--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Mojžíš L.
Název: Moje neradostné vzpomínky
Zdroj: NN Ročník........: 0006/011 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1996
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Moje neradostné vzpomínky Jsem pamětníkem konce první ČSR a dalšího vývoje našeho státu. Neh ledal jsem lehčí život v zahraničí. Přál bych si, aby občané Německa a Č eské republiky žili nyní i v budoucnu v přátelství a zabránili mocenským choutkám lidí, kteří způsobovali a způsobují konflikty mezi našimi stát y. Dnešní způsob jednání o přátelství značně zamlžuje některé minulé skutečnosti a proto cítím povinnost své zkušenosti a myšlenky zveřejn it.

Z historie českého království je známo, že čeští králové ze zištný ch důvodů pozvali do málo osídlených pohraničních oblastí německé osadní ky, jejichž soužití s českými domorodci bylo po staletí problematické. Z vyprávění rodičů vím, že se vznikem ČSR v r. 1918 nebyli zástupci němec ké menšiny nadšeni. V sousedním Německu se díky NSDAP (National So zialistische Deutsche Arbeiter Partei) a slibům lepší prosperity Německa (1 DM = 0,5 Kčs) dostal k moci Adolf Hitler, který prohlašoval, že ČSR je vředem na srdci Evropy a jako takový musí být odstraněn. Tato slova v zbudila sebevědomí některých našich německých spoluobčanů. Konrad Henlein založil v ČSR filiálku německé NSDAP pod názvem Sudetodeutsche P artei (1935), která organizovala tlupy násilníků zvaných Ordneři. Ti kru tým způsobem terorizovali české domorodce, kteří si zachraňovali životy útěkem z pohraničí do vnitrozemí ČSR (bez majetku). K. Henlein pře dložil vládě ČSR (1938) tz. Karlovarské požadavky, kde bylo žádáno připo jení podstatných částí Čech, Moravy a Slezska k tz. Třetí velkoněmecké ř íši. Němečtí dosud naši spoluobčané při každé příležitosti skandovali: " Ein Volk, ein Reich, ein Führer" nebo "Wir wollen heim ins Reich" apod. Celou situaci završila tzv. Mnichovská dohoda, kde A. Hitler, Muso liny (Itálie), Dalladier (Francie) a Chamberlein (Anglie) se dohodli na podmínkách likvidace ČSR. Nejprve, a to do 10. 10. 1938, museli z pohran ičí tj. ze své vlasti odejít čeští domorodci (bez majetku) do vnitrozemí ČSR a pohraniční území ČSR bylo připojeno k Říši. Tak bylo postiž eno statisíce českých občanů. tím také byla dovršená zhoubná činnost Ord nerů. Konečné rozbití ČSR začalo vyhlášením Slovenského státu dne 14. 3. 1939 a obsazení zbytku ČSR německými vojsky dne 15. 3. 1939. Ze zbytku ČSR byl vytvořen Protektorát Čech a Moravy s říšským pro tektorem von Neurathem a formálním prezidentem Háchou. Výprodej našich o bchodů zajistily německé úřady stanovením kurzu 1 DM = 10 Kčs. Zásobován í obyvatel protektorátu bylo řízeno diskriminujícím lístkovým systémem, kde naši bývalí němečtí spoluobčané, nyní již dobrovolní občané Tř etí velkoněmecké říše, dostávali min. 2x vyšší potravinové příděly (a ne jen to), než protektorátní občané ve vlastní zemi. Němečtí okupanti využ ívali v plném rozsahu naše hospodářství a čeští občané protektorátu byli levnou pracovní sílou. Uzavřeli české vysoké a střední školy, cca 600 000 studentů a ostatní mládeže odvlekli na otrocké práce do Říše. S ebemenší odpor postihovali umístěním v koncentračních táborech, kde prom yšleně likvidovali odpůrce hlavně z řad inteligence. Takto umučili a zav raždili cca 450 000 protektorátních občanů. Popravy zveřejňovali v denní m tisku, kde jména popravených zabírala až dvě hustě popsané strán ky. K tomu je ještě nutno připočíst naše padlé vojáky bojující proti nac ismu a dále oběti policejní zvůle. Tato zvěrstva páchali 6,5 roků a jeji ch popis by potřeboval knižní zpracování. Není tedy na místě po půl stol etí kritizovat, že týraní čeští občané protektorátu využili rozhod nutí přijatého vítěznými mocnostmi na konferenci v Postupimi a v souladu s tehdejším mezinárodním právem nepřizpůsobivé občany nyní již Třetí ve lkoněmecké říše odsunuli. Že ve vyjímečných případech nebyla plně respektována jejich základní práva lze vysvětlit tím, že šlo o reakci na více než šest roků trvající německý teror, který lidská práva občanů pr otektorátu Čech a Moravy vůbec nerespektoval. Sekundární násilí použité v některých případech českými občany během odsunu bylo jen zlomkem primárního násilí páchaného občany Třetí velkoněmecké říše.

