!!! OBRANA PROTI PRŮMYSLOVÉ ŠPIONÁŽI !!!

ELEKTRONICKÁ OCHRANA

Na základě přísloví "vědění je síla" se v každé společnosti dodržuje pravidlo, udržovat co nejvíce v tajnosti vlastní obchodní přednosti i nedostatky. Naneštěstí však každá veřejná i soukromá společnost, pokud nechce přenést své finanční záležitosti "do mezinárodních vod", musí vést stále podrobnější účetnictví a pohotově umožňovat přístup k výkazům. Ať se nachází zeměpisně kdekoli, musí svou činnost ročně zdůvodňovat akcionářům a poskytovat reklamním pracovníkům dostatek informací, aby své produkty dokázala prodat.

ŘÍZENÍ RIZIKA Od společnosti by nebylo moudré, kdyby zveřejňovala informace nad rámec právní a obchodní nezbytnosti. Musí určit, které z nich vyžadují největší péči, stanovit jejich zranitelnost a způsoby jejich ochrany. Toto poslání může nejlépe plnit kvalifikovaný tým manažerů a pracovníků z útvarů, které spravují informace o průmyslovém vlastnictví, s podporou odborníků z podnikové bezpečnosti, personálního útvaru a podnikového práva.

Tým začne svou práci určením prvků, které zajišťují společnosti konkurenční přednost na trhu. Mezi tyto prvky může patřit kvalita výrobku, obchodní služby a servis, cena a výrobní technologie nebo odbyt. Když identifikace skončí, musí zvážit pravděpodobnost špionáže a rozsah poškození, kdyby došlo k úniku informací a dále zda si může dovolit opatření nutná k zajištění náležité ochrany.

LIDSKÁ OCHRANA Společnost již zpola zvítězí, když přesvědčí zaměstnance, že vůči průmyslové špionáži je nutná bdělost. Zaměstnanci musí chápat, že jejich profesionální úspěchy a pokroky závisí na úspěchu společnosti. Musí se jim pravidelně připomínat, že ziskovost firmy se do značné míry opírá o jejich bdělost při ochraně informací představujících průmyslové vlastnictví organizace.

Pracovník, který odpovídá na telefony si musí být vědom, že je to privilegium a nikoliv otravná dřina. Musí si stále uvědomovat, že po telefonu se dá sondovat nebo získávat neobvyklé informace, a musí vědět, že takový rozhovor má ukončit a nebo přepojit na oddělení pro styk s veřejností. Sekretářky se mají školit v poskytování přátelsky vyhýbavých odpovědí s přihlédnutím k různým dotazovacím metodám průmyslových špionů.

Důležité je určování stupně utajení dokumentů a způsobu jejich ochrany. Dokumentace nesoucí průmyslové vlastnictví musí být označena podle toho, jakou škodu by přinesla její ztráta nebo zneužití. Podle potřeby se má označit jako "důvěrné" a nebo "určeno pouze pro ..." a ukrývat v bezpečných schránkách. Pracovníci, kteří mají přístup k takovým dokumentům se musí prověřit a musí mít v pracovních smlouvách klauzuli o zachování tajemství. Tajné dokumenty se mají číslovat a vést v centrálním registru.

Fotokopírovací přístroje v blízkosti bezpečnostních schránek se na noc zajistí nebo se musí znemožnit jejich použití: opatření v tomto směru se pohybují od zastavení dodávky proudu až po odmontování nejdůležitějších prvků. Kopírovat utajené dokumenty by měli povoleno jen vybraní pracovníci, pokud možno v přítomnosti dalšího pracovníka a všechny kopie by měli být zaevidovány. S poznámkami, návrhy a výpisy se má zacházet stejně jako s originály. Nejsou-li už utajované dokumenty potřeba, mají se vyškrtnout z registru a zničit, opět v přítomnosti dvou pracovníků.

ELEKTRONICKÁ OCHRANA Obranná opatření proti nebezpečí elektronické špionáže se dělí na dvě skupiny: aktivní technické střežení a pasivní ochrana dat a spojů. Aktivní technické střežení vyžaduje dlouhodobou (a drahou) spolupráci s náležitě vybaveným a vycvičeným týmem pro bezpečnostní technická protiopatření (Technical surveillance countermeasures - TSCM).

Po průzkumu bezpečnosti pomocí technických protiopatření musí následovat bezpečnostní zajištění kanceláří. Průzkum může pouze nahlásit momentální stav ohrožení špionáží a navrhnout zdokonalení bezpečnosti. Nemůže předpovídat budoucnost. Byla by hloupost, kdyby zákazník předpokládal, že nedojde k dalším pokusům o špionáž, ať se štěnice zjistily, nebo naopak se kanceláře shledaly čisté. Dobře informovaný průmyslový špion se pokusí rozmístit svá zařízení spíše po průzkumu bezpečnosti pomocí technických protiopatření než před ním.

Na rozdíl od aktivních šetření, která by se měla provádět alespoň jednou ze rok, jsou pasivní bezpečnostní opatření relativně trvalá a měla by se uplatnit již při zařizování kanceláří. Pokud možno se má pamatovat na bezodposlechové zóny. Stěny, stropy i podlahy by se měly pokrýt efektivně stínícími materiály, například látkami na niklovém základě, které jsou lehké a snadno se aplikují, a okenní skla by se měla potáhnout průsvitnými vodivými fóliemi. Průchody pro elektrické a telefonní vedení, topení a vzduchotechniku mají mít filtry a stínění, aby nemohly působit j ako cesta pro radiové vysílání.