--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Brzobohatý Jan
Název: Osobní dopis panu Rathovi
Zdroj: NN Ročník........: 0006/014 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1996
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Osobní dopis panu Rathovi

Pane Rathe,

ve svém životě jsem psal dopisy jen svým přátelům. Dnes, 25. 9. 1995, musím učinit výjimku. Neoslovuji Vás doktore, neboť si nejsem jistý, zda vám titul opravdu patří.

Odmalička jsem byl dítě neduživé, které pokládalo lékaře a zdravotníky za součást své rodiny. Byli to pro mne lidé, kteří mně vraceli do náruče obyčejného života. Od útlého dětství jsem si pánů v bílém vážil a ctil je, snad jako rodiče své.

Poznal jsem mnohé nemocnice, v Kladně, Bratislavě, Skalici, Tatranskou Poljanku - před osmi léty jsem ležel na jednotce intenzivní péče v Kroměříži s transmulárním infarktem myokardu provázeného komplikacemi. Tam se dovršila báseň, kterou zhudebnil a zpívá Petr Spálený - Až mě andělé zavolají k sobě... Jsem rád, že mohu poslouchat svůj epitaf živý. Za to děkuji Pánu Bohu a lékařům, se kterými jsem nejen ve vztahu pacienta, ale kteří se stali i mými přáteli.

Jsem rád, že mohu zpívat lidem své písničky a psát pro ně básně, mám radost z každého dne, který nastává. Těm, kteří věnovali svůj život do služeb nemocných, odjakživa přeji to nejlepší a spravedlivé ohodnocení, neboť vím, že žádné peníze nedokážou koupit si zpátky život.

Můj přítel z Austrálie, lékař-kardiolog, mně napsal: Jednání a způsob, jakým váš doktor Rath požaduje splnění požadavků je amorální, cynický a nemá v civilizovaném světě obdoby.

Pane Rathe, v dnešním světě exhibic jste se zviditelnil navždy. Na naší svízelné cestě do Evropy a do civilizovaného světa jste použil metody revoluční, podobné vydírání a terorismu.

Když se kácí les, lítají třísky! Zkomplikujeme pacientům život! Hlavně, aby vašeho příkladu nevyužili hrobníci a pohřební služby. Určitě by začal mor a cholera. Nebylo by kam ukládat mrtvé. Pane Rathe, vaše jednání je pomsta na nevinných. Těch, kteří rozhodují o stavu zdravotnictví, o našem státě, se to nedotkne. Vždy najdou lékařskou pomoc. Nic není ostudnějšího, nežli nahánět lidem strach. Já mám strach, za všechny nemocné a trpící. Můžete být spokojen.

Platon řekl: Ve zlatě se dá na určitý čas utopit i svědomí. Nyní jdu poprosit svou lékařku o napsání dvojnásobné zásoby Cardilanu, diacordinu, nitroglycerinu... Mám děti, vnoučata a chtěl bych tu ještě pár let žít... Pane Rathe, nakonec - můžete mě dát k soudu, jak se to teď dělá. Ale nevysoudíte nic. Nemám zdraví, ani dům, ani peníze. Jak říká pan Hippokrates, který vám z Nebe hodil dolů vaši přísahu: Život je krátký, umění dlouhé... Všem poctivým lékařům, zdravotníkům, přeji v nejbližší době spravedlivého ocenění, úctu pacientů a dobré zdraví. Vám, pane Rathe, přeji úspěšnou politickou kariéru. Tam vaše způsoby revolučního ataku naleznou možná uplatnění. Aeskulapem se zřejmě nestanete.

Josef Fousek, inv. důchodce, písničkář a pacient (Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky)