NN

--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Kořínek Marek
Název: Zákon
Zdroj: NN Ročník........: 0006/009 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1996
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

288 Z A K O N

ze dne 3. listopadu 1995 o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Č Á S T P R V N Í

Ú V O D N Í U S T A N O V E N Í Předmět a rozsah úpravy

ş 1

Tento zákon stanoví podmínky pro nabývání vlastnictví ke střelným zbraním a střelivu, registraci, držení, nošení a používání střelných zbraní, některé podmínky provozování koncesovaných živností souvisejících se střelnými zbraněm i a střelivem a působnost správních úřadů v oblasti střelných zbraní a střeliv a.

ş 2

Ustanovení tohoto zákona se nevztahují na zbraně, střelivo a munici, kter é jsou ve výzbroji Armády České republiky) a veřejných odzbrojených sborů a od zbrojené složky celní správy.2)

ş 3

Vymezení pojmů v oblasti střelných zbraní Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) střelnou zbraní zbraň, u které je funkce odvozena od okamžitého uvolně ní energie při výstřelu, zkonstruovaná pro požadovaný účinek na definovanou vz dálenost (dále "zbraň"),

b) palnou zbraní zbraň, u které je funkce odvozena od okamžitého uvolněn í chemické energie,

c) plynovou zbraní zbraň, u které je střela uváděna do pohybu tlakem vzdu chu nebo jiného plynu,

d) paintbalovou zbraní zbraň na principu plynové zbraně, kterou se vystře luje střela se značkovací látkou,

e) mechanickou zbraní zbraň, u které je střela uváděna do pohybu využitím mechanické energie,

f) expanzní zbraní zbraň na principu palné zbraně, jejíž konstrukce vyluč uje použití kulového náboje nebo náboj s hromadnou střelou, g) expanzním přístojem zařízení na principu palné zbraně zkonstruované pr o průmyslové účely,

h) akustickou zbraní expanzní zbraň na akustické nábojky, zkonstruovaná p ro vytváření hlukového efektu,

i) plynovkou expanzní zbraň, která je zkonstruovaná pro vystřelování látk y s dráždivým účinkem,

j) signální zbraní jednoúčelové zařízení na principu ruční palné zbraně p ro použití signálních nábojů větší ráže než 18 mm,

k) hlavní částí zbraně hlaveň, vložná hlaveň, rám a závěr, l) zbraní podléhající registraci zbraň nebo hlavní část zbraně, která nen í vyjmuta z registračního režimu podle tohoto zákona,

m) zbraní určenou k ochraně zdraví, života a majetku pistole nebo revolve r o celkové délce zbraně menší než 350 mm pro použití máboje s nábojnicí kratš í než 35 mm a palné zbraně zkonstruované k vystřelování pryžových nebo obdobný ch sférických střel s energetickým zatížením průřezu střely nejvíce 25 J/cm2, n) vojenskou zbraní palná zbraň určená k používání v armádách a veřejných odzbrojených sborech k vojenským nebo bezpečnostním účelům, o) loveckou zbraní palná zbraň kulová, broková (brokovnice) nebo kombinova ná, určená k vojenským nebo bezpečnostním účelům,

p) sportovní zbraní zbraň určená ke sportovním účelům podle národních a m ezinárodních pravidel a řádů,

q) historickou zbraní zbraň určená ke sportovním účelům podle národních a mezinárodních pravidel a řádů,

r) doplňkem zbraně přídavné zařízení určené k doplnění zbraně z účelem ro zšíření množství jejího použití, které však není nezbytné ke střelbě ze zbraně při jejím běžném použití (např. optické, infraoptické a laserové zaměřovače, tlumiče výšlehu plamene, tlumiče hluku, opěrné pomůcky a dálkoměry). ş 4

Vymezení pojmů v oblasti střeliva Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) střelivem souhrnné označení nábojů, nábojek a střel do zbraní, b) nábojem celek určený k nabíjení do zbraně,

c) kulovým nábojem náboj s jednou střelou, d) brokovým nábojem náboj s hromadnou střelou skládající se z množství br oků,

e) kulovým nábojem pro brokové zbraně brokovnicový náboj s jednou střelou f) zvláštním nábojem náboj se střelou s chemickou nebo biologickou látkou , pyrotechnickou složí, více střelami nebo pevnými předměty ve výmetné náplni, g) loveckým nábojem náboj určený pro lovecké účely při výkonu práva mysliv osti,

h) sportovním nábojem náboj určený pro sportovní účely, i) vojenským střelivem střelivo pro ruční zbraně určené pro použití v arm ádách nebo veřejných odzbrojených sborech k vojenským nebo bezpečnostním účelů m,

j) signálním nábojem náboj pro signální zbraně větší ráže než 18 mm zkons truovaný k vyvolání světelného, dýmového nebo hlukového efektu k signálním úče lům,

k) cvičným nábojem náboj zkonstruovaný k imitaci ostré střelby, l) nábojkou s prachovou tabletou střelivo, které ve své sestavě neobsahuj e střelu,

m) akustickou nábojkou nábojka zkonstruovaná k vyvolání hlubokého efektu, n) plynovou nábojkou nábojka obsahující látku k vyvolání dráždivého účink u,

o)jednotlivými díly náboje nábojnice, zápalka, výmetná náplň a střela. ş 5

Vymezení některých dalších pojmů Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) držením zbraně a střeliva zbraň a střelivo mít u sebe nebo je jinak př echovávat ve stavu vylučujícím jejich okamžité použití,

b) nošením zbraně a střeliva zbraň a střelivo mít u sebe nebo je jinak př echovávat ve stavu umožňujícím jejich okamžité použití,

c) stavem zbraně vylučujícím její okamžité použití stav, kdy zbraň není n abita náboji v zásobníku, nábojové schránce, nábojové komoře hlavně nebo náboj ových komorách válce revolveru, přičemž zásobníky jsou prázdné, d) znehodnocením zbraně provedení úprav podle zvláštních předpisů (ş 26 o dst. 7), které učiní zbraň trvale nezpůsobilou ke střelbě, e) evropským zbrojním pasem doklad opravňující jeho držitele k držení urč itých střelných zbraní na území členských zemí Evropského společenství podle s tanovených podmínek,3)

f) podnikatelem v oboru zbraní a střeliva fyzická nebo právnická osoba op rávněná v rámci své podnikatelské činnosti vyvíjet, vyrábět, opravovat, upravo vat, přepravovat, nakupovat, prodávat, půjčovat, uschovávat a znehodnocovat zb raně podléhající registraci a střelivo do nich,

g) veřejným ozbrojeným sborem subjekty, kterým zvláštní zákony přiznávají výslovně postavení ozbrojeného sboru nebo ozbrojené služby nebo ozbrojené cel ní správy.4)

ČÁST DRUHÁ

ZBRANĚ PODLÉHAJÍCÍ REGISTRACI ş 6

Registrace zbraní l) Každá zbraň musí být registrována, s vyjímkou zbraní nepodléhajících r egistraci (ş 17) a zakázaných zbraní (ş 21), pokud není dále stanoveno jinak. 2) Fyzická nebo právnická osoba, která vlastní zbraň podléhající registra ci, je povinna podat žádost o zaregistrování zbraně do pěti dnů od jejího naby tí, pokud není dále stanoveno jinak, u okresního (městského, obvodního) ředite lství Policie České republiky (dále jen "okresní ředitelství policie") podle p odle místa trvalého pobytu občana České republiky trvale žijícího mimo území Č eské republiky nebo cizince (dále jen místo pobytu) nebo podle sídla právnické osoby nebo místa uložení zbraní, je-li toto místo v jiném okrese než sídlo pr ávnické osoby (dále jen "sídlo právnické osoby"). V případ nabytí vlastnictví ke zbrani děděním (ş 78) počíná běh pětidenní lhůty k registraci dnem, kdy usn esení soudu o dědictví nabylo právní moci. 3) Vlastník zakázané zbraně, kterém u byla udělena vyjímka podle ů 24 odst. 1 nebo 2, je povinen podat žádost o je jí zaregistrování podle odstavce 2 do pěti dnů od vyrozumění o udělení vyjímky .

