--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Svěráková Milada
Název: Já zásadu jednu mám...
Zdroj: NN Ročník........: 0006/009 Str.: 004
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1996
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

"Já zásadu jednu mám, do každého sáčku vždy jen dobré zboží dám" ------------------------------------------------------------ Tento nápis jsem v dětství četla na sáčcích s moukou v obchodě p. Václava Polí vky v obci Tursko u Prahy.

Pan Polívka do těch sáčků dával opravdu jen dobré zboží. A tak jsem ho ví dala, jak navečer jezdí s vozíčkem na trávu pro králíky a jak z malých štaflič ek trhá lipový květ na čaj.

K panu Polívkovi chodil nakupovat i ubohý obecní blázen - človíček s jedn ou kapsou prázdnou a druhou vysypanou. V dětství jsem byla svědkem toho, jak m u pan Polívka za tašku plnou jídla počítal doslova pár haléřů. Dítě přišlo dom ů a řeklo mamince: "Maminko, pan Polívka neumí počítat!" A maminka řekla:" Pan Polívka umí počítat, ale má dobré srdce."

Nedávno se mi dostalo do rukou několik zápisů ze schůzí komunistického ná rodního výboru obce Tursko. Jeden z nich se týká v té době už stařičkého pana Polívky. Zápis z 25. ledna 1953 zní: "Polívka Václav a Marie, bývalý živnostní k, žije si ze svého kapitálu, který si nashromáždil z dob 1. republiky a za ok upace. Těmto navrhovaným osobám doporučuje rada MNV nevydávání lístků na potra viny a šatenek základních."

Je to jen malá ukázka toho, jak sociálně cítili soudruzi, kteří měli soci álního cítění a socialismu plná ústa.

Pro ty později narozené: V té době nevydání lístků znamenalo, že měli sta ří lidé hlad. Nevydání šatenek znamenalo, že si nemohli koupit ani ponožky, ne bo rukavice. Na černém trhu bylo všechno tak drahé, že na to staří lidé okrade ní měnovou reformou z roku 1945 a vznikem vkladních knížek s "vázanými vklady" neměli peníze.

Milada Svěráková, Praha 1