--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Rusek Michal
Název: O pravici a levici z různých stran
Zdroj: NN Ročník........: 0006/012 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1996
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
O PRAVICI A LEVICI z různých stran
Přestože jsme se již několikrát bavili o levici a pravici spíše ve smyslu, že toto označení slouží najčastěji k negativnímu ohodnocení politického nepřítele, že politická schéna je spíše kruh, je nutné si uvědomit, že přece jenom ve skutečnosti odráží cosi z reality. 1) Definice: Pravice hájí především zájmy jednotlivce, levice celku - společnosti.
TATO DEFINICE DNES NEDÁVÁ ŽÁDNÝ SMYSL, NAVÍC JEDNÁ O ANACHRONISMUS. Poněkud méně zavádějící tato definice byla v druhé polovině minulého století, kdy vlastně vznikal moderní systém politických stran i se závažným vlivem zejména dělnických stran. Jistě by šlo na konkrétních číslech dohledat, že např. snad i přes 80% obyvatelstva bylo velmi chudých a pokud se chtěli uživit, museli SKUTEČNĚ prodávat svou pracovní sílu za velmi nevýhodných (ve srovnání s dneškem) podmínek. Takže pokud mluvíme o levicových stranách v této době, tak skutečně hájily (individuální zájmy) VĚTŠINY obyvatel, tedy "celé" společnosti (chudých dělníků, rolníků atd....).
Dnes je společnost velmi nestejnorodá, všechny potenciální zájmové skupiny jsou nepříliš početné - žádné DNES nemá právo tvrdit, že hájí zájmy většiny obyvatel, natož celé společnosti.
DNES HÁJÍ KAŽDÝ POUZE SVÉ OSOBNÍ ZÁJMY. Zde se často dělá logická chyba v uvažování, př.: "Zelení jsou levicoví, protože hájí ekologické zájmy (tj. celku) před podnikateli atd..." Respektive: "Zelení jsou levicoví proto, že se nestarají o sebe, ale o "jakési" problémy celého lidstva". To, že je někdo vyspělejší a moudřejší než druhý v chápání vývoje zemské civilizace a tragickém ovlivňování nevratných změn, je přece vlastnost JEDNOTLIVCE.
To, že někdo chce dýchat čerstvý vzduch, také není zájem společnosti, ale zase zájem JADNOTLIVCE. A snad jedině ten aspekt, že prosazení zájmů ekologických aktivit tedy prozíravějších hodnot jednotlivců se svými osobními tužbami musí pohnout celou společností vede některé k nwsprávnému zařazování ekologických organizací mezi Levici.
Jako absurdní se jeví argument, že ekologové jsou levicoví proto, že chtějí VNUTIT všem lidem na Zemi dýchat čistý vzduch. NEVĚŘÍM TOMU, že kdokoliv je schopen uvést jediný skutečný příklad - argument, který by dokázal, že existuje zájem společnosti, který by byl v rozporu se zájmem "moudrého" individua - nikoliv v egoistického sobce. Někomu jednoduchému by se mohlo zdát logičtější označit levičáky za altruisty a pravičáky za sobce a egoisty, to však by bylo velmi jednoduché, zavádějící a hlavně - jak doufám všichni cítíme - nepravdivé. Za tento zájem společnosti ("levicový") se často schovává tužba o přerozdělování. Vznikla proto představa silného "spravedlivého" státu - je natolik živá, že mnoho zemí (i našeho) alespoň částečně naplňuje jeho rysy, př.:
Ten, kdo má vysoké příjmy, je více zdaněn (levicový aspekt!!) - funguje po celém i západním světě. Zloděj, ale i poctivý chudák, který nepracuje, je placen nikoliv z daní chudých obyvatel, ale z daní boháčů. Sociálně nejslabší vrstvy obyvatel dostávají od státu I DNES mnohem více, než mu samy dávají.
2) Definice: Levice nachází oporu především v nemajetných vrstvách, pravice v majetnějších.
Ať se to komu líbí nebo ne, tato definice velmi dobře vystihuje dnešní situaci v našich zemích.
Je proto možné dát - této Levici přívlastky: "primitivní" a "závistivá". Bylo sice řečeno "Spíše projde velbloud uchem jehly, nežli by přišel boháč do nebe" avšak nikoliv: "Dbejta, ať druzí k velkému bohatství nepřijdou "či dokonce" Pokud boháči někdo najetek vzal, podporujte zloděje" či už vůbec ne: "Kdo je moudrý a bohabojný, žij chudě a vezmi boháčům vše, co jejich jest." Naopak: "Co je císařovo, patří císaři" (i když toto bylo řečeno trochu v jiném případě). Dokonce ani v chrámu, pokud je známo, nebyl v onom známém případě majetek kupcům brán, byl spíše rozházen. - Poněkud jiná situace byla např. po 2. svěrové válce v USA, kde se k levici hlásilo mnoho intelektuálů, o kterých lze předpokládat, že zrovna chudáky nebyli.
3) Definice: Prvice hájí zájmy spíše inteligence, levice spíše lidí s nižším vzděláním.
