--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Kudláček Josef
Název: Mystifikace České televize aneb Kampaň začala
Zdroj: NN Ročník........: 0006/005 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1996
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Mystifikace České televize aneb Kampaň začala V pátek 17. listopadu 1995 uspořádala Demokratická unie v Praze na Václavském náměstí manifestaci k 6. výročí Velkého sametového podvodu. Zúčastnilo se jí z hruba pět šest tisíc lidí a již v jejím průběhu účastníci uzavírali sázky, kte rá televize o tomto setkání přinese lživější údaje. TV Nova byla, jak se sluší a patří, nejrychlejší: Týž den večer v Televizních novinách odvysílala )s pat řičným komentářem) záběry Marka Vítka...natočené půl hodiny před začátkem, kdy pod pódiem bylo asi tak dvacet lidí. Česká televize byla rovněž přítomna (kam eraman vehementně točil dokonce přímo na pódiu), ale ani ten večer, ani ve dne ch následujících nic neodvysílala. Bylo tedy zřejmé, že záběrů bude použito př i nějaké "vhodnější příležitosti". Ta přišla v sobotu 13. ledna 1996. Česká televize to rozjíždí

Po dlouhých měsících důsledného mlčení o Demokratické unii nás nyní n áhle překvapila rozsáhlá "reportáž" v nejlepším vysílacím čase - na začátku so botních Událostí (a pak její opakování v kratší vezri později večer v přehledu zpráv) dala Česká televize s gustem prostor třem pražským radním, bývalým čle nům DEU. V rozsáhlém šotu jsme se sice pravdivě důvody jejich odchodu ze stran y nedověděli, zato však jsme byli nakrmeni řadou lží o "nefunkčnosti a nedemok ratičnosti struktury DEU", ba dokonce došlo i na tvrzení, že většina místních organizace Demokratické unie se rozpadá (!) a že z jejích pražských organizací už vystoupilo až osmdesát procent členů!! Přání bylo zřejmě otcem myšlenky - skutečnost je pochopitelně zcela odlišná a - velmi prostá...

Z Demokratické unie odešlo pár bývalých republikánů a jejich stoupenc ů, protože konečně pochopili, že prázdné žvanění a intriky tam nemají šanci. p odobně v DEU neměl šanci ani její zastupitel na pražském magistrátu, který pře dnostně přijal obecní byt (ač má vlastní vilu v Senohrabech!) a odmítá v tom v idět něco nežádoucího, totiž jeden z aktérů zmíněných televizních Událostí - M UDr. Jan Votoček. Dva další radní, ing. Karel Berka a ing. Aleš Moravec, jej v onom jednání, jež je v naprostém rozporu s krédem strany, podpořili. Jenže - DEU chápe politiku jako službu veřejným, nikoliv soukromým zájmům. To je jeden ze zásadních rozdílů proti ostatním dnešním politickým stranám. Když však měl a být tato zásada uvedena v život, páni zastupitelé na ni rychle zapomněli. DE U je však schopna nekompromisně se vypořádat se svými čermáky a macky - a tři potrefení a zhrzení zareagovali za pomoci televize vyslovením evidentních lží. Redaktoři ČT 1 však z jejich výmyslů udělali žádoucí podklad pro snůšku další ch polopravd a zavádějících sestřihů z událostí minulých. Aby bylo dosaženo zd ání objektivity "reportáže", dostala se ke slovu i ing. Hromádková. Z natočený ch pěti minut však z vysvětlení, jímž uváděla situaci na pravu míru, byly odvy sílány jen zavádějící útržky. Zato se zůročil závěrečný záběr, v němž s patřič ným gestem dávala redaktorům najevo, že k tématu už skutečně nemá co říci - ko nec, pánové, to stačilo...a obratem je šikovně vzbuzen dojem o předsedkyni, je ž není schopna adekvátní odpovědi a je zlá na žurnalisty...

Rozděl a panuj

Není nic naivnějšího, hloupějšího, ale především nebezpečnějšího než představa, že politická strana má jaksi kopírovat obraz společnost s jejím nep řeberným spektrem zájmů a názorů, jež pak v nikdy nekončících "demokratických diskusích" do nekonečna...rozžvaňuje. (Trefnější termín projev, na který u nás doposud spolehlivě "dojely" všechny pavicové strany, asi neexistuje. DEU k ni m však nepatří - a to je pochopitelně v očích dnešních neokomunistů její hlavn í vada, je to totiž ten nejjednodušší a nejúčinnjěší způsob, jak stranu rozlož it.) Proto je již z čistě logických důvodů (nikdy nemají všichni za všechno sh odný názor) jasné, že někteří z těch, kteří do DEU v době jejího vzniku vstoup ili, museli dříve či později zjistit, že jejich představy a cíle této strany ( ještě pravděpodobněji však způsob, jakým jich chce DEU dosáhnout) se značně ro zcházejí. To je ovšem pohyb, jenž je v poměrně nedávno vzniklé, teprve se form ující a profilující politické straně nejen obvyklý, ale i prospěšný, ba dokonc e naprosto nezbytný! Jedině tak se z ní totiž nestane "žvanírna", ale efektivn í a účinná politická síla, jež nejen jasně ví, co chce, ale především to také dokáže prosadit!

