--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Pilous Jiří F.
Název: Události a komentáře týdne
Zdroj: NN Ročník........: 0006/009 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1996
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
UDÁLOSTI A KOMENTÁŘE TÝDNE Na politické scéně České republiky nadále dominují v současnosti dva ústřední problémy: Z dlouhodobějšího hlediska otázka česko německých vztahů, z toho nej aktuálnějšího pak causa Poldi Ocel Kladno. Zejména tahle věc rozbouřila jak hl adinu veřejného mínění, tak i vzájemnou důvěru mezi koalicí a stupňující se út oky opozice: Což ovšem už patří, pochopitelně společně s oněmi "přestřelkami" kolem sudetských Němců, spíš do sféry začínajícího předvolebního boje. Sem je ale možné i zařadit rivalitu všech tří koaličních partnerů na snížení daní či přetrvávající "nedohodu" kolem ustavení vyšších územních celků... Jinak minulý týden stále ještě jednala Poslanecká sněmovna a přijala resp. odmítla některé nové zákony, na svém pravidelném zasedání se sešla vláda, sociální demokraté, Občanská demokratická strana, lidovci a Občanská demokratická aliance sestavu jí "pilně" kandidátky do nastávajících voleb... A pochopitelně, úspěšně se roz víjejí naše skandály. Třeba ty poslední, které se týkají Štěpánovy Strany česk oslovenských komunistů a snahy demokratické veřejnosti tohodle přímého pokračo vatele KSČ konečně zakázat. Nebo ministerstva vnitra a policistů: Ti totiž nad ále nejsou schopni úspěšně vyřešit úlohy, na něž poplatníci ze svých daní dáva jí peníze...
Jak již bylo řečeno, Poslanecká sněmovna ve svém volebním období prožívá snad svůj nejdelší maraton, který zatím trvá už víc než tři týdny. Pochopitelně se střídavými výsledky. V celku bez problémů odmítla nesmyslný komunistický návrh zákona o státním jazyce, stejně tak hladce, i když s jistým odporem pražské r adnice, byl naopak ve středu 21. února schválen zákon o sídle Senátu: Staly se jím objekty v Praze na Malé Straně, dosud patřící ministerstvu kultury, a to paláce Valdštejnský, Kolowratský a Fürstenberský: Pro návrh hlasovalo 89 členů ODS, ODA, KDS a liberální strany národně sociální, 6 poslanců se zdrželo hlas ování, proti bylo 51 přítomných sociálních demokratů, komunistů, Českomopravsk é unie středu a z Levého bloku. Ti poslední dokonce požádali dopisem president a republiky, aby zákon o sídle parlamentu nepodepsal a vrátil jej Parlamentu z pět.
(Proti poslaneckému návrhu umístit senát v Valdštejnském paláci vystoupili vša k dosti tvrdě nejen ministr kultury Pavel Tigrid, který navrhoval umístit sená t v Nosticově paláci na Malé Straně, ale též pražská radnice v čele s primátor em Janem Koukalem. Protestovaly i další instituce: Například centrum Mezinárod ního PEN klubu či Pražské grémium pro ochranu a rozvoj kulturního prostoru hla vního města. Za žádnou tragédii naopak rozhodnutí nepožaduje Památkový úřad: P okud budou dodrženy všechny sliby, podaří se touto cestou Vayldštejnský palác dokonce prý restaurovat a zachránit...)
* * *
Ve středu 21. února jednala také vláda a například jednoznačně odmítla návrh p oslanců Českomoravské unie středu na zavedení trestu smrti: Mimo jiné i proto, že odporuje Listině základních práv a svobod. Kabinet dále nesouhlasil s návr hem ústavního zákona o referendu, který předložili komunističtí poslanci: "Opa kovaně odmítáme propašovat do našeho právního řádu povinné referendum na různé věci," řekl k tomu premiér Václav Klaus. A dodal, že referendum je zakotveno v právním řádu jako individuálně použitelný institut. v této souvislosti Ústav a praví, že "ústavní zákon může stanovit, kdy lid vykonává státní moc přímo... "
(Naopak z podnětu ministra vnitra Jana Rumla se ministři radili o otázce tzv. místního referenda, které je v současných zákonech už zavedeno. To se však týk á pouze otázek, jež patří do samostatné působnosti obcí. Ve vztahu k osadě U S abotů však místní referendum použito být podle Václava Kause nemůže. Lze totiž prý takto hlasovat o změně hranic obce, nikoliv ale o změně státních hranic.. .)
