* seriál * seriál * seriál * seriál * seriál * seriál * seriál *
NEJEN Z MĚSTA TRADIC
_________________________________________________________________
I.
POSLEDNÍ KŘEČE TOTALITY
Ronald Wilson REAGAN v roce 1981 prohlásil, že mu postačí dvě volební období ve funkci prezidenta USA, aby uzbrojil SSSR a zažehnal hrozbu jaderné války. Tak se také stalo.  P r o j e k t  h v ě z d n ý c h  v á l e k učinil konec všem představám sovětských politiků a generálů o světové nadvládě. Rudé impérium se hospodářsky zhroutilo. Prezidentu M. Gorbačevovi nezbylo, než na Islandu vyjednávat o dalším vývoji vztahů mezi USA a SSSR.
(Pěknou fotku včetně věnování dostal od R. Reagana  i bývalý dopisovatel NN Bohuslav Hubálek a každý, kdo si o ni napsal.)

 

AKCE NORBERT

I v ČSSR nastala doba pěrestrojky. StB si pěrestrojku představovala jako návrat k osvědčeným stalinským praktikám z padesátých let. Vedení StB oprášilo věstník z 29.12.1978 se směrnicemi ministra vnitra Jaromíra Obziny o přísně tajné celostátní akci NORBERT.

Za přípravu akce byl v Jihomoravském kraji zodpovědný pplk. Rostislav Gbelc, zástupce náčelníka KS SNB pro StB v Brně. Kapitán StB Zdeněk Fritz byl z brněnské "sledovačky" přeložen na post náčelníka Okresní správy SNB ve Vyškově. Známému známých Františku Jurtíkovi, příslušníku OO VB Prostějov, hrozil mnohem později vyhazov. Estébák Fritz si jej vzal do Vyškova na místo šéfa vyšetřovačky. Dnes Jurtík velí Policii ČR okresu Prostějov, kde měla Rudá armáda  dvě desetiletí své opěrné body.


V podnikové chatě žďárských strojíren Tokoz bylo v r. 1986 uspořádáno školení vybraných předsedů ONV.
Z Vyškova byl pozván soudruh Vl. Juřík. Do notýsku si poznačil: "Plány akce NORBERT jsou uloženy
v Brně, za výstavbu internačních táborů je odpovědný NV
,"... atd. Soudruh Juřík v půlce volebního období odchvátal do důchodu a na funkci předsedy byl kooptován dosavadní místopředseda ONV i člen OV KSČ JUDr. Antonín Hrazdíra.


V průběhu roku 1988 byl z ministerstva vnitra zaslán předsedům KNV, Radě obrany jednotlivých krajů a vybraným předsedům ONV přísně tajný spis. Složka obsahovala pokyny k výstavbě internačních táborů 1.- 4. kategorie podle nebezpečnosti osob, jež nezaručovaly loajálnost ke komunistickému režimu.

Na území Jihomoravského kraje  měly být koncentráky vybudovány v okresech Žďár nad Sázavou, Vyškov a snad i v okrese Znojmo. Pokyny týkající se této akce se nacházely i na okresních prokuraturách, soudech, a u sekretářů Rady obrany. Podle rozdělovníku dostali určité příkazy i předsedové ONV, kteří měli zabezpečit vybudování koncentračních lágrů. V místech, kde existovaly vyčleněné a vyškolené sítě důstojníků a praporčíků ČSLA, určené k přímé součinnosti s StB, se nacházely směrnice i na OVS a KVS. Tam byly uloženy i seznamy nespolehlivých důstojníků, určených, v případě vyhlášení Mimořádného bezpečnostního opatření (MBO), k zajištění a internaci v koncentračních táborech "Z" či "P". Spis se pochopitelně nacházel i na všech služebnách vojenské kontrarozvědky (VKR), jež organizačně přímo podléhala StB a akci NORBERT zabezpečovala po linii armády.


