--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Pilous Jiří F.
Název: Fakta a události ze zahraničí
Zdroj: NN Ročník........: 0006/002 Str.: 004
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1996
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
FAKTA A UDÁLOSTI ZE ZAHRANIČÍ Lze říci, že první novoroční týden ve světě neproběhl zrovna podle předpokladů : Prostě, místo očekávaného klidu a míru byl na povánoční čas místy poněkud vě tší rozruch. Zejména v Bosně a Hercegovině, kam sice neustále přibývají vojens ké jednotky mnohonárodních mírových sil NATO, oblast se však stále nedostala z někdejší krize. Nejistá situace ovšem panuje také v povolebním Rusku, kde už navíc začaly avizované změny na nejvyšších místech. Problémy pak přetrvávají i v USA, konflikt mezi presidentem a Kongresem dosud zdaleka není urovnán, a Sp ojené státy už po několikáté v posledních týdnech žijí ve federálním rozpočtov ém provizóriu. V Japonsku znenadání odstoupil tamní ministerský předseda, nebe zpečný stav se vyhrotil v minulých dnech také na někdejších okupovaných územíc h Izraele, kde Palestinci slibují novou sérii násilností. Takže snad jen izrae lsko syrské rozhovory, zdá se, slibují do budoucna jakési pozitivum. A možná i situace v Evropě je v prvních letošních dnech nadějná. I když, v Polsku a Slo vensku do onoho kýženého optimismu toho schází víc než dost...
Vzhledem k tomu, že část Ruska leží rovněž v Evropě, lze ovšem říci, že ani ta m není optimismu nazbyt: Po prosincových parlamentních volbách, kde, jak známo , vyhráli komunisté a ultranacionalisté, se schyluje k prvnímu měření sil. Mos kevský deník Pravda, dříve ústřední orgán ÚV KSSS, vyzval v sobotu 6. ledna ru skou levici, aby programově převzala v zemi veškerou moc, tedy vládu i preside ntský úřad, s cílem dosáhnout "zásadního obratu ve vývoji hospodářství a celé společnosti... Pouze základní změny ve vlastní koncepci reforem a rozhodný pře chod od dnešní spontánně monetaristické ekonomiky k tržně plánovitému a posléz e k plánovaně tržnímu hospodářství nám mohou poskytnout naději, že se Rusko ze svého nynějšího stavu opět vzpamatuje, " napsal list. Což se prý může stát po uze tehdy, když k moci přijdou levicové síly a levicový president. (Změny v Rusku ovšem signalizují i jiné věci. Například očekávaná rezignace mi nistra zahraničí Andreje Kozyreva, který v pátek 5. ledna odstoupil z funkce: Nebyla náhodná, už několikrát se o ní hovořilo, naposled v souvislosti s říjno vým veřejným varováním presidenta Borise Jelcina, že Kozyrevovy dny jsou sečte ny. Nebo s tlakem levicových sil, které argumentovaly tvrzením že Andrej Kozyr ev zaprodává Rusko Západu. V podstatě tedy ministr zahraničí pouze využil skut ečnosti, že coby nově zvolený poslanec Státní dumy nemůže působit jak v parlam entu, tak i ve vládě, a odešel sám. Čímž uvolnil prostor pro kalkulace, jak se bude v budoucnu Moskva chovat v klíčových problémech. Ať už však přijde kdoko liv, nic moc se zřejmě nezmění, protože zahraniční politiku de facto určuje pr esident, a ten je, jak známo, stále nevypočitatelnější...)
* * *
Nevypočitatelnost a do značné míry agresivita Moskvy zazněla coby varování tak é počátkem minulého týdne z Kyjeva, kde se setkal ruský ministr obrany generál Pavel Gračov se svým ukrajinským a americkým kolegou. Při této příležitosti t otiž znovu varoval před snahami rozšiřovat Severoatlantickou alianci směrem na východ a prohlásil, že pokud tento trend bude pokračovat, Moskva přehodnotí v eškeré své závazky, týkající se snižování výzbroje a armádních sil a vytvoří n ová mezistátní obranná uskupení na ochranu svých zájmů.