Přes půl století v naší zemi demokracie neexistovala, a toho komunist ičtí profesionálové velmi šikovně využívají. Mnoha lidem totiž nejsou jasné dv ě základní věci: Předně v čem je smysl politické strany. Že to je účelové spoj ení lidí, kteří chtějí společně prosadit naprosto konkrétní cíle. Ale předevší m - pokud je skutečně chtějí rposadit a ne jen o nich, s prominutím, žvanit - musí umět disciplinovaně táhnout za jeden provaz! V opačném případě nejde o po litickou stranu, ale o jakýsi diskusní klub, a vše je pro všechny jen ztrátou času. Za druhé (a to je ještě důležitější): Demokracie existuje tam, kde rozho duje vůle většiny. A pochopitelně - každá menšina má možnost stát se většinou. Jenže to holt chvíli trvá a dá to práci. A tak se to menšiny v našich pravico vých stranách ( na rozdílod disciplinovaných levicových) snaží dlat pohodlněji : Hlasitě si stěžují na "nedemokratické poměry". Jenže už 51% je většina! (A. Hromádková byla na II. sněmu znovuzvolena 82 procenty hlasů.) Ti nespokojenci v DEU, které je dnes (zásluhou podpory sdělovacích prostředků) tolik slyšet, v šak skutečně představují zhruba jen dvě, možná tři procenta členů! Ale i kdyby jich bylo 10, 20, či dokonce 49% nic to nemění na tom, že se musí podvolit vě tšině táhnout s ní za jeden provaz - a legálními prostředky (tedy v rámci plat ných stanov) usilovně pracovat na tom, aby se z nich co nejdřívě stala většina . Přesně o tom totiž demokracie je! Jenže - do usilovné práce s ejim nechce, a tak tito lidé reagují tak, jak reagují...

Nakonec tedy (uraženi a s velkým humbukem) ze strany odejdou. Co se v šak stane dál? Pochopitelně ani mezi nimi nepanuje jednota, a tak nezačnou pra covat, ale dále jen žvaní a žvaní. A nakonec se opět část z nich odštěpí. A ta k se dál a dál štěpí a štěpí, až je nakonec hlavního cíle přece jen dosaženo: Téměř každý je předsedou či alespoň místopředsedou své vlastní strany. Nejlepš ím důkazem, že přesně toto se nyní děje, je i následující citát z tisku. V int encích rozjíždějící se kampaně jsme si 16. ledna v Lidových novinách pod titul kem Rozkol v řadách DEU přečetli, že "....názorová platforma DEU je zachována v nově vzniklém Pražském demokratickém klubu. Od tohoto klubu se však již dřív e disancoval Demokratický klub, založený jinými odštěpenci od Demokratické uni e." Aha. To však není vše - nespokojenci s "nedemokratickou" Demokratickou uni í k dnešnímu dni založili dokonce už čtyři (!) nové "politické strany". Již př ed delší dobou vznikla Nová pravice a do čtvrřice všeho dobrého se mi před něk olika dny dostaly do ruky materiály o založení další (viz dopis pana Wilka na straně 7), jež se pro změnu (a velmi originálně) jmenuje Občanská strana. Zkrá tka - co Čech, to zakladatel politické strany. Ať už PDK, DK, NP či OS - o pří činách tohoto kabaretu není třeba příliš meditovat. Když to vypadá, že napláno vaný výsledek voleb by nemusel vyjít (viz níže), je třeba okamžitě změnit tati ku: Rostoucí podíl potenciálních voličů DEU co nejdříve rozkolísat, znejistit, znevážit, rozeštvat, otrávit, znechutit. Čest vaší práci, soudruzi! (Jen s tí m dělením - nepřehnali jste to přece jen krapítko?)

