--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Pilous Jiří F.
Název: Fakta a události ze zahraničí
Zdroj: NN Ročník........: 0006/007 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1996
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

FAKTA A UDÁLOSTI ZE ZAHRANIČÍ Krize v Bosně se poprvé od podepsání daytonské dohody silně přiostřila a zdá s e, že Severoatlantická aliance společně s Evropskou unií budou mít co dělat, a by do konce letošního roku dosáhly proklamovaných cílů. Ba víc: Stále více se objevují pochybnosti, zda je vůbec možné za současné konstelace mocenských sil v Evropě a ve světě uspokojivých výsledků v této výbušné oblasti vůbec dosáhn out. A přidáme-li k tomu Moskvu s čečenským problémem a celou "postsovětskou v ýchodní říši" s pernamentně se zvyšujícími velmocenskými požadavky či s neustá le narůstající nečitelností tamní politické scény, zcela jistě usoudíme, že si tuace není zrovna příjemná. A to ještě musíme brát v úvahu nastávající preside ntské volby v Rusku resp. v USA, které se právě rozjíždějí a jež mohou svými v ýsledky, ať už kladně, nebo záporně, mnohé ve světě ovlivnit. Konečně, nelze t aké zapomenout na NATO, kde v posledních dnech opět nabývají na síle tendence, snažící se zpomalit resp. přímo zamezit přijetí zemí střední Evropy do alianc e. Ostatně, právě v této části našeho kontinentu politický vývoj oné nechuti a ngažovat se zde spíš nahrává. Ano, tak lze v podstatě charakterizovat nejdůlež itější události minulého týdne...

Vedle balkánské krize největší nejistota pochází už tradičně z Ruska. Nejen kv ůli zmíněné už nejisté a nevypočitatelné struktuře tamní mocenské scény, ale t éž vzhledem k poslednímu vývoji situace v Čečensku. A zejména vzhledem k hrozb ám, jež z Východu stále častěji zaznívají na adresu střední Evropy. Vlivný Úst av obranných studií v Moskvě například v návrhu nové bezpečnostní doktriny ozn ačuje území bývalého Sovětského svazu za zónu "základních" ruských národních z ájmů". Bez satelitních států ve střední a východní Evropě mají konvenční síly NATO nad Ruskem převahu. Rusko by proto mohlo začít spoléhat na rakety jako na svůj hlavní odstrašující prostředek, tvrdí Vladimír Slipčenko, vicepresident Akademie vojenských věd. A dodává: "Na území potenciálních členů NATO je připr avováno potenciální válčiště se sítí letišť a se systémy komunikací a velení. Pohlížíme s obavami na to, jak NATO využívá k operaci v Bosně maďarských letiš ť..."

(Obdobným způsobem se v poslední době vyjadřuje i bývalý poslední sovětský par tajní šéf a president Michail Gorbačov. Tvrdí, že Rusko, když rozpustilo Varša vskou smlouvu a souhlasilo se sjednocením Německa, dostalo od Západu záruky, ž e Severoatlantickou unii nebude rozšiřovat. Upozorňuje, že Moskva bude za rati fikaci jaderné dohody START 2 požadovat potvrzení onoho závazku. Navíc rozšíře ní "jaderného deštníku" NATO nad Polsko, Českou republiku, Maďarsko a Slovensk o podle Gorbačova posune hranice paktu o více než 600 kilometrů blíž k Moskvě: Čehož důsledkem je, že ruská generalita odmítá dát souhlas k jakémukoliv sníž ení stavu raketových sil. A horký kandidát na křeslo ruského presidenta, předs eda Liberálně demokratické strany Vladimir Žirinovskij? Ten v sobotu 10. února už přímo vyhrožoval. "Pokud by Polsko dovolilo vojákům NATO rozmístit se podé l hranic s Ruskem, přestalo by existovat, stejně tak i NATO." Ba, šel ještě dá l: Vyslovil se pro "preventivní údery proti Polsku a dalším východoevropským s tátům, pokud se připojí k NATO a pokud budou na jejich území rozmístěny síly t ohoto vojenského bloku...")

