--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Pavlík Vladimír
Název: Státní cynizmus kontra bezbranný občan
Zdroj: NN Ročník........: 0006/006 Str.: 001
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1996
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
STÁTNÍ CYNIZMUS - KONTRA BEZBRANNÝ OBČAN V NN č. 17/94 jsem v článku "Kalvárie se zubem" popsal zavrhnutíhodné metody p olistopadové komunistické justice a bílé mafie vůči bývalému horníkovi Petrovi Janáčovi ze Studénky. Další pokračování jeho utrpení jsem popsal v NN č. 27/9 4 pod názvem "Polistopadové ordinování bílé mafie a přetransformovaných komuni stů." Tomuto občanovi, který dlouhé roky pracoval jako horník, vinou lékařů se jeho zdravotní stav dostal do takového stádia, že tuto práci nebyl schopný vy konávat. Byl poškozený nejen zdravotně ale i finančně. Jeho dlouholetý boj o o bhájení toho na co má právoplatný nárok, je nadále neúspěšný.
Jménem republiky (podnadpis)
Vrchní soud v Praze z 28. července 1995 v senátě složeném z předsedy JUDr. Jos efa BLAŽKA a soudkyň JUDr. Marie TURKOVÉ a JUDr. Jitřenky KOPECKÉ rozhodl v pr ávní věci navrhovatele Petra JANÁČE proti odpůrci Česká správa sociálního zabe zpečení v Praze, o částečný invalidní důchod, k odvolání navrhovatele proti ro zsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 3. března 1995 č. j. 21 Ca 363/94-22, takto:
Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje. Odůvodnení: Rozhodnutím ze dne 17. 5. 1994 odňal odpůrce navrhovateli od 16. 6 . 1994 částečný invalidní důchod s odůvodněním, že podle posudku lékaře příslu šní Okresní správy sociálního zabezpečení JIŽ NENI ČÁSTEČNĚ INVALIDNÍ A DŮCHOD JE MU PROTO ODNÍMAN.
Navrhovatel od 2. 4. 1981 do 8. 5. 1992 pracoval jako horník na Dole Heřmanice , kde dosáhl 7. kvalifikační třídy v profesi havíř-razič. V červnu 1991 byl př eveden v dole pro obecné onemocnění, a sice pro onemocnění páteře, a v dole pa k pracoval jako instruktor pro nové pracovníky. V lednu 1992 byl u něho zjiště n kontakní alergický exém JAKO NEMOC Z POVOLÁNÍ a na základě rozhodnutí LPK ze dne 17. 3. 1992 byl uznán od 6. 3. 1992 nezpůsobilým pro výkon práce v dole a vyřazen na povrch. Vzhledem k tomu, že neměl možnost získat přiměřené zaměstn ání, skončil pracovní poměr dohodou pro organizační změny. V současné době nep racuje a je evidován na úřadu práce.
Navrhovatel pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav není schopen vykonávat do savadní zaměstnání horníka-raziče, kde by musel nosit jako pracovní obuv gumov é holínky. Je však schopen vykonávat dále práce v podzemí, při jejichž výkonu není potřebné nošení gumových holínek, např. práce v důlních skladech, dílnách nebo požárního preventisty. Posudková komise konstatovala, že přiznání částeč ného invalidního důchodu pro nemoc z povolání BYLO POSUDKOVÝM OMYLEM. Rozhodnutí o nároku na invalidní (částečne invalidní) důchod je závislé předev ším na odborném lékařském posouzení. Takové posouzení pak v přezkumném řízení ve věcech důchodového zabezpečení svěřuje zákon (ş 4 odst. 2 zákona č. 582/199 1 Sb.) posudkovým komisím Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Zmíněné kom ise jsou přitom oprávněny nejen k celkovému přezkoumání zdravotního stavu a do chované pracovní schopnosti občanů, nýbrž zejména také i k zaujetí posudkových závěřu o invaliditě (částečné invaliditě), jejím vzniku, trvání či zániku, tř ebaže v oblasti rozhodování o dávkách důchodového zabezpečení jsou uvedené poj my především pojmy právními. Posudek takové komise soud sice hodnotí jako každ ý jiný důkaz podle zásad upravených v ustanovení ş 132 o. s. ř., nicméně nevzb uzuje-li posudek z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti pochybnost a nejs ou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, jimiž by správnost posudku by la zpochybňována, býva zpravidla v řízení důkazem stěžejním. Tak je tomu i v p rojednávané věci.
