--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Lev Ivan
Název: Volby 96 a jiná traumata
Zdroj: NN Ročník........: 0006/014 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1996
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Volby '96 a jiná traumata

Každý z nás rok 1989 i bez harašení s klíči považoval za rok konečného zúčtování s komunistickým bolševismem. Vše, jak se zdálo, proběhlo kupodivu skvěle, netekla krev, nebyl až na malé výjimky nikdo zavražděn či jinak odrovnán. Konečně svoboda, konečně možnost žít a mít pocit sounáležitosti s demokratickým světem. (Mezi námi, i tam se ději zpropadené věci.) Svět je takový, jaký zkrátka je. V roce 1990 jsem coby člen Republikánské unie chtěl pomoci svazu podnikatelů Kladenska k získání určitých prostor v bývalém domě SČSP (mimochodem tento dům komunisté zabavili jistému panu doktorovi hned po roce 1948). Seděli tam soudružky, soudruzi a další z té bandy a nechtěně jsem zaslechl z jejich rozhovoru tuto větu: Nechme je být, vždyť je to pouze na šest let a pak to půjde zase po našem.

Podotýkám, že jsme nikoho nevyhazovali ani nijak nezlobili. Stejně místnost uvolněna nebyla. Komunističtí pragmatici a ostatní zbabělci v tomto státě raději jako krysy v kanále doby počkají na svůj čas.

Nejsem fanatik, ale mohu říci, že jsme měli zamést místnost (myslím stát) a 300.000 mravenců z tzv. 1.800.00 členské základny, deratizovat. Těch milión a půl by se snad uklidnilo. Volební místnost, kde jsem byl volit, byla vskutku na ten "slavný" den důstojně připravena. V čele stolu jakožto předseda volební komise seděla známá nám komunistka a zvláště pak stalinistka s. I. Škvárová. Měl jsem sto chutí do volební urny hodit občanku. Vzpomněl jsem si na píseň pana K. Kryla Ryjem držkou v zemi a jak ještě dlouho budem, to ukáže čas a další garnitura v Rusku.

Náš stát začíná písmenem Č. Čečensko je také na Č. Jak zvláštní, že oni se dovedou bránit a my "srdnatí Češi a Moraváci" čekáme jak volové před porážkou a pak, když to přijde, proklínáme svůj osud a generace před námi. Nemám ve zvyku závidět, ale vidím-li lotry marxleninského zaměření jezdit ve vozech proklínaného západu a slyšící nyní na slovo pane (soudruhu už by mohlo být žalovatelné u komunistického soudu), jímá mne zlost, ne vztek. Stává se také, že obyčejný nýmand, povl atd. někde bydlící musí, a je to správné, zaplatit za životně důležité produkty jako voda, el. proud, plyn a další věci. Nikdo se neptá dotyčného hovada, i když pracuje, kde má vzít na navršené stvrzenky peníze a kdy by mu mohlo být posečkáno s platbou. Vše je striktně řečeno - zaplať, darebo, nebo tě čeká soud demokratický a ostuda. Ovšem páni Stehlíci, Kožení i jinak vysoce vážení, nic platit nemusí, že? Ó, jaká to krásná spravedlnost pro lid, který tak rád poslouchá a slepě nevěří ani sám sobě. Problematika rovnající se neřešitelnému je krajně povzbudivá. Gangy, mafie, policie. Pojede-li "blbeček" vyjukaný z dnešního provozu na silnici jakéhokoliv řádu a opomene-li si zapnout pás a lapí-li ho policie, má smůlu a platí pokutu bez ohledu na to, byl-li drzý či nikoliv. Pojede-li však v noci bez SPZ a bez osvětlení vozidla kdokoliv z různých gangů a ještě k tomu opilý, neplatí nic. Je to paradox a těch je v tomto státě víc. Proč jezdí naši policisté na stáže do USA, učit se na policejní akademie? Myslím si, že závidí americkým poldům pouzdra na pistole a modročerné majáčky jejich vozů. Doma jsou nám ti kluci více méně na hovno!

Ivan Lev

Mahenova 2836

Kladno