--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Smutek Zdeněk
Název: Euthanazie bude možná legální
Zdroj: NN Ročník........: 0006/015 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1996
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------

Eutanazie bude možná legální L.N.V. 96

(Církev se staví k eutanazii negativně. Co je podstatou sporu? Ta leží někde jinde, než jestli si beznadějně nemocný, na bolest sobě, na obtíž okolí, požádá o smrt. Rozhoduje základní postoj, můžeme mu říci konzervativní nebo pesimistický, ale je mu vždy společné, že od člověka užívajícího svobody očekává zlo a hřích, za nějž pak přijde shůry trest. "Často i všechen lid má podíl na špatném muži, který začne hřešit a osnovuje ohavné skutky. Na ně pak sešle z nebe syn Kronův velikou ránu, hlad a zároveň mor a lidé po houfech hynou." (Hesiodos: Železný věk, 7. stol. př.n.l.)

A tak člověk je něco, co stále má být drilováno příkazy, zákazy, jménem těch či oněch posvátných Řádů, vyšších než svoboda. "Islámská moc... je objektivní daností, stavem, který trvá od věků. Člověk nemá právo ho přehodnocovat a zpochybňovat... Vláda by neměla mít právo svévolně určovat, co je a není dovoleno na základě zákonů jí vytvořených a tudíž nedokonalých. Měla by se řídit šáriou a v souladu s ní uplatňovat politiku, jež slouží všeobecnému blahu ummy. Nečiní-li tak, není legitimní." (M. Mandel: Islandská výzva. 1994)

"Z návodů racionalistů jsou (i pohanům neznámou nešlechetností), upraveny státy bez ohledu na Boha, neboť ony tvrdí, že autorita veřejná, ale i majestát královský, nemají původu z Boha, ale z lidu, a že jest tedy lid jen těm zákonům podroben, jež by si sám stanovil. Když pak zamítli pravdy nadpřirozené, vyloučen jest jimi Vykupitel z univerzit i ze všeho života pospolitého. Když pak zavrhli i učení o věčném životě i o věčném trestu, zavřeli a upoutali všechnu blaženost na tento život pozemský... a že jest lidské pokolení ve velikém nebezpečenství." (A. Lenz: Socialismus... a církev katolická jediná schopná ku řešení sociální otázky. 1893).

"Vztahy státu k občanům nemohou být smluvní povahy. Nejsou to vztahy zaměstnavatele a zaměstnance. Stát má autoritu, odpovědnost a despotickou rodičovskou moc. Uvolní-li tyto vazby, stát zahyne, a spolu s ním zahyne i společnost... rozptýlila vláda svou moc mezi nevědomé masy. Nedokáže-li vůči nim uplatnit donucovací moc, je vydán na milost a nemilost, kterékoliv síle." (R. Scrunton: Smysl konzervativismu. 1993)

Jinak ovšem vypadají postoje těch, kteří člověku připisují svéprávnost. "Nejlepší potrava, která se však dlouho uchovává, může se stát jedem. Stejně je tomu s duchovní potravou. Pravda se mění v dogma, víra v pověru. Obě jsou mrtvé, stávají se překážkami myšlení, a tím i jedem. Pravdy nelze přejímat, musí být neustále znovu objevovány, nově formulovány, jestli si chtějí podržet svůj význam, svou životnost a duchovní schopnost výživy." (Lama A.: Gevinda. 1994)

"Bible se dnes stala ke křesťanům znovu lidskou knihou. Nevidí v ní spis nadiktovaný Bohem, tak jako v ní jej neviděl ani Ježíš... Nový zákon je celý inspirovaný setkáním učedníků s Ježíšem. Uvěřili mu jako činu boží lásky... Napsali to, jak se jím jevil, jak jej pochopili, co jím o něm a od něj uvázlo v mysli... Jejich svědectví podléhá kritice jako každé lidské svědectví." (J. Miřejovský: Víra bez důkazů)

"Znamená to mravní pokrok, neučiní-li člověk motivem svého jednání prostě příkaz vnější či vnitřní autority, nýbrž snaží-li se pochopit důvod, proč v něm má nějaké pravidlo. Jednání má působit jako motiv. Je to pokrok od autoritati vní morálky k jednání z mravního poznání." (R. Steiner: Filosofie svobody)

Vůbec nepodceňuji možnost zneužití eutanazie, zvláště v různých formách nátlaku: Zmiz! Ale zneužít lze vše. Sebevražda z rozmazlenosti, že nemám, co jsem si umanul, je mravní vinou bez rozdílu světového názoru. Ale i věřící, který počítá s účtováním před vyšší mocí v hodině smrti (za život, ne za poslušnost ajatoláhům, gurům, papežům a šamanům) má v beznadějné situaci právo volby. Mám právo na důstojný život: mám právo na důstojnou smrt, dokud jsem to ještě já, a ne zavazející věc. Že v katolickém pojetí je Bůh na poslušnosti rajtující poddůstojník, mne jako občana zavazuje stejně málo, jako že džinisté musí cedit vodu, aby nevypili hmyz.

Zdenek Smutek