4) Nezaregistrovanou zbraň podléhající registraci je zakázáno nosit. ş 7

Žádost o registraci zbraně l) K registraci zbraně je fyzická nebo právnická osoba povinna předložit žádost o registraci zbraně a zbraň.

2) V žádosti o registraci zbraně žadatel uvede a) jméno a příjmení, rodné číslo, datum narození a místo narození fyzické osoby (dále jen "osobní data") nebo název a právní formu, obchodní jméno práv nické osoby a přidělené identifikační číslo (dále jen "údaje identifikující pr ávnickou osobu")

b) místo pobytu nebo sídlo právnické osoby, c) druh, značku výrobce, vzor (model), ráží a výrobní číslo zbraně, d) doklad o nabytí zbraně,

e) zda je zbraň evidována podle předpisů platných před účinností tohoto z ákona (ş 87 až 89).

3) Držitel zbrojního oprávnění v žádosti též uvede a) číslo zbrojního oprávnění,

b) místo uložení zbraně,

c) důvod vydání zbrojního oprávnění (ş 53), ş 8

Odmítnutí registrace zbraně Okresní ředitelství policie odmítne registraci zbraně v případě že jde o zbraň a) nepodléhající registraci (ş 17),

b) neoznačenou ověřovací značkou (ş 16), nebo c) zakázanou (ş 21)m nejde-li o zbraň, na jejíž držení nebo nošení byla v lastníkovi zbraně udělena vyjímka podle ş 24 odst. 1 nebo 2. ş 9

Průkaz zbraně Dokladem o registraci zbraně je průkaz zbraně, který vlastníkovi zbraně v ydává okresní ředitelství policie. V průkazu zbraně se zejména uvádí a) údaje o vlastníku zbraně ) ş 7 odst. 2 písm. a),

b) druh, značka výrobce, vzor (model), ráže a výrobní číslo zbraně, popří padě další údaje potřebné k její identifikaci,

c) u zbraní ve vlastnictví držitelů zbrojního oprávnění též důvod vydání zbrojního oprávnění (ş 53).

ş 10

Vyjímky z povinnosti registrovat zbraň Povinnost registrovat zbraň podléhající registraci podle ş 6 nemá a) podnikatel v oboru zbraní a střeliva, pokud jde o zbraně, které jsou p ředmětem činností uvedených v ş 5 písm. f), s vyjímkou půjčování zbraní, b) fyzická nebo právnická osoba uvedená v ş 58 odst. 2 písm. a), která na byla zbraň na základě zbrojního průvodního listu pro trvalý vývoz zbraně a stř eliva mimo území České republiky,

c) fyzická nebo právnická osoba uvedená v ş 61 odst. 2, která dovezla na zemí České republiky zbraň s tím, že tuto zbraň opětovně vyveze mimo území Čes ké republiky, anebo zbraň prováží přes území České republiky. Oznámení převodu nebo přechodu vlastnictví ke zbrani podléhající registraci

ş 11

l) Každý, kdo převede vlastnictví k registrované zbrani na jinou osobu, j e povinen tento převod oznámit do pěti dnů ode dne převedení zbraně, není-li d ále stanoveno jinak, okresnímu ředitelství policie, které zbraň zaregistrovalo , a současně odevzdat průkaz zbraně,

2) Každý, kdo nabyde vlastnictví k registrované zbrani, je povinen to ozn ámit do pěti dnů od převodu vlastnictví ke zbrani nebo od nabytí právní moci u snesení soudu o dědictví, není-li dále stanoveno jinak, okresnímu ředitelství policie příslušnému podle místa pobytu fyzické osoby nebo sídla právnické osob y a současně předložit zbraň: toto okresní ředitelství policie vydá vlastníkov i zbraně průkaz zbraně.

ş 12

l) Fyzická nebo právnická osoba v oznámení o převodu vlastnictví ke zbran i uvede

a) osobní data fyzické osoby nebo údaje identifikující právnickou osobu, mezi nimiž došlo k převodu vlastnictví,

b) místo pobytu nebo sídlo právnické osoby, mezi nimiž došlo k převodu vl astnictví,

c) druh, značku výrobce, vzor (model), ráži a výrobní číslo zbraně, d) doklad o převodu vlastnictví ke zbrani.

2) Držitel zbrojního průkazu v oznámení o převodu vlastnictví a údaj o do bě jeho platnosti.

3) Držitel zbrojního oprávnění v žádosti též uvede a) číslo zbrojního oprávnění,

b) místo uložení zbraně,

c) důvod vydání zbrojního oprávnění (ş 53). ş 13

Podnikatel v oboru zbraní a střeliva, který v rámci své podnikatelské činno sti převede vlastnictví ke zbrani podléhající registraci vyrobené, opravené, u pravené, nakoupené, zděděné nebo darované na jinou osobu, je povinen tento pře vod oznámit okresnímu ředitelství policie příslušnému podle místa provozovny,5 ) v níž se převod uskutečnil. Oznámení se uskutečňuje jednou měsíčně za všechn y převody provedené v daném měsíci.

ş 14

Evidence zbraní podléhajících registraci Fyzická nebo právnická osoba, která je držitelem zbrojního oprávnění, je povinna vést evidenci zbraní podléhajících registraci, které vlastní, a archiv ovat dokumentaci obsahující tuto evidenci nejméně po dobu pěti let. Podnikatel v oboru zbraní a střeliva je dále povinen vést zvlášť evidenci zbraní a střel iva je dále povinen vést zvlášt evidenci zbraní podléhajících registraci, kter é jsou předmětem činností uvedených v ş 5 písm. f), a archivovat dokumentaci o bsahující tuto evidenci nejméně po dobu 30 let. při archivování se postupuje p odle zvláštního zákona).

ş 15

Podrobnosti o oznamování převodu vlastnictví ke zbrani podle ş 11 až 13 a o vedení evidence zbraní podle ş 14 se stanoví prováděcím předpisem. ş 16

Označování zbraní ověřovací značkou l) Podléhají-li podle zvláštních předpisů) zbraně, které mají být registr ovány, stanovenému ověření, mohou být registrovány, jen pokud jsou označena pl atnou československou nebo českou ověřovací značkou nebo uznávanou cizozemskou ověřovací značkou.

2) Vlastník zbraně, která není označena ověřovací značkou, je povinen zbr aň bez zbytečného odkladu předložit k ověření příslušné státní zkušebně. 3) Zbraně podléhající registraci držené k muzejním nebo sběratelským účel ům, které nejsou používány ke střelbě, nemusejí být ověřovány. 4) Okresní ředitelství policie může vyzvat vlastníka zbraně, aby předloži l zbraň k ověření příslušné státní zkušebně,jestliže při registraci zbraně neb o při kontrole zbraně (ş 46 odst. 1 písm. d) nebo ş 54 odst. 1 písm. h) vznikl o důvodné podezření na špatný technický stav zbraně, který by mohl vést k dest rukci zbraně.

5) Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví uděl uje, mění a odnímá právnickým osobám a fyzickým osobám oprávněným k podnikatel ské činnosti pověření ke zkouškám a kontrole zbraní a střeliva a jejich součás tí, vydává a odnímá osvědčení o tom, že zbraně a střelivo a jejich součásti sp lňují požadavky vyplývající z mezinárodní smlouvy.)

