--------------------------------------------------------------------------------
Autor: NN
Název: Bezúročná ekonomika
Zdroj: NN Ročník........: 0006/009 Str.: 002
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1996
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Bezúročná ekonomika Alternativa k současnému financování

Rudolf Vaský emigroval v roce 1969 do Spojených států. V New Jersey a v Texase pracoval nejprve v obchodě s nemovitostmi a potom deset roků v oblasti hypoté čního financování. Po roce 1989 se vrátil a je zastáncem uvedení bezúroční eko nomiky na Slovensku.

Pane Vaský, velmi se mi líbili vaše příklady z historie, že tam, kde se v dějinách zavedla bezúročná či nízkoúročná ekonomie nastal rozkvět. Například v Aténách za Perikla.

Ano, to je takový nejlepší příklad. Zlatý věk Atén byl založený na tom, ž e Solón zrušil Drakonové zákony, které dovolovaly půjčování peněz na úrok a za vedl bezúročnou ekonomii. Za Drakona byly úplatky tak rozbujelé, že se lidem n evyplatilo pracovat, jen spekulovat a krást. A to potom vyžadovalo velmi tuhé represívní metody a drastické zákonodárství. Proto se dodnes hovoří o "drakoni ckých" zákonech.

Máte i jiné příklady?

Naříklad čínská zeď. Čínské císařství by si nikdy nemohlo dovolit uskuteč nit nejvyšší stavbu světa, kdyby se tehdy neopíralo o spravedlivou výměnu zalo ženou na důvěře.

Slyšel jsem, že templáři vytvořili jakýsi model křesťanského kapitalismu, založeného na bratských vztazích a že to bylo tajemstvím jejich ekonomického úspěchu. Ale potom je upálili a namísto toho se prosadil princip úplaty. Celé cechové hnutí v Evropě ve 14. století bylo založené na to, že cechy sdružovaly prostředky, aby když někdo potřeboval rozšířit výrobu, tak cech mu půjčil bezúročně a on to potom splatil zpět do cechové pokladny, Vlastně i dru žstevnictví mělo stejný účel. Celá podstata je ta, že peníze sloužily na to, n a co jsou určené: na výrobu a uskladňování vyprodukovaných hodnot, ne na manip ulování a spekulování. Bohatl ten, kdo něco vyráběl. A když viděl, že i někdo druhý může něco tvořit, tak mu půjčil.

A existují i příklady ze současnosti? Jistěže. Například zázračný rozběh něměcké a japonské ekonomiky po válce. Rozhodujícím faktorem, bez kterého by se to nepodařilo, byly právě bezúročné půjčky.

Jste toho názoru, že něco takového by se dalo uskutečnit i nyní na Slove nsku?

Jsem přesvědčený, že ano.

Vysvětlete mi to přesněji, jak si to představujete? Proč jste proti tomu, aby jsme brali úročné půjčky od Meznárodního měnového fondu?

Na světě neexistuje ani jedna země, kde se MMF dostal s těmito úročnými p ůjčkami, která by mohla říci, že se hospodářsky vylepšila. Naopak: kde jsou ně jaké ekonomické problémy a dostane se tam MMF, tam se to ještě zhorší. Takže n akonec tam nastane nějaký vojenský puč anebo něco podobného O Jižní Koreji se hovoří, že je to malý hospodářský zázrak,"azijský tygr". Jak se to tam podařil o?

V Jižní Koreji byly právě investované bezúročné nebo nízkoúročné peníze. Korejci udělali vlastně to, co Japonci, když dělali industrializaci: dávali pů jčky jen za režijní náklady (l - 1,5 proc. úrok). A na dlouhou dobu splatnosti .

A kdo jim je dal?

To je dobrá otázka. Nemají zlato ani ropu, kdo jim je dal? Oni si natiskl i peníze, ale tyto peníze byly investované do ekonomiky, cíleně. To nebylo, že natiskli peníze a rozdali je lidem, aby si s nimi dělali, co chtějí. Tyto pen íze byly dávány do výroby, kde produkovaly hodnoty.

Takže Jižní Korea vůbec nebrala půjčky zvenčí? Jen minimálně. Pokud vím, tak to bylo cíleně na některé strojní zařízení, ale tím, že byly investované do výroby, tak to výrobou velmi rychle zase spla tili. Nesedělo jim to na krku a nevyssávalo je to celé roky. Jaký je tedy váš plán?

Ve Spojených státech máme 31 miliard dolarů v 30- ročních amerických stát ních bondech. Ty vydala americká vláda na financování své existence. Z těchto 31 miliard 10 miliard by se přesunulo do Národní banky Slovenska. Národní bank a si tyto bondy zapíše jako svá aktiva a na základě těchto aktiv emituje 300 m iliard Sk. A z těchto 300 miliard by se poskytovaly bezúročné půjčky cíleně ta kovým lidem, kteří je potřebují, aby mohli vyrábět.

Není to nějaký nezvyklý nebo riskantní postup? Ne. Tak to přece bylo udělané i v Západním Německu. Němci mají kolem jedn oho biliónu těchto amerických vládních obligací a přesně tak jistě mají emitov ané své marky. Japonci též. Když dodávali američanům své výrobky, dostávali za ně americké bondy. Také jich mají kolem biliónu. Japonská banka je má zapsané jako svoje aktíva a na základě těchto aktiv vydala japonské jeny. Takže my by chom vlastně udělali jen to, co už je zaběhnuté v mezinárodním finančnictví. Z apsali bychom tyto obligace jako svá aktiva a vydali slovenské koruny. Není to nic takové, co by už nebylo udělané, něco nezvyklé, anebo proti pravidlům. Vš echno by bylo v souladu s pravidly.

Když se to už předtím takto dělalo, tak proč se to ve Východní Evropě teď nikde nedělá?

Východní Evropa je už velmi zadlužená a západní kapitál nemá valný zájem na tom, aby se to změnilo. Pro ně je výhodnější, když nebudeme nikdy rovnocenn ými partnery, ale zůstaneme navždy závislí. Maďaři jsou na tom tak zle, že už ani nemohou splácet úroky, vlastně jim už nabíhají úroky z úroků. Polákům něja ký dluh odpustili, ale i tak mají ještě asi dvacetimiliardový dluh. To je ten kasinový efekt, o kterém jsem hovořil.

Myslíte si, že Slovensko by se z toho začarovaného kruhu dokázalo ještě v ymanit?

Ano a mohlo by zůstat nezávislé.