(Ministr obrany Pavel Gračov se však koncem minulého týdne také vyjádřil k sit uaci v Čečensku: V rozhovoru ze soboty 6. ledna totiž prohlásil, že považuje n ovou eskalaci bojů v Čečensku z hlediska federálních vojsk za možnou. Náměstek ministra vnitra a velitel resortních vojsk generálporučík Anatolij Škirko nav íc potvrdil, že federální jednotky zůstanou v Čečensku tak dlouho, dokud Čečen ci neodevzdají všechny zbraně. Což, zdá se, je v nedohlednu, protože boje pokr ačují dál. Jen v posledních dnech při přestřelkách padlo na 40 Čečenců a čtyři ruští vojáci, uvádějí moskevské zdroje. Za celé trvání prý celkem bylo zabito na 30.000 civilistů, na 600.000 obyvatel země pak emigrovalo...)
Z PRAHY DO SVĚTA A OBRÁCENĚ
Lze říci, že i minulý týden Česká republika z hlediska diplomatické resp. zahr aničně politické aktivity prožívala do jisté míry stále vánoční či povánoční s elanku. Hladinu veřejného mínění snad jen rozbouřila akce nejméně diplomatická , totiž zastavení dodávky ropy z Ruska přes Ukrajinu a Slovensko do naší země, k němuž došlo počátkem minulého týdne: vzhledem k tomu, že na severozápad Čec h už nějakou dobu proudí ropa z Ingestadtu, zdá se, že situace nebude nijak zv lášť komplikovaná, zásob prý je dost. Zatím Rusové denně slibují obnovení dodá vek, k úterku tohoto týdne však nedošla na Slovensko zatím ani kapka. (Možná i z tohoto důvodu můžeme chápat důležitost oficiální cesty premiéra Vác lava Klause do Spojených arabských emirátů, kterou zahájil za doprovodu skupin y českých podnikatelů v sobotu 6. ledna. Klausův pobyt je prvbní návštěvou tét o části arabského poloostrova na tak vysoké politické úrovni. "Zdá se, že bych om mohli používat Spojené arabské emiráty jako významnou reexportní zemi vzhle dem k mimořádným kontaktům, které tato země má dále na Východ, a to na země, j ako je Pákistán, Indie," řekl premiér po setkání s místopředsedou vlády Spojen ých arabských emirátů šajchem Sultánem bin Zajdem Nahajánem v hlavním městě Ab ú Zabí, a korunním princem dubajského emíra, ministrem obrany Spojených arabsk ých emirátů šajchem Muhammadem bin Rašádem Maktumem. Navíc Václav Klaus dodal, že se diskutovalo také o možnosti dovozu ropy a Česká republika byla vyzvána, aby investovala do tamního petrochemického průmyslu...)
* * *
Hladinu veřejného mínění v naší zemi však vedle "ropné kalamity" poněkud vzruš ily i prognózy o eventuální devalvaci české koruny. Už proto, že nepocházely z Prahy, ale z Londýna, od renomovaného bankovního domu NOMURA a od některých j eho pracovníků z Vídně: Ti předpověděli devalvaci 20 procent, čehož se chytla opozice a začala vyhlašovat, že devalvace přijde po volbách v červenci tohoto roku.
(Jinak ještě stojí za zmínku, že dnem 31. prosince 1995 skončilo dvouleté funk ční období České republiky v Radě bezpečnosti OSN, kde jsme byli od 1. ledna v ystřídáni náším severním sousedem - Polskem. Pomineme-li jednání ministrů vnit ra České republiky a Slovenska, o němž píšeme na jiném místě Necenzurovaných n ovin, tak ve čtvrtek 4. ledna pobýval v Praze ještě dánský ministr obrany Hans Haekkerup, který s Vilémem Holáněm podepsal memorandum o spolupráci Dánska a České republiky ve vojenské oblasti...)