ČESKÉ AFÉRY A SKANDÁLY
Lze říci, že tady nadále vévodí causa Vladimíra Stehlíka a podniku Poldi Ocel Kladno, kde má většinový podíl. Jak již bylo řečeno minule, ministerstvo práce a sociální péče a Fond národního majetku podaly u Obchodního soudu návrh na k onkurz poldovky, Fond národního majetku navíc trestní oznámení na Vladimíra St ehlíka pro podezření z porušení zásad veřejné soutěže: Hovoří se také o tom, ž e kupní smlouvy na Poldi Ocel Kladno byly částečně falšovány. A současný vývoj ? Vladimír Stehlík zřejmě, zdá se, nehodlá brát na vědomí vzniklou situaci. Na opak, snaží se ji co nejvíc zkomplikovat. Odboráři se totiž díky jeho líbivé m zdové politice "na dluh" postavili za něj, vytvořili "krizový štáb" a hodlají táhnout v nejbližší době "na Prahu". Navíc pan Stehlík už oznámil, že koncem ú nora uspořádá tiskovou konferenci v Německu, aby prostřednictvím novinířů upoz ornil tamní podnikatele na prý neseriozní jednání českých vládních míst. Co tí m vším sleduje? O tom si podrobněji ale povíme až v našem závěrečném konemtáři .
(Zajímavá informace se dotýká také tzv. lustračních afér. Ministerstvo vnitra v polovině minulého týdne prostřednictvám šéfa své archivní sekce Jana Frolíka totiž oznámilo, že i když pozitivně lustrovaný člověk vyhraje soud, nedostane od ministerstva vnitra negativní lustrační osvědčení. Soudy sice mohou pravom ocně konstatovat, že osoba byla neoprávněně evidována jako spolupracovník býva lé Státní bezpečnosti, vnitro pak ale vydá stejné osvědčení: "Zákon ukládá, ab ychom konstatovali fakt evidence či nikoliv, a ne abychom posuzovali oprávněno st evidence,." tvrdí Frolík. Podle něj tento postup údajně uznal i Vrchní soud v Praze.)
* * *
Aféra se ovšem rodí také kolem Strany československých komunistů a jejího gene rálního tajemníka, předlistopadového šéfa KSČ v Praze Miroslava Štěpána. Na sv ém sjezdu předminulý týden se totiž tahle organizace přihlásila k tradicím Kom unistické strany Československa a jejího programu třídního boje. Tím však poru šila platné české zákony a proto, navíc i vzhledem k sílícímu tlaku veřejného mínění, hodlá ministr vnitra předložit ve středu 28. února vládě návrh podat N ejvyššímu soudu podnět k jejímu zakázání. Avšak nejen to. Komunisté, a nejen Š těpánovi, ale také ti od Grebeníčka či rudí dorostenci, poslední víkend "oslav ovali" výročí "Velkého února", což odporuje rovněž zákonům...
(Z ostatních "pikantérií", patřících do této rubriky, zbývá ještě dodat jednu maličkost: Bývalý šéf protiteroristického policejního komanda Miroslav Kvašňák , který před nedávnem za podivných okolností odešel ze služeb vnitra, nastoupi l v těchto dnech na druhou nejdůležitější funkci ve vojenské zpravodajské služ bě, coby zástupce jejího šéfa generála Radka Procházky. A co je na tom podivné ho? V prvé řadě Kvašňák je absolutní amatér a nemá o rozvědce ani páru. Dál je znám prý jako výtržník a rváč, tvrdí se o něm, že svou činností rozložil do z načné míry komando, měl dokonce v něm zaměstnávat bývalé příslušníky Státní be zpečnosti včetně těch, co zasahovali v letech 1988 a 1989 v Praze proti demons tracím. Navíc existuje podezření, že někteří členové komanda ještě za jeho půs obení ve funkci spolupracovali s podsvětím. Zatím se potvrdil pouze prodej trh avin a zbraní, jeden z komanda je vyšetřován, ale, kdo ví?)