ČÁST TŘETÍ

ZBRANĚ NEPODLÉHAJÍCÍ REGISTRACI ş 17

l) Registraci podle ş 6 nepodléhají a) palné zbraně a plynové zbraně, u nichž kinetická energie střely dosahu je nejvíce 10 J,

b) paintbalové nebo obdobné značkovací zbraně, c) akustické zbraně a plynovky, jde-li o dovolené výrobní provedení, a ji né expanzní zbraně, přístroje a zařízení, jejichž konstrukce vylučuje použití kulového náboje nebo náboje s hromadnou střelou,

d) historické zbraně,

e) jednoranové a dvouranové předovky zkonstruované na principech doutnáko vých, kolečkových, křesadlových a perkusních zámkových systémů, f) mechanické zbraně,

g) části zbraní podléhajících registraci, s vyjímkou jejich hlavních část í,

h) zbraně ve vlastnictví státu, které jsou drženy ke sbírkovým, výzkum vý vojovým nebo muzejním účelům Ministerstva vnitra nebo Ministerstvem obrany. 2) Dovolené výrobní provedení akustických zbraní a plynovek (odstavec, 1 písm. c) a dále plynových nábojek (ş 4 písm. n), zejména druh, složení a přípu stné množství dráždivé látky s ohledem na možné nebezpečí poškození zdraví při použití plynovky proti osobě, se stanoví prováděcím předpisem. ş 18

Nabývání vlastnictví ke zbraním nepodléhajícím registraci l) Fyzická osoba může nabývat vlastnictví ke zbraním uvedeným v ş 17 odst . l písm. a) až f) a střelivo do těchto zbraní, nejde-li o nabytí vlastnictví děděním, jen pokud je starší 18 let a pokud má způsobilost k právním úkonům. 2) Ustanovení odstavce l neplatí, jde-li o nabývání vlastnictví k mechani ckým zbraním, u nichž je napínací síla menší než 200 N.

Střelba ze zbraní nepodléhajících registraci ş 19

Ze zbraní uvedených v ş 17 odst. 1 písm. d) a e), u nichž kinetická energ ie střely převyšuje 10 J, lze střílet střelami jen na schválených střelnicích, tyto zbraně musí být označeny československou nebo českou ověřovací značkou a nebo uznávanou cizozemskou značkou.

ş 20

l) Střelba ze zbraní uvedených v ş 17 odst. 1 písm. a), b) a f) je zakázá na na místech, kde by mohl být ohrožen život nebo zdraví osob anebo způsobena škoda na majetku. Osoba mladší 18 let může z uvedených zbraní střílet jen pod přímým dohledem osoby starší 18 let, která je způsobilá k právním úkonům. 2) Střelba ze zbraní uvedených v ş 17 odst. 1 písm. c) je zakázána na mís tech přístupných veřejnosti, pokud se nejedná o použití zbraně k ochraně zdrav í, života a majetku anebo k průmyslovým, filmovým, divadelním, sportovním, kyn ologickým a obdobným účelům.

ČÁST ČTVRTÁ ZAKÁZANÉ ZBRANĚ A STŘELIVO

ş 21

Zakázané zbraně a jejich některé doplňky l) Zakázanými zbraněmi a doplňky jsou

a) zbraně, které umožňují více výstřelů (dávku) na jedno stisknutí spoušt ě (plně samočinné zbraně),

b) vojenské zbraně, s vyjímkou pušek, pistolí a revolverů do ráže 12 mm a signálních zbraní označených civilní ověřovací značkou,

c) zbraně, které byly původně vyrobeny jako plně samočinné zbraně d) palné samonabíhající zbraně, pokud mají vzhled vojenských plně samočin ných zbraní a které lze upravit na plně samočinné,

e) brokovnice o celkové délce menší než 900 mm nebo brokovnice, u nichž j e hlaveň kratší než 450 mm: u zbraní vybavených pohyblivou pažbou nebo ramenní opěrou se celkovou délkou zbraně rozumí její minimální délka při sklopené neb o zasunuté pažbě nebo opěře,

f) zbraně, vyrobené nebo upravené tak, že lze utajit jejich účel, nebo zb raň, u kterých byly původní charekter či podoba změněny tak, aby se jejich pou žitím mohly způsobit těžší následky (zákeřné zbraně),

g) střelná nástrahová zařízení,

h) zbraně, které nejsou vyrobeny z kovu, pokud nejsou identifikovány jako zbraně při kontrolách osob a zavazadel pomocí detekčních a rentgenových příst rojů,

i) zbraně s pevně vestavnými tlumiči hluku výstřelu, j) zbraně se zařízením k osvětlování cíle,

k) zbraně s optickými a obdobnými zaměřovači, l) krátké zbraně s laserovými zaměřovači,

m) zaměřovače zbraní kontruované na principu noktovizorů a obdobné zaměřo vací přístroje pro mířenou střelbu za snížených podmínek viditelnosti, n) tlumiče hluku výstřelu,

2) Za zakázané zbraně podle odstavce l se nepovažují a) lovecké a sportovní zbraně s optickými a obdobnými zaměřovači, b) krátké zbraně s laserovýni zaměřovači, pokud jsou používány na střelni cích.

ş 22

Zakázané střelivo a zakázaná vojenská munice 1) Zakázaným střelivem jsou

a) náboje se střelami zkonstruovanýni nebo dodatečně upravenými pro zvýšen í průbojného nebo ranivého účinku,

b) zvláštní náboje se střelou s chemickou nebo biologickou látkou, c) vojenské střelivo,

2) Za zakázané střelivo podle odstavce l se nepovažují a)lovecké náboje, jejichž střely jsou zkonstruované ke zvýšení ranivého ú činku,

b) zvláštní náboje, jejichž střely obsahují narkotickou látku, c) vojenské náboje, pokud je příslušnou zkušebnou zbraní a střeliva stano veno, že mohou být používány k civilním účelům, a jedná se o dovolené výrobní provedení střeliva podle odstavce 4.

3) Zakázanou vojenskou municí jsou zejména imitační pyrotechnické a osvět lovací prostředky, granáty, rakety, miny, náloživo,letecké pumy a řízené střel y určené pro použití v armádách a veřejných ozbrojených sborech k vojenským ne bo bezpečnostním účelům, pokud není příslušnou zkušebnou stanoveno, že mohou b ýt používány k civilním účelům.

4) Dovolené výrobní provedení střeliva se stanoví prováděcím předpisem. ş 23

Nakládání se zakázanými zbraněmi, zakázaným střelivem a zakázanou vojenskou municí

1) Zakázané zbraně, zakázané střelivo nebo zakázanou vojenskou munici (ş 21 a 22) je zakázáno držet, nosit, vyrábět, vyvážet, dovážet a obchodovat s ni mi, pokud není dále stanoveno jinak.

2) stanovení odstavce l se nevztahuje na vývoj a dovoz zakázaných zbraní, zakázaného střeliva nebo zakázané vojenské munice, uskutečňovaný v rámci obch odní činnosti podél zvláštních předpisů)

3) Každý, kde má u sebe nebo jinak přechovává bez povolení zakázané zbraně, zakázané střelivo nebo zakázanou vojenskou munici, je povinen je bez zbytečného odkladu odevzdat do úschovy okresnímu ředitelství policie. O převzetí odevzdaných předmětů se vydá potvrzení.

ş 24

Výjimky

1) Okresní ředitelství policie může na žádost fyzické nebo právnické osob y v odůvodněných případech udělit výjimku z ustanovení ş 23 odst. l, pokud jde o trvalý dovoz zbraně na základě zbrojního průvodního listu pro trvalý dovoz zbraně a střeliva (ş 60), a dále o držení zakázaných zbraní, jejich doplňku ne bo zakázaného střeliva, pouze ke sběratelským nebo muzejním účelům, a dále drž ení nebo nošení zakázaných zbraní a jejich doplňků k filmovým nebo divadelním účelům. Zakázané zbraně určené k filmovým nebo divadelním účelům musí být upra veny tak, aby při střelbě z nich mohly být pouze cvičné náboje nebo nábojky. O kresní ředitelství policie určí podmínky pro takové použití. 2) Ministerstvo vnitra může na žádost fyzické nebo právnické osoby v odův odněných případech udělit výjimku z ustanovení ş 23 odst. 1, pokud jde o držen í nebo nošení zakázaných zbraní a jejich doplňků nebo zakázaného střeliva v ur čeném počtu a pro vymezený účel, jestliže tato osoba provádí ochranu objektů m imořádné důležitosti, přepravu a střežení mimořádně nebezpečných nebo cenných zásilek nebo obdobnou činnost,

3) Ministerstvo průmyslu a obchodu může na žádost fyzické nebo právnické osoby v odůvodněných případech udělit výjimku z ustanovení ş 23 odst. l, pokud jde o výrobu a obchod na území České republiky se zakázanými zbraněmi, zakáza ným střelivem nebo zakázanou vojenskou municí v určeném počtu a pro vymezený ú čel. Podmínkou pro udělení této výjimky je souhlas Ministerstva vnitra, a poku d jde o vojenské zbraně, vojenské střelivo a vojenskou munici, též souhlas Min isterstva obrany,

ČÁST PÁTÁ

VYSTAVOVÁNÍ A ZNEHODNOCOVANÍ STŘELIVA ş 25

Veřejné vystavování zbraní a střeliva l) Zbraně podléhající registraci nebo střelivo do těchto zbraní mohou být veřejně vystavovány jen na základě povolení okresního ředitelství policie pří slušného podle místa konání výstavy . budou-li náležitě zabezpečeny proti zneu žití, ztrátě a odcizení.

