--------------------------------------------------------------------------------
Autor: Musil Stanislav
Název: Jak pejsek a kočička vařili dort
Zdroj: NN Ročník........: 0006/015 Str.: 000
Vyšlo: . . Datum události: . . Rok: 1996
--------------------------------------------------------------------------------
Úplný obsah:
-----------
JAK PEJSEK A KOČIČKA VAŘILI DORT
Tak by se dalo nazvat opatrné povolební našlapování kolem polotovarů k výrobě programového prohlášení vlády a obsazování ministerstev, potažmo i funkcí ve sněmovně. Pejsek a kočička na to byli dva a ti se vždy domluví lépe , než subjekty čtyři , počítáme - li kromě ODS, ODA a KDU-ČSL z pozice síly se vměšující sociální demokracii. Těžko si lze představit, že by skutečný vítěz voleb, tedy ODS, nechal svému volebnímu programu naroubovat větvičky z úplně jiného keře. Musí nicméně inteligentně ustupovat, aby dal prostor svým koaličním souputníkům, neboť ODA se potřebuje zviditelnit a KDU-ČSL hlouběji zakořenit. Přitom nechce ztratit tvář a zároveň čelí požadavkům ČSSD. Pokud jde o personální složení nové vlády, podle zveřejněných průzkumů veřejného mínění požadavky Zemanovy strany víceméně representují názory občanů na přijatelnost některých ministrů. Lidé by v nové vládě rádi viděli všeobecně oblíbeného (Češi a Moravané mají holt krátkou paměť a pokud jim předcházejících 40 let nestačilo, budou se je muset pro poučení zopakovat - pozn. redakce ) Vladimíra Dlouhého , který se ve všech svých veřejných vystoupeních tak kulatě vyjadřuje, že průměrně pozorný občan nenachází hranu, která by jej podráždila nebo o kterou by se nedejbože odřel. Na druhé straně žebříku figuruje hodný, slušný , nicméně s těmito vlastnostmi na ministra a případného Klausova oponenta slabý František Benda, dále Karel Dyba , což je ministr, na něhož netřeba lepiti přívlastky (Ostatně na jeho perfektní zevnějšek sladěný vždy se vším se nepřilepí ani smítko a při jeho dokonalé disciplinovanosti vůči ODS a Václavu Klausovi v něm ztratí státostrana oddaného kývala, co v radě ekonomických ministrů svému předsedovi poslušně kryl záda. - pozn. redakce ).
Udivuje celkem slabá podpora ministra vnitra Jana Rumla, který, ač bývalý disident, ač populárnější díky vtipným vystoupením na televizní obrazovce , vede tak ostře sledovaný resort, že mu jeho minulost není moc platná. Mezi ministerské černé ovce se řadí nakonec ministr práce a sociálních věcí Jindřich Vodička, který celou dobu vedl resort, od kterého se očekávalo nejlevicovější chování z celé pravicové vlády. Pan Vodička se nicméně na jednáních representoval velmi pravicově, nebylo s ním údajně žádné dohody či smíru, takže skončil jako kandidát na ministra bez portfeje. Pro čtenáře , kteří nevědí, co je to portfej, budiž řečeno, že tento ministr nebude na první pohled řídit nic, ale bude posílán k nejrůznějším prů......ům, bude se účastnit banketů, soutěže "Kdo nejdál dohodí klackem v Dolní Lhotě" a jiných velmi lukrativních akcí.(Ostatně právě u Jindřicha Vodičky a sociální politiky, stejně jako v resortu zdravotnictví řízeného na zkoušku ministry ODS - Lomem, Bojarem, Rubášem, Stránským, je třeba hledat příčinu poklesu zájmu voličů o tuto lukrativní pravicovou 1. velkostranu. Jejíma rukama totiž " pravice" v ČR ničí sama sebe. To, co exponenti ODS v těchto resortech předvádějí, nemá nic společného s pravicovou politikou. Žádná pravicová politika nelikviduje systémy sociální a zdravotní péče jako takové tím, že rozreje co se dá. Za první republiky u nás existoval systém plošně dostupné zdravotní péče. Je až s podivem, že když se ho někdejší ministr Petr Lom pokusil aplikovat do dnešní doby, byl ODS odvolán. Svoje křeslo vyměnil za lukrativní post velvyslance ve Francii a svoje přesvědčení o koncepci zdravotnictví za kus žvance. Ze zdravotnictví se místo péče o nemocné stal volební artikl. Ze systému sociálního zabezpečení se pak kamínek na vahách trpělivosti občanů. Kdyby se ODS domluvila s KSČM na předání moci, nemohla by si počínat lépe. Zeman profituje víc na neschopnosti a neodbornosti ministrů ODS než na slibech Sociální demokracie. Jestliže by ODS reprezentovala skutečnou demokracii u nás, tak by o tak zásadních věcech, které se dotýkají prakticky všech občanů, nechala hlasovat v referendu. Peníze vynaložené na referendum by se obrátily v důvěru občanů. Už jednou se politické machinace podepsaly na naší historii a to při rozdělení federace. Názoru občanů se političtí lobisti báli a proto k demokratickým nástrojům rozhodování nesáhli. Vypadá to, jako by se zbabělost politiků potvrzená za našich dějin, přenášela z generace na generaci - pozn. redakce) Ale pojďme zpátky k dortu. ODA v současné době hrubě tlačí na pilu a přinesla s sebou na jednání o charakteru vlády mnoho požadavků. To proto, aby, až se začne s kompromisy, se mohla mnoha z nich zbavit a přesto jí mnoho zůstalo. Spolu s KDU-ČSL nechtějí dopustit, aby napříště při jednání vlády byli přehlasovány ODS. Nemohly by uspokojivě hájit svůj volební program a volič by se možná začal ptát nač tu tedy tyto dvě strany jsou, když se nakonec stejně musí k někomu velkému přilepit. ODS zase tvrdí, že v porovnání s oběma koaličními partnery má daleko více mandátů, proč by tedy měla mít ve vládě stejnou váhu, jako Kalvodova a Luxova strana. Nic než kompromis jim ale stejně nezbývá, nechtějí - li jeden druhého svalit vinu za případné opakované volby. Ta se dá svalit pouze na opozici a ta si dá dobrý pozor, aby si to nenechala přišít. Z této směsice by se snad dal upéct docela jedlý dort, chutí spíše slané. Co však říci na to, když přichází sociální demokracie s čokoládovou polevou a chce mluvit do svíčiček nahoře. Pejsek a kočička nakonec měli štěstí. Svůj dort ani neochutnali a snědl jim ho hltavý zlý pes. V reálné podobě by dort museli sníst hodní voliči. Bolelo by je asi pořádně břicho. Nezbude, než do Ústavy zakotvit zákon, který nastínil v pořadu "S politiky netančím" Miroslav Šimek: "Občan je povinen chodit opakovaně k volbám tak dlouho, dokud nejsou politici s rozložením sil v parlamentu naprosto spokojeni". P.S.: Ještě jedna hrozba visí nad koaličními rozhovory. Naše případné vítězství na EURO 96 v Anglii. Tam je třeba se ukázat , tam je třeba se zviditelnit pro mužskou část naší veřejnosti, která pozapomněla na politiku a raději než na Debatu se podívá na třicetkrát opakovaný oblouček Karla Poborského. Žádný politik nebude litovat přerušit nekonečné koaličně oposiční debaty, zakoupit od Sportturismu dvakrát podražený lístek na finálové utkání, aby se po vítězném zápase mohl prodrat do šatny a nechat si od rozjásaných hráčů zazpívat, že je kasa chlap.
Stanislav MUSIL