* * *

Poněkud mírněji, i když stejně důrazně, se nesly také rozhovory nového ruského ministra zahraničí Jevgenije Primakova se svým americkým kolegou Warrenem Chr ispopherem, které se uskutečnily minulou sobotu v Helsinkách. Oba pánové po of iciálním jednání přiznali, že nejsou zajedno ohledně otázky rozšíření Severoat lantické unie: "Nechceme, aby se NATO rozšiřovalo," prohlásil Primakov za rusk ou stranu. Stejným způsobem se pak vyjádřil i den předtím, v pátek 9. února v Bělehradě, ruský ministr obrany Pavel Gračov: "Rusko se pokusí politickými a d iplomatickými prostředky přesvědčit své západní partnery, že další rozšiřování NATO na východ je nepřijatelné..." Jednou z možností, jak tomu zabránit, je p odle něj vytvoření nového vojenského bloku ze zemí bývalého Sovětského svazu a některých států střední a východní Evropy...

(A situace v Čečensku? Ta, zdá se, stále více nabývá na gradaci. Víc než týden probíhaly v hlavním městě téhle zakavkazské republiky Grozném pernamentní mno hatisícové demonstrace, zaměřené proti ruské okupaci, byli opět mrtví a ranění . Nic se však nedělo: Podle Jelcina Moskva údajně chystá plán na stažení svých vojsk, kdy a jak ovšem nebylo upřesněno. Prý snad, až tam bude zajištěna bezp ečnost. Navíc president Boris Jelcin prohlásil, že dokud budou federální ozbro jené síly v Čečensku, nebude kandidovat na znovuzvolení do funkce prasidenta, protože by mu prý lid nedal důvěru. Avšak vzhledem k tomu, že tenhle pán se je n tak moci nevzdá, lze očekávat do budoucna zajímavé věci. Třeba zrušení voleb a nastolení Jelcinovy časově neomezené diktatury...)

Z PRAHY DO SVĚTA A OBRÁCENĚ

Na rozdíl od "horkého" evropského a světového dění lze konstatovat, že Praha z tohoto hlediska se spíš věnuje vnitropolitickým problémům. Prostě, nic důleži tého, co by mělo podstatnější vztah k mezinárodním vztahům, se tady nědělo. Sn ad jen ministr školství Ivan Pilip navštívil ve čtvrtek 8. února Německo. Údaj ně proto, aby dojednával vzájemnou výměnu mládeže podle nedávno dohodnutého sp olečného projektu presidedntů Václava Havla a Romana Herzoga. "Neoficiálně" vš ak spíš jednal o problematice česko německých vztahů: Setkal se s poslanci Spo lkového sněmu Karlem Lamersem, zahraničně politickým mluvčím parlamentní forma ce Helmuta Kohla CDU/CSU, a s Antje Wollmerouvou, místopředsedkyní Parlamentu za stranu Zelených. Oba němečtí představitelé shodně konstatovali, že v součas né době nevidí reálnou naději že by dohoda o deklaraci mohla být nalezena v ne jbližších měsících, a nejspíš ani v tomto roce. "Bude to spíš asi generační pr oblém, bude muset přijít nová generace, která tuto záležitost vyřeší," řekla A ntje Wollmerová. A Ivan Pilip k tomu dodal, že česko německá deklarace není os ou těchto vztahů a určité zadrhnutí v jednání nic nevypovídá o kvalitě konkrét ní spolupráce obou zemí.

(Počátkem minulého týdne pak v Praze pobýval představitel Severoatlantické ali ance, předseda jejího Vojenského výboru, maršál Richard Vincent: Jednal zde o problémech budoucí integrace České republiky do NATO a mimo jiné se setkal i s presidentem Václavem Havlem. Při této příležitost maršál Vincent konstatoval, že letošní rok bude nejdůležitějším obdobím pro případné rozšiřování aliance. Ocenil také přístup naší země k americkému integračnímu projektu Partnerství pro mír i účast České republiky v mírové misi NATO. Vysoce pozitivně též hodno til český prapor IFOR, pochvalně hovořil o jeho dobrém výcviku a organizaci: P odle maršála Česká republika ocenění rovněž zaslouží způsob, jakým Česká repub lika dokázala transformovat své ozbrojené síly a dosáhnout jejich operačních k valit...)