Dost komplikovaná záležitost. Je nutné vzít v úvahu, že vzdělání přece jenom do jisté míry souvisí s majetkovými poměry. V praxi jsem skutečně jaksi vnitřně přesvědčen, že člověk "inteligentní" volí spíše pravici - čili má jakýsi odpor k "hloupým" masám. Je to asi zkušenost s tím, že společnost je velmi složitý organismus a negativní druh politiky, který osloví především řekněme, "prostší" lidi. Bez konkrétních problémů asi nemá smysl hlouběji rozebírat případný význam této definice.
4) Definice: Levičák je ten, kdo měl pozitivní vztah k tomu, co reálně bylo v bývalém SSSR.
- Toto se používá dnes k pošpinění nepřítele: jsi levičák - tj. chceš sebrat podnikatelům majetek a rozdat je pracujícímu lidu (v lepším případě) nebo přímo chceš gulagy.
(Rozpor je v tom, že pokud chceš sebrat majetek superboháčům, tak ti, co naslouchají, si představí, že chceš sebrat majetek třeba jim. A protože je velmi těžké najít hranici a potom ji ve VŠECH případech skutečně dodržovat, tuto cestu nedoporučuji (i když vím, že v mnoha případech by to skutečně bylo spravedlivé, já se však necítím být kompetentní o tomto rozhodovat.) Je nutné se snažit postupně v tomto duchu opravovat systém, který zákonně dovoluje nabýt majetek nepoctivou (dle mého názoru) cestou. Nejlépe však, kdyby si většina lidí cosi uvědomila a potom by takto přijít k majetku ani nebylo možné - př.: pokud nebudu vlastnit akcie, nebude nikdo bohatnout transakcemi s nimi, pokud nebudu využívat služeb bank, nebudou tito moderní lichváři atd.... - TOTO je ta čistá cesta, za kterou se stavím. Vychází z víry, že lidé jsou v podstatě dobří a že, pokud jim někdo tuto souvislost skutečně kompetentně vysvětlí, oni ji nejen pochopí a neodmítnou, ale budou ji chtít i realizovat.
A zase naopak: pokud nebudou chtít, tak ať jsou boháči - to znamená: svobodná volba. To je podle mě smysl světa: každému ať se děje tak, jak chce - toto je ten věčný (?) souboj dobra a zla, satanovo pokoušení. Přiklonit se na stranu dobra - ne jej vnucovat - ani Nejvyšší to přece nedělá. 5) Pravicový je ten, kdo je:
- EGOISTA (Predsazujúci vlastné záujmy na úkor iných - celku, celkov, alebo ak nie priamo na úkor iných, tak je aspoň indeferentný /Balcárek/), jeho snahou je:
- MAXIMÁLNE SA VYDELIŤ,
- realizovat sa, preto sklon k liberálnemu individualismu, charakteristikou je:
- bezohladnosť (sociálna), alebo - pocit intelektuálnej a duchovnej nadradenosti (Fridrich), - konzervatismus náboženský (Balcárek), alebo
- úplný ateizmus - ani Boh mi nesmie zavadzať v realizácii mojho ciela).
ľavicový:
ALTRUISTA (predsazuje vlastné záujmy s väčším ohľadom na iných - celok, celky), jeho snahou je dosiahnuť MAXIMÁLNE ZJEDNOTENIE (materiálne, duchovné) - preto sklon k chápaniu kolektívu ako subjektu, ja=oni, preto skon k diktatúram otočenie oni=ja, tj. vznik utkvělé představy, že můj zájem je totožený s zájmem (?? co to je ??) celku (mesiášský syndrom), charakteristika: ochota vzdať sa vlastnej realizácie: "byť roztrhaný" (kresťanstvo, alebo úplný ateizmus - hlavne z dôvodu, že "iný" svet neexistuje) 6) Dále je možné hledat odpověď na spor pravice - levice dlo odpovědí (úmyslně vyhraněných) na následující otázky:
A) Vztah k obecné "pravdě" a) Idividualismus (nikdo nemůže o sobě tvrdit, že má patent na rozum...), v extrému až popření hodnot, vydělení z kolektivu b) Kolektivismus (názor, že existuje jediné, srozumitelné měřítko hodnot, jež je možné aplikovat na všechny), tendence k diktatuře, sjednocování
B) Společenská aktivita, zájem o celek a) změň sám sebe, toť řešení pro společnost, já=svět, (budhismus), lhostejnost k pánům (pánové byli a budou)
b) veřejná pol. činnost (křesťanství), já x svět, hybatelem je jednotlivý člověk
C) Seberealizace především (ano/ne) (!!nosné...) a) život je tu kvůli naplnění individuální, "své" seberealizace (vlastních zájmů)
b) vzdání se své (individuální) realizace (ve prospěch celku) D) Činnost (zlá/dobrá)
a) sklon k činnsotem a ktivitám, které směřují proti druhým, bezohlednost
b) veškerá činnst s ohledem na druhé (dle úrovně poznání) E) Soucit, empatie
a) pociťuji soucit se vším živým a jeho utrpením b) příroda nezná soucit, pouze slabí se bojí... F) Reakce na fakt ne-rovnosti
a) pohrdání druhými, povýšený postoj, pýcha b) nabízení pomoci, rovnostářství, tolerance Mgr. Michal RUSEK