UDÁLOSTI Z "BLÍZKÉHO" ZAHRANIČÍ
Lze říci, že díky vývoji v Polsku a na Slovensku je v této oblasti Evropy i po Vánocích relativně dost živo. Vzhledem k tomu, že o Slovensku píšeme v jiné č ásti Necenzurovaných novin a současnými česko slovenskými vztahy se zabýváme v závěrečném zahraničním komentáři, připomeňme si stručně poslední informace po cházející od našeho severního souseda. Aféra s obviněním tamního premiéra Józe fa Oleksyho ze špionáže ve prospěch SSSR a později Ruska nadále kulminuje, od pondělka 8. ledna je tento pán na nucené dovolené. Ať už vojenská prokuratura do 20. ledna trestní stíhání předsedy vlády zahájí či nikoliv, zdá se, že poli tická kariéra Oleksyho je u konce: Podezření z něj dnes totiž nesejme ani v kl adném případě už nikdo. Což vyplývá také z úvah zabránit premiérovi kandidovat koncem ledna na funkci předsedy vládního Svazu demokratické levice. (Ostatně, možná i díky této aféře jsou vztahy mezi vládou či celou levicovou p ostkomunistickou koalicí a nově zvoleným levicovým postkomunistickým president em Aleksandrem Kwasniewským ne zrovna idylické. Původní návrh na obsazení tzv. tří presidentských ministerských křesel - vnitra, zahraničí a obrany - presid ent odmítl, druhý pak akceptoval částečně, ministra obrany nominoval až v nedě li 7. ledna, těsně před tím, než byl nucen odejít Oleksy na dovolenou. Navíc s e Kwasniewski, kupodivu, zdržuje jakýchkoliv prohlášení na téma skandálu kolem Oleksyho...)
* * *
V podstatě nic moc se dělo uplynulý týden v Německu. Takže, zaměřme se spíše n a posledná vývoj vzájemných vztahů obou států. V této souvislosti v sobotu 6. ledna vyhlásil ve Stuttgartu německý ministr zahraničí Klaus Kinkel přesvědčen í, že jednání s Českou republikou o přijetí společné deklarace k otevřeným otá zkám mezi oběma zeměmi budou dovedena do úspěšného konce. Zároveň ujistil přít omného českého velvyslance v Bonnu Jiřího Gruši, že se osobně zasadí o úspěšné završení jednání o deklaraci, a to bez ohledu na rušivé tóny, které zaznívají z kruhů bavorské Křesťansko sociální unie. Přesto přes všecko však podle posl edních průzkumů veřejného mínění má 10 procent Němců určitý odstup k České rep ublice, a přednostně dobré vztahy s ní nepovažují za příliš důležité. Nejvíce Němců, 45 procent, se vyslovilo pro dobré vztahy s USA, následují s 39 procent y Francie, s 28 Rusko, se 17 Japonsko, s 12 Polsko , s 10 procenty Velká Britá nie... a pouze 5 procent dotázaných považuje vztahy s Českou republikou za důl ežité.
(A naši jižní sousedé, Rakousko? Zdá se, že rozhovory o staronové koalici soci álních demokratů pod vedením kancléře Franze Wranitzkého a lidovců v čele s Vo lfgangem Schüsselem spějí k úspěšnému konci. Přispěla k tomu i lidovci požadov aná resignace ministra financí Andrease Staribachera a jeho vystřídání ministr em dopravy Viktorem Klimou: Vedle lidovové strany tento krok uvítali i Hospodá řská komora a Zelení, kteří jej dokonce označili za velmi moudrý. Andreas Klim a, jenž nastoupil do funkce ve středu 3. ledna, zdůraznil význam škrtů ve výda jích důsledných a dlouhodobých strukturálních reforem. Vyslovil se i pro nutno st sociální vyváženosti...)