A to, co už jsme zadluženi, to bychom vyplatili? Kdyby nás úroky neždímaly, celé bychom to vyplatili a ještě by nám zůstal y peníze i na investice. Slovensko je relativně malé. Například Ukrajina je už příliš velká ekonomika na to, aby tam 10 miliard dolarů nějak výrazně pomohlo . Slovensko bylo vytipované, protože je zde nejlepší infrastruktura. A co je z de největší kapitál - to jsou lidé.

Totiž vzít 10 miliard a dát je do země, ve které lidé nejsou inteligentní , ani vzdělaní - a dát je do země, kde jsou inteligentní, vzdělaní, prostě civ ilizovaní, to je rozdíl.

Proč například Čechy nejsou lepší? Čechy jsou v takové pozici, že tam velmi mnoho povyprodali. A neměcký kap itál těď hraje prvé housle. Kromě toho je to skoro dvakrát větší ekonomika než Slovensko.

Takže malost Slovenska je v tomto případě výhoda? Přesně tak, neboť Slovensko je akorát takové, že tento fond, který je při chystaný, by to utáhl. Čechy, to už je velké, 10 miliard dolarů by se v Čechác h dřív ztratil bez toho, aby byl nějaký efekt.

Kolik korun je v oběhu dohromady?

Nevím přesně.

Myslím, jaká část je těch 300 miliard z celkového oběživa, jakou to má vá hu?

To by určitě mělo váhu, kdyby se cíleně investovalo do výstavby rodinných domů, do malých vodních elektráren, prostě do věci, které by produkovaly kapi tál.

A další věc je ta, že toto by byly dlouhodobé půjčky. Nebo když někdo sta ví takovou vodní elektrárnu, ta stojí kolem dvou miliónu korun. A když vy tomu člověku řeknete: "dobře, dám vám 5-roční půjčku na 20 proc. úrok", tak to nee xistuje, že by ta malá vodní elektrárna vyprodukovala tolik elektřiny, aby to mohl splatit za pět roků.

Takový člověk potřebuje bezúročnou a dlouhodobou půjčku. Když se to rozpo čítá na 30 let a ta malá vodní elektrárna bude vyrábět řekněme za 5000 korun m ěsíčně elektřiny, tak z těch 5000 se mohou zaplatit i daně, i si nechat nějaký zisk, i splácet půjčku a vlastník není škrcený.

Takže myšlenka, že by se mohla oživit ekonomika, kdyby se investovalo do produktivních činností, do skutečné výroby, že?

Ano, materiál je, lidé jsou, jen peníze drží banka a nepůjčuje, jen na 25 proc.. Anebo půjčují jen na krátkou dobu, takových 5 let. 25 procentní úrok je běžný?

25 proc., 24 proc., 21 proc., a někdy i 17 proc. Ale podstata je, že takt o se nedá oživit ekonomika, když hovoří o dlouhodobém úvěru na 5 roků. To není dlouhodobý úvěr. Do takových 30 roků, to je dlouhodobý úvěr. Takže teď je to tak, že když se někdo pokouší poctivě pracovat, pravděpodobně zkrachuje...

Ano, nebo vlastně nemá s čím, nemá kapitál. A když mu někdo půjčí na pět roků, to není možné, aby to splatil za 5 let s takovým vysokým úrokem, jenom k dyž krade, nebo je nečestný, nebo si otevře nějaký masážní salón, nebo prostě podniká s takovými pokoutnými věcmi. Ale normálně,aby zde existovala normální ekonomika, to nemůže existovat s takovými vysokými úroky a kátkodobými půjčkam i.

To v žádné západní zemi nikde není. Když půjdete do Německa, do Švýcarska, a uvidíte tam nějaký pěkný domeček, zeptejte se, jak to bylo financované. Kaž dý vám řekne, že například ve Švýcarsku měli program na výstavbu hotelů asi ta k 1,5 proc. úrok se splatností 20 let. Takže když Slovák jede do Švýcarska a v idí, že tam jsou pěkné domy, všechno vyčištěné, ale proč? Vždyť dejte Slovákov i ty stejné podmínky: 1,5 proc. úrok na 20-30 roční splatnou lhůtu - tak si ka ždý vezme půjčku a může to pěkně splácet, může při tom žít a nezadusí ho to. Znamená to, že teď se schválně zde na Východě vytvořili takové podmínky, aby s e to nerozběhlo?

Schválně, aby naši podnikatelé zkrachovali a potom sem přijdou tito zvenk u a všechno lacino skoupí. A potom oni už si přinesou svoje dlouhodobé bezúroč né půjčky.

Sami sebe půjčují bezúročně? Bezúročně anebo na minimální úroky.

Takže západní kapitál nám podle vás nechce ve skutečnosti pomoci, ale chc e, aby vlastní ekonomika krajiny zkrachovala, aby on potom mohl prosperovat? Shrnutí myšlenek

l) Na příkladech, ze starověkých i současných dějin je vidět, že předpokla dem hospodářského rozvoje krajiny je spravedlivá výměna statků, tedy kromě jin ého i bezúročný (resp. finanční) systém.

2) Aby mohla vzniknout seriozní podnikatelská sféra a úspěšně se rozvíjet , potřebuje bezúročný počáteční kapitál: t.j. nízkoúročné dlouhodobé půjčky ja ké se poskytovaly například při obnově poválečné ekonomiky Německa a Japonska. Ekonomika se nemůže rozběhnout s krátkodobými půjčkami na 25 proc. úrok ročně , nebo žádný poctivý podnikatel nemůže nahrabat majetek tak rychle, aby již za pět roků mohl splatit dvoj-nebo trojnásobek sumy, která byla potřebná k zakou pení výrobních prostředků.

3) Myšlenka kapitálu - že peníze jsou zboží, "peníze dělají peníze", - je nemorální a destruktivní. Peníze mají a smí sloužit jen jako prostředek na ef ektivní uskladňování a výměnu vyprodukovaných hodnot, ne jako předmět spekulov ání a bezpracného zisku.

Cílem každé hospodářské činnosti by měla být tvorba nových hodnot a peníz e by měly být jen prostředkem. Když se peníze sami od sebe stávají cílem, i za cenu ničení hodnot, není to správné. Subjekt, který udělá finanční zisk nejvy šším cílem své hospodářské aktivity namísto tvorby hodnot, koná neeticky. 4) Peníze nemohou vznikat bez práce: např. "nabíháním úroků" nebo na podí lech z pouhého vlastnictví cenných papírů". Peníze jsou výrazem hodnoty - a be z práce žádná hodnota nevzniká. Jestliže se emitují, anebo porozdělují, porozd ávají bez vytvoření protihodnoty, způsobuje to snižování hodnotového obsahu mě ny, čili inflaci.