STRANY A HNUTÍ: JAK DÁL?
Průběh předvolební kampaně zcela jistě nebude hladký, zdá se. Což je ostatně v idět už teď. Předseda ODS a premiér Václav Klaus například napadl v Lidových n ovinách z pátku 23. února šéfa ODA a svého vicepremiéra Jana Kalvodu z toho, ž e chce vyššími územními celky vytvořit novou vyšší byrokratickou vrstvu státní ch úředníků, zatímco on, Klaus dává přednost decentalizaci, tedy žádný mezičlá nek, ale maximálně pravomocí na obce. A Kalvoda? Ten se pozastavil týž den nad veřejnou neochotou Václava Klause plnit programové prohlášení vlády a nazval jej "Leninem", který taky prosazoval decentralizaci, a pak z toho byla diktatu ra a totalita... Ostatně, podobné "nachsvály udělala ODS s návrhem snížení dan í: Nejprve poslanecký návrh ODA smetla se stolu jako populistický, vzápětí vša k přišla s návrhem vlastním. A na koaliční jednání o téhle otázce arogantně po slala až tu "třetí či čtvrtou" garnituru. Inu, politická kultura chybí. Zejmén a u koalice a zejména u ODS...
(Stejně tak ovšem schází ona kultura například poslancům Občanské demokratické strany v "lítém" boji o další čtyřleté působení v Parlamentu. Třeba těm, co v regionálních a oblastních primárkách prohráli. Vedení ODS se nejprve nechalo slyšet, že pořadí krajských kandidátek měnit nebude, teď už ale těsně před kon áním výkonné rady ustupuje. A nechává se pro změnu zase slyšet, že třeba u tak ového předsedy zdravotního a sociálního výboru Sněmovny Martina Syky, který sk ončil v jihomoravské kandidátce na až 31. místě, přece jen korektury budou. A to přesto, že ve zdravotnictví zhola nic neudělal, na znojemském regioně se ch ová nabubřele a arogantně, pro voliče nehnul prstem: Spíš naopak, ještě uškodi l. Inu, pan poslanec si to umí zařídit. Jenomže, kdo z obyvatel Znojemska bude ODS v takovém případě volit? Snad jen pár Sykových kamarádů, jinak nikdo...) * * *
Podle Institutu pro výzkum veřejného mínění své největší preference od voleb v roce 1882 zaznamenali v letošním únoru lidovci - celkem 9 procent: V lednu mě li sedm a v prosinci 1995 7,5 procenta příznivců. O jeden a půl procenta oprot i minulému měsíci si také polepšila Občanská demokratická aliance, která teď m á 8 procent. Občanská demokratická strana naopak klesla z lednových 27 na 24 p rocenta a sociální demokracie ze 17 na 15,9 procenta. Do Sněmovny by se ještě dostali komunisté se 6,5 procenta (v lednu 7 procent), těsně pod hranicí volit elnosti se pak pohybují Levý blok a republikáni se 4 procenty, Svobodní demokr até - Liberální strana národně sociální by získali 3 procenta, Demokratická un ie, Důchodci za životní jistoty a Českomoravská strana středu po jednom procen tu, Zelení a Křesťanská demokratická strana po půl procentu hlasů. K volbám by šlo víc než 70 procent oprávněných voličů.
(A jak se občané dívají na chování všech stran politického spektra před nadchá zejícími parlamentními volbami? Zcela spokojeno s jejich chováním je podle Ins titutu pro výzkum veřejného mínění pouze 5 procent, 39 procent má výhrady k ně kterým politickým stranám, 27 procentům dotázaných se chování politických stra n obecně nelíbí, 11 procent je přímo znechuceno a 18 procent se o tyhle problé my vůbec nezajímá. Oproti červnu 1982 podíl zcela spokojených občanů klesl o 7 procent, o osm procent se snížil také podíl obyvatel s výhradami pouze k někt erým stranám, naopak podíl částečně nespokojených vzrostl o 10 procent: Zdá se , že zmíněná čísla cosi vypovídají a politické strany by se jimi měli vážně za bývat. Svědčí totiž skutečně o jejich "kulturnosti"...)
