(01) (narozen 12. 10. 1949)

(02) Bývalý příslušník StB, II. správa StB, služební průkaz číslo 188552, funkční specifikace neuvedena, zastával jedno z nejvyšších míst II. správy StB.

(03) Až do roku 1997 pracoval v sekretariátu ministra vnitra Jana Rumla, podle Rumlových vlastních slov ale "pouze prý otevíral dopisy". Poté, když tato informace pronikla do tisku, Bělíček z vnitra odešel. Podle informací z kruhů blízkých bývalé StB dnes Bělíček působí jako tichý společník jisté firmy (zatím neidentifikované) v Holešovicích na Praze 7.

(01) (podrobnější údaje viz oddíl A)

(01) (datum narození 13. 11. 1944, adresa Brno, Kubíkova 2)

(02) Bývalý příslušník Správy StB Brna a Jihomoravského kraje, náčelník oblastního odboru rozvědky (funkce 2472), číslo služebního průkazu 161263

(02a) Po zrušení StB přeřazen k 4500/S-VB Brno, k 21. 7. 1991 propuštěn na vlastní žádost podle písmena "A"

(03) Po r. 1990 působil jako předseda přestupkové komise Úřadu městské části Brno - město

(01) (datum narození zatím neidentifikováno)

(02) Před rokem 1990 působil v různých funkcích VB v rámci hlavního města Prahy. Mimo jiné prokázaná aktivní účast na represivních opatřeních proti demoknstracím v roce 1989 na Václavském náměstí v Praze.

(03) Po roce 1989 působil ještě jistou dobu v Policii, poté odchod na státní zastupitelství (bývalá prokuratura)

(03a) Na rozporuplnou minulost Šejvla bylo poukazováno už v letech 1990/1991 např. v OBČANSKÉM DENÍKU. Tehdy však neexistovala politická vůle případ řešit.

(01) (datum narození zatím nezjištěno, pouze rok 1929)

(02) Bývalý příslušník I. správy StB, krycí jméno neuvedeno, číslo služebního průkazu rovněž ne. Ve službách StB působil 36 let, pod diplomatickým krytím rovněž v Africe, kde vykonával funkci koordinačního rezidenta pro činnost čsl. rozvědky a hlavního styčného orgánu mezi StB a KGB v této oblasti. Rovněž se angažoval jako hlavní reprezentant prodeje zbraňových systémů v této oblasti. Měl též podíl na realizaci převratu v Afghánistánu ve prospěch Babraka Karmala.

(02a) Před listopadem 1989 působil ve funkci náměstka federálního ministra zahraničních věcí, z této pozice vedl desinformační kampaně proti chartě 77.

(03) Po listopadu 1989 byl pověřen vedením čsl. delegace na jednáních o odchodu sovětských okupačních vojsk z Československa. Poté čsl. velvyslancem v Nigérii (od srpna 1990). Odvolán teprve na základě poslaneckých interpelací ve Federálním shromáždění.