--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Morávek Jaromír S.
Název: Nejen nepokojné užívání vlastního majetku
Zdroj: NN Ročník........: 0006/005 Str.: 001
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1996
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Nejen nepokojné užívání vlastního majetku Chceme se stát součástí slušné, demokratické a prosperující Evropy, z které js me se skrze kolaboraci s totalitarismem sami vydědili. Že to bylo dílem asiatů , židobolševiků a lidu krajně bezpáteřního, pod vedením největší zločinecké sv ětové organizace - KOMUNISTŮ, není již dávno pochyb. Vnějšího jha této zavržen íhodné organizace se náš stát jakžtakž zbavil. Horší je již situace vnitřní, k dy na úrovni elementární a byrokratické probíhá mezi lidem obecným teprve skut ečný boj o demokracii, která je a bude naplněna konkrétními svobodnými počiny občastva v souladu s mezinárodním právem a úmluvami.

Kdo se naplňováním státní demokracie zabývá nejen z formálního hledis ka, je si vědom, že do bohaté a kulturní Evropy není vstup otevřen jen pro boh até, ale především pro lidi slušné, a kultivované.

Naší ústavou a doložkou usnesení o vyhlášení Listiny základních práv a svobod, je touto v čl. 11 pojednáváno o právu pokojně užívat svůj majetek, a že nikdo nemůže být zbaven svého majetku s vyjímkou veřejného zájmu a za podm ínek, které stanoví zákon a obecné zásady mezinárodního práva.

Jedním ze základních prvků vymezujících stát je území, skládající se z pozemků vlastníků. Právo vlastnit majetek je tedy neotřesitelné nezadatelné kdykoliv v čase.

Njezákladnějšími počiny nedávného i současného polistopadového práva bylo vyhlášení zákona o půdě v platném znění a zákona o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech. Katastrofické dědictví pomezkového práva po komunistech musí být aktivně napravováno nejen samotnými vlastníky pozemků, ale i za pomoc í Katstrálních úřadů a geodetické služby v mezích platného práva. Že však dodn es platí celá řada právních norem z hluboké totality, to by mělo vést ke krajn í opatrnosti, zda jsou v souladu se zákony vyšší právní síly. Jedny však jsou zákony, druhá je praxe. Hovořím dále o proxi jak užívat pozemkový majetek ze s trany nájemců ze zákona, jak se k této problématice staví současná státní byro kracie a soudnictví.

Že výsledkem této praxe je nadále nejhrubší pošlapávání práva vlastni t a pokojně užívat svůj majetek a to v průměru velkoagrární lobb, pozemkových úřadů a soudnictví, jest faktem.

Nejprve se pozastavme u zákona o půdě, který dnem účinnosti 24.6.1991 navždy zrušil institut užívání majetku, který byl nadřazen ve prospěch uživat ele nad právo vlastnické dle mezinárodních zvyklostí. Užívací právo (avšak jen některé) zaniklo, a bylo nahrazeno nájemním vztahem a to přímo ze zákona. O t omto vymezení pojednává ustanovení ş 22 zák. č. 195/1993 Sb. Z tohoto ustanove ní je zřejmé ukončení nájemního vztahu výpovědí, kdy výpovědní lhůta činí 1 ro k a v letech 1991 až 1993 bylo možno vypovědět nájem výpovědí doručené nájemci do jednoho měsíce před 1. říjnem.

V odst. 3 cit. ustanovení je však klausule, cit.:"v případě, že pozem ek je pro vlastníka nepřípustný, nemůže výpovědní lhůta sončit dříve, než budo u provedeny pozemkové úpravy."

Co však tento zákonný výrok může způsobit v praxi. Kardinálním problé mem výkladu tohoto ustanovení je to, kdo vůbec může vstoupit do vlastnických p ráv vlastníka a zda stav nepřístupnosti záleží výlučně jen na vlasníkovi. Prax e je však taková, že jakmile vlastník v zájmu vlastního hospodaření nebo v záj mu vypovědět a znovu pronajmout své pozemky odpovědnějšímu hospodáři, vypoví d osavadnímu nájemci ze zákona své pozemky, oznamuje dosavadní nájemce vlastníko vi, že pozemek je nepřístupný a že tedy výpovědní lhůta nemůže skončit dříve n ež budou provedeny pozemkové úpravy.