2) Povolení se vydává na základě písemné žádosti pořadatele výstavby, ve které pořadatel uvede zejména

a) název a sídlo pořadatele výstavy, b) přesné označení místa a dobu trvání výstavy,

) druh, značku výrobce a ráži zbraně, která má být vystavována, d) množství vystavovaných zbraní a střeliva a jejich vlastníky, e) způsob vystavování a zabezpečení zbraní a střeliva před zneužití m , ztrátou a odcizením.

ş 26

Znehodnocování zbraní l) Znehodnotit zbraň podléhající registraci lze je na základě povolení ok resního ředitelství policie, které vydalo průkaz zbraně nebo které je příslušn é k registraci zbraně, jde-li o nezaregistrovanou zbraň. Jde-li o zbraň, která je kulturní památkou, musí být současn udělen souhlas příslušného orgánu stát ní památkové péče s jejím znehodnocením.

2) Vlastník zbraně je povinen před znehodnocením zbraň předložit okresním u ředitelství policie uvedenému v odstavci l ke kriminalistické expertize s pí semnou žádostí o znehodnocení zbraně. O převzetí odevzdaných předmětů se vydá potvrzení. Žádost musí obsahovat

a) osobní data nebo údaje identufikující právnickou osobu, b) místo pobytu nebo sídlo právnické osoby,

c) důvod znehdnocení,

d) druh, značku výrobce, vzor (model), ráži a výrobní číslo zbraně uvedené v průkazu zbraně.

3) K žádosti podle odstavce 2 se přikládá průkaz zbraně, popřípadě písemn ý souhlas příslušného orgánu státní památkové péče, jde-li o zbraň, která je k ulturní památkou.

4) Znehodnocení zbraně může provést pouze fyzická nebo právní osoba, kter á má živnostenské oprávnění ke znehodnocování zbraní. Tato osoba může znehodno tit zbraň jen na základě povolení vydaného podle odstavce l: při znehodnocován í zbraně je ovinna dodržet způsob a technologický postup znehodnocování zbraně stanovený prováděcím předpisem a dále označit zbraň kontrolní znehodnocovací značkou, přičemž musí zůstat zachováno původní výrobní číslo zbraně. 5) Fyzická nebo právnická osoba, která zbraň znehodnotila, je povinna vyd at o tom vlastníkovi zbraně potvrzení. Potvrzení o znehodnocení zbraně a zneho dnocenou zbraň předloží její vlastník do pěti dnů okresnímu ředitelství polici e, které vyřadí znehodnocenou zbraň z registrace.

6) Vlastník, který přechovává znehodnocenou zbraň na místech veřejně přís tupných, je povinen mít u sebe otvrzení o jejím znehodnocení. 7) Způsob a technologický postup při znehodnocování zbraní a výrobě řezů zbraní se stanoví prováděcím předpisem.

ČÁST ŠESTÁ

ZBROJNÍ PRUKAZ ş 27

l) Fyzická osoba může nabývat do vlastnictví, s výjimkou nabytí do vlastn ictví děděním (ş 78), držet nebo nosit zbraň podléhající registraci a střelivo do těchto zbraní jen tehdy, je-li držitelem zbrojního průkazu. 2) Zbrojní průkaz vydává okresní ředitelství policie příslušné podle míst a pobytu žadatele na základě písemné žádosti.

ş 28

Žádost o vydání zbrojního průkazu l) V žádosti o vydání zbrojního průkazu je fyzická osoba povinna uvést a) osobní data,

b) místo pobytu,

c) údaj, o které skupiny zbrojního průkazu žádá. 2) K žádosti je žadatel povinen připojit

a) doklad o zdravotní způsobilosti, b) doklad o odborné způsobilosti,

c) fotografii,

d) čestné prohlášení o tom, že nebyl v posledních třech letech pravomocně uznán vinným z přestupku uvedeného v ş 45 odst. 2 písm. b) jednoho roku. 4) Rozměry a provedení fotografie žadatele se stanoví prováděcím předpise m.

ş 29

Skupiny zbrojních průkazů Zbrojní průkazy se rozlišují podle rozsahu oprávnění a účelu užívání zbra ní do skupin

a) A - ke sběratelským účelům,

b) B - ke sportovním účelům,

c) C - k loveckým účelům,

d) D - k výkonu zaměstnání, v místech, kam nemá veřejnost volný přístup, e) E - k výkonu zaměstnání v místech, kam má veřejnost volný přístup f) F - k ochraně zdraví, života a majetku v místech, kam nemá veřejnost v olný přístup,

g) G - k ochraně zdraví, života a majetku v místech, kam má veřejnost vol ný přístup,

h) H - k výkonu podnikání v oboru zbraní a střeliva. ş 30

Zbrojní průkaz skupiny A Držitel zbrojního průkazu skupiny A je oprávněn nabývat do vlastnictví a držet pro sběrtelské účely zbraně a střelivo do těchto zbraní: střeliva nejvíc e tři kusy téhož druhu, ráže, značky a výrobního provedení anebo jedno minimál né balení.

ş 31

Zbrojní průkaz skupiny B l) Držitel zbrojního průkazu skuiny B je oprávněn

a) nabývat do vlastnictví a držet sportovní zbraně, sportovní náboje a jed notlivé díly těchto nábojů,

b) nosit zbraně a střílet z nich na schválené střelnici, c) přebíjet pouze pro vlastní potřebu sportovní náboje se středovým zápal em podle technologických postupů, které udávají výrobce jednotlivých dílů nábo jů: přebíjením se rozumí zkompletování náboje s využitím nábojnice použitého n áboje.

2) Držitel zbrojního průkazu skupiny B nesmí přechovávat větší množství b ezdýmného prachu než jeden kilogram a více než 1000 zápalek: zápalky musí být uloženy odděleně v samostatné schránce.

ş 32

Zbrojní průkaz skupiny C l) Držitel zbrojního růkazu C je oprávněn

a) nabývat do vlastnictví a držet lovecké zbraně, lovecké náboje a jednot livé díly těchto nábojů,

b) nosit zpraně a střílet z nich pouze v místech, kde je k tomu oprávněn podle zvláštního předpisu,) nebo na schválené střelnici,

c) přebíjet pouze pro vlastní potřebu lovecké náboje se středovým zápalem podle technologických postupu, které udávají výrobci jednotlivých dílů nábojů .

2) Pro držitele zbrojního průkazu skupiny C platí ustanovení 31 odst. 2 o bdobně.

