--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Kolář Vladimír
Název: Nezodpovězené otázky z Postupimi
Zdroj: NN Ročník........: 0006/007 Str.: 004
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1996
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
N E Z O D P O V Ě Z E N É O T Á Z K Y Z POSTUPIMI Už se opět hraje na takzvanou německou kartu. Problém Česko - Německé deklarac e naplnil stránky tisku, vyplňuje vysílací časy rozhlasu a televize. Čtenáři, posluchači i diváci jsou syceni informacemi o stanoviscích obou stran. Jde vša k vždy jen a jen o informace přibližující současný stav věci. Přiblížil však n ěkdo čtenářům, posluchačům či divákům tu minulost, která má být Česko-Německou deklarací vyřešena?
Většina současníků nezažila události, které jsou historickým základem připravo vané deklarace, ačkoliv je věkový průměr obyvatel České republiky dosti vysoký . Proto je třeba historii trochu připomenout. Abychom nebyli nařčeni z nadržov ání tomu či onomu názoru, vznášíme pouze otázky. Odpovědi na ně nastíníme tak, aby si čtenáři mohli vytvořit vlastní názor.
K d o b y l v í t ě z e m ?
V Evropě skončila válka kapitulací Německa. Byl to však skutečný konec války, nebo šlo jen o skončení válečných operací?
Je nesporné, že kapitulací Německa, k níž došlo dne 8. května 1945 byl na poli válečném poražen agresor, tedy ten, kdo válku započal. Vítězem byl napadený, respektive oběť agresorova útoku. Mezi takové oběti se počítá i tehdejší Česko slovensko. Z dějepisu však víme, že válka, tedy ta Druhá světová, započala dne 2. září l939. Německo tehdy napadlo Polsko z důvodů známých jako Gliwický inc ident. Ačkoliv tento incident, tento casus belli, jak se později dokázalo, byl zinscenován Německem, došlo na jeho základě k vyhlášení války Polsku, na jeho ž stranu se pak připojily Velká Británie a Francie, k nimž později přistoupily Spojená státy americké. Po svém napadení se připojil i Sovětský svaz na stran u Velké Británie. Můžeme proto říci, že napadenými v Druhé světové válce byli zejména tyto mocnosti. Mezi nimi měla specifické postavení Francie, která jak známo kapitulovala. Její další odpor proti Německu byl sice úcty hodný, ale ne byl to již odpor francouzského státu, ale Francouzů vedených generálem de Gaul em, ale nejen jím.
Po kapitulaci Německa došlo k jednáním známým pod názvem Postupimská konferenc e. Ta rozhodovala o uspořádání poválečných poměrů. Mezi jiným, bylo jejím smys lem též odstranění důvodů, o něž Německo opíralo svoji agresi. Mezi mnoha jiný mi důvody německé agrese byla též Německem před válkou proklamovaná snaha chrá nit všechny Němce, ať žijí kdekoliv, tedy i na území jiných států. Postupimsko u konferenci pořádali vítězné mocnosti, Velká Británie, Spojené státy americké a Sovětský svaz. Na jejich straně pak byly státy, které byli obětmi německé a grese a které spolu s nimi proti Německu bojovali.
K d y z a č a l a v á l k a p r o ČESKOSLOVENSKO ? Československo předválečných let učinilo svoji osobitou zkušenost s řešením vý še uvedeného důvodu německé agrese. Touto zkušeností byla Mnichovská dohoda. I při ní zasedly mocnosti. Zasedly z podnětu Německa k řešení problému Němců ži jících na úzení Československa. Je třeba připomenout, že Mnichovská dohoda, je jímž následkem bylo odstoupení pohraničních území Republiky Československé Něm ecku, byla poválečným Československem a je dnešní Českou republikou považována za neplatnou. Též je třeba připomenout, že Československo nebylo v Postupimi stranou jednající, bylo pouze takzvaně na straně vítězných mocností. Kdy tedy pro Československo začala válka? Bylo to v září 1938 po odstoupení po hraničí Německu ? Ač pomnichovská vláda Rudolfa Berana a generála Syrového nep ředložila Mnichovskou dohodu k ratifikaci Národnímu shromáždění, fakticky ji p řijala tím, že pohraničí postoupila. Byla to válka ?
Začala pro Československo válka okupací 15. března 1939 ? Pan prezident Hácha k okupaci, ač pod nátlakem, přivolil. Nebylo okupováno celé Československo, ne boť Slovenský štát byl na straně Německa.
C o j e t o P o s t u p i m ?
Prohlášení pana Klause Kinkela, že dohoda vzešlá z Postupimské konference je j en politickým prohlášením, lze považovat za nic více a nic méně, nežli za jede n názor na věc. Stejný názor má expert Francouzského ústavu pro mezinárodní vz tahy. Zde nutno připomenout, že Francie nezasedla za jednacím stolem Postupims ké konference jako vítězná mocnost (viz výše postavení Francie mezi vítěznými mocnostmi v souvislosti s její kapitulací). Je však Postupimská dohoda právním aktem mezinárodního práva?
V každém případě lze mít zato, že Postupimská dohoda je zdrojem mezinárodního práva, na jehož základě jsou či byly uzavírány smlouvy upravující poměry mezi poválečným Německem a jinými státy. Například smlouva mezi Německem a Polskem zaručující hranici na Odře a Nise.
Pro koho je však Postupimská dohoda nepochybným a nezpochybnitelným závazkem ? Bezesporu zavazuje její smluvní strany, tedy Velkou Británii, Spojené státy am erické a Sovětský svaz, respektive jeho nynějšího nástupce - Rusko. A nejde je n o závazek právní. Vždyť, co bylo zmařeno životů, než mohli vítězné mocnosti zasednout k jednacímu stolu Postupimské konference. Padli nejen vojáci vítězný ch mocností, padli vojáci států stojících jim po boku a bojovníci států Německ em napadených bez vyhlášení války.
Je tedy Německo pro Českou republiku tím pravým partnerem v otázce vysídlení č i odsunu sudetských Němců ? Trvají vůbec ještě vítězné mocnosti na všech výsle dcích Druhé světové války tak, jak byli zakotveny v Postupimské dohodě ? Neměl a by se ve věci vysídlení či odsunu sudetských Němců naše diplomacie, naše Min isterstvo zahraničních věcí, pan předseda vlády Václav Klaus obrátit přímo na ně ?
D e k r e t y a P o s t u p i m.
Samostatnou kapitolou jsou dekrety o konfiskaci majetku Němců, Maďarů, kolabor antů a zrádců, zejména pak dekret č. 12 a dekret č. 108 z roku 1945. Na jejich základě byl vyvlastněn majetek všech Němců. ( Ač se konfiskace týkaly i Maďar ů, jde toto mimo téma tohoto článku a nakonec vše dopadlo v jejich případě tro chu jinak ). Dekret č. 12 je z doby před zasedáním Postupimské konference ( z 21. 6. 1945), dekret č. 108 vznikl krátce po podpisu Postupimské dohody ( z 25 .19.1945). Je jisto, že se vítězné mocnosti dohodly na spořádaném vysídlení ob yvatel německé národnosti, v našem případě z Československa. Byla obsahem této dohody též konfiskace veškerého jejich majetku bez náhrady? Vždyť o majetek p řišli i ti Němci, kteří vysídleni nebyli. Jde pak ale o otázku Postupimské doh ody, nebo o problém ležící mezi Čechy a Němci ?
V Praze dne 4. února 1996, pro NN Vladimír Kolář