Z DOMÁCÍ POLITICKÉ SCÉNY
Vypadá to, že i tady se toho v posledních dnech "hýbe" víc než dost. Například ministr dopravy Vladimír Budinský ztratil klid a začal konečně jednat: "Má ne spokojenost s vedením drah trvá. Žádný generální ředitel to nemá definitivní a nebude-li plnit úkoly, bude odvolán..." Podle Budinského vedení drah předklád á správní radě nekvalitní materiály, které se musejí dopracovávat a pak se ned održují termíny stanovené na konsolidaci resortu. Stejně problematická se však stále více jeví i činnost ministerstva obrany. Zdá se totiž, že jeho vedení j e stále nekompetentnější a příchod nového náměstka za ODS Petra Nečase nevyčeš il prakticky nic. Naopak, kritiky přibývá ze všech stran, zejména ale od Nejvy ššího kontrolního úřadu...
(V době, kdy ministerstvo pro hospodářskou soutěž označilo letošní lednové zvý šení cen benzénu za kartelovou dohodu a z jejího iniciování nepřímo obvinilo m inistra průmyslu a obchodu Vladimíra Dlouhého, v době, kdy ono ministerstvo za čalo ukládat účastníkům kartelové dohody mnohamilionové pokuty, znenadání těžc e havaruje jeho šéf, ministr Stanislav Bělehrádek. Zda náhodně, či nikoliv, tě žko říct. V každém případě řidič nehodu služebního auta nezavinil, sám Stanisl av Bělehrádek utrpěl četná zranění, byl téhož dne, kdy havaroval, tedy v pátek 23. února v Brně okamžitě operován a jeho léčení si vyžádá několik týdnů...) * * *
Pomineme-li "kolotoč" kolem kladenské poldovky, o němž píšeme na jiném místě n ašeho přehledu, stojí za zmínku i další "žhavá" otázka současné politické scén y, totiž česko německé vztahy. V této souvislosti zejména populisticky na vlád u a celou koalici útočí sociální demokraté. Třeba takový Miloš Zeman dne 23. ú nora v Rudém právu. Ten dokonce tvrdí, že neochota české vlády zaujmout jasné stanovisko, které by německou spolkovou vládu a sudetské Němce odkázalo do "pa třičných mezí", svědčí o tom, že "současná konzervativní vláda České republiky , především pak ODS... nehájí zájmy našeho státu. Důvody tohoto postoje mohou spočávat v zájmové svázanosti s těmi zahraničními kapitálovými skupinami, jimž byl v procesu velké privatizace levně prodán národní majetek..." Miloš Zeman zejména pak napadá tisk. Tvrdí, že většina masmédií je v rukou německého kapit álu, svázaného s bavorskou CSU, což se prý projevuje i v psaní některých český ch novinářů, které údajně připomíná časy druhé, pomnichovské republiky... Kter ého tisku se to týká, a zda také Rudého práva, jaksi opomněl sdělit. (A ještě jedno doporučení, tentokrát ze strany Levého bloku. Její místopředsed kyně Marie Stiborová ve středu 21. února jménem své strany požadovala rezignac i předsedy Fondu národního majetku Romana Češky a ministra privatizace Jiřího Skalického: Ministrovi průmyslu a obchodu Vladimíru Dlouhému a šéfovi parlamen tního rozpočtového výboru Tomáši Ježkovi pak doporučila, aby zvážili své setrv ání ve funkci. Nejde prý pouze o causu Poldi Ocel Kladno, ale i o další aféry, jichž podle Marie Stiborové bylo mnoho... Zdá se, že pokus destabilizovat sit uaci před volbami se úspěšně rozjíždí...)