Druhá světová válka výrazným způsobem poškodila náš stát jak hospo dářsky, tak politicky. Ve válce proti nacistickému Německu byl zapojen i komunistický Sovětský svaz. Ten prosadil svůj poválečný vliv v Evropě t .z. demarkační čárou. Hodně občanů České republiky si jistě vzpomene na poválečný problém západních Čech (1945). Jinými slovy - předně Něm ecko, ale také Itálie, Francie, Anglie a v neposlední řadě i USA umožnil i rozšíření komunistického vlivu do poválečné ČSR. Tento více než čtyřic etiletý vliv komunistické moci způsobil naši hospodářskou a morální katastrofu. Bylo by na místě, aby uvedené státy pomohly Českou republi ku přivést mezi demokratické a prosperující státy. Díky uvedené realitě kupujeme 1 DM již za 19,- Kč. Odtržení Slovenska dne 1. 1. 1993 a silný hospodářský vliv Německa včetně hlasů t.z. Sudetských Němců vzniká situa ce, která mně silně připomíná události čtyřicátých let tohoto stol etí - pochopitelně v jiné poloze. Není mně jasné, proč uvedené skutečnos ti nejsou našimi representanty souhrnně a s patřičným důrazem uváděny na mezinárodních jednáních.

Odsunuté občany německé národnosti a jejich potomky žádám, aby byl i sebekritičtí a své názory nevytrhovali z dějinných souvislostí. Pokud by odsunutí němečtí občané zůstali na území ČSR, museli by se zodpovídat ze zločinů vlastizrady a dalších zločinů proti lidskosti, za což by jim hrozily nejvyšší tresty. Je štěstím českého národa, že se nesplnily záměry nacistů presentované Heydrichem a Frankem - poněmčit, vysídlit , likvidovat! Odsunem se prakticky zbavili zodpovědností za své činy. Ne srovnatelně více byli druhou světovou válkou poškození občané Protektorá tu Čech a Moravy, kteří války nevyvolali a byli v době války terorizovan í a zabíjení i s pomocí odsunutých Němců. V době nacistické okupace jsem dorůstal v muže, který v době růstu nejenže neměl správnou výživu , ale měl problém se při těžké práci dosyta najíst. K tomu jsem musel pr ožívat nacistická zvěrstva a proto není divu, že mám problémy se slabou nervovou soustavou. Přes uvedené prožitky patřím mezi bývalé občany prot ektorátu, kteří údajně nacistickými zvěrstvy nebyli postiženi. Jak by asi vypadal můj život bez druhé světové války, bez komunistické nadv lády a v demokratické ČSR! Babička manželky, která již bohužel zemřela, byla německé národnosti. Byla to pravá hodná babička, která se styděla za zvěrstva páchaná lidmi stejné národnosti. Zůstala občankou prote ktorátu a proto nebyla odsunuta. Proč se tak nechovali všichni občané ČS R německé národnosti? Proč se tito prý demokratičtí občané nestydí za sv é skutky? Proč volají po domově, který zradili? Proč nazývají pohraničí ČR Sudetami (s jakým záměrem), když se nejedná o historické území českého království? Proč člen současné německé demokratické vlády p. Kla us Kinkel znevažuje Postupimské dohody o bezpodmínečné kapitulaci nacist ického Německa? Uvedených proč je daleko více a jitří rány, které se úsp ěšně hojily. Myslím si, že k přátelství je třeba uznat a litovat s vých nemorálních činů, což se bohužel ze strany odsunutých německých obč anů neděje. Nejvíce snad od demokratického Německa překvapuje skutečnost , že nemorální odsunuté německé občany obhajují i někteří členové součas né německé vlády - a to je na pováženou!

L. Mojžíš