Špionážní agentura shání nástroje vysoké technologie
Kanadská elektronická špionážní agentura tiše financuje vývoj špičkového zařízení na identifikaci hlasu, analýzu tištěných dokladů a zaměření na určité výrazy při konverzaci. Doklady ukazují, že agentura Communications Security Establishment hledá spolupráci několika vedoucích kanadských výzkumných ústavů, které by pro ni vyvinuly špičkové špionážní přístroje.
Agentura Communications Security Establishment, která je součástí ministerstva národní obrany, shromažďuje a zpracovává telefonické, faxové a počítačové výměny informací cicích států, společností a jednotlivců. Federální vláda potom používá získaných údajů k rozhodnutí o použití vojenských sil v zahraničí, k zadržování teroristů a prosazování kanadských hospodářských cílů.
Se sesterskými agenturami v USA, Británii, Austrálii a na Novém Zélandě si kanadská agentura vyměňuje informace a podle odborníků na špionáž tak tyto organizace vytvářejí světovou síť. Bill Robinson, výzkumný pracovník ve Waterloo (Ontário), který se zabývá těmito otázkami, sdělil, že zájem mezinárodní skupiny o určité přístroje nasvědčuje tomu, že tato skupina sbítá a zpracovává velké množství soukromých informací. 'Špičkovou technologii potřebují k tomu, aby v kupě sena našly svoji jehlu'. Ačkoliv mají přístroje legitimní použití, pro soukromí představují veké nebezpečí, protože dokáží to, co bylo v minulosti naprosto nepředstavitelné.
Středisko The Centre for Pattern Recognition and Machine Intelligence na univerzitě Concordia v Montrealu dostalo $355,000, aby pro špionážní agenturu vyvinulo 2 systémy, které by automaticky analyzovaly tištěné dokumenty jako jsou třeba faxy, jakmile jsou digitálně zachyceny a uloženy v databance. Podle pana C. Y. Suena první systém, který byl vyroben loni na jaře, rychle udá jazyk, ve kterém byl dokument napsán: 'Někteří lidé mají problém odlišit španělštinu od portugalštiny nebo španělštinu od italštiny. Vyvinuli jsme systém, který to udělá automaticky rychle a správně'.
Druhý přístroj elektronicky vyhledá určité znaky, například značky firem či společností, fotografie, text a podpisy. Kombinace těchto dvou systémů umožňuje třeba vyhledat v databance japonské dokumenty, které obsahují fotografie nebo ruské dokumenty, které obsahují podpisy.
Údaje získané na základě zákona o přístupu k informacím ukazují, že agentura objednala během posledních 2 roků vývoj několika jiných zařízení:
Systém na počítačové rozpoznávání řeči v mnoha jazycích ($84,981 - univerzita ve Waterloo)
Rozpoznání mluvící osoby ($115,000 - Quebecká univerzita v Chicoutimi)
Identifikace předmětu rozhovoru ($150,393 - Centre de recherche informatique v Montrealu).
Mluvčí agentury Communications Security Establishment sdělil, že na uvedených systémech pracuje už více než 10 roků. Skotský výzkumník Duncan Campbell udal, že 5 sesterských agentur používá počítačů, aby v zachycených zprávách zjistily určitá jména, adresy, telefonní čísla a jiná klíčová slova a čísla. Zatím tyto agentury nemají systém, který by se při analýze ústní konverzace zaměřil na určitá slova. Tak by zatím měla agentura problém, kdyby chtěla, aby její počítače poznaly při telefonickém rozhovoru zdali se mluví o 'vraždě' nebo o 'revoluci', protože systémy na rozlišování řeči nemohou okamžitě poznat, jak různí lidé tato slova vyslovují. (Zdalipak jsou v databance rozhovory jako: 'Pánové provedeme revoluci a vykonáme mnoho vražd'?). Když lidé mluví, tak se chybějící slovo dá poznat z kontextu. (Jak by se to poznávalo ve větě: 'Převrátíme tam plno věcí naruby a odděláme mnoho duší'?)
Zatím používají špionážní agentury systémů, které dovedou rozlišit rozhovor osob, na které se zaměřily, ale tato technologie není dosud dokonalá.

Kanadské listy - příloha Neviditelného psa, kterou vyrábí Miloš Kaláb v Ottawě v Kanadě.
21. června 1999