* * *

Pokud jde o výše zmíněný český prapor mírových sil IFOR, tak podle vyjádření p ředstevitelů ministedrstva obrany je prakticky už celý kompletně v Bosně. V so botu 10. února odjel autobus s deseti příslušníky, téhož dne pak železniční so uprava se 104 vojáky a zbytkem bojové techniky. Celkem tedy náš útvar má 780 o sob, zbývajících 60 funkcí bude postupně doplňováno. Koncem minulého týdne byl o také předáno velení praporu představitelům sil IFOR...

UDÁLOSTI Z "BLÍZKÉHO" ZAHRANIČÍ

Lze říci, že tady hlavní pozornost poutá nadále situace v Polsku. I když zatím vyšetřování vojenské prokuratury kolem domělého agentství expremiéra Józefa O leksyho není skončeno. Rovněž tak se však ale nevyjádřil ani nový ministerský předseda Wlodzimierz Cimosziewicz k obvinění někdejšího předsedy vlády Jana Ol szewského, kterým byl nařčen ze spolupráce s tamní Státní bezpečností. Zato vš ak má Polsko už definitivně další postkomunistickou novou vládu, kterou koncem minulého týdne jmenoval levicový president Aleksander Kwasniewski. Na nátlak opozice i koaličních lidovců z ní musel odejít pro zaujatost Oleksym koncem pr osince jmenovaný ministr vnitra, vyměněn byl též pro zásahy ve prospěch Józefa Oleksyho a snahu zahrát do autu causu tzv. "špinavých peněz" vládnoucího Svaz u demokratické levice ministr spravedlnosti.

(Přes různá obvinění Svazu demokratické levice z finančních machinací a jeho d nešního předsedy a před měsísem ještě premiéra Józefa Oleksyho ze špionáže ve prospěch Ruska, však prestiž vládnoucího uskupení kupodivu "nespadla". Spíš na opak: Kdyby byly v Polsku dnes parlamentní volby, Svaz demokratické levice by získal 36 procent hlasů, tedy o šest procent víc než v prosinci. Na dalším mís tě by se pak umístila Solidarita a opoziční Unie svobody, které shodně mají po 13 procentech příznivců, Hnutí obnovy Polska podporuje 9 procent, spoluvládní lidovovou stranu a opoziční Unii práce, každou po 7 procentech responentů. In u, zdá se, že Poláci se, agent neagent, do postkomunistů nějak zamilovali. Ba víc: nový ministr zahraničí koncem minulého týdne tvrdil, že Polsko usiluje o vstup do NATO nejen z obavy před Rusy, ale též ze strachu před Německem...) * * *

Zajímavě se ovšem vyvíjí situace také na Slovensku. Tam přiletěl ve čtvrtek 8. února komisař Evropské komise pro zahraniční a bezpečnostní politiku Hans van den Broek. Vedle presidenta Michala Kováče a předsedy Parlamentu Ivana Gaspar oviče měl hlavně jednat s premiérem Vladimírem Mečiarem: Kupodivu, ten však ná hle "onemocněl", a vyslal za sebe náhradníka, svého náměstka Sergeje Kozlíka. A o čem že se to jednalo? Evropská unie v dané chvíli očekává ratifikaci slove nsko maďarské smlouvy, brzké schválení zákona o používání jazyka menšin, zprůh lednění privatizace, připuštění opozice ke kontrole tajné služby, vyšetření př ípadu syna presidenta Kováče "v rámci zákonů" atd. Pochopitelně k souladu nedo šlo prakticky v ničem: Postavení presidenta je prý vnitropolitickou záležitost í, tvrdí Gasparovič. Podle Kozlíka je pro vládu důležitější efektivnost než pr ůhlednost ekonomiky. A pokud jde o jazykový a školský zákon? Na Slovensku se b ude hovořit a vyučovat slovensky, konstatují tvrdě oba výše zmínění pánové van den Broekovi. Takže Mečiar věděl, proč onemocněl. Prostě, aby neslyšel další kritiku z řad Evropské unie.

