské a demokratické unii - ČSL a Občanské demokratické alian ci by pak v prosinci dalo svůj hlas osm procentech responentů (v listopadu sho dně po sedmi procentech), komunistům 7 procent (v listopadu rovněž 7 procent), republikánům 6 procent (v listopadu pět procent). Stranu Důchodci za sociální jistoty a Svobodné demokraty - Liberální stranu národně sociální by volilla 4 procenta, Levý blok 2 procenta a Demokratickou unii, Moravskou národní stranu , Stranu demokratické levice a Štěpánovu Stranu československých komunistů po jednom procentu dotazovaných. Současná koalice by ve Sněmovně obsadila 124 kře sel (ODS 85, ODA 18 a KDU-ČSL 21 křesel), sociální demokraté 42, komunisté 18 a republikáni 16 křesel...
(Podle průzkumů téže agentury si víc než polovina z dotazovaných 989 občanů, t edy 51 procent, myslí, že po volbách by premiérem opět měl být předseda Občans ké demokratické strany Václav Klaus. Dalších 25 procent se domnívá, že by tato funkce více slušela předsedovi sociálních demokratů Miloši Zemanovi, 24 proce nt uvedlo, že je jim to jedno, či nevěděli. Dvě třetiny dotázaných, přesněji 6 7 procent, očekávají, že vítězem jarnách voleb do Poslanecké sněmovny bude Obč anská demokratická strana, pouze 16 procent lidí tipuje vítězství sociálních d emokratů...)
Z DOMÁCÍ POLITICKÉ SCÉNY
Lze říci, že jednou z důležitých událostí počátku letošního roku byl tradiční projev presidenta republiky Václava Havla: Nikoliv pouze kvůli oné tradici, al e i vzhledem k obsahu. President se totiž snažil nejen hovořit o kladech, kter ých jsme v uplynulém roce dosáhli, ale kupodivu, mnohem víc než v předešlých l etech, poukazoval na negativa, dokonce i na dluhy, jež současná vládnoucí koal ice ve vztahu ke společnosti, tedy svým voličům, má. Vzhledem k tomu, že se to uto problematikou budeme zabývat v našem závěrečném komentáři, zastavmě se pro to pouze u ohlasů, jež byly dost rozporuplné: Například plný souhlas vyjádřila pouze Občanská demokratická aliance a z větší části také lidovci, Půl na půl sociální demokraté a zejména Občanská demokratická strana, u níž největším kri tikem se zdál být předseda Poslanecké sněmovny Milan Uhde, nepřesvědčivě se vy jádřili rovněž komunisté, Levý blok, ostře proti pak republikáni... (Zajímavou se pak zdá být i minulý pátek realizovaná schůzka presidenta Václav a Havla s ministrem obrany Vilémem Holáněm, zaměřená na současný stav v naší a rmádě: Za přítomtnosti náčelníka generálního štábu Jiřího Nekvasila se však je dnalo hlavně o zamítnuté koncepci rozvoje Armády České republiky, přičemž se b ěhen čtvrtka a pátku očekávalo Holáňovo odvolání z funkce. Sice k tomu nakonec nedošlo, proslýchá se však, že další jednání o nové koncepci armády bude jedn at až nová vláda, vzešlá z voleb v červnu 1996. Zároveň bylo oznámeno, že pres ident navštíví tento pátek společně s ministrem obrany české vojáky, kteří se v jihočeském výcvikovém prostoru Boletice, připravují na odjezd do Bosny...) * * *
Velký rozruch sdělovacích prostředků pak vzbudila informace, že vláda minulý t ýden údajně schválila nominaci vedoucího Kanceláře presidenta republiky Luboše Dobrovského na post českého velvyslance v Rusku: Obecně se soudí, že "politik ", který neuspěl jak ve funkci federálního ministra obrany v letech 1990 až 19 92, tak i coby zmíněný už "kancléř", nemůže se svou prchlivou a nevypočitateln ou povahou či pověstnými záchvaty vzteku zastávat místo diplomata v tak citliv ém neuralgickém bodě, jako je Moskva. Lidové noviny ze soboty 6. ledna 1996 k tomu dodávají: "Post velvyslance v Rusku skutečně není trafika, která by se dá vala vysloužilému vojákovi na dožití. A Dobrovský takovým vojákem skutečně je. Nikoliv diplomat, ale frajtr, který před příchodem do salónu zapomene přezout zablácené holínky... Aristokrat české diplomacie, čtyřiašedesátiletý Dobrovsk ý, kterého nikdy nikdo nikam nezvolil, nepatří ani na Hradčany, ani do Moskvy. Nepatří do Sofie, do diplomacie vůbec. Nejlepším lékem na přepjaté nervy budo u, myslím, dvě věci: venkovská chalupa a důchod..."