5) Peníze v bankách nepatří pracovníkům bank, ale občanům a právním subje ktům, které si je tam uložily. Banka je jenom spravuje, t.j. poskytuje určitý druh služby. Za tuto službu si pracovníci banky zaslouží spravedlivý plat. Nem ají právo přidělovat si stotisícové platy a rozebírat miliónové a miliardové p odíly a odměny, protože tyto peníze nejsou jejich.

6) Když bankovní sféra zneužívá svoje postavení, že jsou u ní soustředěné úspory obyvatelstva (které by se jinak znehodnotily inflací) a chce poskytova t tento kapitál obyvatelům zpět jen za přemrštěný úrok, spadá pod ş 253 trestn ího zákona o "úžere".

7) Když stát dovoluje, aby někdy vznikaly bezpracně obrovské balíky peněz (např. povolením "úžery" prodejem drog, rozdáváním majetku, nedobytných "půjč ek" a pod.) nese to s sebou kromě permanentní inflace i nekontrolovatelnou kor upci. Celkové množství peněz, které byly v nějaké oblasti dané jako úplatky, s e rovná množství peněz, jako se v této oblasti dá získat bezpracně. Při spravedlivé výměně nejenže na úplatky nezůstanou peníze, ale ztrácejí i smysl. Nemělo by například smysl podplácet při konkurzech, kdyby výhra v ko nkurze znamenala jen pracovní příležitost za přiměřenou odměnu, a neobsahovala by i nějaký bezpracný zisk navíc, o který se potom výherce rozdělí s uspořada telem konkurzu.

8) Úroky nejsou potřebné na vyrovnávání inflace, nebo kdyby neexistovala "úžera" a nespravedlivá výměna statků, neexistovala by ani inflace. Úroky z vk ladů obyvatelstva jsou jen částečným odškodněním za celkovou devalvaci měny tí m, že se obyvatelům poskytne malý podíl na globálním "úžernickom" systému. Inf lace je zákonitě vždy vyšší jako úroková sazba.

9) Největším světovým "lichvářem" je Mezinárodní měnový fond, kteří půjču je na úroky stovky miliardů dolarů. Navíc uměla udržuje a vnucuje ostatním neú měrně vysoký kurz dolaru, kteří je podložený skutečnými hodnotami. Takto odsáv á životní síly celým krajinám.

10) Je pod důstojnost jakéhokoliv člověka anebo krajiny, aby vstupovala do nerovných hospodářských a měnových vztahů anebo si takovými nerovný vztah nec hala vnucovat pod rozličnými hrozbami.

11) Kdyby Slovensko mělo dost statečnosti a odvahy, nemuselo by s nikým vs tupovat do nerovných vztahů a mohlo by zabezpečit bezúročný kapitál pro podnik atele vnitrostátní půjčkou.

12) Podmínkou však je, aby se emitované peníze investovaly v prvém pořadí do výrobních prostředků, které produkují další hodnoty: ne do luxusního spotře bního zboží: ani by se žádným způsobem nesměly ztratit v kapsách lidí a instit ucí, které nic netvoří. Potom by se inflace zastavila a měna by se začala zhod nocovat.

13) Druhou podmínkou je funkční soudnictví a úprava současné legislativy, která umožňuje rozkrádání národního majetku pod záštitou zákona. 14) Politické strany a další společenské subjekty, jak se zdá, nechtějí, a by se tento "lichvářský" systém změnil, protože mají z ho financovaný svůj úře dnický aparát a v rozebírání národního majetku jsou tichými společníky. Poslan ci se vyhýbají o bezúročné ekonomice hovořit a šéfredaktoři velkých deníků ji nechtějí publikovat.

15) Široké vrstvy obyvatelstva též nechtějí, by se tento systém změnil: b uď z nevědomosti anebo z lhostejnosti se raději nechávají okrádat, než by se m ěli duchovně namáhat. Velká většina okrádaných ani netouží po tom, aby se tent o systém změnil, ale jen po tom, aby se mohli dostat z pozice okrádaných do po zice okrádajících. Sen obrovského množství lidí je bezpracný zisk. Touží vyhrá t v lotérii, v televizní soutěži, překupničit anebo mít milion v bance a žít z úroků. Banky a veřejní představitelé tak stojí jen na špici pyramídy chamtivo sti,která se táhne až dolů a koření u obyčejného člověka. Každý rozkradený maj etek se okamžitě rozkutálel a po nepřehledném řetězi nepodložených faktur a ne rovných výměn k tisícům podílníků a drobky padají až na dno pyramídy, kde na n ě už chtivě čekají ti nejposlednější. Kolik je vlastně v této krajině spravedl ivých, kteří skutečně chtějí, aby se to změnilo?

Samozřejmě, potom si sem přijdou do hotového, protože každý bude zkrachova ný.

Ale například Slovensko-americký fond na podporu malého a středního podni kání, pokud vím, pomáhá slovenským podnikatelům dost nezištně. Vím o tom, že p oskytoval půjčky na 11 a 17 procentní úrok a investoval bez toho, že b y se sn ažil získat kontrolní balík. A zčásti na to teď i doplatili, nebo více podniků zbankrotovalo a investice se stali nedobytné. Až se divím, že zkušení američt í experti jsou tak naivní, že to nevěděli dopředu a přišli takto o peníze. Oni nejsou naivní, oni věděli velmi dobře, že o těch pár miliónů přijdou že jsou ztracené. Ale v takovém fondě se soustředí velké množství detailních e konomických návrhů a žádostí z celého Slovenska. A tam je potom nějaký operáto r anebo "poradce", který všechny tyto informace soustřeďuje do databázy a získ á pro CIA kopmletní přehled o průmyslové infrastruktůře v celé krajině. Kdyby měli na to platit špióny, vyšlo by je to mnohem dráž. Takto jim detailní podkl ady vypracují Slováci sami a pošlou jakoby rovnou do centrály. To oni dobře vědí, že ty investice jsou ztracené. Protože úroková míra je vysoká a kdyby jste tu teď investovali několik miliónů, sto anebo pětset, zmo cní se jich nakonec i tak "úžerníci" a podniky zákonitě zbankrotují - buď na p rvotní anebo na druhotnou insolventnost, protože oběživo je "odsaté". A co by se stalo, co předpokládáte, kdyby se vyčlenilo těch vašich 300 mi liard na dlouhodobé bezúročné půjčky?

Naši výrobci by měli bezúročný provozní kapitál. Investovalo by se do věc i, které se dají postupně splácet, tedy do věcí, které produkují peníze. Ne na příklad do nějakých golfových hřišť. To může přijít potom, ale v této prvé fáz i je třeba investovat do věcí, které budou produkovat, které sami sebe budou p latit.

