--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Grabmuller Vlastimil
Název: My jsme mládež nová, mládež Phillipova
Zdroj: NN Ročník........: 0006/004 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1996
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

My jsme mládež nová, mládež Pilipova Jako blesk z čistého nebe mě v posledních dnech zasáhla zpráva, že třeti na naší středoškolské mládeže holduje drogám, přičemž distribuce drob probíhá přímo na školách, a to dokonce i na škole policejního dorostu. Očekával jsem, že tuto zprávu nenechá bez povšimnutí pan Vávra na Nově v pořadu 7 dní, ale zm ýlil jsem se. Zajímám se tedy dál sám a dočítám se, že nejrozšířenější drogou je u nás tuzemský Pervitin a vybavuje se mi souvislost s penicilinkou v Roztok ách, s efedrinem a s onou ututlanou aférou se zásilkou zadrženou na jisté lodi ve Spojených státech. Je mi z toho smutno. Ti mladí narkomani prý patří ke sp olečenské smetánce, k té nejbohatší vrstvě naší současné společnosti, která se nám vyčlenila v současné etapě transformace. Máme snad jásat radostí nad tím štěstím, že máme tolik milionářů, kteří na to mají? Nemám na střední škole žád ného potomka, a tak se obracím ke vzpomínkám na léta svého dospívání na středo školských studiích v poválečných letech. Naši páni profesoři měli obrovskou au toritu a naše okresní město jim prokazovalo značnou úctu nejen pro jejich znal osti a vystupování, ale především oceňovalo jejich zásluhu za výchovu elity ná roda, za kterou byli lidé s maturitou považováni. Tomu ocenění odpovídala i la ťka, kterou nám bylo dáno překonávat. Drogou nám byli klasikové. Jejich verši a citáty byla atmosféra školy přímo přesycena. Lhostejnost ke znalostem a morá lce jejich svěřenců by byla to poslední, co by člověk mohl od našich učitelů o čekávat. Pro studenty nižších ročníků byli už studenti těch vyšších ročníků os obnostmi, ke kterým shlíželi s pokorou a obdivem.

Zaslechnu-li dnes zmínku o konzervatismu, vybavují se mi hned ty ctihodn é postavy mých někdejších středoškolských profesorů a bezděky smekám klobouk. Nedokáži však spojovat ten pojem s představiteli ODS nebo KDS a všemi těmi pol itickými intrikány, kteří se dnes u nás ke konzervatismu bez uzardění hlásí sp oléhajíc na tlustou čáru a ztrátu naší paměti. Co může být jejich lepší vizitk ou než právě generace opouštějící školní lavice. Myslím si také, že ti dnešní patnáctiletí nejcitelněji postrádají vzory typu Karla Kryla. Chce s mi za ně z volat: "Bratříčku, chybíš nám tu!"

15. 1. 1996

Vlastimil Grabmüller

České Budějovice