--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Mareček Miloslav
Název: VZP - idioti nebo parchanti ?
Zdroj: NN Ročník........: 0006/012 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1996
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

VZP - idioti nebo parchanti?

Říká se - chytrému napověz, hloupého trkni. Zač ovšem považovat toho, komu nepomůže ani trknutí? Za idiota? Nebo spíš za parchanta? Nejspíš jak u koho; případně podle situace. Do které z obou kategorií "právoplatně" patří někteří ze zaměstnanců Všeobecné zdravotní pojišťovny - OP v Hodoníně, posuďte sami.

Zhruba od poloviny r. 1993 mne VZP začala "obšťastňovat" svými dopisy. Musím přiznat, že první dopis mě velice překvapil. Neboť jsem se z něj dozvěděl, že - aniž bych projevil zájem, nebo dal jakýkoliv souhlas - jsem nadále veden jako pojištěnec Všeobecné zdravotní pojišťovny. Protože nejsem občan ČR (po rozbití Československa jsem se nikdy a nikde jako občan ČR nezaregistroval), pojišťovací povinnost pro mě tedy nevyplývala ani ze zákona. Nehledě k tomu, že jsem měl (a dosud mám) za to, že každý člověk má v ČR právo zdravotní pojišťovnu si vybrat. Pokud se mýlím, pak jsem dvojnásob rád, že nejsem občanem ČR.

Tato situace mi tak trochu připomněla "dávná léta", kdy jsem se na svém pracovišti s úžasem dozvěděl, že jsem členem ROH. Samozřejmě - aniž bych o členství projevil zájem, nebo s ním vyslovil nesouhlas. A co mi to dalo práce, než asi desítce tupých (nebo zparchantělých?) mozků konečně došlo, že členem ROH být v žádném případě nechci a moje "členství", s tvářemi zkřivenými vztekem, konečně zrušili. To byla, panečku, dřina.

Nicméně k věci. Zásilky VZP jsem zpočátku běžnou poštou vracel, s poznámkou, že nejsem pojištěnec VZP; později házel rovnou do odpadkového koše. Pořekadlo "chytrému napověz" se tedy u zainteresovaných zaměstnanců VZP-OP v Hodoníně minulo cílem. Inu co dělat. Že ten či onen jedinec k chytrým nepatří, za to přeci nemůže. To už je holt osud... Ostatně, říkal jsem si, když je to baví, ať si klidně hrají s psaníčky dál. Alespoň nějakým smysluplným způsobem naplní svoji pracovní dobu. Co je mi vlastně do toho. Mají-li v registraci pojištěnců bordel, nejsou-li ani schopni zjistit si, který jedinec do registrace právoplatně patří a který ne - to není moje věc. Nač se tedy unavovat házením hrachu na stěnu, resp. usilovat o zažehnutí světla v totálně a navždy zatemnělých byrokratických mozcích. "Služeb" VZP stejně nikdy nevyužiju, takže co, ukončil jsem úvahu.

V druhé půli r. 1995 však došlo k situaci, která mě dovedla k závěru, že když už nemám co do činění s chytrými, kterým stačí napovědět, budu muset "trknout" do hlupáků. VZP mi totiž poslala sdělení, že s mojí neposlušnou maličkostí bylo zahájeno správní řízení. Reagoval jsem tedy doporučeným dopisem, ve kterém jsem dotyčným pádně vysvětlil, že nejsem pojištěnec VZP, že pojišťovací povinnost pro mne ze zákona nevyplývá, a slovy vybranými i nevybranými jsem je požádal, aby mne už konečně přestali otravovat. Dopis jsem pojal jako otevřený a i s kopií zmíněného sdělení VZP jej poskytnul ČTK, která o celé záležitosti vydala podrobnou zprávu.

Dopis VZP OP v Hodoníně z 24. 1. t.r. však jednoznačně dokazuje, že pokud jde o zainteresované zaměstnance hodonínské VZP OP, nelze mluvit dokonce ani o hlupácích. Neboť jim nepomohlo ani výše uvedené "trknutí". Ocitl jsem se tedy na rozpacích... Zač je považovat? Za totální idioty?

- To, že se jim v jejich byrokratických mozečcích nerozsvítilo ani po mém otevřeném doporučeném dopise z 12. 10. 1995, ani po příslušné zprávě ČTK, která se objevila v několika denících, by hovořilo pro idiotismus. - To, že v dopise z 24. 1. t.r. však po mně drze vymáhají cca 23 909 Kč za nezaplacené pojistné a penále, ovšem hovoří spíš o zparchantělismu. Anebo, že v v dotyčných jedincích by se družně snoubil zparchantělismus s idiotismem? I tato varianta je docela reálná...

V úvahu by ovšem docela přicházela ještě další možnost. Že VZP, jaksi v rámci "přidružené výroby", působí i jako jedno z perzekučních center stávajícího kryptofašistického Ha-Ha (Havlova Hajzlstánu). V oblasti perzekucí finančního rázu. Neboť pohodlné jedince lze perzekvovat v povícero rovinách. Čím víc takových rovin - tím pro perzekutory lépe - tím důraznější perzekuční dopad. Ve stávajícím kryptofašistickém Ha-Ha jsem už zakusil na vlastní kůže takřka všechny formy perzekuce, co existují. I ty nejděsivější. Finanční "res persekution" ovšem dosud ne.

Že by tedy kompetentní místa dospěla k závěru, že toto hanebné opomenutí nutno napravit...?

Nu - ať už tak, nebo tak - jisté je jedno. Mít někdy o zdravotní pojištění v ČR zájem, rozhodně si nevyberu VZP. Její praktiky totiž až příliš připomínají praktiky některých nechvalně známých institucí z doby minulé. Což je též jeden z hlavních důvodů, proč jsem "služeb", vnucovaných mi VZP, nikdy nevyužil. Děkuji, vašnostové, nemám zájem. Přesně tak, jak jsem svého času poděkoval za "členství" v ROH.

- Rozdíl je snad jen v tom, že zatímco činitelé tehdejšího ROH nakonec přece jen pochopili, že nemají právo na to, někam někoho "cpát" proti jeho vůli, inteligence činitelů dnešní VZP, na tak "geniální" závěr asi přece jen nestačí. Samozřejmě - ponecháme-li stranou velice lákavou variantu finanční "res persekution". Zajisté.

Miloslav Mareček