NĚCO ZE STATISTICKÝCH ÚDAJŮ
Podle Střediska empirických výzkumů důvěra občanů k mnoha politikům v únoru ra pidně klesla - ve srovnání s loňským listopadem nejvýrazněji u Jiřího Dienstbi era o 12 bodů na 62 procent, u ministra zdravotnictví Jana Stráského o 11 bodů na 49 procent a ministra průmyslu a obchodu Vladimíra Dlouhého o 8 bodů na 75 procent. Přesto je Vladimír Dlouhý stále první, na druhé místo postoupil, i p řes úbytek 5 bodů ministr zahraničí Josef Zieleniec, který obdržel 63 procent, o třetí a čtvrté místo se dělí Jiří Dienstbier s Janem Kalvodou, u něhož důvě ra vzrostla o 2 body. Páté a šesté místo s 56 procenty společně zaujímají za s ociální demokraty Petra Buzková (ztráta 7 bodů) a Miloš Zeman (ztráta jeden bo d), následují premiér Václav Klaus s 55 procenty (rovněž ztráta jednoho bodu), ministr financí Ivan Kočárník s 54 procenty (ztráta 2 bodů), ministr zeměděls tví Jan Lux s 53 procenty (jeden bod navíc), předseda Českomoravské komory odb orových svazů Richard Falbr (jeden bod navíc), zmíněný už Jan Stráský a Ivan P ilip s 40 procenty (ztráta 5 bodů). President republiky je hodnocen zvlášť, v únoru mu důvěřovalo celkem 76 procent dotázaných.
(Zajímavá je i reakce Jiřího Dienstbiera na tak výrazný pokles jeho obliby u v eřejnosti. Připustil totiž, že se na tom mohl podílet termín "etnická čistka", který použil pro pojmenování poválečného odsunu sudentských Němců z tehdejšíh o Československa. Avšak, jak tvrdil, neangažuje se v politice proto, aby získá val nějaká procenta: "Dělám to, o čem jsem přesvědčen, že je to správné, byť b y to znamenalo ztrátu bodů," dodal...)
* * *
Pouze jen čtvrtina pracujících zatím šetří na dodatečnou penzi. Tedy celkem mi liónu tři sta tisícům klientů zpravují penzijní fondy investice v hodnotě šest i miliard korun: V budoucnosti se odhaduje nárůst počtu pojištěných osob na dv a milióny, proti pěti miliónům aktivně činného obyvatelstva je to však stále m álo. Navíc se očekávají problémy s výplatou doživotního penzijního připojištěn í vzhledem k tomu, že klienti se dožívají většinou vyššího věku, než je průměr v České republice, braný za základ stanovení penzijních plánů. A jaký byl pom ěr čistých měsíčních průměrných platů a průměrných důchodů v loňském roce? Čis tý průměrný plat 6318 korun a průměrná výše důchodu 3578 korun.
(V této souvislosti je zajímavý také průzkum, který v únoru provádělo Středisk o empirických výzkumů. Podle jeho údajů je nespokojenost se zabezpečováním soc iálních jistot v České republice stabilně dost vysoká. Vyslovilo ji totiž na 6 7 procent dotázaných, obavy z dalšího ekonomického vývoje pak projevilo 57 pro cent responentů. Souhlas s tím, aby "obyčejní občané" platili vyšší daně a byl o tak více prostředků na sociální opatření, vyjádřilo pak jen 9 procent dotáza ných, pouhá 2 procenta však jsou ale ochotna se na onom zvýšení podílet, naopa k plných 91 procent je proti zvýšení daní: Výrazný podmíněný souhlas se zvýšen ím daní projevují jen nejstarší občané, 14 procent, naopak nesouhlas je častěj ší mezi občany s vyšším vzděláním...)
------------------------------------------------------------ Redakce Necenzurovaných novin pro své čtenáře komentuje
------------------------------------------------------------ KLADNO: NESCHOPNOST NEBO ZÁMĚR?