ş 33

Zbrojní průkaz skupiny D Držitel zbrojního průkazu skupiny D je oprávněn

a) nabývat do vlastnictví a držet zbraně určené k ochraně zdraví, života a majetku a náboje do nich,

b) při výkonu zaměstnání nosit zbraně určené k ochraně zdraví, života a m ajetku pouze v místech nebo objektech, kam nemá veřejnost volný přítup, c) Provádět cvičnou střelbu pouze na schválené střelnici. ş 34

Zbrojní průkaz skupiny E l)Držitel zbrojního průkazu skupiny E je oprávněn

a) nabývat do vlastnictví a držet zbraně určené k ochraně zdraví, života a majetku a náboje do nich,

b) při výkonu zaměstnání nosit nejvíce dvě zbraně určené k ochraně zdraví , života a majetku: pistoli nebo revolver nesmí nosit viditelně, c) provádět cvičnou střelbu pouze na schválené střelnici. 2) Zaměstnanci obce zařazení do obecní policie mohou zbraň nosit viditeln ě v souvislosti s plněním svých služebních úkolů.

ş 35

Zbrojní průkaz skupiny F Držitel zbrojního průkazu skupiny F je oprávněn

a) nabývat do vlastnictví a držet zbraně určené k ochraně zdraví, života a majetku a náboje do nich,

b) nosit zbraně určené k cchraně zdraví, života a majetku pouze v místech , kam nemá veřejnost volný přístup,

c) provádět cvičnou střelbu pouze na schválené střelnici. ş 36

Zbrojní průkaz skupiny G Držitel zbrojního průkazu skupiny G je oprávněn

a) nabývat do vlastnictví, držet a nosit zbraně určené k ochraně zdraví, života a majetku a náboje do nich,

b) nosit najednou nejvíce dvě zbraně určené k ochraně zdraví, života a ma jetku: zbraně nesmějí být nošeny viditelně,

c) provádět cvičnou střelbu pouze na schválené střelnici. ş 37

Zbrojní průkaz skupiny H Držitel zbrojního průkazu skupiny H je oprávněn nabývat vlastnictví a pře chovávat zbraně a střelivo do těchto zbraní v rámci své podnikatelské činnosti spočívající ve vývoji, výrobě, nákupu, prodeji nebo půjčování zbraní, pokud m á živnostenské oprávnění.

ş 38

Signální zbraně l) Signální zbraně a náboje do nich mohou nabývat do vlastnictví, držet a nosit pouze držitelé zbrojních průkazů skupin B až H, kterým bylo vydáno povo lení, Povolení může vydat na základě žádosti držitele zbrojního průkazu uveden ých skupin po posouzení její odůvodněnosti okresní ředitelství policie přísluš né podle místa pobytu držitele. Důvodem k povolení je zejména potřeba těchto z braní a nábojů k zajištění

a) bezpečnosti provozu a práce při činnosti, vykonávané zejména odpalovač em ohňostrojů, pyrotechnikem, střelmistrem nebo lesníkem, b) bezpečného provozu na střelnicích,

c) pomoci v nouzových situacích, zejména u záchranných služeb nebo riziko vých sportovních činností.

2) Uživatel signálních zbraní a nábojů do nich je povinen požívat tak, ab y nedošlo k ohrožení života a zdraví osob anebo způsobení škody na majetku. ş 39

Přeprava zbraní držitelem zbrojního průkazu Držitelem zbrojního průkazu skupin B, C, D, F a H smí přepravovat držené zbraně na místa, kde je povoleno jejich nošení, pouze ve stavu vylučujícím jej ich okamžité použití.

ş 40

Podmínky vydání zbrojního průkazu l) Zbrojní průkaz se vydá jen fyzické osobě, která

a) dosáhla předepsaného věku,

b) je způsobilá k právním úkonům, c) je zdravotně způsobilá držet nebo nosit zbraň a střelivo, d) prokázala zkouškou odbornou způsobilost k držení nebo nošení zbraně a střeliva,

e) je bezúhonná a spolehlivá,

f) má místo pobytu na území České republiky. 2) U cizince se k vydání zbrojního průkazu vyžaduje též souhlas služby ci zinecké a pohraniční policie.

ş 41

Věk

l) Dolní věková hranice pro vydání zbrojního průkazu je 21 let. 2) V odůvodněných případech lze vydat zbrojní průkaz skupiny B osobě star ší 15 let, která je členem občanského sdružení zabývajícího se sportovní činno stí podle národních nebo mezinárodních pravidel a řádů, jejíž součástí je stře lba, jsou-li splněny ostatní podmínky. K žádosti o vydání zbrojního průkazu se přikládá doporučení příslušného občanského sdružení.

3) V odůvodněných případech lze vydat zbrojní průkaz skupiny C posluchačů m středních odborných učilišt a středních škol, v jejichž osnovách je zahrnuta výuka myslivosti, starším 16 let, jsou-li splněny ostatní podmínky pro jeho v ydání. K žádosti o vydání zbrojního průkazu se přikládá doporučení příslušné š koly nebo učiliště.

4) V případech uvedených v odstavcích 2 a 3 je nutný písemný souhlas záko nného zástupce.

ş 42

l) Zdravotní způsobilost žadatele o zbrojní průkaz nebo držitele zbrojníh o průkazu žádajícího o prodloužení platnosti zbrojního průkazu zjišťuje a posu dek o zdravotní způsobilosti vydává posuzující lékař na základě prohlášení žad atele ke zdravotní způsobilosti, výsledku lékařské prohlídky, popřípadě psycho logického vyšetření a dalších potřebných vyšetření. Posuzujícm lékařem se pro účely tohoto zákona rozumí praktický lékař, u kterého je žadatel o zbrojní prů kaz nebo držitel zbrojního průkazu registrován k léčebné péči. 2) Zjistí-li posuzující lékař, u držitele zbrojního průkazu takovou změnu zdravotního stavu, která má za následek ztrátu jeho zdravotní způsobilosti dr žet nebo nosit zbraň, je povinen vydat nový posudek o zdravotní způsobilost a zaslat jej okresnímu ředitelství policie příslušnému podle místa pobytu držite le zbrojního průkazu.

3) Každý lékař, který zjistí nebo nabyde odůvodněné podezření, že držitel zbrojního průkazu trpí nemoceni, vadami nebo stavy, které vylučují nebo omezu jí držení nebo nošení zbraně, poučí jej o této skutečnosti a oznámi ji bez zby tečného odkladu posuzujícímu lékaři. Posuzující lékař postuje podle odstavce 2 .

4) V případech uvedených v odstavci 3 je držitel zbrojního průkazu povine n dostavit se na vyzvání posuzujícího lékaře v určeném termínu k tomuto lékaři a v odůvoděných případech se podrobit před vydáním nového posudku o zdravotní způsobilosti před vydáním nového posudku o zdravotní způsobilosti potřebnému vyšetření. Nemůže-li se dostavit ze závažných důvodů, musí tak učinit nejpozdě ji do jednoho měsíce od termínu určeného posuzujícím lékařem. Nesplní-li držit el zbrojního průkazu uvedenou povinnost, je posuzující lékař povinen bez zbyte čného odkladu oznámit tuto skutečnost okresnímu ředitelství policie příslušným podle místa pobytu držitele zbrojního průkazu.

5) Podrobnost o zdravotní způsobilosti a prohlášení žadatele podle odstav ce l se stanoví prováděcím předpisem.

ş 43

Odborná způsobilost l) Odborná způsobilost žadatele o zbrojní průkaz se zjišťuje zkouškou vyk onanou před zkušebním komisařem, kterého jmenuje na dobu pěti let a odvolání M inisterstvo vnitra. Zkouška se skládá z teoretické a praktické části. 2) Zkušebním komisařem může být osoba, která

a) dosáhla věk 30 let

b) splňuje podmínky bezúhonnosti a spolehlivosti podle ş 44 a 45, c) má úplné středoškolské nebo vysokoškolské vzdělání, d) prokázala odborné znalosti před zkušební komisí jmenovanou ministrem v nitra.

3) Teoretická část zkoušky se provádí formou písemného testu a) ze znalosti právních předpisů upravujících oblast držení a nošení zbra ní a střeliva a z právních předpisů upravujících oprávnění k použití zbraně, b) z nauky o zbraních a střelivu,

c) ze zdravotnického minima.