Odbočme nyní k pozemkovým úpravám. Ty musí být v příslušném katastru vyhlášeny, pak mohou být zahájeny a pokud budou peníze a souhlas spodních vlas tníků při komasaci a arondaci, mohou být někdy za pět až za sto let ukončeny. Vzhledem k tomu, že jeden průměrný okres v ČR má cca 130 katastrů, komasace je dnoho katastru nese náklady od jednoho do 2,5 milionů korun, je ukončení pozem kových úprav v dávném nedohldnu.

Dosavadními nájemci zemědělské půdy jsou převážné transformovaná druž stva a podnájemníky společnosti vzniklé z družstv v tzv. II a další fázi trans formace. Organizátory transformace je převážně nomenklaturní velkoagrární lobb y, která ve svém zájmu trvá na udržení dřívějších honů (kolem 100 ha jeden), k teré však vzhledem k obnově vlastnických práv neexistují de iure, a jako takov é je katastrální úřad neeviduje.

V důsledku udržení "vyhodnosti" ucelených pozemků pro jejich tovární hospodaření na půdě a v boji o půdu jako základní výrobní prostředek, využívaj í tito lobysté "nepřístupnosti pozemku" k tomu, aby především y výhodné, a nej lepší ponitě, v nejlepších tratích udrželi ve svém nájmu či podnájmu a zlikvid ovali tím konkurenci začínajících drobných a středních farmářů. Náhražkou jim nájemci a podnájemníci nabízejí méně lukrativní pozemky , vzdálené a s nižší úrodností a to bez zabezepčení či ustavení právního vztah u k nim, navíc bez souhlasu spodního vlastníka.

O co v podstatě jde, je konání ze strany velkoagrárních nájemců či po dnájemců ze zákona, udržet jinou povolenou formou užívání cizí věci nad právem vlastnickým, ač to není celospolečenským zájmeme. Bagatelizace práva vlastník a ve smyslu obejít porušení povinností ve smyslu ust. ş 420 občanského zákoník u při způsobení škody druhému je nanejvýš zřejmé a to jak v konání pozemkových úřadů i soudů prvního stupně i odvolacích.

Vraťme se však k našemu problému nepřístupnosti pozemku. Nepřístupnos t není v zákoně definována. Tristní a nepřípustné je i tvrzení nájemce, který má jediný pávní vztah k pozemku určený v nájemní smlouvě a to většinou k zeměd ělskému využívání, že zento prohlásí takto pronajatý pozemek pro vlastníka nep řístupný a tudíž na něm bude do skončení komplexních pozemkových úprav. Takovýto výklad i napomáhající dikce ust. ş 22 odst.3 zák. č. 195/199 3 Sb. je v přímém rozporu s Ústavou ČR a LZPS včetně dodatkového protokoluÚmlu vy o ochraně lidských práv a svobod z 18.3.1992!!!

Zmíněné ustanovení je institutem zřízeným především na ochranu toho, kdo věc vlastní, a je především jen a jen na něm, zda při výpovědi nezná, že d e facto je z nějaké objektivní příčiny jeho pozemek dočasně či trvale nepřístu pný. Případem, když přístupný není, je chráněn vlastníkem...povinnosti z užívá ní vlastní věci, když nám nezpůsobil, že ji nemůže plně užívat ve smyslu jejíh o určení. Určení zemědělské půdy je na ní zemědělsky hospodařit. Nezná-li vlastník pozemku, který je ve výpovědi, že tento je nepřístu pný, má právo se obrátit na pozemkový úřad, kteý si nepřístupnost ohlášenou vl astníkem ověří a je-li důvodné, může za podmínek stanovených zákonem přidělit do časově omezeného nájmu pozeky jiných vlastníků, i pozemkový úřad nutně potř ebuje k založení institutu "časově omezeného nájmu" souhlas spodního vlastníka a tak vyřízení žádosti jistý čas trvá. Vlastník však svobodně a za jemu známé příčiny zahájil správní řízení za účelem dočasně vyřešit svou potřebu užívat své pozemky v áhradním řešení.

Zde si musíme pro tento případ připomenout ust. ş 19 zákona o půdě, k terý pojednává o pozemkových úpravách.