(Konečně, ohlas zaznamenalo i čtvrteční setkání ministrů vnitra České republik y a Slovenska Jana Rumla a Ludvíka Hudka v Židlochovicích, při němž ministři 3 roky po rozpadu federace podepsali smlouvu, jež definitivně vymezuje hranice mezi oběma zeměmi. A proč onen zvýšený zájem veřejnosti? V dohodě, která začne platit poté, co ji v podobě ústavních zákonů schválí parlamenty a podepíší pr esidenti, je totiž několik změn, z nichž nejzávažnější se týká rozhodnutí, že česká osada U Sabotů připadne Slovensku a naopak slovenská osada Sidonie bude česká: "Nenalezli jsme jiné řešení než tyto územní kompenzace, "uvedl po podpi su Jan Ruml. Řada českých občanů z osady U Sabotů ovšem s tím, že by měli žít na Slovensku, zásadně nesouhlasí, čož také nedávno vyjádřila v místním referen du. Vláda sice slíbila odškodnění, ale zatím nikdo neřekl jaké, a zda bude pln ě hrazen majetek těch, kteří se budou chtít přestěhovat do České republiky... Ostatně, většina politických stran s touto smlouvou právě kvůli zmíněné osadě U Sabotů nesouhlasí, takže vůbec není jisté, zda získá podporu 120 poslanců př i schvalování...)
NĚCO ZE STATISTICKÝCH ÚDAJŮ
Institut pro výzkum veřejného mínění ve svém prosincovém šetření zjistil, že ú čast v politickém životě pro velkou část veřejnosti v podstatě začíná a končí "vstřebáváním" informací o dění uvnitř státu i v zahraničí: Být dobře informov án o tom, co se děje, je důležité téměř pro tři čtvrtiny občanů, ale k ostatní m politickým a společenským aktivitám se přihlásilo daleko méně lidí. Napříkla d prosazovat program oblíbené strany resp. hnutí ve svém okolí se snaží pouze 26 procent dotázaných, ale jenom pro 8 procent je to velmi důležité. Pomáhat r ozvoji demokracie ve společnosti či se podílet na zlepšování života v obci je pak velmi důležité jen pro 16 lidí ze sta: "Hodnoty spojené s děním ve společn osti zdůrazňují častěji muži středního až předdůchodového věku, lidé s vysokoš kolským vzděláním, vedoucí pracovníci, techničtí, odborní, duševní a vysoce kv alifikovaní pracovníci," uvedl Jan Mišovič z Institutu pro výzkum veřejného mí nění.
(Zejména koaliční politici zvýšili v závěru roku 1995 svou důvěru u občanů. Tv rdí to šetření Institutu pro výzkum veřejného mínění, podle něhož stanul na pr vní příčce pomyslného žebříčku popularity se 71 procenty Václav Havel: Ten po dvou letech vystřídal ministra průmyslu a obchodu Vladimíra Dlouhého, který ob držel pouze 67 procent, tedy o jedno procento méně než v září. Na dalších míst ech jsou ministr zahraničí Josef Zieleniec s 55 procenty sympatizantů, předsed a Svobodných demokratů - LSNS Jiří Dienstbier s 54 procenty, ministr zdravotni ctví Jan Stráský s 53 a premiér a předseda ODS Václav Klaus s 52 procenty. Nás ledují pak ministr financí Ivan Kočárník, 48 procent, ministr zemědělství a př edseda KDU-ČSL Josef Lux, 42 procent, vicepremiér a předseda ODA Jan Kalvoda, 39 procent, předseda sociálních demokratů Miloš Zeman, 38 procent... místopřed sedkyně sociálních demokratů Petra Buzková, 36 procent, ministr škoství Ivan P ilip, 31 procent, ministr hospodářství Karel Dyba, 25 procent, ministr kultury Pavel Tigrid, 28 procent, ministr práce a sociálních věcí Jindřich Vodička, 2 1 procent, předseda republikánů Miroslav Sládek, 16 procent... Nově byli do pr ůzkumu zařazeni ministr privatizace Jiří Skalický s 21 procenty, ministr obran y Vilém Holáň se 17 procenty, ministr dopravy Vladimír Budinský s 13 procenty, předsedkyně DEU Alena Hromádková s 12 procenty a předseda Českomoravské unie středu poslanec Jegla s 2 procenty příznivců...)
* * *
Půl roku před parlamentními volbami občané České republiky hodnotí po dobu exi stence samostatného státu počínání presidenta a vlády spíše kladně, naopak dos t kriticky se stavějí k Poslanecké sněmovně: Vyplývá to z pravidelného průzkum u veřejného mínění agentury FACTUM, podle něhož koncem loňského roku hodnotilo tříletou práci presidenta velmi dobře či spíše dobře 67 procent občanů, práci vlády 53 procent a parlamentu 27 procent. Kriticky se naopak k presidentovi v yjádřilo 26 procent, k vládě 41 procent a k parlamentu 65 procent responentů. V případě presidenta je také nejvíce občanů - 22 procent - přesvědčeno, že děl al v uplynulém čtvrtroce to, co bylo potřebné: Vládě v tomto směru věří 9 proc ent a parlamentu pouze 4 procenta občanů.