ş 44

Bezúhonnost l) Za bezúhonného podle tohoto zákona se nepovažuje ten, kdo byl pravomoc ně uznán vinným trestným činem

a) vlastizrady podle ş 91 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "trestní zákon"), rozvrácení republiky podle ş 92 odst. 2 trestního zákona, teroru podle ş 93 trestního zákona, zmocňování se rukojmí podle ş 93a odst. 3 trestního zákona, záškodnictví podle ş 95 odst. 2 trestního zákona, sabotáže podle ş 97 odst. 3 trestního zákona, vyzvědačství podle ş 105 odst. 4 trestního zákona, válečné zrady podle ş 114 trestního záko na, obecného ohrožení podle ş 179 trestního zákona, ohrožení bezpečnosti vzduš ného dopravního prostředku a civilního plavidla podle ş 180a odst. 2 trestního zákona, zavlečení vzdušného dopravního prostředku do ciziny podle ş 180c odst . 2 tresního zákona, vraždy podle ş 219 trestního zákona, za který byl uložen výjimečný trest nebo trest odnětí svobody na více než dvanáct let, b) uvedeným v písmenu a), za který byl uložen trest odnětí svobody na pět let až dvanáct let, nebo útoku na státní orgán podle ş 153 odst. 2 a 3 trestn ího zákona, útoku na veřejného činitele podle ş 155 odst. 2, 3, a 4 trestního zákona, vydírání podle ş 235 odst. 2 a 3 trestního zákona, mučení a jiného nel idského a krutého zacházení podle ş 259a odst. 2, 3 a 4 trestního zákona, jest liže neuplynulo alespoň 25 let od pravomocného odsouzení nebo od ukončení výko nu trestu odnětí svobody v případě, že byl tento trest uložen, c) uvedeným v písmenu a) a jako mladistvému mu byl uložen trest na pět až deset let podle ş 79 odst. 2 trestního zákona,

d) neuvedeným v písmenech a) a b), jestliže byl spáchán úmyslně a neuplyn ulo alespoň deset let od pravomocného odsouzení nebo od ukončení výkonu trestu odnětí svobody v případě,že byl tento trest uložen.

2) Při posuzování bezúhonnosti osoby se nepřihlíží k zahlazení odsouzení podle zvláštního zákona.

3) K posouzení bezúhonnosti osoby požádá příslušné okresní ředitelství po licie o vydání opisu z evidence Rejstříku trestů.

ş 45

Spolehlivost l) Spolehlivost posuzuje okresní ředitelství policie příslušné k vydání z brojního průkazu se zřetelem na ochranu života, zdraví, majetkových a jiných p ráv osob, jakož i veřejných zájmů.

2) Spolehlivou osobou nemůže být ten, kdo a) prokazatelně nadměrně požívá alkoholické nápoje nebo prokazatelně poží vá omamné nebo psychotropní látky, anebo

b) v posledních třech letech byl pravomocně uznán vinným z přestupku 1. neoprávněného získání nebo přechovávání výbušniny, nebo 2. použití výbušniny bez povolení k trhacím pracím nebo ohňostrojným prac em, nebo

3. porušení povinností nebo nedodržení zákazu stanoveného obecně závazným i právními předpisy na úseku zbraní a střeliva.

Zbrojní zákon jako kladivo na disidenty Účastník III. odboje = občan druhé kategorie

Nový zbrojní zákon, který byl schválen dne 3. listopadu 1995 a 1. března 1996 vejde v platnost, je z určitého hlediska jistým pokrokem. Je zde oproti předch ozím legislativním úpravám dána jistá forma liberalizace v možnosti občana drž et a nosit střelnou zbraň. Přijetí tohoto zákona bylo motivováno potřebou vytv ořit právní normu z jednoznačným výkladem, která by nedávala možnost různého p řístupu k vydávání zbrojních oprávnění dle osobního názoru přislušného úředník a, jak tomu doposud bylo, a dle rozdílných kritérií, která se v porovnání jedn otlivých okresů republiky podstatně lišila. Některé okresy byly ve vydávání zb rojních průkazů liberálnější, některé naopak, někde vydávali oprávnění jen na určité ráže, např. jen do 7,65 mm, jinde např. zase musel občan při podávání ž ádosti prokazovat, že přenáší velké finanční hotovosti, jejichž minimální výše se opět lišila dle osobního názoru rozhodujícího policejního úřednictva. Neby ly nijak řídké případy, kdy byla žádost o zbrojní průkaz zamítnuta s odůvodněn ím, že "žadatel neprokázal přenášení částek vyšších než čtvrt milionu korun če ských".

Dnes máme tedy zákon, který je prezentován jako takový, který by měl přizná vat každému slušnému člověku právo držet nebo nosit střelnou zbraň. Nesporným kladem zákona je také požadavek zkoušky z odborné přípravy žadatele, která by snad měla alespoň trochu omezit (záměrně říkám jen trochu omezit, velmi dobře totiž znám praxi při vydávání řidičských průkazů, přičemž dochází k případům v ydání řidičského průkazu naprosto řízení neznalým osobám, před nimiž si pak na silnici není nikdo jistý životem (sám jsem několik takových "řidičů" musel po jejich absolvování svazarmovské autoškoly doučovat aby si nepletli plynový pe dál s brzdovým a nevěřím, že by zavedenou praxi a zejména korupci v tomto směr u nějaký zákon úplně změnil) legální prodej střelných zbraní osobám, které nem ají ani nejmenší ponětí o zásadách bezpečného zacházení s ními a v jejichž ruk ou je zbraň nebezpečným vražedným i sebevražedným nástrojem. Přes poměrně doko nalou propracovanost zákona, zejména co do rozlišení držení a nošení střelných zbraní, rozdělení zbrojních průkazů do skupin podobně jako tomu bývá u řidičs kých průkazů, volnější možnosti při nákupu zbraní bez složitého povolovacího ř ízení a nákupních povolení na každou zbraň, povolení plynových zbraní s výšleh em v ose hlavně (i když já sám bych jejich použití doporučoval snad jen sebevr ahům, protože obranný a nepříliš účinný výstřel z plynové pistole proti útoční kovi ozbrojeným ostrou střelnou zbraní se rovná žádosti o okamžité zastřelení, přičemž bude mít útočník v rukou argument, že po něm bylo vystřeleno a on se jen bránil a nemohl rozpoznat, že se jedná jen o výstřel z plynovky) a dalších poměrně revolučních změn, je nutno mít k tomuto zákonu velké a zásadní výhrad y. Tyto výhrady se týkají zejména velmi pochybné a zavádějící definice slušnéh o člověka, který by měl mít plné právo za splnění dalších podmínek obdržet zbr ojní průkaz. Z tohoto hlediska se nový zákon zcela míjí účinkem a jeho dopad m ůže mět téměř opačný efekt, než jaký by měl mít. Co je to z hlediska tohoto zá kona slušný člověk? Na to nám dávají nepřesvědčivou odpověď paragrafy 44 a 45 zminěného zákona, přičemž za pozornost stojí zejména paragraf 44, který definu je bezúhonnost občana - žadatele o vydání ZP.

ş 44

Bezúhonnost l) Za bezúhonného podle tohoto zákona se nepovažuje ten, kdo byl pravomoc ně uznán vinným trestným činem

a) vlastizrady podle ş 91 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "trestní zákon"), rozvracení republiky podle ş 92 odst. 2 trestního zákona, teroru podle ş 93 trestního zákona, zmocňování se rukojmí podle ş 93a odst. 3 trestního zákona, záškodnictví podle ş 95 odst. 2 trestního zákona, sabotáže podle ş 97 odst. 3 trestního zákona, vyzvědačství podle ş 105 odst. 4 trestního zákona, válečné zrady podle ş 114 trestního záko na, obecného ohrožení podle ş 179 trestního zákona, ohrožení bezpečnosti vzduš ného dopravního prostředku a civilního plavidla podle ş 180a odst. 2 trestního zákona, zavlečení vzdušného dopravního prostředku do ciziny podle ş 180 c ods t. 2 trestního zákona, vraždy podle ş 219 trestního zákona, za který byl ulože n výjimečný trest nebo trest odnětí svobody na více než dvanáct let, b) uvedeným v písmenu a), za který byl uložen trest odnětí svobody na pět let až dvanáct let, nebo útoku na státní orgán podle ş 153 odst. 2 a 3 trestn ího zákona, útoku na veřejného činitele podle ş 155 odst. 2, 3, a 4 trestního zákona, vydírání podle ş 235 odst. 2 a 3 trestního zákona, mučení a jiného nel idského a krutého zacházení podle ş 259a odst. 2, 3 a 4 trestního zákona, jest liže neuplynulo alespoň 25 let od pravomocného odsouzení nebo od ukončení výko nu trestu odnětí svobody v případě, že byl tento trest uložen, c) uvedeným v písmenu a) a jako mladistvému mu byl uložen trest na pět až deset let podle ş 79 odst. 2 trestního zákona,

2) Při posuzování bezúhonnosti osoby se nepřihlíží k zahlazení odsouzení podle zvláštního zákona.