Mám tu už sehnanou celou řadu projektů. Například Bioplyn. Anebo: výroba, dodávka a montáž betonových svodidel okolo cest. Realizátor: Slovenská správa cest. Tato betonová svodidla se například dovážela z Čech. Proč by se měla do vážet z Čech? Betonová svodidla přece dokážeme vyrobit. Ale jak je někdo může vyrobit, když náš výrobce nedostane půjčku, ale jen takovou, aby za pět roků s platil 25 procent. To znamená, že na pátý rok už vrátil dvakrát anebo třikrát tolik peněz, než si půjčil!

Anebo další projekt: výstavba čistírny odpadních vod, kanalizace a vodovo du. Realizace: obecní úřad Braznica, okres Stropkov, Investice: 22 miliónů kor un. To je taková obec, kde potřebují zavést vodu, nemají tam vodovod, ale ješt ě studně.

Když se těch 22 miliónů této obci dá a ona si postaví čističku a vodovod, a rozepíše se to na 20 let, tak ti občané to splatí po 150 korunách měsíčně. Ale když jim dáte 25 proc. půjčku na 5 roků, museli by začít platit každý po 1 000 korunách měsíčně jen úrok, když nechtějí, aby jim celkový dluh ještě vzros tl!

Takovým způsobem nebudou mít vodovod opravdu nikdy. Takže když se takové podobné projekty spustí, ale masívně po celém Sloven sku,tak nezaměstnanost bude v průběhu dvou - třech měsíců zlikvidována. Protož e my nejsme v takové situaci jako Západ. Tam jsou už vodovody i cesty postaven é, tam není co stavět. Takže tam nevyhnutelně dojde k určité recesi, ale zde? Zde není příčina, proč by zde měla být nezaměstnanost. Jen tak uměle, když se odebere oběživo, tak potom je zde nezaměstnanost. Protože lidé by chtěli i pra covat, i stavět, budovat, ale kapitál je" odsatý." Anebo se jim dají půjčky, a le za takových podmínek, že se to nedá realizovat. To není možné, aby někdo za pár roků splatil kanalizaci anebo nějaký 5 procentní zisk, to neexistuje ani na Západě. Kdyby se na západě zavedlo takové finančnictví jako zde, celá ekono mika by zkrachovala.

A to vaše sdružení podnikatelů, které nám chce zapůjčit bezúročný kapitál , kdo jsou to?

To je delší historie. To už vlastně začali Henry Ford a Thomas Alva Ediso n. Lidé vědí jen to, že Ford vyráběl auta a Edison byl vynálezce. Tito dva vša k byli i velcí bojovníci proti"úžerníkom". Měli za to, že peníze jsou jen dokl ad o vyprodukované hodnotě, slouží jen na uskladnění vyprodukovaných hodnot. P eníze nemohou vznikat bez práce. V 33-tím roce, když Spojené státy zrušily zla tý standart, začalo v Americe také hnutí za zrušení "lichvy" a zredukování úro ku jen na režijní náklady. Ale potom přišla válka.

Po válce se toto hnutí znovu obnovilo. Například Bill Gates, majitel Micr osoftu, se sice musí v tomto finančním systému pohybovat, ale tato "lichvářstv í" kritizuje jej. Takže to není tak, jak jsme se učili, že lidé se dělí na "li chváře" a výrobce. Když někdo zbohatne z výroby, protože něco dělá a každý to chce a je to úspěšné, nechť zbohatne. Ale když někdo chce bohatnout bez toho, aby vyprodukoval jediný "hřebík", tak to už je zle.

Takže tato naše skupina by i ve Spojených státech ráda viděla bezúročné f inančnictví. Ale na jsme moc slabí, nebo těch 31 miliárd, které máme pod kontr olou, to je příliš málo na to, abychom něco podnikli proti "lichvářům" ve Spoj ených státech.

A navrhli jste už váš plán nějakým zodpovědným osobám na Slovensku? Kontaktoval jsem se s guvernérem Národní banky Slovenska, panem Masárem. A co říkal?

Nejprve se divil, prý kdo by byl takový dobrák, aby dal Slovensku bezúroč ný kapitál?

Proč jste takoví dobráci, že se zříkáte úroků? Naše sdružení se nezříká úroků. Úroky by nadále plynuly původním majitelů m, neboť ty má povinnost platit americká vláda. Půlročně. Bez ohledu na to, ty obligace budou právě na Slovensku anebo v Hong-Kongu. To už není podstatné. Takže vaše sdružení na tom určitě nic neztratí. Ale ani nezíská. Děláte t o opravdu celkem nezištně?

Počítáme s tím, kdyby se takto masívně investovalo, slovenská ekonomika b y se pozdvihla a slovenská koruna by zákonitě šla nahoru. Protože momentálně j e slovenská koruna podhodnocená, To je veřejné tajemství, vlastně ani ne tajem ství, to se ví, že slovenská koruna je podhodnocená. Reálná hodnota koruny by měla být 12 SK za dolar. Takže když se spustí všechny tyto ekonomické aktivity , tak to zákonitě bude možné i 10 SK za dolar anebo ještě méně. Takže my bychom potom vydělali vlastně tím, že slovenská koruna se zhodno tí a to by byl zisk. Nebo těch 10 miliard dolarů nyní zakoupí 300 miliard koru n, ale těch 300 miliard korun, když se koruna zhodnotí, už bude mít hodnotu 20 miliard dolarů. Slovem my budeme mít tak velký zisk, o kolik se zvýší hodnota koruny.

A vy budete vlastnit nějaké koruny, které se Vám zhodnotí? Může se to udělat například tak, že za dolary budou vydané koruny, uděláme zde nějakou družstevní banku, a tato banka je bude bezúročně půjčovat výrobců m.

Takže vy jste vydělali ne na úrocích, ale tím, že se pozdvihne celá ekonomika! Přesně tak, i my vyděláme, ale ne na úkor Slovenska. Až když Slovensko zb ohatne a země se dostane nahoru, to bude náš zisk, ne předtím. To nebude, že n ěkdo bude smýkaný dopředu, že se ještě ani nepostavil na nohy - a už aby plati l úroky.

To je ta krása na tom, že když se Slovensko nezdvihne, tak nemáme zisk: a le ani tak neztrácíme, nebo ty úroky nám nadále plynou.