Navrhovatel se proto mýli, pokud se domníva, že jestliže bylo potvrzeno rozhod nutí odpůrce o přiznání částečného invalidního důchodu, nemůže již soud své dř ívější stanovisko v dalším řízení měnit.
Na tyto argumenty pan Janáč dokládá konkrétní protiargumenty, které ovšem žádn ý soud nebral do úvahy i když jsou dostatečně podloženy.
1) Rozhodnutí ČSSZ Praha ze dne 17. 5. 1994 o odebrání DIČ je protizákonné, ne boť se k opravnému prostředku navrhovatele nevyjádřila ani v zákonné lhůte 15 dní podle ş 204 odst. 1 o.s.ř. se neodvolala proti rozsudku Kraj. soudu v Ostr avě č.j. 21 Ca 31/93 ze dne 21. 12. 1993, KTERÝM MI BYL DŮCHOD PŘIZNÁN. NEPODÁ NÍM ODVOLÁNÍ ČSSZ PRAHA S ROZSUDKEM SOUHLASILA A PŘESTO MI DŮCHOD PROTIZÁKONNĚ 17. 5. 1994 ODEBRALA. Paragraf 159 odst. 2. o.s.ř. říka, že VÝROK ROZSUDKU JE ZÁVAZNÝ PRO KAŽDÉHO.
2) Toto jednání je dle Vrchního soudu v souladu ze zákonem. K důkazům porušová ní zákona jsou zástupci spravedlnosti hluší, slepí a němí i když bylo rozhodnu to na základě nepravdivých posudků.
3) Posudky PK MPSV ČR jsou neodborné a naplňuji skutkovou podstatu trestného č inu křivé výpovědi a nepravdivosti znaleckého posudku-ş 175 tr. zák. Tvrzení k omise, že zjištěná choroba z povolání se zhojila a zdravotní stav se zlepšil, je lež. Každý lékař potvrdí, že postižení chorobou z povolání trvá do konce ži vota.
4) Postup MUDr. Kovářové s tichým souhlasem MUDr. Hadlera, která má největší p odíl viny na odebrání mého důchodu, ako i postup PK MPSV ČR Ostrava jsou v roz poru se zákonem 71/76 Sb. Při jednání soudu byl porušen ş 18 o.s.ř. neboř jsme si nebyli v řízení rovni a soud mé důkazy ignoroval, čímž legalizoval porušov ání zákonů ze strany OSSZ Nový Jičín i PK MPSV ČR Ostrava.
5) I nové důkazy svědčíci o nepravdivosti členů ostravské komise Vrchní soud p řehlíží.
6) Všechna svá tvrzení a obvinění můžu listinně dokázat, ale v této republice i ten nejzávažnější důkaz, že jsem byl úmyslně poškozen, nemá žádnou hodnotu. 7) Listiny které se mi neměly dostat do rukou a neměly spatřit světlo světa a byli úmyslně zamlčeny, jsem získal až nyní a nezvratně dokazují vinu MUDr. Kov ářové, neuznávající můj zdravotní stav. Od jednání této lékařky se už postupně odvíjel řetěz diskriminujících posudků a rozsudků.
8) S pěti chronickými chorobami a chorobou z povolání jsem zdraví podle sodů a bílé mafie, jsem schopný pracovat na plný úvazek, bez nebezpečí zhoršování a ohrožení mého zdraví a dokonce s možností pracovat v podzemí.
9) Soudci a tzv. odborníci z PK MPSV ČR kteří viděli ze šachty jen těžní věž, NERESPEKTOVALI ROZHODNUTÍ LÉKAŘŮ, KTEŘÍ TOTO PROSTŘEDÍ V DOLE ZNAJÍ A VĚDÍ CO TATO PRÁCE OBNÁŠÍ a neřídili se jejich rozhodnutím. Taky znevážili rozhodnutí odborných lékařů z ortopedie a interny a NERESPEKTOVALI ANI ROZHODNUTÍ ORGANIZ ACE u které jsem pracoval.
10) Toto je jen nepatrný výčet mých protiargumentů a malá ukázka toho, jaký že jsme to právní stát, tolik vychvalovaný před světem. Lež, arogance, podvody a doživotně jmenovaní soudci opět vítězí nad pravdou a spravedlností opovrhován ím občanů této republiky. Zde si dovolím použít rčení: i vůl si zaslouží úctu když má postavení a proto běda přemoženým.
spracoval: Vladimír PAVLÍK