Čl. 7: Kategorie nebezpečnosti evidovaných osob.
Do I. kategorie se zařazují zvlášť nebezpeční aktivní organizátoři a pachatelé nepřáteské činnosti proti státu z řad hlavních činitelů a představitelů pravice.
Do II. kategorie se zařazují nebezpečné, protisocialisticky zaměřené osoby, které udržují styky s dalšími reakčními silami doma i v zahraničí a zapojují se do činnosti proti státu.
Do III. kategorie se zařazují protisocialisticky zaměřené osoby, které zaujímají vyčkávací postoj a v době mimořádných událostí se mohou zapojit do aktivní činnosti proti státu.
Do IV. kategorie se zařazují ostatní protisocialisticky zaměřené osoby, které svým charakterem nesplňují podmínky pro zařazení do některé z předchozích skupin.


TISÍCE POLITICKÝCH VĚZŇů
Na OS SNB je evidence obyvatel. Nešťastníci, kteří měli být při vyhlášení akce NORBERT zatčeni, měli na své kartě v pravém horním rohu červenou tečku. O tom, kdo bude zatčen, rozhodovali nejen estébáci, ale také do toho měl co mluvit a to zásadně tajemník OV KSČ.
Celkový počet osob, určených v době vyhlášení MBO k internaci, dosáhl v posledním roce komunistického režimu čísla 9 000. Z toho do působnosti VB spadalo 6.000 osob: ve skupně "Z" 1.000 a ve skupině "P" 5.000. Ve sféře StB to bylo 3.000 osob, z toho ve skupině "Z" 1.000 a ve skupině "P" 2.O00 osob. Seznamy dalších nepohodlných nespokojenců byly doplňovány průběžně. Kromě členů K 231, KAN, signatářů Charty 77, členů VONS, aktivistů undergroundu, Jazzové sekce a dalších občanských iniciativ let šedesátých a sedmdesátých, se na seznamu ocitli další nepřátelé socialismu z let následujících. Podobné cti se dostalo i příznivcům Hnutí za občanskou svobodu (HOS), Demokratické iniciativy (DI), Mírového klubu J. Lennona, SPUSA,  Nezávislého mírového sdružení (NMS), Českých dětí   a ostatním protirežimním aktivistům. Deviantní komunistický režim byl připraven za každou cenu rozdrtit jakýkoliv aktivní odpor. Naštěstí reformní špičky KGB v Moskvě už v té době pochopily, že s jejich neomezenými možnostmi lze vládnout národům mnohem jistěji a pohodlněji penězi než bodáky, aniž by přitom cokoli ze své  moci ztratili. V tom si dokonale porozuměli s levicově liberálními globalisty z USA, kteří tuto strategii s velkým úspěchem uplatňují už po desetiletí.


Nenápadné zatýkání
Akci NORBERT bylo možno zahájit kdykoli, samozřejmě i mimo vyhlášení MBO. O přípravě "redukované varianty" akce NORBERT uvažovali zločinci genpor. Lorenc a šéf kontrarozvědky Vykypěl již v červenci 1989. Akce měla být vyhlášena zvláštním rozkazem ministra vnitra ČSSR a měla se uskutečnit do 48 hodin. Jak vyplývá z dokumentu "Rozhodnutí náčelníka útvaru pro zabezpečení operačně bezpečnostních úkolů" z doby před rokem 1987, byly na okresních správách SNB vytvořeny tři skupiny. V čele řídící skupiny stál zástupce náčelníka OS SNB pro StB a dalšími členy byli: pracovník StB, pracovník odboru VB a starší referent obrany OS SNB. Tento tým měl mj. řídit i tzv. realizační skupiny, složené ze dvou až tří příslušníků SNB, kteří měli podle jmenného seznamu zatýkat předem vytypované osoby. Každá skupina měla zatknout 10-15 lidí. Třetí byla strážní a eskortní skupina. Měla zajištěné eskortovat do předem určeného koncentráku.


