NĚCO Z VYŠKOVSKÝCH NOVIN
18.5.1990:
Redaktoři, nehrbte se !
Přes 40 let se redaktoři hrbit museli - nic jiného jim nezbylo, když chtěli přežít. A proto bratrovražedná a zbytečná válka byla nazývána Velkou říjnovou socialistickou revolucí, osudný puč Únorovým vítězstvím pracujícího lidu. Lidé, kteří chtěli pro vlast a národ mnoho vykonat byli nazýváni "nepřáteli lidu" a skončili v kriminálech, odkud se mnozí nevrátili... Lži, podvody, násilí, okrádání, zabíjení a mrzačení lidí bylo náplní politiky KSČ.
Dnes se hlásíme k odkazu T. G. Masaryka a ctíme heslo PRAVDA VÍTĚZÍ. Náš pan prezident Václav Havel ve světě říká, že už je u nás svoboda, že se nikdo nemusí bát vyjádřit své přesvědčení.
Pak se tedy, páni redaktoři, nemáte zač komunistům omlouvat! Jestliže ideologie marxismu-leninismu rozsévala nenávist, pak to byla zločinná ideologie. Jestliže KSČ na základě této ideologie páchala zločiny, pak je to strana, která má zločineckou minulost. Pachatelé zločinů jsou zločinci, a nejen ti, kdož jsou potřísněni krví. I tichý souhlas se zločinem je zločinem. Vinni jsou tedy i ti, co jen platili stranické příspěvky. Dá se říci, že zkompromitovaní jsou všichni příslušníci KSČ ve věku nad 30 let.
Karel Höfer
1.6.1990 :
Školení pro tajemníka aneb Když vandalové řádili
Vandalské činy nutno odsoudit - devastují hodnoty vzniklé lidskou prací. Plně s vámi souhlasím, soudruhu tajemníku. Nejvíce škod na zemi nadělali fašisté. Devastovali tvůrčí myšlení lidí na pouhý strach o život. Zničili mnoho domů a továren. Utýrali a zabili spoustu lidí. Zdevastovali přírodu.
Můj strýc Theodor Höfer byl za války v koncentráku. Vrátil se se zmrzačenýma nohama. Po válce si v Bruntále otevřel obchod s textilem. Krátce po Únoru byl v koncentráku znova. Že mu na sklonku jeho života došel omluvný dopis, jímž byl rehabilitován, bylo strýci a jeho rodině platné jako mrtvému kabát. Přesně tak to zažil obchodník Arnošt Vrška. Také seděl za Němců i za komunistů. Potom navážel uhlí ke kotli v UP závodech, v bývalé Greplově textilce. Počátkem třicátých let na Dědické ulici počali podnikat tři sousedé. Tam, kde je dnes Okresní veterinární zařízení, sadařil pan Jelínek. Přes pole blíž k Vyškovu postavil táta stolařskou dílnu, o kousek blíž k Vyškovu pan Pazderka továrničku na stavební kování. Tito tři sousedé překonali těžkou dobu krize i dobu války. Dali obživu mnoha rodinám a nesli velká rizika. Po Únoru jich komunisté doslova vyslékali do naha, sebrali jim všechno. Táta dopadl nejlíp, ten do kriminálu nešel. František Jelínek ano. Byl nepřítelem lidu - vždyť pro něj pěstoval jabka a hrušky! Jak bylo tehdy jeho manželce, čtrnáctiletému Frantíkovi, jedenáctileté Majce a osmiletému Rostíkovi? Jak by bylo Vám, soudruhu tajemníku, kdyby vás dnes sbalili do Jáchymova, jak by asi bylo vaší ženě a dětem? A vy jste pro lidi nic užitečného neudělal. Vy jste lidi nekrmil vitamíny, ale jen nepravdami! Pan Pazderka dopadl nejhůř. Ten byl za komunistů v kriminále dvakrát. Poprvé hned při znárodnění, podruhé proto, že nějaký svůj nápad (vynález) poslal poštou panu Skuteckému do Rakouska, ano, bývalému majiteli vyškovského cukrovaru. Pan Pazderka byl odsouzen pro vyzrazení státního tajemství - komunisté si přivlastňovali i jeho vlastní myšlenky.
