DEBOLŠEVIZACE  ŠKOLSTVÍ
Po skončení VŠ se můj nejstarší syn se svoji ženou odstěhovali do Letonic na školní bytovku. Snacha začala učit v Letonicích a syn ve vedlejších Dražovicích. Když snacha šla na mateřskou, syn se nechal přeložit do Letonic a převzal její úvazek u prvňáčků.
Počátkem prosince 1989 vyvěsil plakátky o svobodných volbách, dále vyzval ředitele Jedličku k odstranění busty K.G. a nástěnky k tzv. vítěznému únoru. Nepochodil. Se svou ženou a s paní učitelkou Chalupovou vyjádřili řediteli školy nedůvěru. OF učitelů Vyškovska, vedené Bohumilem Jančou a Ivanem Pokorným, jednalo o změně ředitele školy, což se nakonec podařilo. To vyvolalo nehoráznou hysterii. "Staré struktury" obcházely matky žáků všech tříd s takovýmto svinstvem:

P r o h l á š e n í
Rodiče dětí-žáků, navštěvující Základní školu v Letonicích, vzhledem k tomu, jaká nastala na naší škole situace, o které je Odbor školství Vyškov dobře informován, vyslovují svým podpisem nedůvěru panu učitelovi Pavlu Höferovi, a žádají tímto, aby z naší školy odešel buď ihned nebo po ukončení školního roku 1989/90. Neskýtá záruku dobrého učitele, příkladného vychovatele pro naše děti, které mají být vychovány čestné, nelhát, atd.
Zároveň vyslovujeme plnou důvěru paní učitelce Janě Spáčilové, žádáme, aby byla posouzena její praxe a byla vzata jako kandidát na ředitele ZDŠ, aby byl ředitel místní, což je pro školu vždy nejlepší. Toto stvrzujeme svými podpisy.

Nezbývalo, než tuto bolševickou lumpárnu veřejně zesměšnit. Napsal jsem článek, v němž jsem podstatu děje popsal a jména všech upravil tak, aby byla jiná, ale podobná.

Z Vyškovských novin 28.9.1990:

Š p a t n á p o h á d k a
Byla, nebyla, jedna vesnička. Pěkně vystavěná, upravená, jen náves hyzdila řada vývěsek s množstvím hvězd, srpů a kladiv. Na kopečku byla školička, v níž šéfoval soudruh Borovička, mužik to obzvášť zasloužilý, hromadou srpů a kladiv ve vývěskách. Zástupkyní ředitele byla upovídaná žena v nejlepších letech, soudružka Opáčilová, dcera vojáka z povolání, který ve vesnici dělal tajemníka MNV. Ona byla jistou kádrovou rezervou na místo ředitele, jen až ve škole skončí přestavba a s. Borovička půjde do důchodu. Před důchodem byla také paní učitelka Baráková - nejlepší učitelka na škole, ale bez politických zásluh, takže byla úplná nula. A prvním rokem zde učil mladý Dvořák - ten dostal prvňáčky, aby se vyučil.
V době listopadové revoluce žádal mladý Dvořák, aby se škola postavila za studenty. V ten den nikdo ze starších kolegů neměl zásadních námitek. Ale příští den s. Opáčilová přišla se zaručenými zprávami, že když studenti vyhrají, nebudou pak pomeranče - a jak vysoké platy mají umělci a herci, kteří rozvracejí republiku!
Koncem listopadu byla zrušena vedoucí úloha KSČ. A  4. prosince už byla v Brně manifestace protestující proti koaliční vládě, kterou Adamec sestavil v poměru 15:5. Z této manifestaace od studentů dovezl tatík Dvořákovi plakátky, ten je v noci umístil do vývěsek Pionýra a Svazarmu. Příští dopoledne plakátky odstranil předseda MNV s. Uchoval. 6. prosince přijeli do vesnice studenti. Ač mrzlo, beseda se konala venku na schodech před obchodem. Bylo dohodnuto další shromáždění, které se konalo asi za dva týdny v kinosále. Tam velmi výmluvný s. Událost slovně napadl studenty, kdy už konečně přestanou stávkovat a usednou do lavic. Že na ně všichni děláme, oni si toho neváží, flákají se po náměstích, pletou se do politiky, které nerozumějí... po skončení tohoto shromáždění bylo ustanoveno vesnické OF, do jehož výboru byl také (bohužel) vybrán s. Událost... Ve škole s. Borovička nechtěl ani slyšet Dvořákovy návrhy k odstranění vývěsky Vítězný únor a busty K. Gottwalda. Opáčilová a s. Událost rozvířili proti Dvořákovi na vesnici kampaň. Tajemník učiteli vyhrožoval, že přijde o byt, také došly anonymy, že učiteli zpřerážejí žebra a nějaký patolízal nasbíral po vsi na 300 podpisů k žádosti, aby mladý učitel z vesnice zmizel.
Těsně před zahájením školního roku SRPŠ + MNV svolalo jednání, jehož cílem bylo vystrnadit mladého učitele se školy. Sexbomba v trenýrkách a tričku, představitelka výboru SRPŠ, prohlašovala, že mladý kantor nezaručuje dobrou výuku a výchovu dětí, což dokladovala podpisy 300 rodičů. Školnímu inspektorovi nešlo na rozum, že mladého kantora kádruje 300 lidí, když zde učil jeden rok a v jeho třídě bylo jen 12 žáků. Z těch 24 zasvěcených rodičů se tam však podepsal jen málokdo.
Korunu všemu nasadil starší soudruh: "Tak na co to SRPŠ vlastně je, když ani učitele vyhodit nedovede !"
                                                                                                                                                   TŘÍSKA