Tak to zní z vaší strany velmi dobře. Jenže pan Masár ten návrh nepřijal. Stavěl se k tomu asi tak, že máme dos t peněz, že si teď v zahraničí můžete půjčovat kolik chceme... No dobře, ale jen úroky, ne?

Za úroky, vždyť ano.

Tak proč nechtěl?

On se bojí, že by byli odstavení, celé to "lichvářské" finančnictví, co n yní stavějí všude ty nové banky, protože oni z toho žijí.

Ale něco takového vám přece oficiálně nemohl říci, to nevěřím. Ale ano, to nám vlastně jinými slovy řekl. On prostě na bezúročnou ekonom iku nechce přejít. Nejdříve říkal, že se to nedá, a nakonec se zeptal: "A co b ychom z toho měli my, jako Národní banka?

Proč by z toho národní banka měla něco mít? No oni se chápou jako zisková právní osoba, oni chtějí mít z toho nějaký zisk. Takže oni by dostali bezúročně, ale chtějí si nahodit nějaká procenta na horu, pro sebe.

Takže on vlastně navrhl, že kdyby z toho Národní banka měla nějaká procenta, ž e by to potom byl přijatelné?

Takovou otázku dal doslova: "Co z toho budeme mít my, jako Národní banka? A Vy?

Já jsem řekl: " Režijní náklady vám zaplatíme, ale nic jiného. Takže když z toho nemají nic mít, tak nechtějí?

Ne.

A to je jim ukradené, že celá krajina by z toho něco měla? Ano, to nic, to je nezajímá.

A není tam ještě něco, co jim svazuje ruce? To ano, Protože oni tam mají ty poradce z Mezinárodního měnového fondu. C elý ten zákon, pod kterým národní banka funguje, je udělaný podle pokynů MMF. A ty bychom vlastně museli poslat domů. Museli bychom vzít ty peníze, které ná m úročně půjčují z MMF a říkat: "tu máte, páni, takové peníze nepotřebujeme. Ale ti poradcové, jestli jsou skutečně poradcové, by přece neměli mít rozhoduj ící, ale jen poradní hlas, ne?

Vždyť oni jenom radí. Ale guvernér Národní banky by asi nebyl guvernérem, kdyby jejich rady neposlouchal.

A Národní banka je činitel, bez kterého to nejde? Ne, nebo jen Národní banka Slovenska může eliminovat slovenské koruny. A kdo jiný už s tím souhlasit nemusí? Není potřebný souhlas vlády? Teoreticky má banka právo rozhodnout. Jenže oni nechtějí rozhodnout tak, aby se přešlo na bezúročnou ekonomiku, protože to by zlikvidovali všechny "lic hváře" a oni nechtějí jít sami proti sobě. Protože národní banka zapůjčuje pen íze všem ostatním bankám, A diskontní sazba je teď 9,75 proc. a z toho má NBS zisk a z toho zisku si potom guvernér a všichni ostatní dávají platy. Nedávno byla tisková konference, kde se ptali na platy guvernéra a předst avenstva a bylo nám řečeno, že o tom se bude debatovat mimo novinářů. Takže ne mám žádné oficiální informace, ale co jsem slyšel, jsou to statísicové, milión ové částky. Tam se to dělá asi tak, že dáme dohromady zisk z toho, co jsme půj čovali bankám, a z toho si dáme platy, kolik chceme.

A oni nemusí platit daně?

Musí, ale přitom to jsou miliónové sumy, které si rozebírají mezi sebou. Vždyť výrobní sféra měla minulý rok zisk 30 miliard korun a bankovní sféry 39 miliard, takže bankovní sféra měla víc zisku, vynucala víc peněz bez toho, aby vyprodukovala jednu jehlu anebo jednu zápalku!

Čistý zisk po odpočítání nákladů?

Ano, vždyť oni jen přesouvají, přerozdělují peníze při tom si z toho hrabo u pro sebe. V bance jen uklizečka dostane 10 tisíc. Kdo chce dělat v hale ukli zečku, musí tam někoho podplatit. Takže oni si tu udělali úplný stát v státě. Ostatní populace je tu jen tak, jako kdysi nevolníci. Kdybychom aspoň platili jen těch 10 procent, jako feudální desátek, ale teď je to horší ... Aha, dnes by se to vlastně mělo nazývat "pátek", anebo čtvrtek", že? Ale řekněte, vy zde dáváte takový pozitivní návrh: a každý vás ignoruje? Nešli jste s tím do novin? Vždyť na tu musí reagovat, musí vysvětlit, proč tu pomoc nechtějí přijmout.

Tak už jsem vám řekl, jak na to reagovali v Národní bance. Ale co říkali oficiálně?

Tak říkali, že se k tomu nechtějí vyjadřovat, Například ve "Zmene"o tom n ěco vyšlo a říkali, že se už nechtějí k tomu vyjadřovat.

A vyjádřili se už vůbec?

Předtím se k tomu vyjádřili tak, že to je neodzkoušené, že je to teorie, že s takovými teoriemi nebudeme riskovat a podobně. Přitom jim ten redaktor ře kl, že bezúročná ekonomika fungovala a ještě funguje. Například v Japonsku, kd e je 1 proc. diskontní sazba, takže je to skoro jak bezúročná ekonomika. To zn amená, že banky dostávají půjčky od své banky za 1 procento. V roce 1987, když v Japonsku ceny vyletěly tak nahoru, že si nikdo nemohl dovolit koupit dům, j aponská banka začala dávat úvěry na stavbu domů až se 100 letou splatnou lhůto u, abys lidé mohli dle stavět a bydlet. V historii skoro všude aspoň v určité období fungovala bezúročná ekonomika.

A co oni na to?

No že se nemíní bavit s laikem, který dává příklady z minulých století. A k Německu a Japonsku se nevyjádřili.

Kdo?

Tiskový mluvčí NBD nevím jeho jméno. V jednom slovenském deníku o tom byl článek a ten redaktor dostal od šéfr edaktora pokyn, aby něco takového o bezúročné ekonomice už neříkal. A přitom t o byl jen takový malý článek na okraj, kde se psalo, že v Japonsku je 1 proc. diskontní sazba a že i naše banky by si z toho měli brát příklad. Na to mu šéf strhl prémie.

A toto téma se nesmí publikovat?

Smí. Ale podívejte se, za jednu inzertní stránku takové noviny inkasují s to tisíc korun. A tyto inzeráty si dávají jen ti, kteří mají peníze, takže v p rvé řadě banky. Když bude šéfredaktor psát proti bankám, tak zruinuje celé nov iny.