(Zajímavý je také žebříček restů, které některé z ústavních institucí v průběh u minulého roku podcenily. Za hlavní problém považovala veřejnost v prosinci s ituaci ve zdravotnictví, téměř čtvrtina dotázaných za to viní vládu. Z dalších vládních restů cítí obyvatelé České republiky snížení kriminality a zlepšení sociální politiky. Parlamentu kladou občané za vinu kromě stavu zdravotnictví i chyby v legislativě, vysokou kriminalitu a sociální napětí. S presidentem js ou občané celkem spokojeni, jen částečně je mu dávána vina za zdravotnictví a je mu doporučována větší razantnost: Přitom z ústavních institucí v jeho přípa dě nejvíce občanů, tedy 4 procenta, soudí, že nedělá nic...)
------------------------------------------------------------ Redakce Necenzurovaných novin pro své čtenáře komentuje
------------------------------------------------------------ CO PRESIDENT V PROJEVU ZAPOMNĚL
Víru, že voliči dají svůj hlas v nastávajících parlamentních volbách stranám a politikům, kteří mají "vůli pokračovat v započaté transformaci", vyjádřil ve svém novoročním projevu president republiky. Vyslovil se pro předvolební kampa ň která by měla povahu diskuse, a nikoliv zápasu, boje, arény či ringu. "Za ne jdůležitější v nadcházejících měsících i letech považuji nutnost upnout všechn y síly k pěstování lepšího mravního klimatu v zemi, " řekl Havel a poukázal na to, že právě mravní působení mnoha současných politiků na společnost chybí. Z ároveň poukázal na alarmující rozsah korupce, daňové úniky, majetkové a finanč ní spekulace, vysokou kriminalitu, drogovou závislost mládeže a rasismus. (Jistě, velmi hezká slova na počátku nového roku. Dokonce by se mohlo zdát, že ony názory mají v jistém smyslu i sebekritický charakter. Kdyby totiž byly ře čeny konkrétně, nikoliv pouze v obecném významu. Bohužel však, president neřek l, anebo možná zapomněl říct, kteří to že politici mají mravně působit na náro d a jak. Zapomněl říci, kdo že to je odpovědný za alarmující rozsah korupce, d aňové úniky, majetkové a finanční spekulace, vysokou kriminalitu, drogovou záv islost mládeže a sílící projevy rasismu. A mluvil-li o úspěších transformace, zapomněl se zmínit i o tom, co bylo uděláno, často dokonce úmyslně, špatně...) * * *
Pokusme se tedy za pana presidenta některé jeho výtky stručně konkretizovat: Z a alarmující rozsah korupce nese vinu byrokracie ve státním aparátu, Parlament a vláda, které nebyly schopny za tři roky existence samostatné České republik y vytvořit a přjmout účinné zákony, jež by status quo zabránily. Což platí poc hopitelně i o daňových únicích, majetkových a finančních spekulacích, vysoké k riminalitě... Vinu však nesou také soudy, které soudí špatně. Anebo příslušný výbor Parlamentu, jež presidentu soudce navrhoval ke schválení a president, kt erý je jmenoval. Vinu nese také ministr spravedlnosti, jenž ustanovil do funkc í státních zástupců lidi, kteří tam dnes jsou a v podstatě tam nepatří. Hlavně však Policie, jejíž kredit je takový, jaký je. Ostatně, říká se, že jaký pán, takový krám. A ministr vnitra, místo aby se o vnitřní bezpečnost či do jisté míry i o zákonnost této země staral, vyhlašuje navenek různá líbivá "antikomun istická prohlášení", ve skutečnosti ale nedělá téměř nic, s výjimkou častých k ádrových změn, jež jsou spíš k horšímu než k lepšímu.
(Ano, tohle zapomněl president Václav Havel ve svém novoročním poselství konkr etizovat. Ostatně, právě v tomhle je také ona citovaná morální odpovědnost pol itiků. Prostě, neexistuje. Kdyby totiž skutečně nějaká byla, páni ministři a p oslanci by se zcela jistě na páně presidentův projev ozvali. Až na předsedy Po slanecké sněmovny Milana Uhdeho ovšem mlčeli. Snad jen cosi naznačil 1. ledna premiér. Totiž, že by ze své vlády nedal jedničku víc než pěti ministrům z dev atenácti. Kdo by ale propadl, neřekl. A kdo by propadl z poslanců? Kdo ze soud ců, státních zástupců, důstojníků armády, státní byrokracie, policistú? Věru, hodně toho pan president zapomněl blíže definovat...)
(dvoustránku domácích aktualit připravil)
Jiří F. PILOUS