--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Smutek Zdeněk
Název: Válka s čtvrt milionem
Zdroj: NN Ročník........: 0006/011 Str.: 006
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1996
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

"... a odejmeš zlé z prostředka svého"... aneb válka s čtvrt milionem

"A měl-li kdo by syna vzpurného a protivného, ješto by neposloucha l hlasu otce svého a hlasu matky své, a jsa trestná, neposlechl by... Te hdy všichni lidé města toho uházejí jej kamením a umřet: a tak odejmeš z lé z prostředku svého." (V. Mojžíšova)

"Když jsou odstraněny slepé ideologie a náboženské víry, rychle se vyrobí jiné, aby ty prvé nahradily. Jestliže je mozková kůra přísně vyc vičena v technikách kritické analysy a nabitá ověřenou informací, přetra nsformuje to všechno do určité formy morálky, náboženství a mytologie. J estliže je psychika instruována tak, že pararacionální aktivita se nemůže kombinovat s aktivitou racionální, rozdělí se sama na dvě části, aby obě činnosti mohly dát vzkvétat bok po boku." (E. O. Wilson: O lids ké přirozenosti)

"Kessi ty kluky znala a představila mě jim. Byla jsem štěstím bez sebe, že mě k nim Kessi přivedla. Protože všichni se k té partě chovali s hlubokou úctou. Když jsem k nim přišla první večer do sklepa, měli seb ou kluci obrovskou vodní dýmku. Nejdřív jsem netušila, co to je. Kessi m i vysvětlila, že se tím kouří hašiš. Moc jsem nevěděla, co to ten hašiš vlastně je. Jen to, že je to droga a že je děsně zakázaná." (Chris tine F.: My děti ze stanice ZOO)

"Jestliže nejsem schopen analyzovat nevědomé stránky společnosti, v níž žiji, nemohu vědět, kdo jsem já, protože nevím, jaká část mnou nen í." (E. Fromm: Umění být)

"Petice proti přijetí zákona o omamných látkách podepisují převážn ě mladí lidé. Starší lidé se však netají svým rozhořčením. V Thajsku je na to trest smrti - a my bychom potřebovali totéž. Jiný důchodce hrozí h olí: Vás bych tam poslal také!" (LN. 7. 3. 96)

"Oni se líbají! Jaký hřích! Nevěsta před svatbou! Zaúpěl a se stud entem - zvednout sukně a nasekat... Jeho obličej byl dějištěm prudké sam omluvy. Ve vnitřnostech bublal hněv. V něm se bouřilo okresní město, sta rodávné zvyky a mravy. Stal na straně pořádku... S věnečkem, vrčel, s vě nečkem máš jít k oltáři s tím, koho otec určí... a ne se zahazovat se studentem, po věnečku šlapat... Uplynulo několik okamžiků. Náhle žeb rák otevřel ústa a zavřeštěl na poplach: Vidím, vidím! Všechno jsem vidě l! Nestydáci! Nestydáci! Co z vás bude? Nesmí se... nedovoluje se..." (K . Poláček: Okresní město)

"Každý, kdo vlastní drogu je vinen. Chlapci a děvčata, šlukující m arihuanu nejsou nevinni. Přistihne-li otec jedenáctiletého syna s cigare tou, najde si také cestu k nápravě, bude-li mít platit za syna 200 Kč, k dyž u něj policista najde marihuanu... Odpůrci trestnosti držení s traší představami, že těch dvě sta - tři sta tisíc konsumentů by přeplni lo věznice, jednak by je zatlačilo do zločinecké subkultury." (O. Vinař: Každý, kdo vlastní drogu, je vinen. LN. 6. 3. 96)

Svatá prostoto vrchnostenských duší! Vrchnost něco zakáže a dostat ečné množství poddaných poslechne, aby ty zlé bylo možné s úspěchem stíh at. A co když ne? Stačí si připomenout studentské revolty šedesátých let u nás i v Evropě. A co válka se čtvrt milionem? Podezírám autora, že je katolík: ti zpravidla přeceňují účinnost zákazů autority. Z vlastní adolescence si vzpomínám, že k výchovným zásahům se cítil povolán kaž dý strejček Nimra - velice se pak rozhořčoval, že nemám úctu ke stáří a k autoritě. Od biedermaieru už uplynul jistý historický čas... I adolescent je nositelem osobních práv, patřících k demokracii a právnímu státu. Povinnost k vydání věcí dle ş 78: "Kdo má u sebe věc důl ežitou pro věc trestního řízení, je povinen ji na vyzvání předložit soud u, trestnímu zástupci, vyšetřovateli nebo policejnímu orgánu". (Jelínek - Sovák: Trestní zákon...) Kdo kouří marihuanovou cigaretu, nemá u sebe věc důležitou pro trestní řízení, tudíž není povinen ji policajtov i vydat. Dále není osobou podezřelou podle ş 76, tedy nesmí být ani zadr žen. Jak bude policajt těch 200 Kč vymáhat?

