Lze říci, že s některými aspekty, naznačenými v předchozí kapitole, bezprostředně souvisejí i aktivity, o nichž bude řeč v následujících řádcích a které svým vlivem vlastně zasahují až do současnosti. Už proto, že tenkrát měly všechny svůj počátek nikoliv přímo ve slušovické "centrále DAK, ale v Praze.
V Praze totiž sídlilo jedno z nejvýznamějších slušovických "mozkových center": Přesněji stavební závod, zabývající se přidruženou výrobou, stavebními řemesly, rekonstrukcí objektů, dopravními službami, zahraničním obchodem pololegálního charakteru a podobně. Vzhledem k tomu, že Slušovice odjakživa pracovaly spíš konspirativním způsobem, adresu uvedeného pracoviště by nikdo v telefonním seznamu oněch let asi nenašel. Byla dokonale zamaskovaná a jen nemnozí věděli, že závod střídavě "seděl" na Praze 3, v národním podniku Spofa, jindy zase v některém z podniků zahraničního obchodu atd. Ale přejděme k faktům. Zatím ještě bez konkrétních jmen "slušovických účastníků", kteří pro tuto chvíli hrají roli minimální...
Uvedený stavební závod v Praze sloužil, jak uvidíme později, de facto jako "utajená zpravodajská centrála", využívaný zejména coby prostředek k uplácení, k získávání podpory a hlavně ochrany ze strany nejvyšších komunistických, státních a ekonomických funkcionářů. Hrál tudíž ve strategických záměrech slušovické "mafie" velmi významnou rolí. Z hlediska pozdějšího "polistopadového" vývoje rozhodně ne zanedbatelnou. Možná i proto byl tenhle "závod" před veřejností v přísné anonymitě... Ostatně, nechť čtenáři posoudí sami.
Jednou z důležitých akcí onoho "přísně zakonspirovaného" slušovického pracoviště v Praze byla rekonstrukce některých částí vily tehdejšího ministra zahraničních věcí ČSSR Bohuslava Chňoupka: Objekt se nacházel pod Strahovem a pracovníci tzv. přidružené výroby družstva rekonstruovali interiér dvou místností - obývacího pokoje a jídelny včetně propojení posuvnou dřevěnou prosklenou stěnou. K tomuto účelu se dokonce pronajala na čas i truhlárna v Praze na Ratlíku a byli sem letecky dopraveni ze Slušovic specialisté - truhláři. Celé to stálo na tehdejší poměry pakatel: zhruba padesát tisíc korun a účet zněl na Slušovice. Nikoliv tedy na ministra Chňoupka.
Další "akce" v pořadí, jež stojí za zmínku, je rekonstrukce bytu dřívějšího ředitele Československé obchodní banky v Praze JUDr. Petrů. Tam šlo však spíše o spojení dvou bytů dohromady v jeden celek. Objekt se nacházel v ulici Čtyřdomí (Praha 8) a panu docentu ing. Františku Čubovi na tomhle "kšeftu" dost záleželo. JUDr. Petrů měl totiž coby ředitel Obchodní banky pro Slušovice obrovský význam: Zřizoval jim v Praze konta (vlastně je tam "zabydloval"), zajišťoval bez problému devizové krytí "různých" zahraničních cest či aktivit, pomáhal se zahraničními konty ... Takže rekontrukci včetně kvalitního vybavení nově vzniklého bytu koberci zase účtovaly Slušovice samy sobě. V ceně hodně přes 100 tisíc korun, opět pochopitelně v relaci československé měny oněch let...
Vila ing. KONSTRUNGA byla koupena za "pakatel" od státu a nacházela se přímo v sousedství někdejší rezidence dřívějšího generálního tajemníka ÚV KSČ a prezidenta ČSSR Gustava Husáka v pražské Tróji. I pan inženýr znamenal pro Slušovice mnoho. Působil totiž jako zástupce LIGNY v rakouském Linzi.
Pracovníci slušovického závodu v Praze se tedy měli skutečně co činit. Osadili komplet celý suterén, přestavěli vilu, rekonstruovali byt, vybudovali bazén, vše opět v nákladu převyšujícím o dost 200 000 Kčs. Tady už však postupovali s účtováním prací poněkud "fíkaněji": Ono přece jen, ing. Konstrung byť byl pro Slušovice taktéž nanejvýš důležitý, nepatřil mezi politické či ekonomické špičky. Náš "utajený" závod si nechal udělat projekt "přestavby" od podniku Zemědělské stavby v Praze-Ďáblicích, pochopitelně na minimální částku, kterou pak panu inženýrovi vyfakturoval. A obě strany byly na výsost spokojeny.
Stálo by zato zjistit, jaká ve skutečnosti byla činnost ing. Konstrunga v LIGNĚ a v Linci. A vůbec, jaké obchody Slušovice s tímto podnikem udělaly. Lze totiž těžko předpokládat, že by jevilo vedení Agrokombinátu zájem o někoho jen tak pro nic za nic. Viděli jsme to u JUDr. Petrů, u ministra zahraničních věcí Chňoupka to můžeme předpokládat téměř stoprocentně... Navíc by však stálo také za to zjistit, co vlastně LIGNA v oné době byla. Zejména když víme, že její "polistopadový" šéf MIROSLAV MRŇA byl "podivně" zapleten ve skandálu WALLIS & KOŽENÝ a jeho jméno je totožné se se stejným jménem uvedeným v registru agentů StB pod číslem 21768, krycí jméno MARTON...