Takže masmédia jsou v područí přes inzerci? Přesně tak, Předtím byla cenzůra - a teď inzerce

Proto i Sophia je nucená předávat pod výrobní ceny. Protože nemá inzerci. Ale zato jste nezávislí. Vy jste skutečně nezávislí. Žádná politická stran a ani noviny si o tomto nemohou dovolit vyprávět. Protože banky by jim zastavi ly peníze a celý jejich úřednický aparát by zůstal bez peněz. Proto o tom nech tějí ani slyšet.

Ve kterých krajinách MMF takto půjčoval peníze? Například v Mexiku. Tam též šly zúročené peníze, stovky miliónů dolarů. M exičan si to nejdříve pochvalovali, protože teď ty peníze přijdou, nějaký čas je z toho efekt. Ale když ty úroky začnou odebírat oběživo, tak potom to zkrac huje.

To je stejné jako když si někdo půjčí 1000 korun a půjde hrát do hracího automatu. Tak bude hrát chvíli, možná se mu chvíli bude i dařit, ale nakonec, když přestane hrát, zaručeně ztratí celých 1000 korun i s tím, co vyhrál. Protože tam je nastavený ten úrokový "hoblík"...

Ano, "lichva" je nastavená pevně. Část vhozených peněz v tom automatě ste jně padá do přehrady, ze které se už nikdy nevrátila.Takže když budete hrát Ja ck Pot, tak možná i vyhrajete, ale když neodejdete a budete hrát dál, tak vás to pěkně zhoblíkuje a ztrávíte i svoje peníze i všechno, co jste vyhráli. A to je přesně to, co se tu děje.

Takže MMF nás teď vzal jakoby do kasína. Ano, to je taková hra. My jsme ještě ani nebyli zadluženi a říkali: když chcete s námi obchodovat, zadlužte se nám, vezměte si do rezervy americké dola ry od MMF. Takže ještě jsme ani nic nekoupili, ale už jsme museli mít v rezerv ě - oni požadovali okolo 400 či 500 miliónů - a už jsme i platili 10 proc. úro k, jen proto, že můžeme s nimi obchodovat.

Představte si. že Slovensko by udělalo to stejné. Natiskli by naše peníze , a řekli by jsme Rakousku, Maďarsku, Polsku, všem zemím na světe by jsme řekl i: ! když chcete s námi obchodovat, vezměte si naše peníze do rezervy". A rozh odili by jsme po světe dejme tomu 100 miliard slovenských korun na 10 proc. No to bychom dostávali ročně 20 miliard úrok za nic. Za tento bychom si potom ku povali všechno, co z těchto států potřebujeme ...

A MMF půjčuje jen na úroky?

Ano, jen na úroky.

A za kolik?

Okolo 10 procent.

Tak to bychom ale museli celý stát, všichni zbankrotovat. Ano, k tomu to spěje. Jako v Mexiku a v ostatních státech. Anebo potom tr vale živořit, jako dejme domu v Maďarsku. Tam už jim dluží úroky z úroků, tak jim trochu povolí, a potom zase ... A to jen proto, aby to nedošlo tak daleko, e by byla revoluce. Jako teď indiáni v Mexiku, kteří se postavili proti vládě se zbraní v ruce. To nechtějí, aby to zašlo tak daleko, ale dělají to tak, že je dusí.

A kde všude už bylo takto "pomoženo"? Skoro ve všech chudých krajinách, kde byl MMF, v Africe a jinde. A v Jižní Koreji, v Japonsku ne?

V Jižní Koreji, jak jsem říkal, si vzali jen nějaké půjčky na strojní zař ízení. Ale u nás, co se stalo? Za dolary se nakoupily mercedesy, importoval se nábytek. gauče z Itálie... To jsou umrtvené peníze. A naši výrobci nemají za co vyrábět.

Říkali jste, že i Německo se po válce dostalo nahoru díky bezúročným inve sticím do strojového parku a výroby?

I po válce, v roce 1945, i za Hitlera, ve 30-tých letech. Hitlerovi se po dařilo zvládnout inflaci a odstranit nezaměstnanost. To byla i jedna z příčin, proč ho Němci tak následovali.

A jak to udělal?

Začal vydávat bezúročné peníze, začal stavět, vyrábět. Jen on se nestaral o tom, aby si půjčil někdo venku, ale peníze si jednoduše natiskl. Tak Hitler potom vydal nekryté peníze!

Ano, ale oni byli vzápětí kryté tou výrobou, tím stavěním . To je dost ta kový chyták, když někdo řekne, že vydá "nekryté peníze". Když se tyto peníze i nvestují do zábavy, na importování osobních věci, jsou to peníze nekryté. Ale když se investuje do výborníchprostředků a práce ...

To se dá udělat samozřejmě jen účelově a postupně, ne naráz mnoho, ale na konkrétní věci, a potom se to hned zase vrací.

Npříklad: Vy si chcete postavit dům a nemáte peníze. Příjdete do banky a banka řekne: Dobře, dům bude stát milión korun. Co nám dáte jako záruku? A vy řekne te: Já nemám nic. Právě proto jsem přišel do banky, abych si půjčil. A jak to nbudete dělat vy: Co když Vám vaši dlužníci například zkrachují, jako v tom Slovensko-americkém fondu, a půjčené peníze už nikdy nebudou moci vrátit? Co když se těch 300 miliard a rozkrade a vy nebudeme moci nic dělat, n eboť justice nepracuje v reálném horizontě?

Když ten náš fond bude fungovat, a vy příjdete a povíte, že nemáte nic, t ak vám půjčíme. Ale takovým způsobem, že nedostanete naráz milión korun, ale: postavíte základy a to se vyplatí: postavíte obvodové zdi a to se vyplatí. Ted y ne tak, že dostanete do rukou peníze a utečete s nimi do Argentíny. Výdyť se zkontroluje, co bylo opravdu postavené. Takže nakonec máte dům, ale máte i mi liónový druh.

A když ho nebudeme moci splatit?

Tak zaplatíte tím domem.

Aha, takže mám dům a mám dluh - a ten dům je tou zárukou! Jistěže. A teh dluh je rozpočítaný nas 30 roků. Stejně tak když se zavádí nějaká nová výroba: někdo bude chtít vyrábět dejme tomu násady do motyky. Tak ta výrobna bude tou zárukou.

Nebo banka vám dnes řekně: ukažte nejdříve dům, že ho máte, a potom vám n a něho půjčíme. Anebo: ukažte mi, že máte třikrát tolik peněz,, a potom vám je ště ůjčím. To právě duší ekonomiku: máme dost lidí, kteří by chtěli pracovat, postavit řekněme domeček, ale nemohou, protože banka jim nedá peníze, a banka jim je nedá, protože je nemají. To je jako vejce a slípka. An co se u nás využívají ty půjčky, které se bereme?