Ihned po znárodnění se děly zvláštní věci. Dvě čety malomocných či nějak jinak nemocných si léčili mindráky dokazováním své důležitosti a moci. Jako za Hitlera nacisté strašili pochodňovými průvody a později vojenskými přehlídkami, tak ve Vyškově zblblí tatíci pochodovali s flintami. Jak bylo dojemné, když při povelu vpravo vbok" se čtvrtina otočila doleva. Kdo těm pomalým Hanákům takto zdevastoval mozky? Co chtěli chránit? Fabriku? Kdo by ji odnesl, pan Pazderka? Ten byl v kriminále. Proč by on fabrice škodil, když ji sám postavil. Ne pro sebe, do hrobu by ji nevzal. Tu fabriku postavil pro lidi.
Mohl bych skončit, ale ono to mělo pokračování. Dcera pana Pazderky, Jarka, ovládala čtyři světové jazyky. Své znalosti nemohla uplatnit, živila se podřadnou prací. Rosťa Jelínek, když se oženil, jezdíval po beskydských a slovenských kotárech stříhat ovečky a po chlívech dobytku strouhat paznechty. Vydělal slušné peníze, ale mladou ženu se dvěma dětmi téměř neznal. Za čas začal stavět v Kozlanech domek. Možná se někomu pochlubil, kolik vydělává. Přišlo udání a byl odsouzen. Snad mu dokázali daňový únik. Rosťa šel sedět a domek dokončoval jeho táta, bývalý sadař. Z kriminálu se Rosťa vrátil "převychován", s nemocnou nohou a s nemocnými játry. Nohu mu uřezali a brzy v bolestech umřel. Je to letos šest roků, dceruška tehdy chodila do první třídy a Rostík asi do páté. Dnes by měl jejich táta 47 let.
Vzpomínám si, jak můj táta poslouchal u rádia prokurátora, který v době míru posílal lidi na smrt jen proto, že byli Gottwaldovi nepohodlní. Táta byl rozrušen. Potom mi trpělivě vysvětloval, že fašismus není jen "ismus" co má ve znaku hákový kříž. A ve škole jsme se tehdy ve zpěvu učili: Mladý je ten, kdo obrozuje svět, jenž upadl málem do rozvalin, ať je mu šestnáct, šestnáct, či sedmdesát let, mladý ach mladý je soudruh SStáááá-lin !
Karel Höfer
22.6.1990:
Lenine, Lenine, co děláš v Hulíně ?
Je to vtip? Šoféři z Kroměříže tvrdí, že ne. Před léty byla v Hulíně vloupačka do masny. Ztratily se jen 4 štangle salámu a ty čouhaly ze starého ruksaku na zádech Leninovy sochy. Podruhé v době, kdy nebyl k dostání toaletní papír a dámské vložky, byl Lenin ofačován tímto papírem a pod paží měl balík vložek. A k tomu nápis: LENINE, ...... - CO DĚLÁŠ V HULÍNĚ ?
Také bych se chtěl zeptat Lenina, co dělá ve Vyškově? On by zřejmě odpověděl, že hlídá OV KSČ. A já bych mu vysvětlil, že OV KSČ už tam dávno není, že tu vilu komunisti nepostavili, že ji postavil baron Skutecký, co před 120 lety postavil cukrovar. Že ten "buržoust" se zasloužil o hromadu cukru pro lidi, že v tom cukrovaru našlo mnoho lidí práci a obživu pro své rodiny, že díky jemu se také cukr z Hané vyvážel do zahraničí. Ale to by asi ten revolucionář nepochopil. On by řekl, že si ho komunisté pořídíli z vděku za to, že je krasnoarmějci zachránili před zlými kontrarevolucionáři. A já bych mu pracně vysvětloval, že ho komunisti pořídili z mozolů celého okresu, že žádná kontrarevoluce nebyla, ale byla to vlastizrada se sovětskou okupací, která z naší země udělala kolonii. Ano, za tu kolonizaci ti, Lenine, vděčíme.