BALKÁNSKÁ KRIZE
Jak jsme již uvedli v několika posledních číslech Necenzurovaných novin, uzavř ení daytonské smlouvy a příchod mnohonárodních ozbrojených sil pod vedením NAT O do Bosny tvoří pouze začátek pokusu na mírové urovnání situace v regionu. Re lativně tam je sice klid, ozbrojená střetnutí včetně provokací však sice ojedi něle, ale přece jen, pokračují. Dokonce už byli několikrát ohroženi samotní př íslušníci vojsk Severoatlantické aliance, v jednom případě, při přistávání na letišti v Sarajevu i francouzské letadlo, které bylo zasaženo dvěma střelami z lehkých zbraní. Britská hlídka mnohonárodních sil IFOR byla zase v sobotu 7. ledna v blízkosti města Sanski Most na severozápadě Bosny ostřelována bosenský mi Srby: Teprve, když byla palba opětována, útoky přestaly.
(Avšak, podle prohlášení náměstka ministra zahraničí USA Richarda Holbrooka, k teré učinil v pátek 5. ledna, stabilitu v Bosně ovšem nyní, snad s výjimkou Sa rajeva, neohrožují Srbové, ale Muslimové a Chorvati. Podle něj se napětí mezi Muslimy a Chorvaty v posledních dnech vyostřilo po incidentech v metropoli Her cegoviny Mostaru, kde byli ve čtvrtek 4. ledna zraněni dva muslimští policisté projíždějící městem autem.. A následkem toho zde byl o dva dny později postře len na ulici rozdělující město na bosenskou a chorvatskou část příslušník bose nsko chorvatské policie, který pak v neděli 7. ledna na následky zranění zemře l. Administrátor Evropské unie v Mostaru Hans Koschnick vzápětí varoval, že bu de nucen v Mostaru omezit pohyb, pokud vzájemné ozbrojené útoky nepřestanou .. .)
* * *
Avšak v klidu de facto nezůstávají ani bosenští Srbové. Jednak existuje stále reálnější podezření, že v zemi se nacházejí stále jednotky jugoslávské, tzv. s rbsko černohorské armády, nevyřešená pak zůstává i otázka kolem Sarajeva. V so botu 6. ledna znovu prohlásil předseda bosensko srbského parlamentu Momčilo Kr ajišnik, že Srbové žijící v sarajevu musí dostat autonomii a že se nikdy nesmí ří se správou centrální bosensko chorvatské vlády. Mělo by se jim dovolit zůst at v bosenské metropoli, mít vlastní policii, justiční orgány a další instituc e, dodal: "Je velkým pokrytectvím části mezinárodního společenství vyzývat Srb y, aby zůstali v Sarajevu, a nepodniknout žádné politické kroky..." Bosensko s rbský štáb pověřený záležitostmi realizace daytonské dohody, jemuž právě Momči lo Krajišnik předsedá, se rozhodl vyzvat Vysokého představitele pro civilní zá ležitosti v Bosně a Hercegovině Carl Bildta, aby nejpozději do 11. ledna upřes nil, jak si představuje budoucí organizaci Sarajeva. Bildt však výzvu týž den odmítl a zdůraznil, že předání srbských částí Sarajeva pod správu federální vl ády je klíčové pro úspěch celé mírové mise v Bosně.