Ty právě jdou jen na vyrovnávání platební bilance. Co si půjčíme, to plat íme za spotřební import. Nakonec my spotřebujeje dovezené zboží, oni budou mít svoje peníze, a my jim je zůstaneme dlužni.

Němci nakupují v Čechách za dolary pozemky a nemovitosti. A Češi v Německ u BMW-čka a žehličky. Takže ty dolary kolují. Ale oni je potom zase recyklují a znovu: my kupujeme jen spotřební zboží a oni kupují u nás továrny a výrobní kapacity. Takže z nás se stávají Indiáni, kteří kupují zrcadélka a ohnivou vod u, ale oni kupují zemi, nemovitosti a výrobní prostředky.

To je ta celá podstata: odstavit naše výrobce, aby se sem oni nahrnuli, m ěli trhy, vliv, území. Aby potom mohli zkoupit všechni za babku a budou zde "ř ídit" a my bu budeme možná běhat s nějakými valaškami, anebo čistit boty a tak , Postavíme pro ně nějaké hotely a tam jim udeme vyrovnávat postele - a máme " pracovní příležitost."

Podle vás je tedy slovenská ekonomika schválně nastavená tak, aby kždý poc tivý výrobce nakonec nevyhnutelně zkrachoval?

V takových ekonomických piodmínkách se může rozrůst jen taková vrstva lid í, kteří vědí, kde co propašovat, ukrást, prodat drogy Podmínky jsou, pravd a, příliš tvrdé. Slovenský podnikatel musí odvést 47 proc. daně. Ale když si c hce ty peníze vzít jako fyzická osoba, tak zaplatí ještě dalších 20 roc. a nak onec, když jde za tyto peníze koupit nějakou konkrétní vc jako zákazník, v obc hodě mu ještě neúčtují 25 %. DPH, takže se mu nakonec skoro nevyplatí provat. Jistěže, protože když stát sám musí platit velkou dlužní službu, musí to potom zaúčtovat komu může: podniktelovi, občanovi, kždému ... A na západě je nějaký jiný daňový systém? Tam odvádějí prý jen 33 proc. To je to, že když jsou na úrokovou službu menší výdaje, tak si mohou dovo lit účtovat i méně daní. Například ty dolary, co sem půjčují, to je zisk pro n ě., Co od nás vyždímají, o to méně si mohou ždímat svých. Takže kdyby jsme děl ali to stejné a popůjčovali slovenské koruny po celém světě a úroky by platili z celého světa nám, tak potom i zde by byly menší daně. Jenže teď je to opačn ě, stát musí platit úroky ven.

Nač je vlastně Mezinárodní měnový fond, aby půjčoval peníze a vydělával na tom ?

MMF má jediný účel: udržet hodnotu dolaru. Všelijakými manipulacemi a spe kulacemi. Totiž čím víc zemí používá dolar, tím se vlastně vytváří jeho hodnot a. Takže je to v jejich zájmu, aby dolar všichni používali. Například teď je n ěkolik miliard dolarů půjčených v Rusku. Kdyby tyto miliardy nekolovaly v Rusk u, co by se stalo? Někdo by je někde musel vyplatit: někdo by za ně něco koupi l v USA. Tím by šla inflace nahoru. Takže co oni vlastně dělají? Tisknou dolar y v tiskárně, bez toho, že by vytvořili nějaké skutečné hodnoty a kupují za ně v Rusku hodnotné věci. A Rusi tam už běhají a obchodují mezi sebou s papírový mi dolary.

Které jsou nekryté?

Nekryté. Akorát že MMF direktivně určí jejich cenu vůči rublu. A rubl pot om už plave, může i celkem padnout, to nikomu nevadí. Ale když americký dolar jde dolů, tak co udělají? Tehdy nenechají, aby volný trh určil cenu dolaru! Kd yž například teď na jaře šel americký dolar prudce dolů oproti jenu, tak uděla li intervenci s japonskou bankou nákupem dolarů.

Tedy jak náhle přijde na hodnotu dolaru, oni si ji manipulují jak chtějí: ale když přijde na hodnotu ruského rublu, nechají ho, nechť zkrachuje. Nám všem hlásají, že to musíme nechat a tržním systému, jak si určí hodno tu naší měny. Jenže oni sami to nedělají. Když se hodnota dolaru dostane do ta kové polohy, které jim nevyhovuje, udělá intervenci a vytlačí ji nahoru anebo stlačí dolu. Takže my jejich hru všichni hrajeme, ale oni podle svých vlastníc h pravidel nehrají. Ale nás všechny nutí, abychom hráli podle jejich pravidel. Ale jednou se přece na to musí přijít, na ten podvod, že dolary jsou jen p apírky.

No tak to každý ví.

Ale myslím tak, že se to finančnictví jednou musí zhroutit. Ano, to dříve nebo později přijde. Protože teď, když červení padli, postko munistický svět zatím zkrmuje ty falešné dolary, ale nebude je zkrmovat doneko nečna. Takže zákonitě jednou přijde takový bod, že zde nebude mít kdo ty nové dolary, co tisknou, "skrmovať". Protože kam s nimi půjdou, na Měsíc? Je to pro ně obrovské štěstí, že 300 miliónů lidí se otevřelo západní ekonomice. Oni ti sknou v rotačkách dolary a od Rusů kupují to a ono, zlato, diamanty, kupují vš echno, co se dá.

Ale přitom všichni víme, že oni vlastně nezaplatili! Jestliže zaplatili, protože dolar má nyní hodnotu. A potom když padne, on i už mají ty doly, zlato, diamanty ...

Tak kdo na to doplatí , když jednou dolar ztratí hodnotu? Ten, kdo ten dolar přijal, za tu hodnotu, kterou vyprodukoval. Ti Rusi, co rozprodávali svoje svaté ikony a mají nyní ty dolary někde poschovávané. Tak potom jediné řešení je nebrat nekryté dolary za skutečné věci, ne? Ne. Řešením by bylo určit, co měna reálně obsahuje. Jenže to je všechno p ropojené. aby se z toho nedalo utéci, to je to. To je tak promyšlené, aby v to m byl člověk chycený jako zajíc v kleci. A ke krachu zákonitě přijde. Nemohli bychom od nich jednoduše nebrat půjčky?

Právě to chceme.

Je to reálné říkat, že děkujeme, že si chceme hospodařit buď sami nebo když ta k, jako rovnocenní partneři?