Bohorovný klid je pryč

Nespokojení lidé prostě ze strany, která jim nevyhovuje, v rámci tříb ení odejdou a vstoupí do jiné, jež jejich (často) egocintrickým a zmatečným př edstavám vyhovuje lépe. Prim. Až potud jde o jev zcela normální - i s tím, že se mnozí z nich - zvláště pak v zemi, kde se politická kultura společnosti i j ednotlivců teprve pomalu a těžce rocí - cítí "zhrzení" a dávají to velmi hlasi tě najevo. Což je v podstatě i případ pánů A. Moravce, K. Berky a J. Votočka, jejichž vystoupení z DEU operativně využila ČT. Česky specifický je však příst up našich "objektivních" a "nezávislých" masmédií k prezentování takovýchto sk utečností. Vše nasvědčuje tomu, že obratná manipulace s výpověďmi lidí, kteří se zpronevěřili krédu a stanovám DEU, bude v České televizi (ale jistě i v řad ě jiných masmédií v ČR) typickým pracovním postupem politické publicistiky i n adále - především v ásledujících čtyřech měsících. Jde o klasický příklad ploš ně zahájené kampaně s cílem zrelativizovat, zbrzdit a na konec zastavit úspěšn ý vývoj nové politické strany, jež jako jediná vznikla mimo již dobře známý bo lševický "sametový" scénář.

Po velkém ignorování tedy nyní zřejmě budou proti DEU následovat takt ické kroky v podobě drovných výmyslů, citování vylhaných výroků a navozování p ředstavy selhání. Bezprostředním popudem k takovéto náhlé zásadní změně taktik y zahájené v Událostech ČT 13. ledna bylo s největší pravděpodobností zveřejně ní zásadního materiálu DEU v Českém týdeníku o chystaném volebním podvodu (viz dnešní příloha, Noviny DEU, strana 3) den předtím. Na toto téma již DEU pobli kovala rozborů více. Leč "psi štěkají, a karavana táhne dál" - říkali si jistě naši neokomunisté, nikoho z vládnoucích to z klidu nevyrušilo. (Viz reakce pr ezidentské kanceláře, ministra vnitra a dalších, Noviny DEU, strana 4.) Předpo kládali, že doma je vše zajištěno a věděli, že čekat na podporu ze zahraničí ( od evropských poslanců, na něž se DEU s touto problematikou rovněž obrátila), je naivní a zbytečně. Jenže to DEU ví pochopitelně také - proto tentokrát nezů stalo jen na uceleném a srozumitelném informování veřejnosti o tom, co na nás šijí pro letošní parlamentní volby. Ve smíněném článku Demokratická unie poprv é předestela i jasné a poměrně jednoduché řešení, jak je možné bez úřední pomo ci, jen spojenými silami slušných lidí, spolehlivě volebnímu podvodu zabránit. To byl zřejmě moment zlomu, kdy si i ti poněkud pomaleji myslící soud ruzi kapitalisté začali uvědomovat, že výsledky letošních voleb by vůbec nemus ely být takové, jak doposud předpokládali. Představa, že pomocí na míru stříže ného volebního zákona předem pojištěný výsledek voleb (samozřejmě přesně v int encích pravidleně se opakujících a vhodně prefabrikovaných "objektivních", "ne závislých", a tedy zajisté velice věrohodných průzkumů volebních preferencí) b y se mohl díky paraelní kontrole provedené Demokratickou unií a jejími přízniv ci zásadně změnit, zjevně připravila naše vládnoucí neokomunisté politiky o je jich bohorovný klid. Takže dali příslušné direktivy svým poskokům - a už se pr áší za kočárem.

Pět procent nestačí

Šikovná prezentace polopravd i nehorázných lží ze strany České televi ze 13. ledna představuje pouhý začátek intenzvní dezinformační kampaně, jež bu de jistě trvat až do parlamentních voleb. Toto mystifikování veřejnosti nepoch ybně vyvrcholí koncem května těsně před volbami. Čím? Třeba "zaručenou zprávou z hodnověrných pramenů", např. z Necenzurovaných novin, že tajemné "Fondy Z, jež má údajně Petr Cibulka a jeho soudružka manželka (komunistka zůstane komun istkou, i kdyby trakaře padaly) již nyní k dispozici, obsahují zásadní nové úd aje o vedoucích představitelích Demokratické unie. Příslušných blábolů se zaji sté promptně zmocní celé spektrum našich masmédií a lze si představit, jaké po litické tanečky se v tom okamžiku roztočí. (Už jste to, paní, slyšela? Předsta vte si, ta Hromádková je ve skutečnosti generál KGB!!) Jistá "nepodstatná mali čkost", totiž že lži a mystifikace bude velmi jednoduché vyvrátit u soudu, ovš em na výsledku voleb už nic nezmění...Nezbývá než doufat, že většina potenciál ních voličů Demokratické unie už dnes chápe, o co jde a jakými prostředky se t u s námi hraje falešná hra, a u volebních uren se rozhodnou především podle sv ého zdravého rozumu.