Již jeho první odstavec jednoznačně vymezuje pozemkové úpravy jako zm ěny v uspořádání pozemků v určitém území povedené za účelem vytvoření půdně uc elných hospodářských jednotek (pozemků) podle potřeby jednotlivých vlastníků p ůdy a s jejich SOUHLASEM. Přednost mají pouze celospolečenské požadavky na tvo rbu krajiny, životní prostředí a na investiční výstavbu. O tom, jak budou prov edeny pozemkové úpravy o výměně.....nových hranic pozemků, věcná břemena) rozh odne pozemkový úřad až na základě dohody vlastníků. V případě, že se vlastníci nedohodnou rozhoduje ppozemkový úřad za podmínek, které stanovuje zákon (koma sační a arondační). Pokud toto rozhodnutí vlastníkům ani tak nevyhovuje přezko umá jej na návrh účastníků soud.

Dále v ust. ş 19 odst. 4 cit. zákon je zaveden institut, který zavádí nemožnost vyčlenit z technických důvodů pozemky vlastníka ke dni ukončení náj mu k zemědělskému využívání, aniž jsou zákonem stanoveny podmínky, co se techn ickými důvody má na mysli a to s ohledem na to, aby takovéto důvody nezakládal dosavadní nájemce (družstvo, st státek), podnájemce (a.s., a .j. společnosti vzniklé z půdních předtransformačních či privatizovaných subjektů). Pokud by vlastník naznal nepřístupnost, a pouze on se dovovlával náhr adního řešení, mělo by být jen a jen na rozhodnutí pozemkového úřadu (přezkoum atelného soudem) zda případnou nepřístupnost připustí. V této věci by nebylo n a škodu věci definovat podzákonnou normou překážky nepřistupnosti pro potřebu účastníků (vlastník a pozemkový úřad).

Zákon dále připouští, že nejdojde-li k dohodě mezi vlastníky pozemků, kterých se přidělení pozemků do zatímního užívání dotýká, rozhodné v této věc i ve správním řízení pozemkový úřad a toto rozhodnutí je přezkoumatelné soudem .

Příklad:

Jindřich Koudela, sedlák na Pavlínově vypověděl všachny své pozemky v nájmu u ZD Měřín řádnou výpovědí, kterou nájemce přijal a dle které měl být n ájemní (i podnájemní vztah) vztah k jeho pozemkům ukončen ke dni 30.9.1993. Vl astník pozemků neshledal nepřístupnost svých pozemků, tudíž nepožádal pozemkov ý úřad o přidělení pozemků jiných vlastníků do časově omezeného nájmu, a proto se ujmul dnem 1.10.1993 svých práv, pozemky vytyčil v platných hranicích, tyt o obdělal a založil na nich následně ozimé a jarní kultury obilovin. Dne 28.4. 1994 vstoupila na pozemky sedláka Koudely akciová společnost Agro Měřín, která jeho kutlury zaorala a na jeho pozemcích následně zasázela brambory. Nutno po dotknout že škodce nebyl nájemcem a až posléze v soudní při se zjistilo, že je podnájemcem a to z titulu podnájemní smlouvy zřízené dne 1.8.1993 t.j. 24 dní před výpovědí z nájmu. Nutno též podotknout že předseda nájemní společnosti i předseda akciové společnosti je tatáž osoba, a že si podnájemní smlouvu mohla napsat i po výpovědi z nájmu se zpětnou platností a tedy alibizovat svůj podn ájemní vztah před výpovědí z nájmu. Tato akciová společnost, ač je novým právn ím subjektem postaveným z obchodního hlediska na trhu na roven se soukromým ze mědělským stavem fyzických osob. Dne 27.4.1994, den před zoráním sedlákova pol e byl na místě samém zástupce pozemkového úřadu ve Žďýře n./Sázavou a v doslov ném zápise z ohledání přemětného pozemku naznal, že pozemek je - není přístupn ý. Tedy nenaznal nic. Pochůzku či ohledání pozemků si vlastník neobjednal, nik dy neprohlsil pozemek za nepřístupný, protože pozemek navazuje na okresní siln ici velmi mělkým zatravněným příkopem se dvěma kamennými mosty. Ani pozemkový úřad v této věci nevydal žádné správní rozhodnutí před ukončením nájmu o tom, že pozemek je nepřístupný a žese vlastníkovi vyčleňují do časově omezeného nájmu jeho pozemky.

Takové rozhodnutí není vydáno dodnes a pozemkový úřad žádné pzemky do náhradní ho úřívání sám o sobě nevyčlenil. Sedlák Koudela se tedy oprávněně domníval, ž e ájemní (i podnájemní vztah) vztah byl ukončen a že Agra Měřín porušila povin nost a způsobila mu škodu.