Můžeme udělat přesně to, co Číňané před 2 200 lety. Tak čím nás to ohlupují, proč vlastně potřebujeme ty půjčky? No aby oni mohli dále "tlačit" aby jsme jim byli zavázáni. Ale to přece nemohu říci. Jak se oficiálně zdůvodňuje? Všelico se vymýšlí.

Co například?

To jsou takové hlouposti, že já si to nikdy namohu zapamatovat. Uvádějí se nějaké typické důvody?

Řeknou vám například, že musí být úroky, aby se regulovala inflace. Jenže právě ty úroky tu inflaci vytvářejí. A bankéři vědí, že úroky vytvářejí infla ci, ale řeknou vám do očí: "úroky jsou potřebné, aby se regulovala inflace." To je sypání písku do očí.

Jinak mezi bankéři ve Spojených státech je to normálně známé, z toho si d ělají i legraci, že svět jim žere jejich dolary. Ale oni si říkají: tak co, kd yž to funguje, tak se smějí .. Já jsem v tom finančním systému byl patnáct let , znám ty lidi jako vlastní dlaň, vím, jak přemýšlí.

Ale i oni vědí, že něco přijde, že to nemůže takto být donekonečna. Anebo musí přijít nějaká válka, anebo nějaký velký posun. Amerika totiž spotřebuje o mnoho víc, jako vyrobí. Předává obligace, ale to bude třeba splatit. Jen nyn í je politicky nepřijatelné, aby zkrátili sociální dávky pro 30 - 40 miliónů l idí, kteří v USA přepadli přes sociální síto na dno společnosti. Ti tam žijí v jakémsi minimálním komunismu. Nepracují, ale berou podporu, stravu, ubytování , lékařské ošetření. Komu to stačí, ten ani práci nehledá.Ta nejvyšší vrstva, která nepracuje, musí živit armádu spodiny, která též nepracuje, aby náhodou n epovstala a nezačala se bouřit. A ta střední vrstva, která pracuje, je stále v íc škrcená.

A Německo a Japonsko pomáhají tento nereálný kurz dolaru udržovat? Ano, protože mají na něm založené svoje ekonomiky. Celý jejich finanční s ystém je podložený dolarovými obligacemi. Kdyby se najednou přiznala pravda, m iliardové sumy by se najednou ztratily. S dolarem by padla marka i jen. A kvůli tomu se i Velká Británie tak houževnatě brání společné evropské m ěně?

Ano, protože vědí, že společná měna je západoněmecký výmysl. Tuto společn ou měnu budou totiž muset přijmout všechny státy unie, i Anglie. Aktiva na tut o měnu Němci sice poskytnou, ale to budou ty americké obligace, keré nejsou kr yté.

A ostatní evropské státy ty americké obligace nemají? Ne tolik. Francie je odmítla přijmout a žádala zlato, De Gaulle kvůli tomu vys toupil i z NATO.

Tak proč Němci ty americké obligace vlastně přijali? Protože Německo a Japonsko byly po druhé světové válce bezmocné. Byly por ažené státy. Němci vyváželi do Ameriky špičkové strojní zařízení. A američané, když jim došlo zlato, vnutili Němcům namísto toho dluhopisy. A Angličané se t edy radostně smáli: dobře vám tak, chtěli jste ovládnout svět, měli jste Hitle ra, teď dostáváte papíry za vaše výrobky.

Ale Němci teď říkají: už nemáme Hitlera, jsme demokrati a chceme, aby celá Evropa prosperovala: navrhujeme společnou měnu. Jenže Angličané vědí, co to z namená. Potom by se nejen Německo, ale celá Evropa musela třást, aby dolar nep adl.

Takže celý vtip je v tom, že oni se někde potřebují zbavit Černého Petra! Přesně tak.

A když Černý Petr bude u nás, tak dolar může padnout. Ano, může padnout a hotovo, Oni budou už v čistém.

Co když naše banka přijme vaše obligace za 10 miliard dolarů a dolar poto m padne? Tak ty vaše obligace ztratí hodnotu!

Tak v případě, že by dolar padl, tak ztratí část hodnoty, ano. Ale to ješ tě chvíli potrvá. A mezitím by se slovenská ekonomika mohla postavit na vlastn í nohy a nemusela by takových dolarových půjček brát stále víc a víc a ještě k tomu na vysoký úrok.

Takže i vy by jste se zbavili Černého Petra, ne? Ano, i to je jeden z důvodů. Ale bylo by to aspoň spojené s určitou pomoc í Slovensku.

A proč by jsme to vlastně nemohli udělat stejně, jako to udělalo poválečn é Německo anebo před válkou Hitler? Na to bychom nepotřebovali ani MMF ani vás . To nemůžete?

Můžete.

Tak proč nám potom nabízíte ty americké obligace? No proto, aby se nemohlo říci, že na Slovensku se emitují "nekryté" peníz e. Aby to bylo v souladě s pravidly. Vždyť to je na tom krásné, že my si můžet e půjčit sami bezúročně, poslat MF pryč, a bude to podle jejich vlastních prav idel.

Pane Vaský, myslím, že jste mě přivedli na úžasnou myslenku. My nepotřebu jeme vůbec nikoho. Potřebujeme si jen udělat pořádek ve vlastní zemi. Zavedení spravedlivé a rozvojeschopné ekonomiky opravdu nic nebrání - kro mě lidského egoizmu. Na jedné straně je to osobní egoizmus a korupce a na druh é straně nevědomost a lhostejnost obyvatelstva, které si raději nechá dále okr ádat, jako by mělo pohnout rozumem. Na to, aby taková bezúročná ekonomika mohl a u nás vzniknout a fungovat, musí se odehrát ještě velký skok, změna v myšlen í a chtění lidí. Doufám, že na to nebude potřebné, aby jsme narazili až úplně na dno, jako nikde v Mexiku anebo v Jugslávii.

Právě proto je velmi důležité, aby se o tom hovořilo: aby se řeklo jasně, že "lichva" není přirozenou ani nevyhnutelnou součástí finančnictví - naopak, je to nemorální a destruktivní princip, který je třeba co nejdříve postavit mi mo zákon.

Jsem rád, že jste o tom začali hovořit. Myslím, že ze všeho nejlepší bude, kdy ž ty dolarové obligace nevezmene ani od vás, ale začneme poskytovat vnitrostát ní půjčky bezúročně sami. Ale moudře, na tak, že se rozkradou. Jen kdyby jsme chtěli, šlo by to.

Děkujeme Vám za rozhovor.

převzato ze SOPHIA 8, zima 1995

Hodnocení člověka má vycházet z toho, co dává, ne z toho co je schopný získat. A. Einstein