--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Vachalovský Přemysl
Název: Policejní oligarchie
Zdroj: NN Ročník........: 0006/015 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1996
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
POLICEJNÍ OLIGARCHIE
Kamarádšofty - I
Před časem jsem obdržel od svých kolegů ze západočeské OIOK, výstřižky z regionálního tisku, popisující zajímavé události, které se odehrály v tamním kraji. Autorem většiny komentářů byl redaktor "Sokolovského deníku" Tomáš Kábrt. Jeho zájmu se těšil jeden z téměř 50 tisíc Tomáškových policajtů, shodou okolností údajně i jeho dlouholetý přítel. Vše podstatné je popsáno ve výše přetištěných článcích, jejichž autorem je již zmiňovaný novinář. Ten se však před týdnem stal obětí trestného činu, jehož pachatel a motiv není Policii ČR doposud znám. Neznám osobně sokolovského novináře, ale podle jeho článků které jsem měl možnost číst, patří nepochybně k těm několika málo statečným, kteří před policejní uniformou, obzvláště je-li navlečena na těle amorálního jedince, nepadnou na zadek . Zřejmě ťal do živého, takže motiv násilného trestného činu, při němž utrpěl těžká poranění je nutno hledat právě v souvislosti s jeho články. Podivná péče policejního prezidenta Tomáška o dlouholetého soudruha ve zbrani, neskončila bohužel pouze návštěvami u jeho rodiny, ale měla další záhadná pokračování, při nichž rozum zůstává stát. Nestalo se nedopatřením, že je mezi články zařazen i ten, který zdánlivě s případem povedeného majora nesouvisí a jenž hovoří o brutálním zásahu policistů v žižkovském klubu Propast. Na perfektnost a oprávněnost zásahu mlátícího komanda pěl chválu právě soudruh Tomášek. Naštěstí se mu nepodařilo včas stihnout jako po "povyražení" dvou amerických turistů a jejich úspěšném střetu
s nejhledanějším " zločincem polistopadové éry" odměnit, povýšit a vyznamenat nic netušící a nic nečinící policisty , kteří měli pouze to štěstí, že byli kdesi poblíž nerovného souboje neozbrojených cizinců a ozbrojeného , silně zfetovaného Winkelbauera. . Podle informací, které jsem o novém služebním zařazení zmiňovaného soudruha majora získal, ocitl se tento skutečně zásluhou svého ochránce soudruha Tomáška v jeho blízkosti. Jeho poslání v Praze bylo oproti předchozímu zařazení zcela nového druhu, a sice boj proti drogám. Speciální Tomáškův drogový tým, jemuž soudruh major údajně velel, respektive podílel se na jeho velení, měl vytvořit jakousi samostatnou paralelu protidrogové brigády. Policisté z tohoto týmu, mimochodem převelení do Prahy z venkovských služeben, neměli kupodivu problémy s drogami a jejich distributory, k těm se údajně vůbec nepropracovali, ale se samotnou orientací v matičce Praze. ( Proslýchá se, že důkladně vyzbrojení policisté bloudili se svými auty po Praze a dotazovali se na křižovatkách náhodných chodců, kde je ta a ta ulice či to a to náměstí. Přitom stačilo tak málo. Plán Prahy a třeba kompas či buzola, ovšem pouze za předpokladu , že by si s těmito pomůckami dokázali poradit.) Údajně právě tato, Tomáškem nově vytvořená brigáda, stála za "úspěšným" mlátičkovým zásahem v klubu Propast. Bez ohledu na konečný výsledek šetření Rumlovi Inspekce, která v souvislosti s "perfektním" zásahem policistů předala vyšetřovateli podklady, na základě nichž vyšetřovatel vznesl v krátké době obvinění veliteli akce, je zřejmé, že se bude nadělovat. Tentokrát nebude mít soudruh Tomášek možnost odměňovat , povyšovat či vyznamenávat "své kluky", jako při předchozích, podobně "úspěšných" akcích, to zřejmě za něj konečně udělá soudce, pochopitelně pouze za předpokladu, že bude skutečně nezávislý. ( Stojí za zmínku, že jsme svědky zajímavého úkazu, který nemá s běžnými demokratickými principy a zásadami nic společného. Za skutek, který je u normálního občánka většinou kvalifikován jako trestný čin - dopravní nehoda, zapříčiněná řízením mot. vozidla pod vlivem alkoholu, neposkytnutí pomoci, atd., je tento v případě, že jej spáchá policista, zprovozen ze světa kárným opatřením. V případě zmiňovaného soudruha majora degradací do hodnosti kapitána,. V praxi to znamená finanční "újmu" přibližně čtyř stovek měsíčně, která se však hravě dožene různými odměnami, takže výchovný prostředek trestu je nasnadě. Běda však , kdyby jste takovéhoto výtečníka označili Šetinovým výrokem o " zasra...... bolševicích". Rázem se ocitnete v soudní síni a namísto zmiňovaného kárného opatření máte na krku ustanovení komunistického ş156 odst. 3, a můžete očekávat trest až do výše jednoho roku. Jaký dopad na veřejnost mají tyto přetrvávající komunisticko-fašistické praktiky není třeba donekonečna opakovat. Stačí jen připomenout, že tak jako v jiných podobných případech je zde hrubě porušována naše Ústava a mezinárodní dohody, které jsou nadřazeny ostatním zákonným normám, tedy i například zákonu o služebním poměru, díky němuž může služební funkcionář udělit kázeňský trest, na základě čehož již nemůže být delikvent trestně stíhán. Klasická toť ukázka rovnosti občanů před zákonem. Bylo by namístě, aby již konečně zasedli v poslanecké sněmovně Parlamentu myslící a minulostí nezatížení tvorové, kteří namísto hájení stranických zájmů a zájmů různých lobistických a tím pádem i sponzorských uskupení, začnou hájit zájmy občanské společnosti, k čemuž koneckonců skládají v době nástupu do funkce slib. Bohužel k tomuto chtěnému a potřebnému jsme opět při těchto volbách nedospěli a proto je nutno důkladně sledovat dění na politické a parlamentní scéně, aby jste následně mohli s čistou myslí přistupovat k volebním urnám. Je zcela jisté, že mnozí z letošních vítězů skončí v dalších nových volbách, ať již pravidelných či mimořádných v poli poražených. Sledujte prosím nejen proklamace, vesměs fantasmagorické , ale hlavně konkrétní činy jednotlivých exponovaných osob-v našem případě poslanců a ústavních činitelů, aby jste mohli dělat průběžný sumář jejich výkonnosti. O tom, že bude zajímavý není již dnes pochyb.)
Přemysl VACHALOVSKÝ