(Pro Českou republiku má význam i víkendové zasedání spolkového shromáždění Su detoněmeckého krajanského sdružení v Mnichově, do jehož čela jako předseda a m luvčí byl opět zvolen Franz Neubauer. Podle dokumentu, který tam byl přijat, s e Česká republika svým zdánlivě pozitivním přístupem k problému překonání zátě že v česko německých vztazích snaží o to, aby se mohla zbavit sudetoněmeckého problému, aniž by ho řešila. "Od české vlády žádáme především to, aby s námi j ednala. Problémy se mohou řešit jen tak, že se o nich jedná a že o nich jednaj í ti, kterých se přímo týkají... Druhá věc, kterou od České republiky žádáme, je zrušení poválečného zákona o amnestii, protože nechápu, proč dnes ještě nen í možné zrušit zákon, ospravedlňující vraždy Němců a Maďarů...", řekl ve svém projevu Franz Neubauer. Odmítl také myšlenku "konečné čáry za minulostí" ve vz tazích Čechů a Němců a vyslovil se místo toho pro "nový začátek"...) BALKÁNSKÁ KRIZE

Jak již bylo řečeno na začátku, situace v Bosně se minulý týden mimořádně vyos třila. Stalo se tak díky generálu Djoirdji Djukičovi a plukovníku Alexy Krsman ovičovi, kteří byli nedávno zatčeni v demilitarizovaném písmu bosenskou, převá žně muslimskou armádou a obviněni z válečných zločinů. Bosenští Srbové na přík az generála Ratko Mladiče, rovněž obviněného z válečných zločinů, na protest p roti jejich zadržení přerušili jakékoliv styky s velením IFOR a s NATO. Teprve příjezd zvláštního vyjednavače a amerického náměstka ministra zahraničí Richa rda Holbrooka do Sarajeva, údajné jednání dalšího obviněného z válečných zloči nů, šéfa bosenských Srbů Radovana Karadžiče s presidentem Slobodanem Miloševič em, situaci poněkud zklidnilo. Přesto se však objevily hrozby útoků na mnohoná rodní sály NATO...

(Jednotky Severoatlantické aliance tvrdě odpoví na jakékoliv ohrožení mírových jednotek v Bosně. Zdůraznil to předseda sboru náčelníků štábu armády USA gene rál John Shalikashvili během své návštěvy z pátku 9. února v Tuzle. "Považuji jakékoliv hrozby proti IFOR za závažné porušení daytonské dohody", řekl. A dod al: "Budeme podle toho jednat... Kdokoliv, kdo si myslí, že může ohrožovat IFO R, a kdo to považuje za málo významnou záležitosst, se plete...")

* * *

K dalšímu incidentu pak došlo ve středu 7. února v Mostaru: Rozvášněný dav nap adl pancéřový vůz administrátora Evropské unie Hanse Koschnicka a několik hodi n ho blokoval kvůli jeho rozhodnutí o rozdělení Mostaru na sedm částí: Tři mus limské, tři chorvatské a smíšené centrum. Dav se dokonce pokoušel auto převrát it, padlo i několik výstřelů, a to za nečinného přihlížení chorvatské policie. Poté rozlícení Chorvaté vtrhli do sídla Evropské unie a vyplenili je, pořádek teprve sjednali francouzští příslušníci mnohonárodních sil IFOR. Představitel é Chorvatů navíc prohlásili, že Koschnickovým rozhodnutím pro Chorvaty mise Ev ropské unie v Mostaru definitivně skončila...