3) K posouzení bezúhonnosti osoby požádá příslušné okresní ředitelství po licie o vydání opisu z evidence Rejstříku trestů.

Při důsledné aplikaci tohoto paragrafu, který ani nepřipouští možnost indiv iduálního posouzení bezúhonnosti občana v jednotlivých případech, neboť dopad tohoto paragrafu je plošný, docházíme k mnoha pozoruhodným a znepokojujícím zj ištěním.

Dle zákona č 198/1993 si každý z účastníků protikomunistického odboje zasl ouží úctu. Všichni dobře víme, že účastnici odboje byli velmi často objektem z ájmu orgánů činných v trestním řízení a jejich činnost byla záměrně kriminaliz ována. Člen odboje, který byl komunistickým režimem odsouzen, poté rehabilitov án a dnes znovu odsouzen k tzv. zbytkovému trestu, je sice hoden úcty, ovšem z hlediska nově přijatého zákona o zbraních a střelivu je naopak občanem druhé kategorie s omezenými právy.

Příslušník komunistických úderných oddílů - obdoby nacistických SS, tzv. l idových milicí byl sice členem organizované teroristické organizace, která se hromadně dopouštěla tr. činu nedovoleného ozbrojování podle ş 185 odst. 3 tr. z., protože ovšem nebyl dodnes díky liknavosti a neochotě justice pravomocně o dsouzen, paragraf 44 se na něj nevztahuje a z hlediska zákona je to bezúhonný, slušný a plnoprávný občan, kterýn se může znovu, a tentokrát naprosto legálně , ozbrojit... Naopak člen odbojové skupiny, který v padesátých letech musel há jit ohroženou demokracii, svůj majetek a život se zbraní v ruce, nedostane dne s do ruky střelnou zbraň jen proto, že byl během boje zajat a posléze odsouzen k dlouholetému pobytu v komunistickém Gulagu za některý z trestných činů, kte ré komunistický právní řád používal k potírání odporu proti zločinnému režimu. Dnes jsou právě tyto paragrafy, které byly tak často používány v politických procesech s odbojovými protikomunistickými skupinami používány při posuzování bezúhonnosti potřebné k vydání zbrojního průkazu. S mírnou ironií a nadsázkou můžeme říci, dobře mu tak, nepatří mu zbraň do ruky proto, že s ní neuměl tak dobře zacházet jako speciálně vycvičení teroristé od SNB a že se v boji nechal zajat a odsoudit. Přitom např. příslušník SNB - terorista, který jako člen zá konem deklarované zločinecké organizace se dopouštěl nelidského zacházení a mu čení, přitom spáchal několik vražd na příslušnících třetího odboje, je opět dl e ş 44 považován za bezúhonného jen proto, že jeho zločiny byly tehdejším reži mem odměňovány jako hrdinství a ani dnes, v tzv. demokracii jej dosud nikdo ne postavil před soud a neodsoudil. Naproti tomu ten, který například v roce 1988 rozmnožoval samizdatovou literaturu a v rámci razií StB a infiltrací agentů m ezi opozici bylo jeho středisko zlikvidováno, není dle ş 44 považován za bezúh onného jen proto, že bylo na něj bylo vykonstruováno obvinění a byl pravomocně odsouzen například za nedovolené podnikání (tento paragraf byl používán zejmé na proto, že komunistický režim se úmyslně vyhýbal užívání politických paragra fů z hlavy 1 tr. zákona, aby bylo před okolním světem vytvořeno zdání, že v ČS SR není nikdo trestán za svoje politické přesvědčení) a dodnes neuplynula něký m nesmyslně stanovená desetiletá lhůta od jeho pravomocného odsouzení nebo od odpykání trestu. Ve stejné situaci jsou dnes i účastníci protikomunistických m anifestací z roku 1989 (např. z tzv. Palachova týdne), z nichž mnozí byli suro vě zbiti přepadovými tzv. pohotovostními oddíly SNB a poté lživě obviněni a od souzeni pro "útok na veřejného činitele" dle paragrafů 155 a 156 tr. zákona. Platné znění paragrafu 44 odst. 1 naprosto odporuje jiným platným zákonům našeho státu a jeho nepřijatelnost pro většinu slušných občanů spočívá právě v jeho plošném působení. Tento paragraf vůbec nerozlišuje mezi občanským postav ením politicky pronásledovaného účastníka protikomunistického odboje a obyčejn ého násilníka, který byl odsouzen například za znásilnění nebo jiný delikt obd obné vyloženě kriminální povahy bez politického podtextu. Mnohonásobný recidiv ista, jemuž vypršel poslední trest před deseti lety je z hlediska paragrafu 44 bezúhonným občanem, na rozdíl od toho, který například patří mezi výše uveden ou kategorii politicky pronásledovaných odpůrců režimu a byl jen jednou ve své m životě odsouzen například za účast na protikomunistické demonstraci, na kter é byl fyzicky napaden příslušníkem VB, a musel se bránit. ODSTAVEC 2. paragrafu 44 je doslovným výsměchem dosavadnímu trestnímu právu vůbec. Tím, že se při posuzování bezúhonnosti nepřihlíží k zahlazení odsouzen í podle zvláštního zákona, je vlastně řečeno, že ustanovení şş 69, 70, 87 tr. zákona a şş 363 až 365 trestního řádu jsou vlastně k ničemu, protože odsouzené mu je sice trest zahlazen a hledí se dle zákona na něj jako by nikdy nebyl ods ouzen, ovšem podle zákona č.288/1995 Sb. bezúhonný není, a tak se vlastně na n ěj dodnes hledí jako na nespolehlivou v minulosti trestanou osobu. Tím se dost áváme do rozporu z účelem institutu zahlazení odsouzení, který směřuje k tomu, aby se občan po uplynutí příslušné lhůty od doby svého odsouzení nebo propušt ěnmí z výkonu trestu stal opět plnoprávným občanem. Není zde možné retroaktivn ě, tedy se zpětnou platností prodlužovat tzv. zkušební lhůtu těm odsouzeným, k teří se v příslušných lhůtách dle závažnosti svých provinění osvědčili a jimž bylo odsouzení zahlazeno. K výkonu mnoha povolání je potřeba výpis z rejstříku trestů a osoba se zahlazeným odsouzením může vykonávat jakékoliv zaměstnání, při němž je kladen požadavek bezúhonnosti. Při aplikaci ş 44 zákona o zbraních a střelivu může velice snadno dojít k takovým paradoxním situacím, jaké si do vedeme představit snad jen v těch nejsměšnějších a zároveň nejtragičtějších gr oteskách. Sportovec, který například vede kroužek mladých střelců (k tomu musí splňovat požadavek čistého trestního rejstříku a ten splňuje) a je držitelem mistrovské třídy ve sřelbě, by musel najednou odevzdat malorážku jen proto, že například někdy v roce 1989 přechodil chřipku a nakazil polovinu paneláku a p oté bylo jeho jednání (protože byl například někomu nepohodlný) kvalifikováno jako úmyslné a byl odsouzen podle ş 189 tr. zákona, za šíření nakažlivé chorob y k peněžitému trestu. Přitom ten, který mu vykradl byt před více než deseti l ety a pro dobré chování, "kladný vztah k socialistickému státnímu zřízení" a a ktivní spolupráci s StB byl odsouzen k podmíněnému trestu, je z hlediska ş 44 bezúhonný a vesele se mu směje do očí s legálně drženým coltem pětačtyřicítkou za pasem. Jestliže zákon nepřihlíží k zahlazení odsouzení "dle zvláštního zák ona," (zde má zákonodárce na mysli výše uvedené paragrafy tr. zákona a tr. řád u), znamená to v praxi jen to, že ten, komu dokonce ani nebyl trest zahlazen ( jako tomu může být u některých recidivistů, kteří sice v posledních deseti let ech nebyli pravomocně odsouzeni z úmyslných ttrestných činů, ale kteří zároveň nesplnili podmínky pro zahlazení odsouzení, protože se celou dobu pohybovali na samé hranici zákona), je na tom z hlediska paragrafu 44 zákona o zbraních a střelivu vlastně lépe než ten, který někdy před třemi lety byl např. bezdůvod ně šikanován městským policistou, řekl mu "kašpárku," a protože dostal jen pod miněný trest, osvědčil se v podmínce, jeho odsouzení je zahlazeno. Zdá se to n euvěřitelné, ale zákonodárce zde vůbec nerozlišuje mezi porušováním domovní sv obody, znásilněním, krádeží, (nebudeme zde vyjmenovávat všechny násilné trestn é činy, které do kategorie násilných tr. činů bezesporu patří a přitom nejsou vyjmenovány v odstavci 1 pod písmeny a, b), a např. neoprávněným používáním mo torového vozidla (tento paragraf byl již novelizací z tr. zákona vypuštěn), za které bylo odsouzeno mnoho tehdejšímu režimu nepohodlných občanů, když se zac htělo policií šikanovat osobu zaměstnanou řízením náklaďáku ve státním podniku za ujetí několika stovek metrů bez vyplněného záznamu o provozu vozidla... Na jedné straně je zde odmítána retroaktivita zákona z hlediska údajné nemo žnosti stíhání komunistických zločinců, na straně druhé se zde retroaktivita p oužívá pro nové omezení práv osob, které byly v minulosti komunistickým režime m postiženy.