Tys, Lenine, rád cestoval. Jistě bys uvítal, kdybychom tě vyemigrovali. Snad někde v muzeu by se bohatá majitelka chlubila a ukazovala: zde máme Marxe, tady Stalina, zde Gottwalda a tady Lenina. Mohl bys zůstat i nadále slavný... A my bychom si za ty prachy mohli ve Vyškově postavit tolik potřebné veřejné záchodky...
Karel Höfer
24.8.1990:
Lenin před soudem?
Jak víte, "vyškovský Lenin" upíná své zraky k budově okresního soudu. Soud veřejnosti je jednoznačný: Lenina odstranit z veřejného prostranství.
V pondělí 13. srpna se na půdě ONV sešel kulatý stůl, který měl na programu i tuto otázku, jak dál se sochou VIL. Všechny politické strany a hnutí se shodly na tom, že demontáž tohoto díla je nezbytná. Nejde o to sochy ničit, rozbíjet, ukládat na ponižující místa, jak to dělával minulý komunistický režim. Je nutno si uvědomit, že v Sovětském svazu má socha VIL jiný význam než u nás. Nebo najdeme někde v SSSR sochu našeho Masaryka, tvůrce republiky ...?
A navíc, občané Vyškova asi těžko zapomenou, že tuto sochu zde postavili normalizátoři toho nejhrubšího zrna. Proč se tedy diví zástupci KSČ u kulatého stolu, že je veřejnost tímto symbolem totality pobouřena ?
Závěry byly takové: do 25. srpna předloží OV KSČ písemné stanovisko předsedovi ONV k přemístění pomníku V.I. Lenina. Socha bude přemístěna na důstojné místo (do depozitáře revolucionářů?)
Josef Špidla
31.8.1990:
Komunisté k Leninovi
Předsednictvo OV KSČ na svém jednání dne 16. srpna 1990 přijalo k této problematice následující stanovisko. Pomník V.I.Lenina není majetkem OV KSČM a proto o jeho případném odstranění nemůže OV KSČM rozhodovat.
Vzhledem k tomu, že na instalaci pomníku byla organizována finanční sbírka pracujících okresu, doporučujeme, aby se tito mohli například prostřednictvím ankety vyjádřit k jeho další existenci. (Podobná anketa se uskutečnila i v případě opětného instalování sochy T.G.Masaryka.)
V případě odstranění pomníku ze současného místa doporučujeme jeho instalaci na jiném, k tomuto účelu vhodném místě. Domníváme se totiž, že likvidace historických a kulturních památek nebyla vhodným řešením v minulosti a není jím ani v současné době. RSDr. ing. Jan Procházka, předseda OV KSČM.
7.9.1990:
Zmizí už pomníky hanby ?
Nedávno jsme vzpomínali 22. výročí zrady a okupace. Hovořilo a psalo se o smutně proslulé normalizaci. A právě v této době bylo rozhodnuto o postavení sochy Lenina ve Vyškově a postavení tanku v Ivanovicích. Jsou to pomníky hanby, které nám připomínají, že dočasný pobyt vojsk znamená okupaci překračující dobu 22 let.
Podstatně později byla budována "světnička K.G." v Rousínově a další zbytečnosti v Dědicích.
Občanům Dědic patří moje úcta. Dokázali se co nejrychleji vypořádat se svým rodákem a veledílo milionáře Miloše Axmana zmizelo. Lenin však ve Vyškově pořád straší - a tank v Ivanovicích také.
RSDr. ing. Jan Procházka píše, že pomník Lenina není majetkem OV KSČM, a proto nemohou o soše rozhodovat. Pak je povinností MěstNV ve Vyškově pohotově zapracovat. Do tří dnů by socha měla být pryč - je to podstatně méně starostí než provést odhad a prodej bývalé hudební školy, kterou dokázal MěstNV prodat OV KSČM během tří dnů.
Karel Höfer
28.9.1990:
Ne Masaryk, ale Lenin !
V úterý 25. září byla konečně demontována socha V.I.Lenina ve Vyškově. Na těchto pracích se podílel Stavební podnik kamenosochařů z Drnovic.
Toto bronzové dílo akademického sochaře Miloše Axmana, který si na tvorbě podobných "Leninů a Gottwaldů" založil jistě tučné konto, bude odvezeno do oblíbené rezervace soch revolucionářů - do areálu kaple sv. Anny, kde donedávna odpočívala známá socha T.G.Masaryka. Naplnila se tak historická slova Klementa Gottwalda: Ne Masaryk, ale Lenin!, který tam vystřídá sochu TGM.