(Přes ony bouřlivé události přijel v pátek do Bosny britský následník trůnu pr inc Charles. V bosenském hlavním městě Sarajevu jej přijal president Alija Ize tbegovič, Princ si rovněž prohlédl trosky národní knihovny, zničené během dělo střelecké palby srbských oblehatelů Sarajeva v srpnu 1992. "Jako každý, kdo př ijede do tohoto města, mohu i já jen vyjádřit, jak jsem otřesen nesmyslným zni čením nejen této budovy, ale i životů mnoha lidí," řekl princ Charles.) SVĚT KOLEM NÁS

Vedle Bosny a Ruska se však koncem minulého týdne objevila další hrozba evrops ké stability. V pátek 9. února byl totiž v Londýně spáchán pumový atentát v po dzemním parkovišti budovy Canaary Wharf, který si vyžádal dva mrtvé a přes sto zraněných: Akci má ne svědomí IRA - Irská republikánská armáda, která po sedm náctiměsíčním příměří sáhla znovu k násilí. I když všechny zúčastněné strany k onfliktu, Londýn, Irsko, severoirští katolící a protestanští unionisté jsou op timističtí, zdá se, že mírový proceds týkající se budoucího uspořádání v sever ním Irsku, je narušen.

(Stejně drasticky ovšem zní zprávy z oblasti kolem Karibského moře a Dominikán ské republiky, kde se 7. února zřítil Boeing 757 tureckých aerolinií Oger Tour s, který měl na palubě včetně posádky celkem 189 lidí: Všichni zahynuli, mrtvá těla navíc napadli žraloci, místní rybáři z Dominikánské republiky pak většin u mrtvol plovoucích v moři okradli. Drtivá většina pasažérů pocházela ze Spolk ové republiky Německo, byli tam i dva poslanci polského Parlamentu a dalších n ěkolik Poláků, a také Turci, patřící k posádce letadla. Podle předběžných výsl edků šetření letadlo nemělo z technických důvodů oprávnění k letům a startoval o neoprávněně...)

* * *

Určitý otřes nastal i v mezinárodním židovském hnutí: Ve čtvrtek 8. února toti ž v západoněmecké televizi ARD uvedli pořad, v němž byl tvrdě napaden známý "l ovec" nacistů, podílejících se na genocidě proti Židům, šéf mezinárodního Doku mentačního střediska ve Vádni Simon Wiesenthal. Vytýkají mu, že své zásluhy na odhalování zločinů fašistického Německa vůči Židům přeháněl: V této souvislos ti například vystoupil následující den v New Yorku výkonný ředitel Světového ž idovského kongresu Elan Steinberg, který prohlásil, že Wiesenthal dluží židovs kému národu omluvu. Sám 88 letý ředitel vídeňského mezinárodního dokumentačníh o střediska je vážně nemocen a zatím se k obvinění nevyjádřil.

(Zajímavá situace nastala také v bezprostřední blízkosti ruských hranic, v Lit vě. Tam konečně na nátlak presidenta Algirdase Brazauskase odstoupil premiér A dolfas Šleživičuis: Ten se dostal do úzkých v souvislosti s bankovnám skandále m, když dva dny před zhroucením Litevské akciové inovační banky stačil díky sv é předčasné informovanosti vybrat ze svého konta asi 100.000 německých marek, přičemž statisíce drobných střádalů o své vklady přišlo. Konečně, nelze opomen out ani krizi, jež hrozí na Dálném východě. Na Tchaj-wanu se totiž konají pres identské volby a s nimi spojené možné vyhlášení nezávislosti tohoto ostrova, Č ína jako protiakci soustřeďuje na pobřeží milonovou armádu včetně raket a spec iální bojové techniky a vyhrožuje útokem: Varování USA zatím Peking nebere na vědomí, naopak spíš přitvrzuje...)

------------------------------------------------------------ Zahraniční komentář pro čtenáře Necenzurovaných novin

------------------------------------------------------------ TAK JSME SE KONEČNĚ DOČKALI...

