--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Prokůpek Václav
Název: Podivné krůčky vstupu do EU
Zdroj: NN Ročník........: 0006/013 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1996
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Podivné krůčky vstupu do EU v euroregionech

Export české byrokracie

Česká republika chce vstoupit do Evropské unie. Alespoň tento fakt velmi hlasitě prezentuje a vládní koalice zaplavuje voliče hesly o koordinovaném vstupu do evropských struktur. Už jsme si však mnozí zvykli, že slova z úst těch nahoře nebývají podloženy skutky. Bohužel, o něčem podobném svědčí i tzv. euroregiony. Společné nadnárodní konglomeráty jsou na české straně dokonalým příkladem, jak mezinárodní spolupráce nemá vypadat a kudy rozhodně cesta do sjednocené Evropy nevede.

Perly byrokratické společnosti

Jen stěží hledáme prvky samosprávy ve státě, jenž je řízen centralisticky a kde byrokratický šiml řehtá mnohdy větším způsobem, než v zemích tvrdě totalitních. O tom svědčil kongres euroregionu Šumava, který se nedávno konal v Pasově a přinesl skutečně rozporuplné reakce. Nejen proto, že na české straně došlo těsně před zmíněným kongresem k výměně jednatelky české části euroregionu a v židli na prachatickém Okresním úřadu se místo Zuzany Jonové ocitla Jana Žlábková, ale především postojem samotného centra euroregionu - Prachatic. Jihočeské město uvažovalo ještě nedávno o vystoupení z euroregionu, pak však obrátilo směr a starosta Prachatic stanul v čele české části zmíněného konglomerátu. Rakouská a německá strana jakoby marně čekala, že ke svým velkým centrům přibude nějaký větší partner, ale České Budějovice i Český Krumlov se vstupem do euroregionu nepospíchají. Proč ostatně, když před časem odtud zmizely i Domažlice. Na zmíněném kongresu bylo vidět v očích delegátů ledacos, rozhodně však nikoliv radost nad dosaženými výsledky. Ty totiž chybějí. A o tom, že byrokracie nezná konce svědčí nejen podivný osud projektu na záchranu šumavské ovce, který se ocitl dle vyjádření zástupkyně Jihočeské univerzity u projednávání dokonce až v Maďarsku (zde mají jistě o šumavské ovci velký přehled?), ale zejména při projednávání otázek rozvoje venkova. To se nedaří, což si museli všichni vyposlechnout. Ostatně, vše jistě souvisí s problémy zemědělství, které se neřeší dlouhodobě, a tak je jistě otázka venkova jen odrazem neschopnosti centralistického byrokratismu. Snad o našem zemědělství nebudou rozhodovat také v Uhrách?

Kam kráčíte euroregiony?

Nekritizujme však pouze Šumavu. Snad z vyjímkou euroregionu Nisa, jehož české sídlo v Liberci spravuje ing. Zámečník, a kde problémy území severních Čech, Polska a NDR spojuje především společná zaostalost, totiž funkčnost euroregionů pořádně pokulhává. Jednatel euroregionu Krušnohoří František Bína se raději na kongres do Pasova nedostavil. Nechci mu křivdit. Možná, že měl objektivní důvody, ale faktem zůstává, že mnozí účastníci koference euroregionu o konglomerátu Krušnohoří ani nevěděli. Obdobná je situace i v české části euroregionu Labe, jehož výkonný ředitel ing. Ivo Feix sídlí v Ústí nad Labem. Ten sice v Pasově nechyběl, ale projekty z jeho oblasti se jaksi "vytratily v davu". Perlou ovšem zůstává euroregion Egrensis, jehož jednatel Tomáš Vorel sice chyběl v Pasově, zato se objevil na kongresu příslušného euroregionu v klášteře Teplá. Tamější setkání bylo svoláno na popud zástupců Západočeské univerzity, kteří nešetřily kritickými hlasy na adresu vládního postoje k euroregionům. Mimochodem, o katastrofální situaci v Egrensis svědčí i vystoupení starostky německého Markredwitz dr. Brigit Seelbinder, která šokovala přítomné prohlášením, že na české straně euroregionu není nikdo, kdo by byl ochoten uchopit se funkce předsedy. První muž české části euroregionu, který je zároveň starostou Aše totiž v Teplé chyběl. Rozhodně ne však více, než duch Evropské unie, který se našemu státu vzdaluje čím dál více. Václav Prokůpek