(Vedle zmíněných problémů nelze zapomenout ještě na Radovana Karadžiče. Ten je sice spolu s velitelem bosensko srbské armády, generálem Ratkem Mladičem, pro hlášen za válečného zločince, nikde už v podstatě veřejně nevystupuje, jenomže , i když se mu stále víc zmenšuje prostor pohybu, dosud nebyl zajištěn. Naopak , v rámci svého vánočního poselství vyzval všechny Srby na území bývalé Jugosl ávie k obnově jednoty srbského národa a aby ve svých snahách usilovali předevš ím "o dxcefinitivní sjednocení". Zároveň si však Karadžič postěžoval, že jen n esoulad uvnitř srdbského národa mu znemožnil vytvořit jednotný srbský stát...) SVĚT KOLEM NÁS
A jak to vypadalo minulý týden jinde ve světě? Místy dost bouřlivě, dalo by se říci. A to nejen vzhledem k enormě nepříznivému počasí, které v minulých dnec h obrovskými sněhovými vánicemi zasáhlo USA, způsobilo závějemi resp. zledovat ělými dálnicemi a vozovkami dopravní kalamity v Německu, Rakousku a České repu blice či záplavami zpustošilo rozsáhlá rumunská území. Vraťme se však k oné "b ouřlivosti". Ta se nejvíce projevila v Předním východě, v palestinské Gaze při sobotním pohřbu tzv. "pyrotechnika" militantního palestinského hnutí Hamas Ja hjá Ajáše, na kterého byl v pátek 5. ledna spáchán atentát. Pohřbu se zúčastni lo víc než 100.000, většinou zhysterizovaných lidí, vyzývajících k pomstě. Vše obecně se soudí, že atentát pomocí výbuchu v přenosném telefonu zorganizovaly izraelské zpravodajské služby, podle nichž byl Jahjá Ajáš duchovním otcem velk ého počtu sebevražedných atentátů, jež si v uplynulých letech vyžádaly nejméně 67 obětí a asi 350 zraněných.
(Napjatá situace se do jisté míry zdála být také ve vzdáleném Japonsku, kde př ed koncem roku dost překvapivě resignoval ministerský předseda Tomiči Murajama . V neděli 7. ledna pak dospěli představitelé koalice - sociálních demokratů, liberálních demokratů a Nové strany zvěstování - k dohodě o novém programu pro příští vládu: Má jím být zmenšení amerických vojenských základen v Japonsku, větší účast země na mírových operacích OSN a vyřešení problému, jak se stavět k činům japonské armády v Asii za druhé světové války. Novým premiérem se zřej mě stane dosavadní ministr zahraničního obchodu a průmyslu Rjútaró Hašimoto... )
* * *
Lze ovšem říci, že veselo není ani v USA. A to přesto, že krize federálních úř adů byla, alespoň na čas, částečně zažehnána. Kongres Spojených států totiž pr ostřednictvím republikánů obnovil v neděli 7. ledna financování činnosti vlády : Dalo by se říci, že obě strany, tedy president Bill Clinton a republikánští poslanci a senátoři ustoupili, aby bylo omožno obnovit jednání o federálním ro zpočtu, který má skluz už od 1. října loňského roku. Pokud se spor nepodaří vy řešit do 26. ledna, budou USA opět bez rozpočtu, jak již byly v listopadu a pa k znovu od 16. prosince. Zatím president Clinton v minulých dnech předložil no vý návrh, jak do roku 2002 vyrovnat federální deficit. Stále tvrdí, že svým ná vrhem dokazuje to, co říkal celou dobu: Že je totiž možno rozpočet vyrovnat do sedmi let, aniž by bylo třeba ustoupit od financování kláčových programů a an iž by bylo nutné se vzdát daňové úlevy pro pracující Američany.
(Pokud se přeneseme do Evropy, zjistíme, že i zde je kupodivu opět místy "bouř livo". Především na jihu Francie, v Marseille, kde došlo v sobotu 6. ledna k t vrdým střetům mezi policií a stávkujícími dopraváky. Ti vlastně stávkují už ví c než měsíc, nejprve coby součást celonárodní protestní vlny Francouzů, teď už samostatně. Ostatně, Francii navíc potkala i jedna smutná událost. V pondělí 8. prosince zemřel ve věku 79 let bývalý president Francois Mitterrand, který byl až do léta loňského roku ve funkci celých 14 let. A nepříjemnosti mají tak é v Itálii. Ta sice od 1. ledna převzala na toto pololetí předsednictví Evrops ké unie, ovšem hrozí jí vládní krize. Poté, co italský president odmítl počátk em minulého týdne rezignaci premiéra Lamberta Diniho, ve středu 3. ledna vyzva l předsedu vlády k odstoupení vůdce strany Vzhůru Itálie a jeho předchůdce v p remiérském křesle Sylvio Belusconi: O důvěře Diniho kabinetu by měli tento týd en hlasovat poslanxci Národního shromáždění. Takže, snad jen úspěšný průběh sy rsko izraelských rozhovorů napravuje reputaci současného stavu v Evropě a ve s větě vůbec...)
