NEDOBRÁ PŘEDPOVĚĎ
Zkáza normálních poměrů na východní straně zemské polokoule vytvořila podmínky pro vznik první světové války. Tehdy ruský buřič Vladímír Uljanov byl z Německa vyslán znovu do Ruska, aby tam způsobil chaos. Lenin se úkolu zhostil nad očekávání úspěšně. Nechal vyvraždit carskou rodinu, šlechtu, představitele církví a posléze veškerou elitu národa. Dosavadní carské káznice proměnil v likvidační koncentráky. Nařídil totálně likvidovat i příslušníky vyspělejších národů, Čechy nevyjímaje.
Stalin Leninovo "revoluční" dílo zdokonalil. Počet věznic i likvidačních koncentráků mnohonásobně vzrostl. V SSSR byla vymyšlena a vyzkoušena první plynová komora.
V důsledku celosvětové hospodářské krize se v Německu dostal k moci Hitler. Ten se od Stalina mnohé naučil. Bohaté Židy vyhnal z jejich majetku do koncentráků. Protože neměl k dispozici sibiřská naleziště zlata, diamantů a dalších nerostů, vyrůstaly v období druhé světové války v různých místech Evropy továrny na smrt: Majdanek, Osvětim, Mauthausen, Buchenwald, Plattling, atd.

P o r o v n á n í
Hnědý teror byl během jednoho desetiletí zlividován. Rudý teror přetrval sedm desetiletí a bude doznívat další desítky let. Hnědý teror způsobil nejstrašnější válku v dějinách lidstva, ve které zahynulo 55 miliónů lidí, převážně civilistů. Rudý teror v době míru zlikvidoval větší počet lidí, než ta hrozná válka.
V Západním Německu bylo do roku 1966 odsouzeno osmdesát šest tisíc nacistických zločinců. Kdyby se toto číslo převedlo stejným poměrem na SSSR, pak by tam za zločiny proti lidskosti mělo být odsouzeno čtvrt miliónu bolševiků - a kolik bylo odsouzeno ? Asi třicet lidí.

PŘEDPOVĚĎ ALEXANDRA SOLŽENICYNA
Jednou nazvou naši potomci několik našich generací generacemi slabochů: nejdřív jsme se odevzdaně nechali vybíjet po miliónech a pak jsme pečovali o vrahy v jejich šťastném stáří.
Co máme dělat, když velká tradice ruského pokání je jim nepochopitelná a směšná? Co dělat, když jejich zvířecký strach, že by museli snést jen setinu toho, co sami způsobili jiným, v nich potlačuje sebemenší sklon ke spravedlnosti? Když se zuby nehty drží úrody svého prospěchu, která vzešla z krve zahynulých?
Ti, kteří točili klikou mlýnku na maso, nejsou už samozřejmě mladí. Nejlepší období svého života prožili bez starostí, v nadbytku a přepychu. Pro ně jakákoliv stejná odplata přichází příliš pozdě, ta se jim už nemůže připravit.
My však budeme velkorysí, nebudeme je střílet, nebudeme do nich lít slanou vodu, pouštět na ně štěnice, vázat je do "vlaštovky", nutit je týden stát bez spánku, ani je nebudeme kopat holínkami, mlátit gumovými obušky, stahovat jim lebku železnou obručí, vtěsnávat je do cely jako zavazadla, aby leželi jeden na druhém - nic z toho, co oni dělali nám! Avšak vůči své zemi a vůči svým dětem jsme povinni všechny je najít a všechny soudit! Soudit ani ne tak je, jako jejich zločiny. Dosáhnout toho, aby každý z nich alespoň zvolal: "Ano, byl jsem kat a vrah!" A kdyby to bylo v naší zemi proneseno j e n čtvrtmilónkrát (v poměru k Západnímu Německu, abychom za ním nezůstali pozadu) - pak by to možná stačilo.
Ve 20. století není přece možno po celá desetiletí nečinit rozdíl mezi soudně stíhatelným zvěrstvem a "minulostí", v níž se nemáme "hrabat".
Musíme odsoudit samu  i d e u , která opravňuje jedny, aby utlačovali druhé. Mlčíme-li o zlu a zaháníme-li jej hlouběji do těla, aby nevylezlo na povrch, tím je jen z a s é v á m e a ono v budoucnu tisícinásobně vzejde. Jestliže zločince netrestáme, ba ani morálně neodsuzujeme, pak nejen chráníme jejich ničemné stáří, ale podrýváme tím veškeré základy spravedlnosti nových generací. Proto vyrůstají tak "lhostejní", nikoliv pro "nedostatky ve výchovné práci". Mladí se tak učí, že podlost se na světě nikdy netrestá, nýbrž že vždy přináší blahobyt.
V takové zemi žít bude nepříjemné, ba strašné!