O P I S
ZŠ Letonice
OŠMT ve Vyškově,
panu Seberovi

V Letonicích 3.10. 1990
Vážený pane vedoucí!
Na základě článku Špatná pohádka, který byl uveřejněn 28. září 1990 ve Vyškovských novinách, svolal celoškolní výbor SRPŠ schůzi, na které byl přítomen učitelský sbor ZŠ Letonice (vyjma paní Čadíkové ŠD, která však předem sdělila stanovisko ředitelce školy), celoškolní výbor SRPŠ a předseda MNV pan Zachoval.
Článek vyvolal veliké pobouření mezi občany Letonic, protože se urážejícím způsobem dotýká většiny členů učitelského sboru, členů SRPŠ a některých členů představenstva MNV.
Z jednání byl vznesen návrh, aby bylo požádáno o okamžité přeložení pana učitele Höfera, pro ztrátu důvěry většiny pedagogického sboru a rodičovské veřejnosti - prostřednictvím jejich volených zástupců. Stanovisko rady MNV bude sděleno samostatně.
Žádáme Vás o vydání rozhodnutí k tomuto návrhu.
Matyusová - ředitelka školy,  Vorlová-předsedkyně SRPŠ

K dopisu, přijatém 9.X.1990, bylo dopsáno:                                                                                                                No, tomu říkám nátlak.
V Letonicích 6.10.1990
Prohlašuji, že článek "Špatná pohádka" pravdivě popisuje poměry v Letonicích, kde jsem v té době učila.
Vnitřní záležitosti školy byly konzultovány s panem Jančou a panem Seberou a bylo dosaženo konkursního řízení na škole. Nynější ředitelkou je pí. Matyusová, je dnes jediná, která se uč. Pavla Höfera zastává. Ostatní učitelé - Jedlička (komunista), Spáčilová (dcera tajemníka) a vychovatelka z družiny (kamarádka Spáčilové) sympatizují se starými strukturami.
S. Chalupová
(od srpna důchodkyně)

Nepříjemnosti se vlekly.                                                                                                                                    S datem 12.5.1991 dostávám dopis od soudruha docenta RNDr. Jiřího Příhody, CSc., ve kterém píše mimo jiné: "Dovoluji si Vás upozornit, že v mém případě se dopouštíte hrubých překroucení fakt, vkládáte mi do úst formulace, které jsem nikdy neřekl (zástupy svědků jsou připraveny) a dopouštíte se tak pomluvy a nehorázných lží... Je mi konečně jasné, kdo by mohl být autorem řady anonymních dopisů, které obdržel náš pan rektor, případně děkan naší fakulty a ve kterých byla hrubě napadána a pomlouvána moje osoba ... " (Vzal jsem na vědomí, že letonický "zázrak" má více nepřátel.)
S datem 21.5.1991 dostávám dopis:
Vážený pane,
na Váš osobní požadavek, abych Vám písemně sdělil výsledek jednání na bývalém MNV Letonice dne 8.10.1990, které se mimo jiné body jednání týkalo i situace v obci po uveřejnění Vašeho článku "pohádka", Vám sděluji:
Zmíněného jednání se se mnou za ONV zúčastnil vedoucí odboru pan Břetislav Sebera, za MNV Letonice předseda MNV pan Zachoval, někteří členové rady MNV a předseda ČSL v Letonicích pan Olšar. Při jednání o tomto bodu přečetl pan Olšar celý článek a větu po větě komentoval tím, že všechna fakta v článku uvedená jsou pravdivá. Nikdo z přítomných zástupců MNV Letonice argumenty pana Olšara nevyvrátil, ani nezpochybnil, čímž bylo jednání o tomto bodu ukončeno.
O ostatních bodech jednání nepovažuji za nutné se zmiňovat.
S pozdravem
Ing. Pavel Vašíček

Z á v ě r e m
Když se provalilo, že stalinista Jedlička nabádal děti k navštívení "rodného" domku K. Gottwalda v Dědicích dřív než bude zrušen, byl ze služby propuštěn do důchodu. Za dva týdny tento "rudý bratr" už školil děcka v Bučovicích.
Můj nejstarší syn nakonec s kantořinou sekl a po vzoru svého mladšího bratra začal podnikat. Za čas si koupil ve Vyškově družstevní byt a rád se s rodinkou přestěhoval z Letonic do Vyškova. Pedagogickou fakultu studoval zbytečně.
Soudružka Matyusová je už v důchodě, v Letonicích je ředitelkou školy soudružka Jana Spáčilová, dcera komunistického tajemníka MNV, který byl zaměstnán na Okresní vojenské správě.
Karel Höfer