Téměř 55 let nás bolševici z Moskvy i Prahy přesvědčovali o tom, že největším nepřítelem lidstva, a zejména českého národa, jsou Němci. Nejen ti fašističtí, ale především sudetští, kteří prý po zásluze byli z Československa vyhnáni. P ardon, odsunuti do Německa. Že tam, kam je v drtivé většině eskortovali, po pr ohrané II. světové válce vládli Američané, Britové a Francouzi, a trpělivě uči li Němce, co to je demokracie, nikdo tenkrát nebral v úvahu. Proč taky. Jsou t o přece revanšisté, imperialisté a jejich jediným cílem bylo, je a bude zvráti t výsledky roku 1945, učili nás v padesátých letech na základní škole, v tzv. Jedenáctiletkách a posléze i na universitách. Vlastně ne úplně, jakási výjimka tady přece jen byla: Totiž východní Němci, tedy přesněji obyvatelé Německé de mokratické republiky byli ti hodní, vychovaní Sovětským svazem, marxleninismem a proletářským internacionalismem. Ti prý neměli s Němci nic společného, patř ili k přátelům a soudruhům ve zbrani, tvrdili tenkrát profesoři dějepisu. (Jenže přišel 17. listopad 1989, rozpad Sovětského svazu a Československa, a Č eši, najednou relativně zbaveni komunistického jha, začali pošilhávat po Západ u. Někteří z nich se pak dokonce na minulé události začali dívat z poněkud jin ého úhlu. Dokonce diskutovali, světe div se, i o sudetských Němcích. Prostě ne bezpečí přímo zavrženíhodné revoluce v mozcích trpělivě vypíraných bolševiky p o téměř padesát let. Ne, to přece nemohli soudruzi, kteří stále ještě podvědom ě ovládají skoro tři čtvrtiny českého národa, dopustit. Získali na svou stranu sice různé ty Klausy, Zielence, Pilipy či na druhé straně z opozice Zemany, S ládky, o komunistech a jejích pohrobcích pochopitelně nemluvě, ale co kdyby... Přece jen, jsou tady noviny, televize a rádia, a některé z nich čas od času d okonce začínají i rozumně myslet: Hledat pravdu nikoliv jen v poučkách čpících stalinismem. Takže protiútok?)

* * *

Ano. A dokonce dost silný. Ba přímo soustředěný. Takže v Lidových novinách, "h lásné to troubě" Václava Klause a jeho Občanské demokratické strany, se proto znenadání v pondělí 12. února objevil zajímavý materiál. Prý "Evropský smysl č esko-německého sporu", hlásá titulek podepsaný jakýmsi Miloslavem Bednářem, př ed rokem 1990 snad disidentem, poté pracovníkem Filosofického ústavu Akademie věd. Podle něj chce Německo údajně znovu mocensky ovládnout Evropu, tentokrát prostřednictvím Evropské unie. "Současný německý pokus anulovat výsledky druhé světové války nejprve východním směrem je logicky prvním výslovně politickým krokem do vyježděných kolejí megalomanské vize germánské Evropy...", tvrdí dál autor. Ba víc, Němci se spojili s Ruskem, aby dosáhli společné hegemonie v Ev ropě. Či ještě víc: Německé národnostní menšiny nezavinily pouze druhou světov ou válku, ali i tu první... A všichni, kdo ohajují Němce, například Jiří Diens tbier či v Mladé froně Dnes redaktoři Mocek a Weiss, neříkají pravdu, pouze tl umočí názory dnešního vedení Německa...

(Jenomže, nejde jen o Lidové noviny, které jsou suma sumárum soukromým médiem. Týž den totiž Český rozhlas I, stanice Radiožurnál ve 12.15 a poté ještě po š esté hodině večer odvysílal komentář na stejné téma z pera Olgy Jeřábkové: Neu bauer je zločinec, svět se opět bojí Němců a začíná se podřizovat jejich názor ům a představám... Prostě, člověk si připadá znovu v padesátých letech. Konečn ě jsme se zase dočkali. Vskutku, soudruzi, už nám to moc a moc chybělo. Protož e ještě chvíli, a český člověk by mohlo začít přemýšlet víc, než je zdrávo. A možná by třeba došel k závěrům, že věci byly, alespoň v poslední době, trochu jinak. Takže, bravo, ještě víc takových Miloslavů Bednářů a Oleg Jeřábkových. Abychom náhodou nezklouzli ze správné cesty...)

(fakta a události ze zahraničí připravil)

Jiří F. PILOUS