Avšak pozor - to samo ještě stačit nemusí" Není totiž třeba jen překo nat potřebných pět procent, ale jde o to, aby se DEU do parlamentu dostala s c o největší silou - minimálně s deseti patnácti procenty, a z pouhého, byť důle žitého diváka se z ní ve sněmovně stal důležitý "jatýček na vahách", jenž naši m neokomunistům konečně řádně zkomplikuje život.

Můj příspěvek

Očekávaná masmediální kanonáda těžkého kalibru proti Demokratické uni i tedy začala. Z celostátně distribuovaného tisku má tato politická strana na své straně pouze Český týdeník a inzertní ANNONCI. To však není zas až tak mál o, jak by se mohlo na první pohled zdát. Má podpora DEU není žádné tajemství. Tváří v tvář tak rafinovaným předvolebním machnacím, jakých jsem byl svědkem u sobotních Událostí České televize, jsem se rozhodl, že ji podpořím v ještě vě tší míře, než jsem to měl původně v úmyslu. Do voleb vyjdou zhruba ještě tři m iliony výtisků ANNONCE a dva miliony Českých týdeníků. Ve všech těchto exemplá řích najdete v té či oné formě, i opakovaně (prosím čtenáře a inzerenty, jež t yto "triviality" nezajímají, o pochopení), důležité materiály průběžně uvádějí cí na pravou míru polopravdy a lži neokomunistů ve vládě i v masmédiích o Demo kratické unii a jejich cílech. Již v tomto vydání Českého týdeníku, v průběhu příštího týdne pak ve všech šesti vydáních ANNONCE je to lednové číslo Novin D EU s vloženým informačním letákem o jejím politickém programu.

Tak. To je můj příspěvek k budování politické kultury v naší zemi. Bo hužel - o moc více již dělat nemohu. O to důležitější bude přínos jednoho každ ého z vás! Podpora všech slušných a přemýšlivých lidí, kteří pochopili, jak ne smírně důležité jsou pro naši budoucnost i budoucnost našich dětí blížící se p arlamentní volby! V pátek 30. května a v sobotu 1. června budeme mít možná na velmi, orpavdu velmi dlouhý čas poslední šanci udělat něco pro to, aby se po v íce než půlstoleté přestávce do genů obyvatel naší dříve tak renomované země k onečně opět začaly ukládat unformace, že být slušný a mluvit pravdu má smysl, a lumpárna se nevyplácí. Přijetí obecního bytu se panu doktorovi Votočkovi a t ěm, kteří ho podpořili (alespoň pokud jde o člentví v DEU), nevyplatilo. Nyní jde o to, aby se konečně začaly nevyplácet také mnohem, mnohem větší lumpárny i politikům v jiných politických stranách!

Nyní jste na tahu VY!

Jen do konce ledna vyjdou materiály Demokratické unie v nákladu přes jeden a půl milionu exemlářů. Kromě zmíněných příloh Českého týdeníku a ANNONC E byly vytištěny tento týden Noviny DEU také samostatně jako dvaatřicetistráno vý produkt v nákladu 150.000 kusů - do každých z nich je vloženo ještě sedm dv oulistů s letákem. (Je možno si je vyzvednout v kanceláři DEU v Praze na Smích vě, Štefánikova 15, v redakci ANNONCE, Na poříčí 30, případně si je vyžádat pr ostřednictvím kterékoliv organizace Demokratické unie v celé České republice). Nyní je to již tedy na vás, vážení spoluobčané čtenáři!

V této první vlně budete mít k dispozici tedy celkem 370.000 kusů Nov in DEU a přes jeden a čtvrt milionu letáků. Je třeba, abyste dvojlist s pragra mem, a po přečtení i vlastní Noviny DEU (a později další materiály, jichž do v oleb tímto způsobem připravíme ještě několik milionů),

neúnavně roznášeli do poštovních schránek ve svém okolí, vyvěšovali je v domě či na pracovišti, informovali o jejich obsahu, či lépe - přímo je předali všem svým přátelům, kolegům, sousedům, příbuzným. Uděláte tak něco nesmírně důleži tého nejen pro sebe a pro své rodiny, ale pro všechny! Pouze a jedině prostřed nictvím takovéto občanské samoobsluhy je dnes možné čelit obrovské (dez)inform ační přesile naoko objektivních poblicistů, kteří zveřejňují (či častěji - mus í zveřejňovat) především to, co má Demokratickou unii poškodit. Pouze tak může me čelit záplavě šikovně, účelově uspořádaných výmyslů, polopravd a pomluv, je ž zůstaly těmto lidem jako jediná a poslední zbraň proti vzniku skutečné pravi ce. Zbraň proti SLUŠNOSTI a PRAVDĚ.

Josef KUDLÁČEK