Za těchto okolností byla na škodce Agro Měřín podána žalba pro porušení povinn osti a o ušlý zisk v částce necelých 40.000 Kč. Soud prvního stupně neshledal u Agra měřín porušení povinnosti a prohlásil, že pozemek je nepřípustný (správ ně nepřístupný) a tudíž nájemní a podnájemní vztah trvá. Nájemcem je ZD Měřín před likvidací, které nehospodaří a podnájemce je žalovaná akciovka (zanikne-l i družstvo, skončí i podnájem akciovky).

Tato skutečnost pak byla důvodem k nepřiznání ušlého zisku a tak sedl ák Koudela utrpěl opět škodu, na jeho nejlepších pozemcích se opět usadila nov odobá továrna na potravin a ekologický škudník či netvůrce krajiny, majícíc je n své úzké podnikatelské zájmy. Odpůrce v soudním sporu nakonec tvrdil spolu s e soudem prvního stupně, že pozemek od silnice odděluje hluboká příkopabez mos tků, což je vyslovená lež. odpůrce na pozemek jezdí zrovna tak jak na něj jezd ili od nepaměti předchůdci Koudely, jezeďáci a on sám. Nepřístupný je tedy poz emek pro soukromé hospodaření sedláka jako vlastníka, ale opět pro hospodaření bývalé nomeklaturní kliky a jakéhosi pronájemníka je přístupný. Užívací právo je opět povýšeno soudem nad právo vlastnické a přeběžnou otázku nepřístupnost i řešil soud i poté, co pzemkový úřad nikdy ve věci nerozhodl.

V odvolacím řízení i krajský soud v Brně dal plně za pravdu soudu prv ního stupně.

Co z toho vyplývá? Soud prvního stupně byl podjatý, protože jeho před seda spadá pod ust. şş 2 a 3 zákona o protiprávnosti komunistického režimu. Za vádí zpět staré pořádky a vyhovuje novodobé nomenklatuře. Nerespektuje tak Dod atkový protokol Úmluvy o ochraně lidských práv a svobod a to ve smyslu čl. I, zák. č. 209/92 Sb. Výrok soudruha okresního soudce tento zákon o nejvyšší práv ní síle v tomto státě nezná, nebo je, zásadně i když možná jen obligátně neres pektuje. Připouští, že do práv vlastníka může zasahovat třetí osoba, ač to nen í ve společenském zájmu (jen zájem úzce podnikatelský) a vylobovat si své výho dy, když již to jako za KSČ nejde přímo autoritativně a totálně. Zjednodušeová ním ochrany práv vlastníka a zavádním takovýchto omezení jeho práv, která nema jí oporu v LZPS a nejsou ani celospolečenským zájmem, povede nutně ke zhroucen í stále ještě chatrných mostů do Evropy a možné budoucí unie.

Pokud rozsudek prvního stupně potvrženy a podstatě i když za mírnější ch okolností krajským soudem zakládá precedenc nepřístupnosti, která navíc ani de facto neexistuje, a to tak, že nájemce či podnájemce se chrání proti výpov ědi z nájmu tímto dle mého názoru nedovoleným a tudíž nezákonným způsobem. Judikát z tohoto případu by se mohl stát nebezpečným precedentem pro normalizace předlistopadového stavu a mohl by založit další lavinu nezákonnost í.

V podstatě je pravdou, že postdružstevní organizace pokračují v duchu socialismu a komunismu jen s tím rozdílem, že směřují k ucelené půdní držbě j ak oni sami navrhnou, a kdy se nakonec sami stanou vlastníky takto ucelených a dříve pronajatých pozemků. Demokratické principy jsou pro ně jen zástěrkou, j ak legalizovat své úzké, sobecké a prospěchářské zájmy. Skuteční vlastníci, kt eří podnikají na půdě v duchu tradic a zvyklostív současné Evropě jsou a mohou být zaháněni na skalnaté straně, do bažin a do lesů.

V takovýchto případech je nanejvýš nutné se dovolat svého práva u Úst avního soudu, kterému porušování ústavy a práva přísluší. Na ministerstvu vnit ra a presidentovi je, aby takovéto samosoudce, kteří u věci nebyli a problém n eznají napříště nejmenoval a opakovaně si vykládající zákony této země v rozpo ru s úmluvami vyššími odvolal.

Ing. Jaromír Morávek

V Branišovicích dne 20.1.1996