Z platného znění paragrafu 44 jednoznačně vyplývý, že se nepovažuje za bezú honného občan, který se dopustil jakéhokoliv úmyslného trestného činu a neuply nulo alespoň deset let od jeho pravomocného odsouzení nebo od výkonu trestu od nětí svobody, pakliže byl tento vykonán. V tomto ustanovení schází (a to je op ravdu hrubý nedostatek) definice úmyslného trestného činu a vše je ponecháváno na kvalifikaci dle trestního zákona, který byl zejména v minulosti používán z ločinným a tím samozřejmě nezákonným způsobem. Jestliže bude posuzována bezúho nnost podle opisu rejstříku trestů, ve kterém je uveden jen příslušný paragraf tr. zákona, jednací čislo a datum právní moci rozsudku, nebude možné z těchto údajů vždy jednoznačně vyčíst, zda se jednalo o úmyslný či neúmyslný trestný čin. Například ublížení na zdraví je možné se dopustit fyzickým napadením spol uobčana a ovšem také nedbalostí, porušením bezpečnostních předpisů anebo dopra vním přestupkem. Úmyslné a neúmyslné ublížení na zdraví je sice rozlišeno čísl y příslušných paragrafů, ovšem z hlediska činnosti orgánů činných v trestním ř ízení v předlistopadové době (tím nechci říci, že dnes není činnost politické opozice kriminalizována, máme zde tzv. verbální útoky na veřejného činitele, k teré bývají velmi často politicky motivovanou šikanou ze strany policejních or gánů) je nutno se na tyto a jim podobné případy dívat z úplně jiného pohledu n ež jen přes čísla paragrafů. Přitom velmi často není stanovena a jednoznačně p osouzena hranice mezi úmyslným a neúmyslným porušením trestního zákona a často záleželo a dodnes záleží na výkladu soudu, který není vždy naprosto objektivn í a zejména v minulosti docházelo ke zkreslenému posouzení takových činů, kdy v nedbalosti spáchaný tr. čin byl často kvalifikován jako úmyslný, když bylo t restní stíhání politického odpůrce ovlivňované ze strany Státní bezpečnosti. T restní zákon také obsahuje paragrafy, které ani nerozlišují mezi úmyslným a ne úmyslným jednáním, jako například paragraf 213 - zanedbání povinné výživy. Jak bude policejní úředník zjišťovat, zda delikvent úmyslně nechtěl alimenty plat it anebo zda přišel o zaměstnání a ocitl se bez jekýchkoliv prostředků a proto byl odsouzen, když z čísla paragrafu se tyto zásadní rozdíly vyčíst nedají, t o zřejmě tvůrci zákona ani zdaleka nedomysleli. A jak bude posuzována žádost o zbrojní průkaz například u novináře, který se zveřejněním informací z oblasti ekologie, podle zkresleného a politicky ovlivněného výkladu práva měl někdy v nedávné minulosti dopustit trestného činu šíření poplašné zprávy nebo vyzraze ní státního tajemství, když tyto paragrafy jednoznačně nepatří mezi tzv. nedba lostní? Anebo toho, kdo se oženil, aniž by se předtím rozvedl a tím naplnil sk utkovou podstatu tr. činu dvojího manželství dle ş 210 tr. zákona? Kdo bude ny ní posuzovat, zda tak udělal proto, že se oženil aniž by věděl, že rozsudek o jeho rozvodu ještě nenabyl právní moci a tak se tohoto jednání dopustil z nedb alosti, anebo tak učinil úmyslně ze zištných důvodů? Jak bude posuzována bezúh onnost občana, který byl odsouzen za další z "oblíbených" paragrafů komunistic kého režimu, který byl používán mimo jiné také pro skrytý postih "vnitřního ne přítele," zejména těch občanů, kteří z hlediska svého kádrového profilu nemohl i najít zaměstnání a poté byli odsuzováni za ş 203 příživnictví? Vždyť paragra f 44 nerozlišuje mezi paragrafy tr. z. zrušenými pro svůj rozpor s mezinárodní m právním řádem a těmi dosud platnými. O paragrafech, na základě kterých může být občan odsouzen jen za to, že projeví veřejně svůj osobní názor na politick ou činnost představitele státu, (v minulosti k tomu stačilo dokonce jen vypráv ění politické anekdoty v přítomnosti udavače) jakými jsou paragrafy 102 a 103 (tzv. hanobení republiky a jejího představitele), které samy o sobě jsou ostud ou našeho právního řádu a v civilizovaném světě nemají obdoby, již není ani po třeba se podrobněji rozepisovat.

Jako kontrast zde můsíme vzít na vědomí, že existuje poměrně početná skupi na skutečných delikventů jiné kategorie, kteří se například v masovém měřítku dopouštěli trestných činů porušování tajemství dopravovaných zpráv - ş 239 a 2 40 tr.z., zneužívání pravomoci veřejného činitele - ş 158 tr. z., teroru, útis ku, omezování osobní svobody, zbavování osobní svobody, ovšem pokud nikdo z tě chto zločinců ve státní správě nebyl pravomocně odsouzen, může se také každý z nich oproti slušnému občanu legálně ozbrojit.

V zákoně o zbraních a střelivu schází ustanovení o možnostech odvolání prot i zamítavému rozhodnutí o žádosti o vydání zbrojního průkazu a není zde ani uv edena možnost soudního přezkoumání důvodů k odepření vydání ZP, jak tomu bylo v původním zákoně z roku 1990...

Marek KOŘÍNEK P.S. Během uzávěrky tohoto vydání vydala ČTK zprávu, z níž vyplývá, že Parlame nt České republiky si zasluhuje zápis do Guinesovy knihy rekordů. Během tří dn ů se mu podařilo "projednat" 100 - slovy sto nových zákonů...!?!