Jako by se Česká republika před nastávajícími parlamentními volbami stala přet openým kotlem, který může kdykoliv explodovat. Signálů k zničujícímu výbuchu p řitom existuje přehršlre: Rozbroje uvnitř koalice, jež se stále více dostávají do extrémních, často velmi obtížně zvládatelných poloh. Otázka česko německýc h vztahů, která, mnohem víc než obavy z návratu bolševismu, nesmiřitelně rozdě luje veřejné mínění, o domácí politické scéně ani nemluvě. Strach s nevypočita telného Ruska, jež znovu zvedá hlavu ve snaze opět získat rozhodující pozice v e střední Evropě. Stále evidentně se prosazující nechuť Západu přijmout v dohl edné době naší zemi do NATO a Evropské unie... A v neposlední řadě problém nej čerstvější a zřejmě den ode dne nabývající na předvolební důležitosti, Poldi O cel Kladno.
(Ten, kdo poslední týdny pozorně sleduje causu onoho podniku, jistě s přihlédn utím k výše zmíněnému kontextu zná posloupnost děje. Přesto však si jej stručn ě zopakujme: Vladimír Stehlík koupí v citlivé oblasti poblíž Prahy za zlomek c eny firmu, která zaměstnává hezkých pár tisíc lidí a dalších hezkých pár desít ek tisíc lidí na sebe přímo váže. Z uvedenéhého zlomku zaplatí jenom zlomek, a i když nadělá miliardy dluhů, dovede podnik na pokraj krachu. Díky neochotě p latit pohledávky pak vyvolá úmyslně mezi státem a Poldi Ocel Kladno několik mě síců před volbami krizi. A místo, aby přijal nabízenou ruku k řešení, k odvrác ení hrozícího bankrotu či katastrofy, žene situaci tam, odkud už není návratu: Kupodivu, za blahosklonného přihlížení věřitelských, stále ještě komunistický ch bank, jež nehnou ani prstem a čekají, jak to dopadne...)
* * *
Jistě, takových podniků na pokraji krachu se v České republice nachází víc než dost. Dokonce i s podobnou anabází jako Poldi Ocel Kladno. Takže, o co vlastn ě jde? Odpovědět lze v tomto případě jednoznačně: O hodně. Nikoliv proto, že V ladimír Stehlík získal majoritní podíl v poldovce zřejmě protiprávně, ba dokon ce snad i podvodně. Podstata tkví v něčem úplně jiném. V oné načasovanosti kra chu před parlamentními volbami. Dovede si totiž, pokud k debaklu dojde, někdo představit za měsíc nebo dva rozbouřené Kladno coby téměř předměstí Prahy? Mož ná i sto tisíc lidí v Čechách znenadání bez práce? A Vladimíra Stehlíka ve fun kci "tribuna či dokonce otce pracujícího lidu" v čele obrovské masy nespokojen ců, valících se týden před volbami na Prahu? A dovede si někdo představit Steh líkem nedávno zakoupený deník PRÁCE, který dosud odebírají odborářské organiza ce prakticky ve všech fabrikách, jak "vhodně" manipuluje s masami zaměstnanců? (Vskutku, dost zajímavé představy. Centrum nepokojů v těsné blízkosti Prahy, d alší nepokoje spojené s pádem poldovky v jiných částech republiky, tažení mnoh atisícových mas na hlavní město, odborářský deník PRÁCE v rukou Vladimíra Steh líka... A to vše spojené s dohady proč tenhle pán vlastně zakoupil Poldi Ocel Kladno a odkudže na to získal takový balík peněz. Někteří říkají, že od Viktor a Koženého, který je prý údajně přes dědečka Stehlíka jeho příbuzným. Jdou ovš em i řeči o jakýchsi "tajemných", neidentifikovatelných zdrojích. KSČ? StB? KG B? Těžko říct. V každém případě však máme před sebou dosti podivnou nenadálou shodu některých "podivných náhod": Status quo kolem Poldi Ocel Kladno. Těsně p ředvolební gradování otázky česko německých vztahů. Rostoucí aktivita ruských zpravodajských služeb v naší zemi. Stále patrnější arogance ODS a narůstající neshody uvnitř vládní koalice. A to ještě nevíme, co nás čeká zítra, pozítří, za měsíc. Jaký scénář to vlastně můžeme o parlamentních volbách očekávat...) (dvoustránku domácích aktualit připravil)
Jiří F. PILOUS