V soše Lenina byly ukryté dokumenty, které vyvracejí tvrzení soudruha předsedy OV KSČ ing. RSDr. Jana Procházky, že socha Lenina byla postavena na přání pracujících. Bližší informace, co bylo skryto uvnitř sochy, přineseme v příštím čísle.
Nelze souhlasit s tvrzením, že dnešní doba bourá historické památky. Naopak: dnešní doba je renesancí hodnot, které byly komunistickou diktaturou pošlapány. Pokud se odstraňují památníky okupace a normalizace, děje se tak proto, že urážely národní cítění občanů této země.
Josef Špidla
5.10.1990:
Co obsahovaly útroby sochy V. I. Lenina (Výňatek)
Uvnitř sochy VIL byla nalezena zaletovaná zinková trubice. Za přítomnosti kompetentního zástupce z Muzea Vyškovska bylo víko uřezáno a vyňaty dokumenty: 1. USNESENÍ PŘEDSEDNICTVA OV KSČ ve Vyškově,  2. IDEOVÝ NÁVRH POMNÍKU, podepsaný M.Axmanem a Ing.arch Zabenem,  3. SEZNAM PODNIKŮ, ZÁVODŮ, INSTITUCÍ a JEDNOTLIVCE (byl jeden!!!), kteří se podíleli na finančním zabezpečení stavby pomníku VIL, 4. PROPAGAČNÍ MATERIÁLY, vydané k slavnostnímu odhalení.
První dokument přináší svědectví o tom, kdo je iniciátorem postavení sochy. Nápad nevzešel z vůle lidu, jak bylo veřejnosti předkládáno, nýbrž z OV KSČ. Doslova zde stojí: "Předsednictvo OV KSČ ve Vyškově rozhodlo 19. října 1971 v rámci oslav 55. výročí VŘSR a 50. výročí vzniku SSSR uctít památku V.I.Lenina postavením památníku s termínem odhalení 7.11.1972."
24.8.1990:
Co ví ivanovický Floriánek
Máme za sebou výročí srpnových událostí, které tak neblaze ovlivnily náš život. Snad jen v Ivanovicích na Hané jim byl postaven pomník, který dosud připomíná, že se u nás objevily sovětské tanky dvakrát. Jejich účel byl tak rozdílný, že to nemusíme dnes nikomu připomínat. Když v roce 1945 přecházela přes naše město fronta, byl v ní Němci zničen tank, který ještě dlouho po frontě nebyl odklizen. Tehdy by každý chápal, že by zde mohl zůstat jako svědek bojů o naši svobodu. Nestalo se tak, tank byl konečně odvezen a zlikvidován. V ulici pod náměstím vznikl prostor, kde se současně pochovali vojáci padlí v boji na našem katastru. Občané zde upravili park, vysázeli stromky, upravili chodníčky a umístili lavičky. Více než dvacet let park udržovali bez ohledu na to, jestli za to budou mít čárku v kádrovém posudku.
Přišel rok 1968. Znovu se objevily tanky Sovětů tentokrát z docela jiné příčiny. Přišla normalizace a v hlavě snaživého normalizátora se zrodil nápad postavit pomník normalizačnímu procesu, abychom nezapomněli na poslušnost a závislost těm, kteří nás sice osvobodili z jedné totality, ale uvrhli nás do totality druhé. Nebylo námitek, nikdo si nedovolil návrh zamítnout, to se nevyplácelo, a jiní souhlasili z vlastního přesvědčení. Na věci potřebné (oprava školy, městský vodovod, koupaliště...) peníze nebyly, na tuto akci se okamžitě našly.
A tak jednoho dne padl překrásný stříbrný smrk, naposledy zašuměly břízky, vysázené na počest ukrajinských chlapců, pro něž je bříza tím, co pro nás lípa, jeden za druhým padaly šeříky všech odstínů. Ty vypěstoval otec, jehož syn padl na počátku svobody. Byl to pro něj svým způsobem pomníček mladému zmařenému životu. Sentiment a takt neměly místo v myšlení lidí, kteří si tím zásahem upevňovali svoji kariéru. Květiny byly nahrazeny betonem a žulou. Místo břízek se objevila obluda vytažená bůhví odkud. Zařízeno nákladné osvětlení a paráda mohla začít.