------------------------------------------------------------ Zahraniční komentář pro čtenáře Necenzurovaných novin
------------------------------------------------------------ NA VÝCHO OD ČESKÝCH HRANIC
Zdá se, že skutečně poslední vývoj na Slovensku odsunuje politickou reprezenta ci tohodle státu hluboko do lůna Východu. Nejen evropského, ale možná dokonce i onoho typicky asijského. Přičemž nejvíce se o zmíněné status quo přičiňuje s ám premiér, Vladimír Mečiar. Jak napsaly Lidové noviny z pondělí 8. ledna, "ji ž hodně vody proteklo Gabčíkovem od té doby, co se kolektiv lovců perel ducha představil na slovenském knižním trhu s publikací sestavenou s výroků Vladimír a Mečiara. Bohužel, zůstalo jen u prvního dílu - následující roky autoři už n emapovali , i když materiálů by se nasbíralo nejméně na další dva díly. A není sporu, že jednou z ústředních postav sebraných citací výřečného premiéra by b yl Michal Kováč. Ještě frekventovanějším slovem než president by snad pak byla už jen Lež - pochopitelně s velkým L ..."
(Ne, nebudeme připomínat vše, co Vladimír Mečiar za poslední rok a něco na adr esu presidenta Kováče vyslovil. Všimněme si posledního takového "bonbónku" z p remiérova projevu na mítinku HZDS, který pronesl na Nový rok. Prý kandidaturu Michala Kováče na funkci presidenta neschválil žádný orgán HZDS a ten proto pl akal před presidentskými volbami na hrudi předsedy slovenského parlamentu Ivan a Gašparoviče a prosil ho se slovy "Ivanko, ty jsi mladý, ty ještě můžeš...", aby se kandidatury vzdal v jeho prospěch...)
* * *
Což je pochopitelně lež, navíc nejen nehorázná, ale i velmi průhledná: "V dobo vém slovenském tisku z prosince 1992 totiž stojí černé na bílém, že představen stvo HZDS schválilo v primárkách pro první kolo presidentské volby Romana Ko váče, pro kolo druhé pak Michala Kováče." Mnohem nehoráznější a průhlednější l ež se však týká dnešního českého a před necelými čtyřmi lety ještě federálního presidenta Václava Havla. Toho totiž premiér Mečiar obvinil, že l4. března př i tehdejší návštěvě Bratislavy společně se svou "ochrankou" zorganizoval úmysl nou protislovenskou provokaci. A prý jen díky jemu, Mečiarovi, ona provokace n edosáhla Havlem zamýšlených rozměrů. Tady snad už není co komentovat. Až na to , že se v tomto případě de facto jedná o mezinárodní incident. A česká strana by k tomu neměla mlčet. Mečiar je totiž slovenský premiér a jeho slova jdou do světa. A ten by měl být naší diplomacií vyrozuměn, že Vladimír Mečiar prostě bohapustě opět lže...
(Přidáme-li pak k oněm dvěma v předešlých řádcích zveřejněným informacím posle dní zprávu z této "podivuhodné" politické scény na východ od našich hranic, te dy fakt, že jméno a datum narození ředitele Slovenské informační služby je tot ožné s jménem a datem narození důvěrníka StB, nelze se už divit ze strany Brat islavy takřka ničemu. Včetně "cirkusu", který se koncem loškého roku rozpoutal kolem ratifikačního prosesu zákkladní mezistátní smlouvy s Maďarskem Národní radou Slovenské republiky. Ale, o tom jsme v posledních číslech Necenzurovanýc h novin psali už několikrát. Takže jen konstatujme: Inu, děje se to na Slovens ku. A zaplať Bůh, že že je to na východ od hranic České republiky. Což je přec e jen cosi jiného, než kdybychom museli se studem říkat, že se to odehrává v Č eskoslovensku.)
(fakta a události ze zahraničí přípravil)
Jiří F. PILOUS