--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Keller Jan
Název: Příloha pro aplikaci duchvních hodnot v praxi
Zdroj: NN Ročník........: 0006/014 Str.: 001
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1996
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
PŘÍLOHA PRO APLIKACI DUCHOVNÍCH HODNOT V PRAXI Teorie a praxe ekologického benditismu
Počátkem tohoto roku schválila vláda České republiky Zprávu o stavu životního prostředí ČR v roce 1994. V polovině března se k jejímu obsahu a její kvalitě vyjádřila skupina nezávislých ekologů.
Ve svém desetistránkovém kritickém vyjádření poukazují ekologové především na to, že je nelogické, aby vláda nejprve schválila dokument Státní politiky životního prostředí a teprve půl roku poté projednávala zprávu o stavu tohoto prostředí. Ale bylo by to nelogické poze v případě, že by vláda cítila potřebu rozhodovat v této oblasti se znalostí věci. Schválené dokumenty však mají zřejmě jiný cíl a plní před volbami podobnou funkci jako v minulosti hrdá hlášení o plnění plánu, připravovaná vždy v předvečer slavných výročí. Z tohoto důvodů také nemůže být na škodu, že oba dokumenty jsou v podstatě jen vnitřním materiálem Ministerstva životního prostředí (pro přednost dále jen Bendovo ministerstvo) vypracovaným bez valné spolupráce s ostatními ministerstvy.
Po metodologické stránce je nejdůležitějším rysem zprávy nestovnatelnost jejích údajů s minulými daty, takže je prakticky nemožné objektivně porovnat stav dnešního a předlistopadového životního prostředí.
Jako obvykle, při popisu dnešního stavu se zpráva hemží tolika superlativy, že v jejich houšti lze jen obtížně vystopovat, co z ukazatelů zlepšení kvality životního prostředí lze přišíst tvrdé, neúnavné a nekompromisní ofenzívě Bendova ministerstva a co je důsledkem jiných vlivů (pokles výroby, rozpad východních trhů apod.)
V jedné z nejbolavějších oblastí současného ekologicky relevantního vývoje, tedy v oblasti vývozu surovin, je zpráva vyloženě krotká. Obsahuje sice povzdech nad faktem, že úhrada za vytěžené nerosty činí nejvýše pouze 10 % z tržní ceny vydobytých nerostů, s žádnou iniciativou v této oblasti však nepřichází. Jak konstatují ekologičtí odborníci: "Zpráva se vyhýbá sdělení, že návrh nového horního zákona, který měl řešit největší disproporce v ochraně neobnovitelných přírodních zdrojů, nebyl vládě vůbec předložen."
Bendova zpráva nijak nekomentuje ani skutečnost, že hnědé uhlí a energie jsou zdaněny 5 % sazbou daně z přidané hodnoty, čímž stát nepřímo dotuje ceny energeticky náročných výrobků.
Podobně se zpráva vyhýbá informacím o nepříznivých důsledcích těžby a
zpracování vápence, kameniva a štěrkopísku ve vztahu k ochraně přírody a uchování krajinného rázu. Neobsahuje například ani analýzu trendů, směřujících k enormnímu nárustu těžby vápence v souvislosti s programem odsiřování velkých zdrojů znečištění ovzduší.
Zpráva nijak nekomentuje, ale dokonce ani neuvádí údaj ze "Zelené zprávy" Ministerstva zemědělství, podle níž se výměra půdy chráněných krajinných oblastí snížila mezi lety 1993 a 1994 o plných 14 848 ha.
Kuriózní čtení obsahuje Bendova zpráva v pasážích věnovaných odpadům. Vhodným výběrem sledovaných veličin zpráva dosahuje toho, že objem odpadů u nás zázračně poklesl. Různými úpravami metodiky evidence odpadů se podařilo dosáhnout toho impozantního pokroku: zatímco v roce 1987 se u nás podle zprávy vyprodukovalo 626,7 miliónu tun odpadů, v roce 1994 už to bylo jen 50 miliónů tun! Prokukce nebezpečných odpadů obdobně poklesla z 14,6 miliónu tun na 5,4 miliónu tun. Pokud Bendova zprava v tomto bodě neklame, pak jediným přijatelným vysvětlením je zázrak, snad s trochou poctivého statistického šarlatánství.
V kapitole o dopravě chybí fakta o vládou záměrně protěžované silniční dopravě. Jestliže Německo, Belgie, Holandsko a další země vyžadovaly v roce 1995 za jedno vozidlo a den poplatek 6 ECU, Rakousko 18 ECU a Švýcarsko dokonce 19 ECU, v České republice je stanoven poplatek podle hmotnosti vozidla od 29,2 ECU do 58,3 ECU za jeden rok!
V Bendově zprávě lze nalézt i vyložené gagy. Například horší zdravotní stav obyvatel Teplicka v porovnání s obyvateli Prachaticka je vysětlován hypotézou o vyšší míře kouření obyvatel prvé z uvedených oblastí.
Zpráva odborníků obsahuje výčet dlouhé řady dalších nepřesností, mylných údajů a zavádějících tvrzení, jež všechny naše vláda v polovině ledna schválila. S uvedenými skutečnostmi dobře korsponduje jedna u posledních afér týkající se těžby našeho zlata. Ve středu 13. března prohlásil na ČT2 pretident kanadské firmy TVX Gold, že česká vláda v zásadě podporuje plány jeho firmy na těžbu zlata v Kašperských horách. "Znovu se nám dostalo potvrzení, že budeme-li úspěšní při zajištění správních podmínek pro těžbu, dostaneme i příležitost uskutečnit ji."
Toto prohlášení zaznělo krátce poté, kdy ministr František Benda v teatrálním projevu prohlásil, že zmíněnou těžařskou společnost vyžene z chráněné krajinné oblasti třeba i za pomoci policie. Ve čtvrtek 14. března sdělil novinářům vysoce postavený zdroj z Bendova ministerstva, že v "nějaké štole si kutat mohou, tam životní prostředí neohrožují".
Situace je tedy taková: vláda, jejíž ministr chce vyhnat těžařskou společnost za pomoci policie, údajně slibuje řediteli této společnosti, že jeho nárok na těžbu bude podporovat. Jeli to pravda, pak vláda svého ministra blamuje, stejně jeko jeho podřízený, který se dělá z jeho rozhořčení legraci. A co pan ministr? Chystá se podat žalobu na redaktora ČT1 Pavla Bezoušku, který prý o něm referuje neuctivě. Jestliže se z pana ministra všichni dělají legraci, proč by to, proboha, měl soud zakazovat právě P. Bezouškovi? Jan KELLER
Poslední generace 5/95 Jan Keller (1995) vystudoval historii a sociologii na filozofické fakultě v Brně. Poté pracoval ve Filozofickém ústavu ČSAV a v pivovaru Nošovice. Nyní je docentem sociologie na Masarykově univerzitě v Brně.