Z pokynů pro velitele realizační skupiny:

"Po příchodu do bytu provést kontrolu přítomných osob a zjistit jejich vztah k zajišťované osobě. V případě, že osobu neznáte osobně, provádět perlustraci všech osob, aby se osobě nepodařilo uprchnout. Provést osobní prohlídku osoby a domovní prohlídku. Klíče od bytu předat v zapečetěné obálce zástupci národního výboru, zajištěnou osobu předvést do místa shromaždiště OS SNB a předat ji veliteli strážní a eskortní skupiny. Zajišťování provádět rychle a energicky, aby nevzbudilo mimořádnou pozornost spoluobčanů. Při podávání všech hlášení používat krycí heslo NORBERT".


Přehled věcí, které si může zajištěná osoba vzít s sebou:
a) osobní doklady, peníze, cennosti, šperky
b) předměty osobní hygieny
c) 3 obleky pro muže
4 šaty pro ženy
1 zimní kabát
1 plášť do deště
4 soupravy letního, 3 soupravy zimního prádla
3 páry lehké a zimní obuvi
2 přikrývky
rukavice, šály
jídelní potřeby
strava na 24 hodin
Zajištěné osoby si mohou vzít s sebou oděvní součástky odpovídající ročnímu období.


V okrese Žďár n. S. bylo rozhodnuto o zřízení pracovního tábora "Švařec". Výstavbu tohoto tábora zadal k realizaci Vodohospodářský rozvoj a výstavba Praha, závod Brno, Dřevařská 12, v čele s ředitelem Němcem. Za výstavbu zodpovídala ing. Novotná. Realizaci stavby převzal Ingstav Brno.
Uvedený tábor je možno jednoznačně označit za tábor koncentrační. Dvojité oplocení, kterým je obehnán, s šířkou mezi ním asi 2,5 metrů a 16 ks strážních věží vysokých 3-4 metry, to vše je postaveno podle vzoru osvědčených koncentračních lágrů na Slavkovsku, Jáchymovsku a Příbramsku. Nechybějí ani dvě vstupní brány se strážnicemi a barák pro výdej stravy. Nárokována byla státní telefonní linka a reflektory.
(2 fotografie koncentráku Švařec má Luboš Vydra)
Dohled a konzultace s výstavbou tábora měl kapitán Smetana z NPT Kuřim, který tam dojížděl s doprovodem civilistů, zřejmě příslušníků StB. K urychlení dostavby se angažoval místopředseda ONV ing. Mojmír Klas, okresní a krajská kádrová rezerva na politickou funkci
a jeden  nejmenovaný funkcionář okresu, zodpovědný za případnou likvidaci nepokojů, které by se mohly v okrese Žďár nad Sázavou vyskytnout.
- - -
Od února 1986 jsem byl vedoucím malého odbytového skladu s.p.JMDZ Brno v Ivanovicích na Hané. Řezivo jsem nekupoval jen od výrobních závodů mateřského podniku, jezdil jsem pro hranoly a fošny i na vojenské pily do Plumlova a Rychtářova. V jistém čase, asi v roce 1988, jsem z Plumlova nemohl dostat potřebné množství hranolů - zdůvodňovali to, že musí dodat množství hranolů na baráky pro vězně, které se mají stavět ve vojenském prostoru.
Pravděpodobně šlo o výstavbu již druhého "srubového tábora", protože jeden tábor už delší dobu postaven byl v blízkosti kasáren u zámečku Ferdinandsko, v místě, které jsem na mapě označil kroužkem.

PŘÍLOHY:
Mapa části vojenského prostoru se zámečkem Ferdinandsko
Fotka srubového tábora u zámečku Ferdinandsko
Baráky jsou postaveny kolmo k nástupišti v řadách o počtu 10 a 8, v každém baráku je 18 dvojpostelí.