Jakékoliv podzákonné normy, které by to umožňovaly, byly by v rozp oru s mezinárodními normami na ochranu osobnosti, tedy normami vyšší prá vní síly. Z Konga by se na nás chodili dívat! ČL 2 (3): "Každý může čini t, co není zákonem zakázáno a nikdo nesmí být nucen činit nic, co zákon neukládá." (Listina základních práv a svobod jako součást ústavního pořádku ČR)

Totalitní systém omezoval svobody "právním řádem" - tedy normami n ižší právní síly než zákon. Demokracie pouze zákonem. I když nemám vysok ý názor na náš parlament, nepokládám jej za sbírku pablbů, aby vydali zv láštní zákon zakazující kouření marihuany. "České právo není založeno na svrchovanosti zákona. Nadřazenost zákonů nižším právním normám ne znamená ještě jejich svrchovanost." (Pavlíček - Hřebejk: Ústava a ústavn í řád ČR)

Předpokládejme, že takováto zákonná norma - zákaz kouřit marihuanu - by byla přijata. Buď by to bylo plácnutí do vody: tak jako zákon o pr otiprávnosti komunistického režimu, z kterého si odpad národa, včetně so udců - šašků a zločinců, jako Klár a Horváthová, může dělat smích. A neb o by se z toho stala akce podle totalitních algoritmů. Policajti n ajedou s antony, posbírají adolescenty a potom jim budou strkat prsty do řiti, jestli tam nemají drogy. Zdědili jsme příliš mnoho policajtů z to tality, mnohé s nostalgií i návykem na arogantní blbství. (Tak se např. projevuje při demonstracích antikomunistů či snaze zbavit politické uprchlíky z komunistických zemí jejich mezinárodně uznávaného uprchlic kého statutu.) Nelze předpokládat, že by si to adolescenti jen tak necha li líbit: takže občas by byli zmlácení adolescenti, občas policajti - a soudní dohry. Adolescenti ve skupině - a někteří i samostatně - jsou vel mi nepříjemní nepřátelé, jak občas zjistil komunistický režim - a nejen on.

Tady nejde o marihuanu. Ani o pětibarevné vlasy. Ale že se adolesc enti zařazují do skupiny, která jim dává pocit pochopení, bezpečí a hodn otový řád odlišný od světa dospělých. To vždy bylo a bude. Ale převrat z r. 89 přinese pravděpodobně ještě odlišnější svět než z r. 1918. Chcete je vychovat a uplatňovat své životní moudrosti? Jak mít jeden náz or pro sebe - a druhý před pány, jak způsobně aportovat, jak obratně léz t do prdele? Co jste se ještě naučili za těch čtyřicet let? Abyste těm m ladým nebyli pro smích i se svojí výchovou? Aby vaše mravní rozhořčení n ebylo rozhořčením dobré mravy střežícího žebráka z Poláčkova "Okresního města"?

Vzpomínám si na první nával drog v šedesátých letech. Tehdy to byl relativně neškodný Dexfenmetrasin. Současně přišly minisukně a dlouhé v lasy u mužů. Režimističtí kreténi to řešili policejně. A tak se stal pro adolescenty policajt obrazem nepřítele. Občas byl zbit adolescent, obča s policajt. A taky občas vykradli lékárnu. Byla to móda. A byl to vzdor vůči světu, který byl opovržený a nepřátelský. "I když tygři jsou jiný druh než lidé, lísají se k tomu, kdo o ně pečuje, protože jim ponec hává jejich způsob: a naopak, zabijí-li ho, je to proto, že je chtěl při nutit žít podle svého." (Výbor z klasických taoistických spisů) Totální odcizení mládeže bylo také jedním z důvodů reformátorství osmašede sátníků. Jediné, z čeho tehdy mohl mít režim radost, že čeští hippies po vzoru západních začali protestovat proti americké válce ve Vietnamu. To ho roky komunistické propagandy nedosáhly. Západoevropští hippies byli n ositeli prestiže a identifikace. Komunističtí kádři ne. Pan poslanec Severa asi také ne. Pan poslanec Severa - pokud vím - nikde neuveřejn il rozpočet, kolik policajtů, dobrovolných i placených udavačů, přepadov ých komand - možná i s obrněnými transportéry - by byly potřebné k prosa zení jeho zákona, kolik zavřených, hospitalizovaných, souzených, kolik ostud... Ono není tak důležité kouřit marihuanu. Ono je důležité dá t najevo, že rodiče, učitelé, policajti - jsou malí páni! A neporučí, a neporučí!

Tehdy v šedesátých letech mluvil jsem s řadou bítníků. Zdůvodňoval i: Je to záměrný konflikt a protest proti kreténskému režimu a posraným dospělým. "My a oni!"

Ne, nechci aby se mládež měnila v narkomanické trosky. Je mi šedes át. S vděčností vzpomínám, co mi dal skaut. Mimo jiné dobrovolnou kázeň: patnáctiletí družinoví rádci a osmnáctiletí oddíloví vůdci měli kázeň, o níž se učitelům mohlo jenom zdát. Vím, jak rozumní, zodpovědní, operat ivní dovedou být adolescenti, když se s nimi -já pán, ty pán - na jejich čest dohodnou pravidla hry. Vidím jedinou cestu, jak čelit ne och utnávkám, ale narkomanii. Budovat autonomní struktury mladých lidí, kteř í uhlídají meze! "Přirozené tužby mají své hranice: Tužby zrozené z klam ných představ neznají, kde by skončily." (Seneca: Listy Luciliovi) Zdenek Smutek