Sjeli se pohlaváři až z kraje a nikdo z těch uvědomělých si nevšiml, že se mězi ně vloudil stařík v uniformě ruského legionáře. On ji tak rád nosil a měl tak málo příležitosti, že neodolal. Nikdo si toho paradoxu nevšiml a asi o něm ani nevěděl. Mysleli, že je to "rudý legionář", protože v životě žádného neviděli. Celou slávu natočila televize, a tak máme raritu hodnou města Kocourkova. Aby nebyla jen tak nepovšimnuta, navrhl předseda komise pro občanské záležitosti, že snoubenci mají při svatbě položit k tanku kytičku jako díkůvzdání.
Soudružka, která rok co rok přednášela u tanku při oslavě VŘSR verše, se stejnou vehemencí je přednášela i při oslavách výročí narození TGM. To už se ale veřejnosti nelíbilo, zvláště, když bylo známo, s jakou iniciativou strhávala plakátky studentů v listopadu a prosinci minulého roku.
Hlavní otázka však na nás teprve čeká: je pomník normalizace - tank ze šrotu - vhodný pro naše město?
FLORIÁNEK
(Netrvalo dlouho a železná obluda byla odvezena do šrotu)
Podzim 1990
Příliš mnoho sametu aneb Zdvořilost - to je ctnost
Zdvořilost - to je ctnost,
které není nikdy dost.
Kdo je zdvořilý
dvojnásob milý ...
Podle této písničky se na jaře choval i pan premiér Petr Pithart, když s l y š e l   t r á v u  r ů s t .
Méně zdvořilý byl pan prezident Václav Havel, když v Lidových novinách kritizoval ministra vnitra ČR Antonína Hrazdíru. Naprosto nezdvořilý byl pan JUDr. Tomáš Sokol, když vznesl požadavek: KSČ POSTAVIT MIMO ZÁKON ! Pan premiér Pithart byl znovu velice zdvořilý, když se kladně vyjadřoval o spolupráci vlády národního porozumění. Dost nezdvořilý byl pan prezident při nabádání národa k dalšímu kolu revoluce.
Je po komunálních volbách. Komunisté dostali 17,2 procenta hlasů, ve Vyškově dokonce 25 procent (díky naší slavné armádě). Jsou druhou nejsilnější stranou. Pan prezident vyjádřil údiv na takovým výsledkem voleb.
Zdvořilost - to je ctnost,
které není nikdy dost.
A když je jí moc -
pak je jen pro zlost !
Sametově zdvořilý pan premiér Pithart uvedl do funkce šéfa ministerstva vnitra ČR nezdvořilého Tomáše Sokola. Premiér vyjádřil naději, že JUDr. Tomáš Sokol bude mít dost energie k zavedení pořádku na ministerstvu vnitra. (? ? ?)
Na jazyk se mi dere spousta nezdvořilých otázek:
- Kdy budou potrestáni hlavní viníci ze 17. listopadu ?
- Kdy Biľak a jeho kumpáni dostanou doživotí za velezradu ?
- Kdy budou souzeni hlavní normalizátoři z ÚV, KV, OV ?
- Proč máme zákony, které umožňují promlčení těchto zločinů?
- Proč rehabilitace byvalých komunistů dostaly přednost před rehabilitacemi obětí komunistického teroru z let padesátých?
- Proč parlament schvaluje zákony, které neřeší ani napravení křivd, ani vrácení majetku, ani privatizaci, ale ve svých důsledcích zakrývají komunistickou zlodějnu? Kdo tyto zákony navrhuje, jaké je politické složení ústavněprávních výborů?
Karel Höfer
Snad některé čtenáře napadlo, že moje články ve Vyškovských, později v Necenzurovaných a po jejich zániku ve Svobodných novinách jsou příčinou, že můj syn nemůže dostat od banky potřebný úvěr.... Zcela jistě se tito čtenáři "mýlí" - vždyť máme " d e m o k r a c i i ", že ano ? !